s osobními útoky jsi začal ty.. já pouze vycházím z analýz psychologů a psychiatrů
mé přesvědčení, že jde o hru stavím zejména na
a) nejde o reálnou interakci v reálném prostředí, kde se dělají reálné věci
b) dotyčný člověk se může udělat hezčí, schopnější a já nevím co ještě
c) každá moderní hra umožňuje síťový provoz a vzájemnou interakci a nemusí vždy samozřejmě jít o nějaký deathmatch
každý psycholog a psychiatr vás odkáže na literaturu podrobně analyzující argumenty mé protistrany - mj. únik od reality, fascinace tímto prostředím, snížená schopnost odlišovat realitu od nereality (což je samozřejmě zcela v souladu s definicí hry a nakonec i cíl tvůrců těchto virtuálních herních prostorů a možná budou brzy povinni upozorňovat na tyto úskalí)
mě víc než fakt (potvrzující argumenty lékařů) jestli jde nebo nejde o hru překvapuje spíše s jakou vehemencí se má protistrana snaží dokázat, že podstatnou část svého volného času věnuje této nehře
Názor k článku
Second Life – život ve virtuální realitě
