Hlavní navigace

Senzory Martina Malého: Fakt někdo potřebuje aplikaci na to, aby rozsvítil?

12. 10. 2016
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: zagandesign / depositphotos
Kde se bere dojem, že IoT rovná se naprosto nepraktická geekovina, kde se přes tři aplikace, cloud a bezdrátový vysílač řeší rozsvícení žárovky v chodbě?

Vyzval jsem lidi, ať se mě zeptají na cokoli ohledně Internetu věcí, a hned ten první dotaz mi připomněl, že osvěty není nikdy dost. Cituju: “K čemu ku*va je to IoT? Fakt někdo potřebuje App na to aby se spustil vypínač?” (Tu hvězdičku použil tazatel.)

Přemýšlel jsem, kde se bere to povědomí, že IoT rovná se naprosto nepraktická geekovina, kde se přes tři aplikace, cloud a bezdrátový vysílač řeší rozsvícení žárovky v chodbě, místo prostého připojení dotyčné žárovky k vypínači, který je hned za dveřmi. No kde by se bralo? Lidé, co s IoT experimentují, si takové zařízení postaví (je to snadné) čistě proto, aby si ověřili, jak s technologií pracovat, pak o tom napíšou a neštěstí je na světě. V seriálu Big Bang Theory zase nerdi prožívají nerdgasmus z toho, že přes počítač pošlou signál okolo celého světa zpátky k sobě domů, a zesílí tím hudbu z reprobeden. Jejich kamarádka to glosuje: “A víte o tom, že v Radio Shack prodávají takovou věc, které se říká dálkové ovládání, a to dělá přesně totéž?”

Ano, takhle to může vypadat jako pitomost. Hej, kluci, postavíme si hrozně složitý systém na vykonání nějaké banální činnosti. Jenže tohle je, spolu s těmi proslulými lednicemi, špička ledovce. Co je pod hladinou?

Pod hladinou je v Internetu věcí de facto všechno, co je připojené k internetu a není to člověk. Všechny možné snímače. Platební terminály (ano, pokaždé, když v obchodě zaplatíte za pět rohlíků a dva lahváče kartou, použijete Internet věcí). Takové ty aktuální jízdní řády na zastávkách, co píšou, za jak dlouho přijede která tramvaj. Dokonce by se dalo říct, že zatímco se v médiích hlasitě diskutuje o “chytrých domácnostech”, tak stranou mediálního zájmu roste velmi solidní infrastruktura “chytrých měst” a “chytrých služeb”. Tedy přesněji “připojených”, protože cedule “Za 3 minuty přijede tramvaj číslo 8” moc inteligence nepotřebuje. A přesně tohle je Internet věcí, který není moc vidět a o kterém se moc nemluví. Jenom (a slovo “jenom” dávám do uvozovek) nám zpříjemňuje používání měst, služby a tak.

Ruku v ruce s vizí “žárovky zapínané přes WiFi” jde otázka: “A co když spadne připojení? To si jako ani nerozsvítím?” A následují katastrofické lamentace o závislosti civilizace na internetu… Ano, ne že by civilizace nebyla na internetu a elektronické komunikaci závislá. Ale zrovna třeba průmyslové aplikace Internetu věcí bývají řešené jako “přidaná hodnota”. Když vypadne spojení těm displejům na zastávkách, neznamená to, že tramvaj nepřijede. Přijede tak, jako by přijela s funkčním displejem, jen je to o něco méně pohodlné: musíte se podívat na jízdní řád, pochopit, jestli je dnes třetí pátek v lichém měsíci, nebo den pracovního volna před dnem pracovního klidu a není zrovna 24.12., a zjistíte, že osmička přijede za tři minuty. Funkční, ale míň pohodlné. Další příklad: Každá benzínová pumpa má nádrže s pohonnými hmotami, a v těch nádržích je spousta senzorů, které posílají do centrály údaje, takže v centrále vědí, kde kolik zbývá a jak má logistika naplánovat závoz. Pokud by tento systém z nějakého důvodu vypadl, což se stát může, tak holt přijde obsluha, zkontroluje hladinu a do centrály nahlásí, jak na tom je.

Hezký příklad použití Internetu věcí je třeba v rámci záchranného systému. Dispečink ví, kde se stala nehoda, a dokáže pomocí dálkového ovládání pouličního osvětlení navigovat sanitky a hasiče k místu nehody a nastavit jim semafory na průjezd. Ale nemusí to být jen chytré město. O Internet věcí se zajímají třeba zemědělci. A není to jen obligátní otvírání oken na střeše chléva podle teploty uvnitř nebo spouštění větráků v drůbežárně. Dá se na dálku sledovat vlhkost půdy na poli, sluneční svit, teplota a další charakteristiky, které zemědělci odedávna sledují. S Internetem věcí to mají o něco snazší, mohou měřit na více místech a online. Chovatelé včel hledají řešení, které bude sledovat teplotu ve včelínu, který stojí někde u lesa, a zároveň i otřesy. Ne snad kvůli tomu, aby zjistili, zda se neblíží medvěd, ale zcela prozaicky: zjistí tím, že včelín právě někdo krade! Seismometry s dálkovým připojením využívají i těžaři dřeva – pokácené a opracované stromy leží někde na pasece daleko od civilizace, a občas se stane, že přijedou zloději, naloží je na náklaďák a odjedou. Proto jsou kolem dokola v půdě zapíchané seismometry, které nezachytí kolemjdoucího fořta, ale náklaďák už ano. Těžaři pak vědí, že se jim kolem klád motá někdo, kdo tam být nemá, a mají čas zasáhnout.

BRAND24

Takže abych odpověděl tazateli: Opravdu bychom velmi těžko hledali člověka, který potřebuje aplikaci na zapínání světla, ale Internet věcí není naštěstí jen tohle.

PS.: Hlasujte pro mne v anketě Křišťálová Lupa. Děkuji.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Sleduje, popularizuje a učí moderní webové technologie (HTML5 a podobné). Popularizuje nové nástroje a elektroniku, provozuje weby, sleduje dění na internetu, píše o něm a komentuje ho.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).