Hlavní navigace

Šen-čen: Hardwarový pupek světa je v Číně, se s tím smiřte

27. 9. 2016
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: Wikimedia Commons
Čínskému megaměstu Šen-čen se přezdívá hardwarové Silicon Valley. Propojený ekosystém výroby, R&D, trhů a podobně z něj dělá lukrativní místo.

O Šen-čenu (Shenzhen) se běžně říká, že ze zapadlé čínské rybářské vesnice během necelých 40 let vyrostl v megapoli s více než 12 miliony obyvatel. Faktem je, že nešlo o jednu vesnici, ale shluk násobně většího množství osad. Jejich odkaz je ve městě stále ještě vidět. Ve starých uličkách, které prozatím nepadly za oběť moderní a rychlé výstavbě, už se ale ani tak nekuchají ryby, jako spíše chytré telefony a další elektronické výrobky.

Starý pár už v tom má poměrně cvik – jen za pomocí rukou a malé sady nářadí velice rychle rozebere staré telefony různých značek, vyndá akceschopné součástky, zařadí je mezi ostatní svého druhu. Anglicky neumí a ani svoji činnost nechtějí příliš vysvětlovat. Pokud ale chcete, můžete si od nich koupit čipy – ne po kusech, ale na váhu.

Podobných obrázků je ale ve starém Šen-čenu možné vidět více. Setříděné komponenty mají jediný účel – za malý peníz putují ke kupcům, kteří je pak rozpustí v obřím hardwarovém ekosystému, jenž tady v Šen-čenu za několik málo let vznikl.

Tento pouliční svět už sice podle místních mizí, na druhou stranu se ale více profesionalizuje a žije v několikapatrových obchodních domech s elektronickými součástkami, které si lze představit jako takový fyzický AliExpress.

Seženete zde snad všechno a velice levně. Zřejmě nejslavnější trh v Šen-čenu je v Huaqiangbei, kde se počet obchůdků a provozoven blíží téměř tisícovce. Falešné kopie i originály? Máme. Čipy, základní desky, šroubky, anténky, konektory, kablíky, nářadí? Máme. Know-how v rozebrání a sestavení snad jakékoliv elektroniky? Rovněž vedeme. A především zde lze najít výrobky, které se zbavují svého stínu šmejdu a falzifikátu.

Hardwarové Silicon Valley

Šen-čenu se dnes přezdívá „hardwarové Silicon Valley“. A podle mnohých název odkazující na křemíkové údolí odpovídá realitě více než samotná legendární oblast v Kalifornii. Zatímco dnešní americké Silicon Valley se točí zejména kolem softwaru, služeb či rizikového kapitálu, Šen-čen skutečně je o křemíku, hardwaru a všemožných fyzických součástkách, to vše s připojením do sítě.

Šen-čen je nejlepší místo pro hardware, říká Jan Smejkal.
Autor: Jan Smejkal

Šen-čen je nejlepší místo pro hardware, říká Jan Smejkal.

„Šen-čen je první místo, kam dnes jít za hardwarem. Je zde všechno, dodavatelský řetězec, výroba, prodejci, výzkum a vývoj, firmy i startupy,“ říká Jan Smejkal, který v této čínské metropoli žije a v rámci projektu Startup Grind pomáhá lidem s orientací ve zdejším technologickém světě. V Šen-čenu už je podle statistik více než milion malých a středních firem.

Jihočínská oblast v deltě Perlové řeky byla ještě v sedmdesátých letech velmi chudou oblastí. Měla ale štěstí, vláda z ní v roce 1980 udělala vůbec první speciální ekonomickou zónu, která v komunistické zemi měla zkoušet nové prvky ekonomiky a více se otevírat světu a obchodu. V podstatě se zde vytvořila jistá forma kapitalismu.

V okolí Šen-čenu vyrostla řada továren elektronických produktů. Západní firmy se sem rychle nahrnuly s vidinou levné pracovní síly a do Číny se tak postupně dostaly peníze a v průběhu času i know-how a ambice dělat něco více. Zatímco západ se dobrovolně vzdal výroby elektroniky s tím, že peníze jsou ve vrstvě nad ní (služby, software), Šen-čen si tuto pozici stále drží a navíc kolem toho vystavěl veškeré podhoubí.

Kompletní ekosystém

„Největší výhodou celé oblasti je to, že zde funguje kompletní ekosystém schopný efektivní výroby prakticky čehokoliv a také dodávající všemožné komponenty,“ popisují například zástupci české společnosti Angee, která se v oblasti rozhodla vyrábět u partnera Sky Light Holdings svůj stejnojmenný „chytrý válec“ fungující mimo jiné jako bezpečnostní prvek do domácností.

„Navíc to není jenom o výrobě. Stále více a více čínských výrobců má vlastní výzkumná a vývojová centra, kde vyvíjí specifický software a hardware s přidanou hodnotou,“ doplňují v Angee. Tato R&D centra už využívají i technologické firmy z Tchaj-wanu, Singapuru, Hongkongu a dalších zemí. Do skládačky zapadá i pokrok v oblasti designu. Šen-čen je rovněž napojený na pár desítek kilometrů vzdálený Hongkong, jeho finanční kapacity a obrovský dopravní hub.

Čeští Angee vyrábí v Číně, proces výběru partnera ale podle nich může být náročný.
Autor: Angee

Čeští Angee vyrábí v Číně, proces výběru partnera ale podle nich může být náročný.

Mít toto všechno na jednom místě má kromě sdílení informací a zkušeností jednu zásadní výhodu – rychlost. V Číně jsem si povídal s několika zahraničními společnostmi a všechny se shodují v jednom: to, co by na západě trvalo několik měsíců, lze v Šen-čenu zvládnout za měsíc. Prototypy lze vyrobit hned, součástky sehnat okamžitě. Výrobek lze dostat do produkce za dva až tři měsíce.

Samozřejmě, rozdíly v kvalitě výroby zde jsou stále značné a je třeba dobře vybírat. K tomu slouží řada prostředníků, kteří se na kontakt s výrobci a dodavateli zaměřují. Mnozí z nich pendlují mezi Šen-čenem a Hongkongem.

„Sehnat partnera pro výrobu může být komplexní proces. Výrobní oblast je zde jako celek rozsáhlá a schopná, jednotlivé továrny ale mohou mít zaměření na jednu věc a naučit je další vás stojí peníze,“ říkají v Angee. Dále je nutné jasně specifikovat požadavky, o nabídce továren se přesvědčovat a tak dále. Obecně lze v Šen-čenu stále najít neférové partnery, stejně jako ty kvalitní.

Západ každopádně Číně odevzdal své výrobní kapacity a ta z toho teď těží. Někdy toto odevzdání nebylo úplně chtěné – čínská vláda například umožnila vstup západních firem na čínský trh výměnou za přesun výroby. Řada kapitálů západního průmyslu tak učinila, což má mimo jiné za následek stagnování (někdy i chudnutí) střední třídy v Evropě a Spojených státech na úkor růstu střední třídy v Asii.

V Šen-čenu už podle některých statistik a odhadů kolem 20 procent nových firem zakládají podnikatelé ze Spojených států, velké zastoupení zde mají také lidé z Velké Británie a dalších zemí. Tomuto rozvoji mimo jiné pomáhá vláda, například tím, že v oblasti už není v rámci free trade zón potřeba čínský partner pro založení společnosti. Čechů může být v oblasti Šen-čenu odhadem kolem 40 až 50, v kontaktu jsou na WeChatu. Většinou se ale nevěnují hardwaru, ale e-commerce a mobile.

Žádné kopírování, ale sdílení

Mnoho mladých čínských lidí se po studiích v zahraničí či Pekingu a Šanghaji vydává do Šen-čenu. Stávají se z nich lídři, stejně jako ze skupiny často o generaci či dvě starší. Jde o takzvané „copycats“, tedy ty, kteří bez problémů kopírují západní výrobky, dále je vylepšují, upravují a prodávají. Celému tomuto segmentu se říká „shanzhai“ a je jisté, že odsud pramení současná hardwarová síla Šen-čenu.

Trh s elektronikou v Huaqiangbei.
Autor: Jan Sedlák

Trh s elektronikou v Huaqiangbei.

Ovšem s tím, že v Číně někoho nařknete z kopírování, příliš nepochodíte. Tady hardware berou jako open source. Nekradou, ale inspirují se, informace sdílí. To, že má Šen-čen tak silný ekosystém, je mimo jiné dáno propletenými vazbami všech složek, od výrobců, přes prodejce až po vlastníky stánků na trzích.

„Mám řadu známých, se kterými si vyměňujeme informace. Patří mezi ně vlastníci a provozovatelé továren, inženýři, opraváři hardwaru, prodejci a pár přepravců,“ popisuje v Šen-čenu jeden z vlastníků dvou továren na elektroniku, který chce být prezentován pouze jako pan Xu. „To, co tady umíme velice dobře, je zefektivnění a snížení nákladů. Díky výzkumu a vývoji navíc dokážeme zvyšovat kvalitu a nad původními produkty vystavět své inovace. Díky propojenosti a tomu, že máme vše na jednom místě, dokážeme být velice rychlí.“

Princip sdílení je vlastně přístup, ke kterému se přiklání stále více západních technologických firem. Facebook a další podniky už jako open source uvolňují velkou část svých softwarových projektů a toto hnutí začíná sílit i ve sdílení toho, jak se sestavují vlastní servery a celá datacentra.

Spojené státy navíc mají jeden velký problém v podobě přebujelých patentových práv a sporů. To často brzdí inovace, spory a obrňování berou čas, energii, peníze a schopnost rozvíjet se dále. V Šen-čenu se prostě kopíruje a sdílí a firmy to nutí být rychlejší a lepší. Neočekává se, že by někdo proti někomu, kdo ho kopíruje, bojoval. Válčí se rychlostí a novinkami. A pokud chce někdo lepší vymahatelnost práva, může se usídlit v Hongkongu a těžit z úzkého napojení na Šen-čen.

Huaqiangbei
Autor: Wikimedia Commons

Huaqiangbei

„Navíc říkat, že Čína jenom kopíruje, je klišé. Například v e-commerce a mobilním byznysu je to tady před zbytkem světa dost vepředu,“ shoduje se Smejkal s dalšími cizinci, kteří se těmto oblastem v Asii věnují. „Ti mladí studenti, kteří se do země po studiích vrací, už berou za samozřejmost, že musí dělat vlastní R&D.“ Hodně e-commerce a mobilních služeb se soustředí na domácí trh a sem se naopak hodně chodí inspirovat západní firmy – třeba Facebook se svým Messengerem k populárnímu WeChatu.

Z pohledu firem ze západu je ale třeba se mít na pozoru. „S možnými partnery v Číně jsme jednali. Chtěli, ať jim pošleme veškerou dokumentaci a podobně a mluvili o tom, že patenty z Evropy u nich neplatí,“ popisuje David Miklas ze společnosti Be3D vyrábějící vlastní 3D tiskárny v Kralupech nad Vltavou.

Xiaomi, Huawei, DJI, Foxconn a další

Jedním z příkladů úspěšné čínské nejenom hardwarové firmy je notoricky známé Xiaomi. To je pěknou ukázkou „shanzhai“, kdy si toho nemálo vypůjčuje od Applu či Googlu, zároveň ale buduje své vlastní principy a modely. Příklad: tak, jako Apple vybudoval ekosystém aplikací, si Xiaomi buduje ekosystém hardwarových partnerů. Finančně investuje do mladých projektů, které pak vyrábějí řadu příslušenství.

Ne všechny tyto mladé čínské firmy dokáží expandovat z domovského trhu dále. Ani Xiaomi není výjimkou, daří se mu to jenom v několika dalších zemích. Tady má Čína ještě dost na čem pracovat a zde vidí šanci různí investoři a konzultanti z Evropy a Spojených států, kteří se do země stahují.

Minimálně jeden masivně úspěšný mezinárodní příklad už každopádně Šen-čen má. Telekomunikační obr Huawei si prošel fází „shanzhai“ přes „no-name“ výrobce pro západní firmy až k jedné z vedoucích firem z oboru. V mobilních sítích zvolil taktiku, že se necpal do velkých čínských metropolí, kde byly silné západní firmy, a začal pokrývat venkovské oblasti. V chytrých telefonech se Huawei učil při výrobě telefonů pro operátory a jednoho dne řekl, že je zvládne vyrábět pod svojí značkou a oproti konkurenci levněji a efektivněji.

Technologický park v Šen-čenu.
Autor: Wikimedia Commons

Technologický park v Šen-čenu.

Příliv cizinců do Šen-čenu a dalších míst je značný, zároveň ale platí, že být bělochem ze západu už v Číně obecně ztrácí na hodnotě. Mnoho Číňanů se se svými technologickými produkty zaměřuje na obrovský a stále rostoucí domácí trh, kde platí jiné návyky a mentalita. Západní člověk ale čínským firmám může být prospěšný právě v případě, že se chtějí vydat za hranice.

Celému ekosystému v Šen-čenu ostatně domácí služby výrazně pomáhají. WeChat je běžný komunikační nástroj pro byznys, služby typu Taobao od Alibaby nabízí on-line tržiště, běží zde crowdfundingové portály a podobně.

Do hardwarového Silicon Valley se ve velkém hrnou i tradiční giganti. Mladým projektům a tvůrcům skrze konference, investice, studijní programy a tak dále nadbíhají výrobci čipů v čele s Intelem. Šen-čen je plný hardwaru a lidí, kteří s ním pracují, a všechno potřebuje čipy. Lidé ze západu zde otevírají hardwarové akcelerátory (nejznámější je asi HAX) a stěhují se sem i „bastlířské“ akce jako Maker Faire.

Na chystanou konferenci čínského internetového obra Tencent má nyní dorazit také spoluzakladatel Applu Steve Wozniak. Tencent je na čínském trhu velká ryba, která se ovšem ne vždy těší dobré pověsti. Vůči mladým projektům totiž historicky vystupovala dost agresivně – buďto zajímavé nápady rychle zkopírovala a prosadila, nebo startupy donutila k prodeji. Tencent se ale snaží tento přístup překlápět a stejně jako rozvíjející se Čína má ambici se vydat směrem k větší spolupráci.

Spolupracovat na dalším růstu Šen-čenu chce i čínská vláda. Ta přímo podporuje investice, univerzity a nové programy. Do hry nyní také přišel plán vytvořit další inovační centrum z Pekingu. Otázkou ovšem je, zda tyto snahy shora k něčemu reálnému přispějí. Úspěch Šen-čenu byl dál ekonomickými svobodami, což je to hlavní, co jakákoliv vláda může udělat. K dalšímu zasahování jsou lidé v Číně spíše skeptičtí.

Replikovat organicky rostoucí ekosystém jen tak nejde. „Stejně, jako je nemožné někde jinde naklonovat Silicon Valley, i když se o to mnozí snaží, jsem přesvědčen o tom, že je nemožné reprodukovat ekosystém [Šen-čenu] kdekoliv jinde,“ myslí si například Joi Ito z MIT.

UX DAy - tip 2

Pro další vývoj celé oblasti bude důležité to, jak se bude nadále rozvíjet Čína jako taková. Ta nyní roste méně než v minulosti a má několik kostlivců ve skříni. Je to zejména obří zadluženost obyvatelstva podporovaná vládou a také problematické výkyvy na burzách. I kvůli tomu jsou nyní investoři z Šen-čenu a Hongkongu opatrní, což může přibrzdit financování nových nápadů.

Cesta reportéra do Číny se uskutečnila s přispěním firmy Huawei.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).