Schválí nová vláda staronovou koncepci eGovernmentu?

Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ je nezbytný pro možnost čerpání peněz z unijních fondů. Jeho příprava ale trvala nezvykle dlouho a provázela ji řada peripetií.

Český eGovernment prošel v poslední době poměrně výraznou změnou svého vnímání, alespoň ze strany dnešní vládní koalice. Koaliční smlouva z prosince loňského roku ještě chtěla „prověřit dosavadní systém eGovernmentu“. První návrh programového prohlášení pak poněkud slevil, když přišel  s následujícím požadavkem: „prvky eGovernmentu budou podrobeny analýze“.  Ovšem finální podoba programového prohlášení nové vlády již v souvislosti s eGovernmentem hovoří jen o tom, že „vláda přijme Strategický rámec rozvoje veřejné správy a eGovernmentu tak, aby jejich další fungování bylo efektivní a úsporné“.

Nu, příležitost splnit své předsevzetí bude mít vláda zřejmě již brzy. Protože oba vzájemně související materiály – plným jménem Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky 2014+ a Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ jí mají být předloženy ke schválení již v nejbližších dnech, konkrétně do 28.2.2014. Pojďme se proto podívat podrobněji hlavně na ten dokument, který se týká právě eGovernmentu.

Důležitý je hlavně proto, že je tzv. prerekvizitou (tj. nezbytným předpokladem) pro čerpání prostředků v unijních fondů v novém programovém období 2014 až 2020. Proto také ono „2014+“ v jeho názvu.

Měl tady být už dávno

Pokud vám přijde, že o „Strategickém rámci rozvoje eGovernmentu 2014+“ jste zde na Lupě již četli celý samostatný článek, pak vás paměť neklame: bylo to v červenci loňského roku, v tomto článku. Protože již tehdy byl dokument stejného jména uvolněn k připomínkám veřejnosti – a již tehdy měl docela dlouhou a pohnutou historii (podrobněji vylíčenou v předchozím článku):

  • první verze vznikla již na podzim roku 2012, a to jako jeden společný dokument (řešící jak rozvoj veřejné správy, tak i rozvoj eGovernmentu)
  • z meziresortního připomínkového řízení si tento dokument odnesl dosti kritické připomínky, a nejspíše i kvůli nim vláda v březnu 2013 jeho projednávání odložila.
  • v květnu tehdejší vláda (ještě Petra Nečase) odsouhlasila další odklad pro předložení materiálu do vlády, a to na 30.11.2013.

Následně, v létě loňského roku, došlo k „separaci“ původně jednoho společného „rámce“ na dva samostatné: jeden pro rozvoj veřejné správy jako takové, a druhý pro rozvoj eGovernmentu. A o tom „pro eGovernment“ byl také minulý článek, z července loňského roku.

Nicméně další vývoj nebyl přesně takový, jaký se očekával (a jaký by asi byl zapotřebí, kvůli vazbě na čerpání prostředků z unijních fondů v novém programovém období). Materiál nešel ještě do vlády, tak aby stihl termín 30.11.2013. Tento termín byl tak jako tak „prošvihnut“ – a teprve 18.12.2013 vláda (již vláda Jiřího Rusnoka) odsouhlasila další odklad, tentokráte do 28.2.2014. Což je již za pár dní. A tak se v posledních dnech objevují zprávy o další nové verzi celého „Strategického rámce rozvoje eGovernmentu 2014+“ a o jejím předložení do mezirezortního připomínkového řízení (stejně jako druhého dokumentu, který se týká rozvoje veřejné správy).

Připomínkování od OECD

Důvodem pro další odklad tolik potřebného materiálu (kvůli čerpání z fondů) zřejmě bylo jeho další připomínkování, a pak konzultace jeho obsahu s organizací OECD, která měla provést určitou jeho analýzu. Tak o tom ostatně hovoří i tento zdroj, zabývající se historií celého materiálu:

  • V září 2013 proběhlo vnitroresortní připomínkové řízení nové verze materiálu. Byla vznesena celá řada připomínek, z nichž některé se i přes jejich původní odmítnutí opakovaly, avšak některé byly vypořádány kladně a byly zapracovány do další verze.
  • Dne 19.11.2013 byla k dispozici verze Strategie 2.1 se zapracovanými připomínkami.
  • Ministerstvo vnitra požádalo odborníky z OECD, aby předložený Strategický rámec zhodnotily a vznesly k němu svoje podněty, připomínky a poznámky.
  • Na schůzce zástupců MV se zástupci OECD dne 3.12.2013 byly vzneseny určité připomínky OECD vedoucí zejména k potřebě rozšíření strategického materiálu o vize informační společnosti v horizontu 2020 a některé další drobnosti. Zásadní ale je, že zástupci OECD konstatovali, že tento strategický materiál je velice kvalitní a může sloužit jako vzor pro stanovení strategického rámce pro interoperabilní elektronické služby ve veřejné správě.

Stopy toho, co si vyžádalo OECD, lze zpětně detekovat: ve verzi 2.3 z ledna 2014 lze nalézt celou jednu stránku (str. 13) s „Vizí informační společnosti v roce 2020“, která v předchozí verzi ještě nebyla, a která je zřejmě reakcí na onu hlavní připomínku OECD (rozšíření strategického materiálu o vize informační společnosti v horizontu 2020). Ocitujme si z ní několik zajímavých myšlenek:

Moderní společnost se rozvíjí rychlostí limitně se blížící schopnosti aplikovat nové technologie ve vztahu k nárůstu dat vytvářených společností. Postupem času se ukazuje jako stále důležitější takto vytvářená data třídit dle jejich důležitosti, potřeby jejich uchovávání a zejména dle kontextu, v němž byla vytvořena. V nastupujícím období lze očekávat enormní nárůst produkce dat v poměru na jednoho člověka, avšak zdaleka to neznamená, že by každý člověk dokázal tak ohromné množství dat využít, či že by s nimi pracoval. Již dnes je přes 40 % dat vytvářených a ukládaných, avšak dále nevyužívaných.
(…)
Společnost v roce 2020 bude skutečně daleko více informační. Budou se postupně odstraňovat technologické a infrastrukturní bariéry (různorodost zařízení přistupujících k obsahu a nedostatečná rychlost a propustnost připojení k internetu) a budou vznikat daleko komplexnější elektronické služby, a to jak v komerční sféře, tak i ve sféře takzvaných “veřejných služeb”, ať už je bude poskytovat kdokoliv.
(…)
Samozřejmě bude pokračovat trend stále většího využívání cloudových technologií, a to i pro ukládání citlivějších dat, než jsou multimédia a osobní dokumenty. Tento trend očekáváme zejména v komerčním a veřejném sektoru – i když v České republice se nejspíše projeví určité obvyklé zpátečnictví a nedůvěra v nové technologické a procesní principy.
(…)
v období 2020 již budeme moci bez problémů využívat základní výhody eGovernmentu napříč celou Evropskou unii (přenositelná důvěryhodná identita, důvěryhodné služby, digitální kontinuita dat atd.)

Dovolím si vyjádřit názor, že tato dodatečně přidaná pasáž skutečně byla určitou vizí, neboli pokusem odhadnout stav v roce 2020. Vizí velmi stručnou, se kterou se třeba ne každý ztotožní – ale byla alespoň nějakou vizí. A už tím (stejně jako svým stylem) dost ostře kontrastovala se zbytkem materiálu, který se o žádné vize ani nepokouší.

Nicméně minulý čas („kontrastovala“) je bohužel na místě: celá tato pasáž, očividně vyžádaná ze strany OECD, se v nové verzi dokumentu (toho, který měl být uvolněn do meziresortního připomínkového řízení) již nevyskytuje.

Co přibylo?

Výsledný dokument, předložený do meziresortního připomínkového řízení, se tak nakonec příliš neliší od svých předchozích verzí. Pravdou ale je, že tu a tam se v něm objevuje nějaký nový kus textu. Bohužel obvykle jde jen o jakési konstatování, ze kterého není patrné, zda a jak by něco mělo být řešeno. Jako třeba následující zmínka, nově přidaná mezi „nevýhody současného stavu“:

Podání a platba dosud představují dvě oddělené agendy, kdy např. podání daňového přiznání přes Datové schránky neumožňuje rovněž snadné a pohodlné zaplacení daně přesto, že Datové schránky již umožňují propojení s bankovními systémy.

Od materiálu, jakým je popisovaný Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+, bych očekával alespoň nějaký náznak toho, zda a jak takovouto „nevýhodu“ řešit. Optimálně i s nějakým výhledovým termínem.

Jiné nově přidané pasáže zase působí jako určité „výkřiky do prázdna“, bez detailnějšího rozvedení toho, co a jak je jimi zamýšleno. Jako příklad si ukažme následující pasáž, nově zařazenou do výčtu cílů – ovšem bez jakéhokoli dalšího kontextu:

Přiblížení služeb veřejné správy občanovi
Znamená to zajistit jejich maximální dostupnost, možnost participace, bezpečnost, důvěryhodnost a kvalitu:
  • rozvíjet eGovernment s důrazem na bezpečný a uživatelsky přívětivý přístup k službám veřejné správy prostřednictvím sítě internet,
  • vytvořit zásady pro práci a využívání mobilních zařízení – mobilní správa věcí veřejných (mGovernment), tvorba mobilních aplikací s výstupem na tablet či mobilní telefon,
  • zajistit dostupnost služeb veřejné správy bez ohledu na místní příslušnost a úřední hodiny,
  • rozvíjet systém kontaktních míst veřejné správy jakožto univerzálního místa pro fyzické a právnické osoby (One-Stop Shop),
  • zavést kontinuální sledování kvality veřejných služeb včetně zjišťování klientské spokojenosti,
  • podporovat zavedení a šíření širokopásmového připojení pro všechny, a to prostřednictvím jak pevných, tak bezdrátových technologií,
  • pro lepší komunikaci s občany vytvořit sociální síť veřejné správy,
  • posílit opatření proti vyloučení občanů z využívání služeb informační společnosti

Pokud by to byla stručná hesla, rozvedená v dalších samostatných kapitolách, dávalo by to smysl. Jenže ono to těmito hesly také končí.

Co třeba jen takový záměr „vytvořit sociální síť veřejné správy“? Už jen to by bylo na samostatnou kapitolu, s nějakým předestřením základních představ a diskusí nad tím, zda je něco takového skutečně zapotřebí, kolik to bude stát atd. Měl by to snad být nějaký vlastní (státní, český) Facebook?

Co zůstalo?

Ačkoli tedy celý “Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+“ vznikal tak dlouho a byl opakovaně přepracováván, jeho hlavní (a vlastně jediný) cíl zůstává beze změny: „Prostřednictvím zavádění principů e-vládnutí do veřejné správy podpořit konkurenceschopnou a na inovacích založenou ekonomiku ČR“.

Tento cíl je pak konkretizován do následujících tří dílčích cílů, které také nedoznaly žádné změny:

Dílčí cíl 1:  Umožnit v roce 2020 nejméně 85 % podání vůči veřejné správě jako úplné elektronické podání.

Dílčí cíl 2: Realizovat úplná elektronická podání bez nutnosti dokládat údaje doložitelné z propojeného datového fondu veřejné správy.

Dílčí cíl 3: Umožnit prvoinstanční úplná elektronická podání bez ohledu na místní a věcnou příslušnost samoobslužně nebo asistovaně.

Z kontextu celého dokumentu pak lze vyčíst, že žádné nové velké projekty typu datových schránek či základních registrů se nechystají. Že pokračuje trend ve využívání tzv. sdílených služeb (jak se v naší veřejné správě říká službám na principu cloudu), kvůli potřebě šetřit náklady. A že zdaleka největší změnou, která by měla být na obzoru, je vznik onoho „propojeného datového fondu“.

Toto propojení je skutečně jakýsi „další velký krok“ po zavedení základních registrů, které zavedly sdílení pouze na úrovni  těch nejzákladnějších (tzv. referenčních) dat. Nyní by se mělo jednat o sdílení i těch „méně základních“ dat, nacházejících se v jednotlivých agendových informačních systémech (a nikoli v základních registrech). Proto ono „propojení datových fondů“, jako základní předpoklad.

Autorům dokumentu ale již zřejmě došlo, že takovéto sdílení (díky propojenému datovému fondu veřejné správy) bude vyžadovat i odpovídající změny v právní úpravě, asi nejenom směrem k možnost data sdílet, ale i směrem k povinnosti je sdílet. A tak jednou z nově přidaných pasáží textu je i následující konstatování:

Současně s propojováním datového fondu bude nutné provést revizi stávajícího legislativního rámce, tak aby pravidla a povinnosti komunikace úřadů v oblasti sdílení informací byly jasně definovány a nebránily plnému využití potenciálu nově budovaných služeb.

Bude ještě Akční plán

Od „Strategického rámce rozvoje eGovernmentu 2014+“, coby dokumentu, který byl opakovaně přepracováván, bych přeci jen očekával nějakou větší propracovanost, vnitřní logiku a systematičnost. Také více konkrétních cílů (než jen ten jeden, výše citovaný, se třemi dílčími cíli), s detailnějším načasováním, průběžnými kroky atd. A třeba také něco konkrétnějšího o penězích a financování, když jde o dokument, požadovaný pro možnost čerpání z unijních fondů. Jenže o penězích v něm nenajdete ani slovo.

EBF6

Jak ale vyplývá z následujících citací, „konkrétnost“ ani přesnější představa o financování vlastně ani nebyly cílem Strategického rámce:

Plán realizace aktivit Strategického rámce rozvoje eGovernmentu 2014+ musí být dále zpřesněn a rozpracován, již nyní je ale možné říci, že bude implementován prostřednictvím několika vzájemně provázaných kroků.
Na základě Strategického rámce eGovernmentu 2014+ budou definovány tematické oblasti a okruhy, v jejichž rámci vzniknou projektové záměry, které je nezbytné realizovat. Na základě vztahů mezi jednotlivými projektovými okruhy a s ohledem na náročnost a jejich provázanost, bude stanoven harmonogram jejich realizace. Koordinace řešení realizovaných jednotlivými projekty bude podpořena kontrolou architektur jednotlivých řešení proti Národnímu architektonickému plánu.
Náklady na realizaci opatření Strategického rámce lze v tuto chvíli pouze odvodit od nákladů na realizaci opatření vyplývajících z implementace Strategie SA v minulém programovém období, a to zejména u projektů, jejichž výstupy budou nadále rozvíjeny. Konečný odhad finanční náročnosti realizace projektů naplňujících Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ bude možné učinit až při ukončení sběru projektových záměrů dle absorbční kapacity definované dle daných priorit veřejné správy.

Tak uvidíme, co se z toho vyklube. Hlavně zda a jak se nová vláda postaví k materiálu, který je na jedné straně asi nezbytný (kvůli možnosti čerpání evropských fondů), ale na druhé straně – alespoň podle mého názoru – nepatří zrovna mezi nejpovedenější.

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 2. 2014 10:30

Školení web copywritingu

  •  
    Jak strukturovat text na webové stránce.
  • Tajemství atraktivního a úderného titulku.
  • Optimalizace webového textu pro vyhledávače.

Detailní informace o školení psaní pro web »