Názor k článku Senzory Martina Malého: IoT Mythbuster od Jenda - > Každopádně je asi potřeba, aby pro Internet...

> Každopádně je asi potřeba, aby pro Internet věcí vznikla nějaká obdoba Asimovových zákonů robotiky.

100% souhlas.

> A dokonce jsou i zákazníci, kteří ji koupí a budou si připadat jako early adopteři

Ne. Zákazníci to koupí, protože tomu nerozumí, nebo jim to výrobce zatajil.

> Ale trh většinou takovéhle excesy rychle eliminuje

Ani tohle není pravda. Zkuste si třeba dnes sehnat tiskárnu, jejíž náplně neobsahují čip znemožňující doplnění, mobil, jehož baterie neobsahuje čip znemožňující výměnu za „neoriginální“, nebo, pro tu srandu, kávovar nebo kočičí záchůdek (!), který neodmítne pracovat, pokud výrobci přestanete platit výpalné.

Problém je mimo jiné v tom, že výrobci tyto vlastnosti zásadně neuvádějí ve specifikaci, takže i pokud o nebezpečí víte (upřímně, napadlo by vás před přečtením odkazovaného článku, že z vás kočičí záchůdek může udělat rukojmí?), naprosto nemáte podle čeho se rozhodnout. U těch tiskáren se ještě dá orientovat podle dostupnosti alternativních náplní (což ale stejně může vyžadovat komplikovanou pakárku s chip resetterem), u všeho ostatního tyhle věci většinou vyjdou na povrch až v okamžiku, kdy si to koupí někdo s dostatečnou dávkou drzosti a Wiresharkem a napíše o tom naštvaný blogpost. Jenže vzhledem k tomu, jak často výrobci uvádí na trh nové modely, a že někdy najednou stejně označené zařízení obsahuje úplně jiné vnitřnosti, zjistíte, že už se podle toho stejně nemůžete zařídit.

Internet věcí je dobrá myšlenka, ale když vidím, jak jsou úplně všechny věci kolem mě prolezlé DRM, bezpečnostními dírami, úmyslnými backdoory, nebo alespoň kurvítky, tak se budoucnosti opravdu upřímně děsím.