Tak nějak se mi vybavil ten článek o tom, jak nebezpečný je chleba. 100 % těch, kteří zemřeli na rakovinu, jedlo chleba. Chleba je tedy škodlivější než tabák.
Ale dosti žertů - já, jako kuřák, si uvědomuju riziko, které dobrovolně podstupuju. Jak je vidno i z těch údajů, řada lidí onemocní těmito nemocemi i bez kouření. Kouření toto riziko "pouze" zvyšuje. To samé bychom ale mohli říci o sezení u počítače, pojídání nezdravých jídel nebo o adrenalinových sportech. Tedy kouření je jedním z mnoha faktorů, který ovlivňuje lidský organismus.
Já jsem si pro sebe posbíral klady a zápory, které mi sbírání a výroba dýmek (dýmky si i vyrábím) a jejich kouření přinášejí. A subjektivně jsem dospěl k tomu, že pro mne klady převažují. Budu se nadále živit prací na počítači, i když to není zdravé na páteř a oči, budu nadále pojídat jídla smažená na sádle, budu nadále kouřit dýmku. Možná zemřu o deset let dříve. Ale tu plodnou, plnohodnotnou část života prožiju podle svých představ a v maximální pohodě. Stále mám totiž na paměti jednoho mého přítele, který žil enormně zdravým životem, podřizoval tomu naprosto vše, sportoval, jedl zdravou stravu. Sám si občas stěžoval na to, že zrovna takto si svůj život nepředstavoval. Ale už byl na tom životním stylu závislý a nedokázal ho změnit. Zemřel na náhlé selhání srdce v necelých čtyřiceti letech. Žil život zdravý, ale nespokojený. A odešel dřív, než možná odejdu já se svým notně nezdravým životním stylem. Touto cestou jít nehodlám. Žiju dnes. Když se pořád budu zabývat budoucností, nakonec zjistím, že jsem neustálým přemítáním o budoucnosti zahodil celou přítomnost).