Seznam osobností, které se vyplatí přijít si poslechnout I.

Když máte načerpat inspiraci, chce to najít něco netradičního. Tady je první část seznamu osobností, které si můžete přijít poslechnout na letošní BIF. I s příběhy.

Letošní BIF je úplně jiný než všechny předešlé. Otázka zněla: jak udělat konferenci pro lidi, kteří už viděli a slyšeli všechno?

A vymysleli jsme toto: všichni dostanou navlas stejné zadání. Zní: vyprávějte příběh. Příběh, který se vám stal nebo vás zaujal, příběh, který může být napínavý či zábavný, komický či tragický. Příběh s dobrým koncem, nebo také se špatným. Příběh, který se nějak vztahuje k byznysu a informacím, tedy k názvu konference – ale ta vazba může být jak přímá, tak velice volná. Příběh, který inspiruje. Příběh, který nezapomenete. Příběh, která ukáže cestu: jak se lépe orientovat ve světě, kam posunout podnikání, jak vyzrát na krizi, jak rozumět ostatním i sobě, jak zužitkovat nápady.

Jaké příběhy to budou? Ve většině případů to ještě nevíme. Víme ale, kdo je bude vyprávět.

Jsou to lidé známých jmen, takže je každý z nás vnímá jinak; podle toho kousku mediálního obrazu, s nímž jsme se potkali. Řeknu vám, jak je vidím já, co znamenají pro mne a jak jsem o nich uvažoval, když jsme sestavovali program konference Business & Information Forum. A protože jich je hodně, bude to v několika pokračováních.

Osmý ročník celodenní konference Bu­siness & Information Forum 2012. Příběhy, které vám ukážou cestu začínají 29. května od 9 hodin.

Miroslav Bárta: svět po kolapsu

Egyptologie mě nikdy nezajímala, stejně jako mě nikdy nebavili dinosauři; možná právě proto, že obě ta témata jsou tak populární. Samozřejmě vím, že česká egyptologie má ve světě jméno, ale nedovedl bych vysvětlit, z jakého důvodu. A docela určitě bych dobrovolně nečetl žádné dílo českého egyptologa.

Jenže jsem si před několika lety koupil sborník Něco překrásného se končí s podtitulem Kolapsy v přírodě a společnosti, což je naopak téma, které mě zajímá velice. Jedna proto, že tušení katastrofy, pocit života na její hraně, je dnes na Západě rozšířený jaksi všeobecně; jednak proto, že jsem kdysi vystudoval kybernetiku a fascinují mě nelineární systémy, jejichž chování se občas mění hladce a občas brutálním skokem.

Jedním ze dvou editorů toho sborníku je Miroslav Bárta, krom toho do něj napsal jeden z nejzajímavějších článků: o zániku egyptské Staré říše. Kultura stavitelů pyramid byla nesmírně rozvinutá; vyt­vořili mocný centralizovaný stát, dokázali produkovat značné přebytky, ostatně usadili se v oblasti nesmírně výhodné pro zemědělství. Po pět set let byli velmocí tehdejšího světa. Ke konci došlo k poměrně rychlému zhroucení, rozdrobení říše a faktickému bezvládí. Proč? Bártova analýza mechanismů kolapsu ukazuje jasnou (a nepříjemnou) paralelu s naší současností.

Mimochodem, na zmíněný útlý sborník navázala v loňském roce tlustá kniha na podobné téma, věčně vyprodaná a dotiskovaná, jeden z nejnepravdě­podobnějších bestsellerů, jaké kdy u nás vyšly. Jmenuje se Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur, má přes 800 stran a zhruba stejně v korunách také stojí, zabývá se opět starými Egypťany (a také Číňany a Římany), Mosteckem, záplavami, Bílou Horou…

To hlavní, co je dnes na příbězích o katastrofách zajímavé, není ta napínavá hrůza sama, ale velmi praktická otázka: co nastalo potom? Život šel vždycky nějak dál. Pravidla se ale změnila, svět byl jiný. Jak to bylo dál? Jak to bude dál?

Dana Drábová: pojmy místo dojmů

Kdybychom neměli Danu Drábovou, asi by celkem nikdo nevěděl, že je u nás nějaký Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Jenže jeho charismatická předsedkyně je nepřehlédnutelná a vysoce respektovaná. Mimochodem, už je ve funkci čtrnáct let; bez skandálů, bez pochybností o kompetenci, s velikou autoritou mezi odborníky i laiky. Což v tak citlivé oblasti není maličkost. Hrůza pomyslet, že by tuhle funkci zastával někdo méně věcný, méně precizní, se smyslem pro dramatické efekty a s politickými ambicemi: kolik celostátních panik bychom už měli za sebou. Možná i válku s Rakouskem… Byl bych velmi pro, aby kandidovala na prezidentku, bohužel ale vím, že ona je proti, a přes to vlak nejede.

Dana Drábová je bezesporu velká osobnost. Kromě toho umí výborně přednášet. Hlavní, co může publiku BIF přinést, je jasně nakreslená dělicí čára mezi nesmysly a realitou v oblasti bezpečnosti – ne nutně jen té jaderné. Často se totiž bojíme věcí, jichž se není třeba bát a kvůli tomu přehlížíme druhou stranu mince: skutečná rizika. Bývá to kontraintuitivní. Vyžaduje to znalosti, pojmy místo dojmů.

Ondřej Neff: napřed řemeslo

Ondřej je můj kamarád po dlouhá léta – snad to tak smím říct, přestože to má dva háčky. Jednak je mi ta formulace trochu proti mysli, jelikož na slavných lidech se takto přichycuje a přiživuje kdekdo. A jednak se moc nevídáme. Bývaly ale časy, kdy to bylo jinak.

Byl jednou jeden časopis, který už není. Jmenoval se Softwarové noviny, fungoval dlouho a pak zanikl jako ta egyptská Stará říše, dokonce včetně toho, že jsme dost dlouhou dobu nevěděli, že už vlastně zanikl: mrtvé časopisy mohou vycházet ještě řadu let.

Ale v době, kdy byl úplně nejživější, v něm vedle jiných skvělých lidí pracoval také Ondřej Neff. V roli šéfredaktora jsem se hlavně snažil té pozoruhodné redakci moc nepřekážet. Ondřejovou zásluhou jsme všichni objevili Internet, což v roce 1994 nebylo tak docela samozřejmé, ale hlavně jsem v něm získali zkušeného novináře a zralou osobnost. Nikdo z nás ostatních nebyl ani jedno, ani druhé.

Ondřeje samozřejmě každý zná jako spisovatele sci-fi, ale je mužem devatera řemesel, mezi nimiž kdysi dominovalo fotografování a dnes už zas. To se mi na něm vždycky líbilo: napřed řemeslo, vše ostatní až pak. Přestože by klidně mohl být „jen“ vypravěčem příběhů. Byl prvním bloggerem u nás řekl bych, že jedním z prvních na světě, dávno předtím, než to slovo vůbec vzniklo. Neviditelný pes, jak známo, vychází pořád a vedle Seznamu je to další projekt, který nastartoval používání internetu v ČR. Co říct víc?

Svatoslav Novák: diplomatický manažer

Když o někom řeknete, že je lobbista, je to zde a nyní víceméně urážka – v důsledku činnosti lidí, kteří nejsou lobbisté, ale prachobyčejní lumpové. Svatoslav Novák stojí v čele organizace, která to o sobě právě proto raději neříká, ale lobbistická je. Jmenuje se ICT Unie a dokazuje, že všichni lobbisté nejsou stejní. Cílem ICT Unie je prosadit, aby se hospodářská politika státu orientovala na špičkové technologie, abychom byli konkurenceschop­nější. (A aby její členské firmy více vydělávaly, pochopitelně.)

Svatoslav Novák prošel v minulosti pozicí, na níž veřejnost hleděla ještě daleko podezíravěji. Do roku 1999 totiž byl generálním ředitelem tehdejšího SPT Telecom, monopolního telekomunikačního operátora. Pro Telecom nikdo neměl slova dobrého, z velké části právem. Byla to organizace, která s sebou táhla těžký batoh minulosti, prakticky neschopná vycházet vstříc zákazníkům.

Jenže na druhou stranu disponovala mnoha vynikajícími odborníky a špičkovým know-how v oblasti telekomunikací, což jsme si my zvenčí příliš neuvědomovali. Udržet podinvestovanou síť v chodu a zlepšovat ji nebyla žádná legrace. Řídit to uprostřed mediální a politické vřavy – chystala se privatizace – nebyla legrace už vůbec.

Jestli tenhle člověk nemá příběhy na vyprávění, tak už kdo?

EBF16

Příště: Martin Cígler, Gabriel Eichler, Pavel Kubů, Ondřej Šteffl

Kompletní informace o konference Business&Infor­mation Forum 2012 najdete ZDE.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 4. 2012 10:10

Školení PPC reklamy pro začátečníky

  •  
    Principy fungování PPC reklamy.
  • PPC nejsou jen ve vyhledávačích.
  • Zjednodušte si správu šikovnými nástroji.

Detailní informace o školení PPC reklamy »