Hlavní navigace

Senzory Martina Malého: Takové to domácí IoT kutění za pár dolarů

25. 11. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Můžete se třeba nechat inspirovat, nebo se alespoň přesvědčit o tom, že postavení IoT konstrukce není problém, ani nic finančně nákladného.

Dnešní díl bych rád věnoval trošku domácí praxi. Od velkých myšlenek a zářných zítřků Internetu věcí, o nichž nikdo nepochybuje, že přijdou (stejně jako nikdo nepochyboval například o zásadním úspěchu zpráv MMS), k takovému tomu domácímu kutění. Můžete se třeba nechat inspirovat, nebo se alespoň přesvědčit o tom, že postavení podobné konstrukce není problém, ani nic finančně nákladného.

Asi nejklasičtější příklad věci, která se dá postavit a připojit na internet, je meteostanice. Až by se zdálo, že kdo má Arduino a nemá fantazii, tak postaví meteostanici. Na druhou stranu je to docela dobrý trenažér – člověk si vyzkouší připojení různých senzorů, komunikaci se serverem, připojení displeje a dalších zařízení, celé to rozchodí a na konci má něco, co je teoreticky i užitečné. Návodů na nejrůznější konstrukce je plný internet, mně se zalíbil tento. Sice výsledek není připojený k internetu, ale je to docela dobrý výchozí bod, který kombinuje senzory vlhkosti, deště, tlaku a teploty. Laskavý čtenář si může úkol “připojení k internetu” vzít jako domácí cvičení.


Autor: AdrieSentosa

O něco vybavenější varianta je TWIST. Zkratka znamená Tweeting Weather IoT Station, takže bystřejší čtenáři jistě pochopili, že médiem, ze kterého se dozví, jak je právě teď venku, je právě Twitter. Díky svému API je Twitter poměrně populární platforma pro sdílení informací z IoT zařízení, navíc i zde platí věta, kterou na školeních opakujeme celkem často: “Pro Arduino existuje knihovna”. Takže připojení domácích konstrukcí k Twitteru není výraznější problém.

Další zajímavá konstrukce, která nevyužívá Arduino, ale už několikrát zmiňovaný modul ESP8266, je detektor kouře. Díky ESP8266 má wifi konektivitu k internetu, jako backend používá známou službu IFTTT, a vzhledem k tomu, že ESP dokáže do jisté míry komunikovat s různými obvody sám, tak není zapotřebí ani žádný řídicí obvod.

ESP8266 (připomínám: jde o modul pro připojení k wifi s vlastním ARMovým procesorem za necelou stokorunu) využívá i následující konstrukce – jednoduché hodiny s dotykovým displejem a s ovladačem stmívače na lampě. Hodiny se samozřejmě synchronizují přes NTP a nastavení probíhá přes zabudovaný webserver – celé s náklady (podle autora) okolo deseti dolarů.

Vždy, když zjišťuju, jaké nové konstrukce s ESP8266 vznikají, tak trošku žasnu. Kombinace schopností, výkonu a ceny je u ESP8266 naprosto neskutečná, a skoro si říkám, že konstrukce, které nevyžadují USB ani displej s HDMI, bude možná jednodušší a efektivnější stavět s ESP, než s Raspberry. Ano, Linux na tom nepoběží, což je pro mnohé konstruktéry automaticky no-go zóna, ale pro konstrukce, které nepotřebují celou sílu unixového OS, je ESP asi zajímavá varianta.

Když už jsem nakousl Raspberry: i s ním se dají stavět zajímavé konstrukce, kde máte oproti Arduinu výhodu (no, jak se to vezme…) v několika vrstvách, které vás odstíní od toho největšího hardcore, takže se nebudete mazat s nízkoúrovňovým C či dokonce assemblerem, ale pohodlně si aplikaci napíšete v Pythonu a jako webserver použijete LAMP. Příkladem může být konstrukce autonomního zapisovače (či jak přeložit slovo “logger”) teploty a vlhkosti. Vytvoření takové aplikace s Raspberry vyžaduje akorát schopnost připojit správně drátky snímače na konektor, a zbytek je v podstatě úkol pro člověka, který umí naprogramovat weby (Python, MySQL, PHP, Git a trošku instalací s Debianem).

Pro čtenáře, kteří by rádi sestoupili ještě o úroveň níž, může být zajímavá konstrukce GPS loggeru (zase to slovo!) ze stránek ELM. Konstrukce je opravdu miniaturní a zapisuje souřadnice z GPS modulu na MicroSD kartu. Celé to řídí procesor ATmega328, což je mimo jiné tentýž, co v současné základní verzi Arduina, ale firmware je napsaný v C a assembleru.

BRAND24


Autor: ELM

Předposlední tip je určen pro ty, co míří výš. Doslova. Ukazuje totiž, jak si vypustit vlastní zařízení pomocí meteorologického balónu. Nemusíte se tedy se svými konstrukcemi držet u země. V článku jsou zmíněna i nějaká pravidla pro vypouštění balónů; pokud hodláte něco takového provést u nás, zjistěte si, prosím, stav místních předpisů, které se mohou od těch amerických lišit.

Poslední odkaz je věnován legendárnímu obvodu 741. Říká se, že v historii integrovaných obvodů bylo několik výrazných konstrukcí, které přetrvaly desítky let. Jedním z nich je například známý časovač 555, který vyráběli (a dodneška vyrábějí) snad všichni velcí výrobci integrovaných obvodů. Operační zesilovač 741 je dalším příkladem takového obvodu, který v sobě snoubí jednoduchý návrh a skvělé vlastnosti. V článku Kena Schirriffa se dozvíte mnoho zajímavých věcí nejen o tom, jak je tento, téměř 50 let starý, obvod navržen, ale třeba i o tom, proč se tranzistory PNP a NPN vytvářejí na destičce odlišným způsobem a jak je složité vytvořit na čipu rezistor.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Sleduje, popularizuje a učí moderní webové technologie (HTML5 a podobné). Popularizuje nové nástroje a elektroniku, provozuje weby, sleduje dění na internetu, píše o něm a komentuje ho.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).