IoT jsem v domech viděl jen ve třech oblastech:
1. Vytápění. Tam to není žádná novinka, inteligentní termostat propojený s čidly po baráku je klasika už desítky let. Jediná nová věc je, že místo kabelů nebo proprietárního radia to používá internetový protokol.
2. Ovládání světel. Čím dál častěji se setkávám s tím, že se při rekonstrukci sekají nebo lištují jen kabely pro světla a vypínače se řeší jako dálkové ovladače. Přiznávám, že to kabeláž dost zásadně zjednodušuje, obzvláště když se bavíme o světlech ovládaných z více míst. Opět, nic úplně nového, jen se místo proprietárního radia začíná více používat internetový protokol. Jeden bonus, nezvládnutelný kabelem, jsem ale viděl: stmívač světla ovládaného z více míst. Tyristorový stmívač jsme měli doma už před revolucí, ale možnost mít stmívač jak u vchodu z terasy, tak u vchodu z kuchyně, to jsem nevymyslel.
3. Meteostanice. Několik teploměrů, měřič vlhkosti, indikátor, že prší, měřič větru. Roztahané po baráku. Opět, nic zásadně nového, jen je tam místo proprietárního radia teď internetový protokol.
Zkrátka, vlastně žádná revoluce, s radiem se to dělalo už dřív. Akorát byl problém, že to muselo být všechno od jednoho výrobce a občas se stalo, že už se to nevyrábělo. S internetovým protokolem není až takový problém to poskládat od různých výrobců, případně si něco předělat sám.
jenže ty přiklady se v praxi již používají. S chytrou domácností to je právě omyl, IoT má smysl tam, kde něco ušetří a zjednodušší, v průmyslu se už etabluje, v domácnostech, no nevím.
Domů ti Internet Věcí cpou jen reklamy a firmy, které tě přesvědčují, že rosvítit světlo jakmile ti zazvoní budík je spásou celého domu.
Nevím proč bys chtěl chytrou domácnost, když ti to nic nepřinese, jen kvůli reklamě a redaktorům, kteří o rom píší a nerozumí tomu.
To je jistě "skvělá" myšlenka, která dokonce počítá s tepelnou kapacitou budovi, což mnoho PR idiotů ani neví co to je. Imho je to ale blbost. Pro drtivou většinu budov stačí prostě ten blbej termostat na zdi, co už mají naisntalovanej 15let, kde mají nastavenou svoji teplotu, a který se postará o vše ostatní s přijatelnou časovou prodlevou.
To už se ale dostáváme k otázce, zda má to zařízení být viditelné na Internetu. Můj názor je, že nemá, že má být na vlastní síti a ven má jít maximálně řídící stanice. U lokální sítě není NAT žádný problém, zařízení na sebe vzájemně vidí. A z venku je NAT ten nejmenší problém, větší problém bude dostat se přes můj router, který tenhle okruh na WAN nespojí.
Jestli myslíte Revolv, tak to je příklad uzavřeného zařízení, do kterého nikdo moc nevidí. Už jen fakt, že to k funkci potřebuje server dodavatele, je dost velké varování. Že to končí na skládce je jedině dobře. A překvapení to nebylo, Nest to přestal prodávat okamžitě, jak tu firmu koupil.
Nejde o regulaci teploty, ale o regulaci nákladů na topení. Nebudete topit zbytečně, topení se vypne ještě před tím, než se teploty vyrovnají díky tepelné setrvačnosti, protože budete dopředu vědět, jak se změní vnější teplota.
Jen díky rozmístění pár čidel a standardnímu sw vybavení, bez nutnosti tahání nějakého vedení, získáte přesný a personalizovaný teplotní model vytápěné budovy, který se bude schopen sám učit. Bude se sám přizpůsobovat třeba degradaci budovy v čase. Co víc, získáte i přesné kvantifikované informace o průběhu oné přirozené a postupné degradace budovy.
A to jen díky tomu, že na zdi nalepíte pár čtverečků a naistalujete sw na mobil, tablet, či PC.
Nešlo mi o přesný návod, ale o ilustraci možností a vlivů, které díky IoT můžete zpracovávat.
Jiz jsem mel take tu pochybnou cest, vypinace komunikujici bezdratove to je vskutku poteseni, misto trochy prace a neporadku pak budete 30 let resit, proc to uz zase nefunguje, protoze jsou uz zase vybite baterie. Vubec nemluve o tom, ze kdyz dnes budu potrebovat vymenit vypinac, klidne 100let stary, tak ten zcela novy (dratovy) naprosto bez problemu vlozim do stejne diry ve zdi. Kdyz vy budete za 2-3 roky potrebovat vypinac vymenit (nebot elektronika prevazne sotva prezije zaruku), tak s pravdepodobnosti blizici se jistote nesezenete zadny, ktery by komunikoval s vasim systemem, takze budete muset vymenit uplne vse.
A to se, zcela jiste, vyplati.
1. IoT je celkem drahá sranda a při investici do něj očekávám vyšší nebo stejnou přidanou hodnotu, než je investice. Jinak to nemá smysl.
2. Rozdíl mezi IoT a lokálním kabelem dělá to, že zařízení (a) využívá ke komunikaci LAN, nebo (b) je dostupný zvenčí z internetu.
3. Pro (2a) platí, že je potřeba lokálně propojit dvě krabičky. Řekněme, že jedna posílá neměřenou hodnotu (4B) s periodou 300s té druhé. Jakou přidanou hodnotu pro takovou komunikaci má 2x https://www.soselectronic.cz/products/xp1001000-05r proti 2x https://www.soselectronic.cz/products/sn-75176-bd? Komunikovat po UTP zvládne obojí.
4. V případě (2b) je připojení do LAN proto, aby to šlo dálkově řídit i mimo barák, tak musí komunikovat s něčím z venku. Za NATem a CGNATem je vyloučeno, že si popovídá přímo s NATovaným mobilem, takže je potřeba nějaký prostředník s veřejnou IP adresou. Provoz tohoto prostředníka (virtuální server, čmoud,...) jde na stranu nákladů. Opravdu je tam taková přidaná hodnota, aby člověk šel do plateb za konektivitu toho bazmeku a do rizika, že jednoho krásnýho dne ten server nějaký dobrák sestřelí?
5. Jaká je přidaná hodnota v případě, že místo CANu nebo RS-485 použiju dražší Ethernet a připlatím si ještě za managovaný switch s oddělenou VLAN, nebo další switch, který bude jenom přehazovat pakety mezi třema krabičkama a žrát elektriku, aby to nevidělo ven?
Prostě je to celý nesmyl... Když nemusím ven, není pro krabičky v LAN důvod. Jedině snad tiskárna s CUPS, NAS a podobný věci. Ale rozhodně ne chůvičky, kamery, automatizace,...
Jistě. Když to pozná člověk, pozná to i dům. Zatopí více, pokud se výraz vaší tváře nezmění, teplotu sníží, pokud nereagujete, teplot nastaví dle vlastní zkušenosti, protože bude předpokládat, že vám něco je.
K regulaci teploty na základě vaší pohody je ale možno použít objektivnějších metod, například měřit průtok krve ve vašich nohách díky speciálním papučím s vhodnými čidly.
Tepelná setrvačnost budovy zase naopak způsobí, že topení se bude moci o něco dřív vypnout, ale po poklesu teploty zase o něco dřív zapnout. Takže úspora veškerá žádná, navíc tímto předpotopním způsobem už se topení dávno nereguluje. A ovládat směšovací ventil s krokovým motorkem umí i velejednoduchý analogový regulátor; jediná smysluplná regulace je taková, která do budovy pustí přesně tolik tepelné energie, kolik jí z budovy unikne a na to není žádný ,,chytrý" bazmek potřeba, stačí spínací hodiny, (nejlépe vícekanálové) a příslušný počet ovládacích prvků, tedy potenciometrů, na nich se nastaví požadované teploty pro dané provozní režimy a nazdar bazar. Výhodou je, že v případě výpadku napájení to není nutné restartovat a hackeři mají smůlu, protože takto pojednaný systém je dokonale blbuvzdorný.
Co přinese IoT?
Díky informací z ostatních domů a jejich propojení, bude hořák vašeho kotle reagovat s předstihem i na závany větru ve vzdálenějším okolí vašeho domu. Váš kotel začne topit už, když studená fronta bude v sousedním městě. A a přitápět přestane, když se tam ochladí, tak aby se využila tepelná setrvačnost budovy i klimatu.