Shlédněte kaskádovací standarty na webovských stránkách

Jazyk obvykle v prvních chvílích nástupu nové jevové skutečnosti prohrává jednu bitvu za druhou; po určitém čase, když skutečnost zevšední, se ovšem situace obrátí a jazykový systém nový jev řádně semele. Dnes už jen nejzarytější odpůrci češtiny hovoří o vytištění dokumentu na počítačové tiskárně jako o vyprintování a počítačoví hackeři už se nedobývají do vrátnic, nýbrž zaměřují se na gatewaye. Někdy se prostě ukáže, že původní slovo jazyk může bez úhony převzít a pouze je zařadí do svého systému skloňování a časování.

Čas hraje ve prospěch jazyka. Avšak existují případy, kdy nelze čekat, až jak se jazyk s novými jevy vyrovná. Někdy prostě musíte začít nové skutečnosti pojmenovávat. Do takové situace se před rokem dostal Luděk Roleček při překládání knihy o Photoshopu. Překladatel musel nejednou váhat, zda použít v češtině nějaké původní slovo, zda použít slangový výraz či vytvořit vlastní terminologii. V případě slova rollover (efekt změny vzhledu aplikace při zaměření pozornosti focus ukazovacího zařízení kurzoru na aktivní oblast) se tehdy dokonce obrátil na webdesignerskou komunitu s žádostí o pomoc. Adam Hauner mu tehdy doporučil neologismus od té doby se v češtině pro rollovery používá kalk „roleček“.

Někdy je to s novými věcmi jednodušší. Například mouse je prostě myš. Ale tu a tam nové slovo začne v češtině ovládat větší prostor, než jaký mu příslušel v angličtině. Tak se například dá v počítačové studovně zaslechnout sloveso myšnout nebo myšovat ve významu přesunout ukazovací zařízení.

Objevují se i konkurenční tvary slov. Jako příklad nám může posloužit Cascading Style Sheet, pro který se vžil pojem (a myslím, že poprvé jej v knize Web Design použil Pavel Satrapa) kaskádový styl. V nakladatelství Computer Press ovšem měli autoři zcela jinou představu o tom, co je vlastností těch stylů, a tak je přeložili jako kaskádovací. A teď babo raď. Jsou ty styly v kaskádách, nebo kaskády vytvářejí? Každopádně tvar kaskádovací používal ještě nedávno i šéfredaktor serveru Interval Miroslav Kučera.

Podobný problém přináší také anglické pojmenování stránek webu: web pages (website). Tištěná média několik let zápasila s překladem, aby se nakonec ustálila na variantě „internetové stránky“. Přesto jste mohli ještě před několika měsíci číst o stránkách internetovských či webovských. Jazykoví poradci vůbec mají k novým skutečnostem mnohdy zbytečný respekt a dovolují rádoby odborníkům, aby s jazykem zamávali. Přípona -ovský patří k přirovnáním typu čapkovský (pragmatismus), ale stránky jsou internetové, stejně jako lžičky kávové a ne kávovské (aplikace Javy není javovská). Přípona -ovský náleží pouze k přídavným jménům tvořeným z osobních jmen.

Když už jsme hovořili o těch standardech pro web, zajímalo by mě, co vede pisatele textů k tomu, že toto slovo stále píší s -t jako standarty. Standarta je zástava (praporec). V případech, kdy si opravdu už nejste jisti, napište místo standardu raději normu či předpis, tam se snad chyba udělat nedá. Vřele nedoporučuji spoléhat se v tomto případě na vyhledavače pokud necháte vyhledat jméno George Orwel, buďte si jisti, že bude nalezeno v několika exemplářích, přičemž správně se píše jako George Orwell. Takže, až v Českém národním korpusu úspěšně dohledáte standart, ještě to nic neznamená.

Zajímavé je, že častým opakováním některé chyby přejdou až do jazykového úzu. Tak například slovo „shlédnout“ se v češtině používá pro hledění shůry, pro běžné přehlédnutí se používá slovo „zhlédnout“. Ovšem v případě, že prohlížíte stránky na webu nebo reklamu na webu, pak jdou všechny pravopisné zásady stranou a uplatní se výjimka. Marek Antoš dokonce tvrdí, že spojení „shlédnuté stránky“, potažmo „shlédnutá reklama“ nepochází, jak se domnívám já, z DCCI auditu, ale z jakési stařičké tiskové zprávy Seznamu, kde Ivo Lukačovič hovoří o shlédnuté bannerové reklamě je to ovšem informace neověřená. ;-)

Jak už jsem na začátku řekl, v prvních okamžicích jazyk prohrává… Dnes už tiskové zprávy a články na webu obvykle čtou i jazykoví korektoři nebo lidé s lingvistickým vzděláním, a také „papíroví novináři“ už nabyli při psaní o Internetu dostatečného sebevědomí, takže počet znásilněných slov se pomalu snižuje. Přesto mají některé hrubky tuhý kořínek aktuální iAudit i po upozornění z 18. září opět vyšel s počty shlédnutých stránek.