Růst pevných linek se zastavil, xDSL přípojek ubývá už tři kvartály

Počet pevných přípojek na bázi ADSL a VDSL, zřízených Telefónikou, dosáhl svého maxima (921 400) v polovině loňského roku. Od té doby klesl o necelé 4 tisíce.

Naši největší operátoři zveřejnili v minulých dnech své ekonomické a provozní výsledky za první čtvrtletí roku 2014. Pojďme se proto podívat na to nejzajímavější, co z nich vyplývá o stavu a vývoji trhu elektronických komunikací v ČR. 

Tentokrát se ale nezaměříme na mobilní segment, nýbrž na segment pevného připojení k Internetu. A ještě konkrétněji na tu jeho část, která je založena na technologiích xDSL, nasazovaných na tzv. místní smyčky. Tedy na přípojky ADSL, a nověji i VDSL. Právě zde došlo v poslední době k poměrně zásadnímu zvratu: k zastavení dosavadního růstu a jeho obrácení v mírný pokles.

Vše názorně ukazuje následující obrázek:

Vyplývá z něj celkem jednoznačný závěr: zatímco po celou dobu od zavedení ADSL v ČR (počátkem roku 2003) počet xDSL přípojek stoupal, v polovině loňského roku tento počet kulminoval a následně se celkový trend obrátil. A jelikož následný pokles trvá už tři čtvrtletí, asi nejde o náhodný výkyv, ale skutečně o změnu trendu.

Obrázek přitom používá stejnou metodiku jako samotná Telefónica (od 21.6.2014 již jen O2 Czech Republic), která ve svých provozních výsledcích sčítá „maloobchodní“ xDSL přípojky (tj. ty, které na maloobchodním trhu „prodá“ sama), s „velkoobchodními“ xDSL přípojkami (které sama poskytuje na velkoobchodní bázi jiným providerům, kteří je následně „přeprodávají“ i s vlastní internetovou konektivitou).

Tím pádem zde ale nejsou započítány ty xDSL přípojky, které jsou zřízeny na zpřístupněných místních smyčkách. Počty těchto zpřístupněných smyček jsou přesně známy (jelikož i ty Telefónica ve svých provozních výsledcích uvádí), ale již není známo, jak velká část z nich je skutečně využita pro zřízení xDSL (a ne pro něco jiného). 

Ovšem i kdybychom předpokládali, že jde o všechny zpřístupněné místní smyčky, a připočítali je k ostatních xDSL přípojkám, celkový závěr by byl stejný: maxima se dosáhlo v polovině loňského roku, a od té doby celkové počty klesají (viz následující obrázek).

Pokud si celkové počty rozkreslíme do jednotlivých „komponent“ (na maloobchodní, velkoobchodní a LLU přípojky), zjistíme, že růst počtu maloobchodních přípojek kulminoval dokonce ještě o jeden kvartál dříve, již v 1Q 2013, viz následující obrázek:

Ještě lépe je to vidět na následujícím obrázku, který místo absolutních čísel (celkových počtů)  ukazuje čísla relativní, konkrétně čtvrtletní přírůstky. Z něj je patrné, že v poslední době se (relativně) daří přeprodejům velkoobchodního xDSL (na obrázku v zelené barvě). A to dokonce tak, že ve druhém loňském čtvrtletí přeprodeje převážily nad maloobchodními prodeji, a tím ještě o jeden kvartál „pozdržely“ zvrat do celkově sestupného trendu. 

Také v dalších kvartálech počty se zřizovaly nové („přeprodané“) velkoobchodní přípojky, zatímco ty maloobchodní (viděno očima Telefóniky) naopak ubývaly. Stejně jako ubývalo zpřístupněných místních smyček, byť pomaleji. Ale na kompenzaci úbytků „maloobchodního“ xDSL to nestačilo.

Proč xDSL ubývá?

Ačkoli xDSL přípojky ubývají již třetí čtvrtletí po sobě, nejde o žádná dramatická čísla. Tedy alespoň celkově, počítáno bez LLU, kdy jde o úbytek cca 3900 přípojek. To by se asi ještě dalo připsat na vrub nějaké přirozené fluktuaci, stěhování zákazníků atd. 

Jiné to ale začíná být v okamžiku, kdy si i toto číslo znovu rozložíme mezi  maloobchodní a velkoobchodní přípojky: zatímco těch velkoobchodních od 2Q 2013 přibylo 8900, těch maloobchodních naopak ubylo 12800. A to už mi přijde jako markantnější důsledek rozdílné „aktivity“ na straně Telefóniky a jejích velkoobchodních partnerů, včetně té marketingové a různě „akční“ a „slevové“.

Že by Telefónika v poslední době, i v souvislosti se změnou majitele, celý pevný segment nějak „popustila“ ze zřetele, a více se soustředila na segment mobilní? No, mělo by to svou logiku: celý tržní segment xDSL v ČR již delší dobu vykazuje známky své saturace, a jeho dřívější rychlý růst, tažený hlavně celkovým „hladem po broadbandu“, je asi nenávratně pryč. Další rozvoj xDSL, zejména co do zvyšování přenosových rychlostí, je sice ještě možný, skrze různé extenderytechniky vectoringu, ale velmi investičně i jinak náročný.

Své jistě sehrává i konkurence, v podobě dalších technologických variant připojení, které ještě nejsou zdaleka tolik na vrcholu svých reálných možností, jako právě xDSL. Největší potenciál má pochopitelně optika, ale i ta se u nás zatím rozvíjí pomaleji, než bychom chtěli.

To mobilní připojení sice stále roste – ale troufnu si předpokládat, že zatím moc nekonkuruje pevnému připojení na bázi xDSL (tam, kde toto je dostupné). Již jen kvůli cenám a objemovým limitům. První vlašťovky mobilní náhrady pevného připojení (jako je služba Připojení bez kabelu od Vodafone) jsou podle mého názoru spíše výjimky z pravidla, a celkovou situaci na trhu ještě nedokáží změnit.

Pro zajímavost si ještě ukažme, jak je na tom kabelové připojení. Tedy alespoň to od UPC, pro které jsou běžně k dispozici přesná čísla (od mateřského Liberty Global). Jak ukazuje následující obrázek, už i kabelový Internet od UPC má období velkého růstu za sebou. Počty přípojek dosáhly svého maxima již počátkem roku 2012, a od té doby už významněji nerostou.

Co na to říká Telefónica?

Sama Telefónica popisovaný pokles svého xDSL podle očekávání příliš nezmiňuje. Ve své „mezitímní zprávě“, s výsledky za 1Q 2014), naopak zdůrazňuje změnu technologie: pokračují nahrazování původního ADSL (vlastně již ADSL2) novější technologií VDSL:

Počet přípojek xDSL dosáhl k 31. březnu 2014 výše 918 tisíc, s dalším zlepšením složení xDSL přípojek. Ke stejnému datu využívalo službu vysokorychlostního internetu založenou na technologii VDSL již 379 tisíc zákazníků (o 31,5 % více v meziročním srovnání), +18 tisíc za období, z toho 12 tisíc v rezidentním segmentu. Již 41 % celkového počtu zákazníků xDSL služeb a 82 % celkové zákaznické báze, která je v dosahu technologie VDSL (cca 50 % domácností) přešlo na vylepšenou službu.

Z toho se dá vydedukovat zajímavý údaj: je-li na VDSL je převedeno již cca 41% z celkového počtu 918 000 přípojek (přesněji by to mělo být  917 480 přípojek, v součtu přes všechny maloobchodní a velkoobchodní), jde celkem o oněch cca 379 000 přípojek. Jestliže tento počet (379 000) současně představuje cca 82 % přípojek, které jsou v dosahu VDSL, pak by jich v dosahu VDSL mělo být celkem cca 430 000. Tedy méně než polovina všech (918 000) dnes existujících xDSL přípojek, které Telefónica zřídila. Přesněji necelých 47 procent – což koresponduje s údajem „cca 45 % (domácností)”, který Telefónica prezentovala v roce 2011, když VDSL uváděla na trh.

To, že nejde o plných sto procent, souvisí zejména s délkou (a také kvalitou) místních smyček, vedoucích až ke koncovému zákazníkovi. Ostatně, sama Telefónica v roce 2011 řekla, že její VDSL bude dostupné na místních smyčkách do délky 1,3 km od ústředny.

Zajímavé je také to, že podle uvedeného citátu mělo být meziročně zřízeno na 91 tisíc VDSL přípojek (aby to představovalo meziroční nárůst o 31,5 %). V absolutních počtech (všech xDSL přípojek) jich přitom za stejnou dobu ubylo na 3300. Takže se muselo jednat především o transformace, neboli o převod původních ADSL přípojek na přípojky VDSL.

Jak roste nahé ADSL?

Přechod z ADSL na VDSL ale není jediným trendem v oblasti pevného připojení k Internetu přes místní smyčku. Dalším je přechod z „oblečeného“ na „nahé“ ADSL, neboli zbavování se (klasických) hlasových služeb na pevných linkách, v souběhu s ADSL/VDSL. Jak ukazuje následující obrázek, počty nahých ADSL přípojek stále rostou. I když meziročně přeci jen pomaleji než přechody na VDSL.

Ale na druhou stranu jejich celkový počet není o tolik menší než počet VDSL přípojek (334 vs. 379 tisíc).

Jak jsou na tom T-Mobile a Vodafone?

Na závěr se ještě podívejme na to, jak se v segmentu pevného připojení daří oběma hlavním konkurentům Telefóniky, tedy společnostem T-Mobile a Vodafone. Ty sice samy obvykle neuvádí počty svých pevných přípojek, ale lze je najít v rámci výsledků jejich mateřských koncernů.

UX16

Tak třeba podle výsledků mateřského Deutsche Telecom měl mít český T-Mobile na konci 1Q 2014 na 131 tisíc pevných broadbandových přípojek v retailovém segmentu. A jelikož jejich počet (131 tisíc) je vyšší než počet velkoobchodních xDSL přípojek, které hlásí Telefónica (121 300), je zřejmě část z nich realizována na zpřístupněných místních smyčkách (LLU). I tak by ale na T-Mobile, s jeho 131 tisíci přípojkami, měla připadat rozhodující část všech „alternativních“ xDSL přípojek, kterých je podle Telefóniky až 166,2 tisíce (121,3 tisíce „velkoobchodních“ a 44,9 tisíce zpřístupněných místních smyček/LLU).

To český Vodafone je na tom v oblasti xDSL mnohem skromněji: jeho matka ve svých výsledcích za 1Q2014 hlásí, že v ČR má její pobočka jen cca 13 000. Nezapomínejme ale na to, že T-Mobile ke svým relativně vysokým číslům v oblasti xDSL přišel také tak, že část zákazníků i s jejich přípojkami převzal od jiných providerů.

40 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 5. 2014 11:39
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení e-mail marketingu – pokročilé techniky

  •  
    Jak připravit šablonu moderního e-mailu
  • Jak spustit automatizované kampaně
  • Jak dynamizovat běžnou rozesílku

Detailní informace o školení e-mail marketingu - pokročilé techniky »