Hlavní navigace

Silicon Valley se bouří proti Trumpovi. Lobbisti ve Washingtonu vyčkávají

 Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák 14. 11. 2016

Washington je pro technologické firmy důležitým místem, které pomáhá jejich snažení. Pozitivní přístup z dob Obamy je nyní v ohrožení.

Ve Spojených státech se jenom těžko hledá čistší a příjemnější město, než je Washington, D.C. Peníze navrstvené z aktivit kolem vlády jsou zde vidět, stejně jako status hlavního města. Všude jsou moderní kanceláře s lobbisty, právníky, politickými analytiky, ekonomy, think-tanky. Zároveň jde o klidnou lokalitu, kde se ani v době letošních prezidentských voleb neprojevovaly velkolepé venkovní aktivity. Tady v D.C. se totiž aktuálně vyčkává.

Na západě Států se po zvolení Donalda Trumpa prezidentem situace hrotí o poznání více. Nový vládce země většinu zástupců Silicon Valley mírně řečeno netěší. Elita z technologického pupku světa proti Trumpovi vedla kampaň už delší dobu a na různých večírcích vybírala peníze na kampaň Hillary Clinton. Ta v očích Valley měla pokračovat v trendu, který nastavil Barack Obama.

Hned po oznámení výsledků voleb se proto začaly ozývat hlasy požadující odtržení Kalifornie od Spojených států. I když „Cali“ v minulosti málem zbankrotovala, stále je největší ekonomikou USA (na HDP se podílí 14 procenty) a šestou největší ekonomikou na světě. A podobně jako elita z Londýna si zakládá na tom, že právě zde vzniká obří hodnota pro celou zemi.

Z Washingtonu jedna z hlavních centrál

Prozatím nejhlasitějším propagátorem odchodu Kalifornie je Shervin Pishevar, který je aktuálně známý především jako investor do Uberu či Hyperloop One. O Pishevarovi se v Silicon Valley povídají legendy. Údajně se dokáže skamarádit úplně s každým a má řadu známých mezi podnikateli, politiky a celebritami. Právě on se aktivně angažoval i ve sbírkách pro Hillary. Tento imigrant z Íránu chce nyní rozjet legitimní kampaň za „calexit“. Sbírá první podporovatele, žádná veleslavná jména ale zatím nepadla.

Capitol, Washington, D.C.
Autor: Jan Sedlák

Capitol, Washington, D.C.

Asi sto větších i menších osobností Silicon Valley už dříve vydalo veřejný dopis, ve kterém Trumpa označily jako pohromu pro inovace. Pro technologické firmy je důležitá otevřenost společnosti (kreativita, možnosti, nové myšlenky), určitá otevřenost hranic (získávání lidí) a zdravé investiční prostředí. To je nyní údajně v ohrožení.

Ale zpět do Washingtonu. Ten se pro technologické firmy nejenom z Valley stal v posledních letech jednou z hlavních centrál. „Internetové firmy si uvědomily, že pravidla tvořená ve Washingtonu jsou pro ně extrémně důležitá a že musí hrát stejnou hru jako mnoho dalších korporací,“ popisuje Viveca Novak z Center for Responsive Politics.

Jinými slovy, pro Facebook, Google, Apple a další firmy je nyní lobbing stěžejní součástí toho, jak ovlivňovat dění. Výdaje těchto a dalších společností do lobbingu podle různých statistik každoročně výrazně rostou. Mezi deseti firmami, které v D.C. nejvíce utrácejí, je už velká část těch technologických.

Až situace vychladne

A to i přesto, že „internet“ jako celek zdaleka neutrácí nejvíce. Podle údajů OpenSecrets.org společnosti do tohoto segmentu spadající vydaly kolem 50 milionů dolarů. Například farmaceutické firmy ale zhruba čtyřnásobek. Částky jednotlivých internetových firem jsou však vyšší, což jenom poukazuje na jejich velikost a sílu.

Centrum D.C. je plné kanceláří s právníky, lobbisty, politology a think-tanky.
Autor: Jan Sedlák

Centrum D.C. je plné kanceláří s právníky, lobbisty, politology a think-tanky.

Google v roce 2015 za washingtonský lobbing utratil 16,7 milionu dolarů. Facebook investoval 9,8 milionu, Microsoft 8,5, Amazon 9,1, Oracle 7,5 a Apple „pouze“ 4,5 milionu dolarů. Předběžná letošní čísla říkají, že sumy porostou. A dá se předpokládat, že od roku 2017, kdy se k vládě dostane Trumpova administrativa, aktivity ještě zesílí.

„No, byly to americké volby, tam jde často o velká gesta a show. Počkejme, co se bude dít v reálu, řada toho určitě vychladne a hodně z dalších aktivit budeme chtít ovlivnit. Rozhodně budeme velice aktivně vysvětlovat naše postoje a říkat, proč jsou správné. A asi budeme muset některé věci přehodnotit,“ říká ve Washingtonu jeden z aktivních lobbistů Facebooku, který nechce být jmenován.

„S Hillary by to bylo snadné. Prostě by v mnoha ohledech pokračovala v práci Obamy. My jsme se například hodně zasazovali o startupová víza a lepší přísun mezinárodních talentů do země. Tyto lidi potřebujeme a Obama s námi toto téma řešil, tlačil ho dopředu. Trump vyslal signály, že se mu něco takového nelíbí, protože to ubírá možnosti Američanům. Takže jeden z prvních bojů se nejspíše bude svádět zde,“ dodává. Clintonová už dříve publikovala velmi obsáhlou strategii pro technologie, která se setkala s dobrým ohlasem.

Vyčkávání a nejistota

Jenže to hlavní, co se v lobbistických kuloárech ve Washingtonu aktuálně řeší, je již zmiňované vyčkávání a nejistota. „V podstatě vůbec netušíme, co se teď bude dít,“ popisuje v kanceláři blízko Capitol Hill další z lobbistů zastupující technologické firmy. Patří k té sortě agentur, které si IT firmy najímají za pravidelný měsíční poplatek, díky čemuž mají přísun aktuálních informací o chystaných regulacích, zákonech a tak dále.

Washington, D.C.
Autor: Jan Sedlák

Washington, D.C.

„Upřímně, připravení jsme úplně nebyli, stejně jako zbytek technologického byznysu. Nikdo moc nevěřil tomu, že by Trump vyhrál,“ dodává lobbista. „Nyní bude třeba připravit zcela nové návrhy.“

Nejistota pramení z toho, že Trump zatím žádné jasné strategie kolem digitální agendy jako celku nepředstavil. Zděšení Silicon Valley se tak odvíjí od prohlášení, která nastupující prezident utrousil během vleklé kampaně. Technologické firmy přitom mají ve Washingtonu rozjetou agendu na mnoha stranách.

„Rozhodně pozorujeme nárůsty zdejších rozpočtů. Víte, technologické firmy mají velké ambice. Dříve lobbovaly zejména ve svých digitálních oblastech, ale teď začínají pronikat do dalších. Kvůli dronům, samořiditelným autům či fintechu se angažují v dopravě, financích i třeba medicíně,“ navazuje jeden z lobbistů.

Žádné ponětí

Velká nejistota panuje kolem ochrany dat a soukromí uživatelů na internetu. Trump v minulosti veřejně kritizoval Apple kvůli sporu s FBI ohledně přístupu do zařízení této společnosti. Existují obavy, že Trumpova vláda bude chtít mít větší dohled nad internetem v zájmu kybernetické bezpečnosti země, což se projeví i na legislativě.

Technologické firmy se rovněž obávají o budoucnost víz H1-B, díky kterým do země proudí chytré mozky. Trump už dříve tato víza označil za „pro pracovníky velmi, velmi špatná“. Ovšem z toho pohledu, že údajně umožňují příchod levných pracovních sil do země. Trump také vede spor s šéfem Amazonu Jeffem Bezosem, nijak zvlášť dobře se nestaví k novým technologiím v energetice, problematické mohou být i otázky kolem kybernetické bezpečnosti.

Washington, WikiLeaks, Anonymous.
Autor: Jan Sedlák

Washington, WikiLeaks, Anonymous.

„Problém je, že [Trump] vůbec nemá ponětí, co to nové technologie jsou. Je to stará generace, a i když jeho tým aktivně využíval třeba sociální sítě, on sám k těmto věcem nemá vztah,“ popisují další lidé z prostředí Washingtonu. „Pro nás to teď zřejmě bude absolutní obrat, budeme se muset bránit a mnohem více vysvětlovat. Je to nová cesta. Chce to klid po úvodní panice.“

Vytržené Silicon Valley

Úvahy o odtržení Kalifornie ale zároveň poukazují na odtržení této části země od reality velké části Ameriky. Voliči Trumpa v mnoha ohledech vystupují právě proti tomu, co Valley do velké míry představuje – hromadění kapitálu a moci v rukou relativně úzké elity, mizení pracovních míst na základě digitalizace, vyhýbání se daňovým povinnostem, stěhování výroby elektroniky do Číny, přesun pracovních míst do zahraničí a tak dále.

Technologický sektor si za vlády Baracka Obamy užíval velice dobré postavení (oblibu končícího prezidenta ukazuje i to, že editoval prozatím poslední číslo časopisu Wired). Zejména výkonný předseda představenstva Alphabetu Eric Schmidt měl k prezidentovi dobrý přístup a mimo jiné pomáhal s kampaní Hillary Clintonové. Obama se často setkával i s dalšími lídry, třeba Timem Cookem z Applu a Markem Zuckerbergem z Facebooku. Ke Clintonové se připojili i takoví kovaní republikáni jako šéfka Hewlett Packard Enterprise Meg Whitman či bývalý šéf Cisca (a jeho zástupce ve Washingtonu) John Chambers.

Obama byl oblíbený v očích většiny technologického sektoru, snad vyjma operátorů. Prosazoval totiž zachování síťové neutrality, naopak v případě Trumpa o takovéto podpoře není vůbec rozhodnuto. Trump naopak o síťové neutralitě mluví jako o něčem, co „zaútočí na konzervativní média“.

Během Obamovy vlády se z technologických firem staly vůbec největší a nejbohatší firmy světa. Společně s tím ale evidentně rostla nespokojenost na druhém konci spektra. První ohlasy z Valley, které neinklinují k výzvě k odtržení Kalifornie, nyní mluví o tom, že bude nutné začít řešit nerovnost a nějak se více propojit s lidmi.

Technologické firmy se tady často vidí dost „nadstátnicky“ a věří tomu, že problémy mohou vyřešit jejich technologie. Mnohdy se snaží suplovat roli státu, třeba Google s projektem Jigsaw, pomocí pronikání do vzdělávacích systémů, budování „internetu“ pro chudé a podobně.

Přesto není úplně možné definovat, jakou ideologií se Valley vlastně řídí. Velká část sektoru podporovala socialistu Bernieho Sanderse, oblíbeným čtením je tu ale román Atlasova vzpoura. Mnoho různých vln tak v Kalifornii ve výsledku působí protichůdně.

Jeden z názorů se klaní k tomu, že si Silicon Valley vlastně za zvolení Trumpa může samo a že na sebe paradoxně ušilo bič. Více to rozebírá The Atlantic, který říká, že největší publikační platformy světa jako Facebook mohou za úpadek novinařiny a šíření nepodložených informací a bludů. Jde ale samozřejmě o další názor liberální elity.

Našli jste v článku chybu?

14. 11. 2016 11:08

Klasicka ukazka "demokracie" a "svobody slova" v ceskem zdegenerovanem podani. Neni ovsem lepsi, kdyz si muze kdo chce co chce svobodne napsat, pokud neporusuje zakony statu?

14. 11. 2016 11:08

antiBureš (neregistrovaný)

Jo - estébácký fízlování, cenzurování a zajišťování si obchodů od pana Bureše je opravdu řešení...

ps: už i čápi se bojí stavět hnízda

Lupa.cz: Na koho se v Křišťálové Lupě nedostalo?

Na koho se v Křišťálové Lupě nedostalo?

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Měšec.cz: Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

120na80.cz: Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Podnikatel.cz: Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Na 3. prosince se chystá protest proti EET

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Podnikatel.cz: Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?