Hlavní navigace

Sisyfovský boj proti spamu

Martin Kopta 15. 3. 2001

Problémy se spamem, tedy nevyžádanou komerční korespondencí, se dotýkají každého z nás. Není divu, vždyť e-mail je nejpopulárnější službou Internetu vůbec. Podívejme se společně, jaký úspěch v boji proti spamerům vykazuje AntiSpam, jak lze při potírání spamu spolupracovat s členy NIXu a běžnými správci serverů.

V době, kdy jsem začal objevovat Internet, a není to tak dávno, přicházela většina jeho uživatelů z vysokých škol. Na akademických ústavech se lidé se Sítí seznamují systematicky a pod dohledem, a tak jedna z prvních internetových adres, kterou jsem navštívil, patřila bojovníkům proti spamu. Spam tenkrát pro mě představoval cosi exotického, cosi, co k nám přicházelo z vyspělého světa za oceánem.

S tím, jak komerční obsah objímal Internet stále těsněji a těsněji, začaly se v našich poštovních schránkách objevovat i první tuzemské spamy. „Spam v České republice se výrazně liší od téhož jevu v Americe. Typický americký nevyžádaný dopis je rozesílán profesionální agenturou, která se podobnými věcmi živí a která si velice dobře uvědomuje všechny konsekvence svého jednání – typický český obtěžující dopis rozesílá malá firma nebo soukromý uživatel sám, aniž by si jeden nebo druhý byli vědomi toho, že dělají něco, co může značná část lidí vnímat jako obtěžující. Český spam je v naprosté většíně zasílán z nedostatku znalostí,“ to o českém spamu soudí bývalý správce černé listiny českého AntiSpamu, Dan Lukeš.

Běžný český spammer obvykle vyhledává adresy osobně, bez použití robota. Oběťmi spamu se pak stávají nejčastěji lidé z blízkého okolí spammera (kolegové z branže, přispěvatelé stejných konferencí, každý, kdo mi kdy něco poslal e-mailem nebo mi dal vizitku s adresou). Americké společnosti buď už koupí celou databázi kontaktů, anebo na jejich vyhledávání nasadí sofistikované softwarové nástroje.

Proti americkému spamu existuje celkem snadná ochrana: nezanechávat platnou e-mailovou adresu na Síti. Vaši adresu ale chce kdekdo. Vy nám dáte e-mail a my vám poskytneme službu zdarma. Pokud nemáte vyhrazenou e-mailovou adresu, určenou přímo ke spamu (a směrovanu do /dev/null), musíte vždy zvážit, komu adresu dáváte a k jakým účelům. Michal Krsek na to má dobrý trik: mezi zavináč a název domény vkládá slovo nospam. Stroj získá nefunkční adresu a člověk, který by vás chtěl přeci jen kontaktovat, obvykle úskok snadno odhalí.

Co ale dělat, když už se do spamovací databáze jednou dostanu? V případě českého spammera, který mnohdy ani netuší, že spamuje, obvykle pomůže přímý kontakt. Český spammer obvykle svou totožnost neumí zamaskovat. Pokud spammer nespolupracuje, pak se můžete spojit se správcem jeho mail serveru nebo s jeho ISP, ti obvykle svého klienta upozorní na bod smlouvy, v němž je obtěžování ostatních uživatelů Sítě zakázáno a mnohdy připojí i odkaz na informace o spamu tak, jak je to podle Václava Petříčka zvykem například u VOL: „Na stránky www.antispam.cz odkazujeme ty, kteří si neuvědomují nebo nechtějí uvědomit, že rozesílání spamu není v pořádku.“

Zahraniční spameři se vás pokoušejí při sledování stopy zmást a utopit v moři serverů a e-mailových adres. Pokud vám přímo v dopise nenabídnou možnost vyjmutí ze spamlistu (v USA k tomu někteří vyžadují telefonát na obdobu našeho čísla 0609, které není ze zahraničí dostupné a je tarifováno 2 USD za minutu), smiřte se s tím, že vaše šance na únik je minimální. Tehdy může pomoci jen správce zneužitého serveru nebo dobře nastavený filtr přijímaných zpráv.

Určitě vás už napadlo, jestli třeba spam není nezákonný. V některých státech USA existuje zákon, který reguluje telemarketing a faxové zprávy, ovšem ani v tak vyspělé internetové zemi pravděpodobně neexistuje žádný stát, který by e-mailový spam postavil mimo zákon. Nepřekvapí, že ani v naší zemi spammery neodrazuje nic kromě morálních zábran a iniciativy AntiSpam…

AntiSpam je iniciativa, která v podstatě stojí na jediném člověku, na správci černé listiny. AntiSpam se ale nemůže opřít o nic jiného, než je autorita správce listiny a tichá podpora sdružení NIX. Jak těžké může být vykonávání takové funkce, jsem se přesvědčil při přípravě tohoto článku. Oslovil jsem více než deset firem a osob, a pokud mě rovnou neignorovaly (jako většina adminů členů NIXu), tak mě předem začali zastrašovat (jako oslovení webhosteři). O publicitu ve spojení se slovem spam dnes nikdo nestojí. Dan Lukeš k tomu ze své zkušenosti správce černé listiny podotýká:

Iniciativy podobné AntiSpamu jsou ve své podstatě značně rizikové. Provozovatel takové listiny bere na sebe nejen všechny přímé náklady na provoz takové služby, ale daleko vážnější je to, že na něm leží také riziko případných soudních žalob pro nejrůznější trestné činy (jako je například trestný čin pomluvy) a může být subjektem žalob na náhradu škody. Toto riziko přitom nese v podstatě osobně správce černé listiny. Nejde však jen o žaloby skutečně podané – takový spravce bývá kontaktován právními zástupci některých zveřejněných společností a vyhrůžkami přesvědčován k odstranění záznamu.

Možná by v této situaci práci správce černé listiny ulehčila výraznější podpora NIXu. Kdyby například NIX hradil právní konzultace a případně kvalitní zastupování správce černé listiny, mohl by AntiSpam skutečně začít systematicky zveřejňovat spammery.

Jaká je dnes vlastně spoluráce AntiSpamu se členy NIXu? „Zhodnotil bych ji jako bezproblémovou, když jsem minulý rok rozesílal nově vytvořené ikony serveru Antispam.cz na rozmístění na jejich stránkách, setkala se tato iniciativa poměrně s ohlasem. V případě problémů s konkrétními spammery jsou též ochotni zasáhnout, i když se jedná o jejich uživatele (samozřejmě, že v jisté rozumné míře).“ To byla slova Michala Zálešáka, nynějšího správce černé listiny.

Vyjádření z druhé strany poskytl Václav Petříček: „…samozřejmě reagujeme na všechny podněty, ať už jde o antispamové iniciativy nebo koncové zákazníky.“ Správci mail serverů se snaží hříšníka nejdříve seznámit s jeho proviněním. Jak už jsem napsal výše, český spammer netuší, že dělá něco nekalého. Vždyť přeci jeho firma poskytuje tak zajímavé služby, že by byla škoda, kdyby se o nich nedozvědělo co nejvíc uživatelů Internetu, a e-mail je zdaleka nejlevnější způsob propagace. Právě nepoučenost spamerů podle Václava Petříčka komplikuje internetovým správcům život nejvíce: „Se správci je spolupráce celkem dobrá – horší je to s některými zákazníky, kteří si škodlivost spammingu neuvědomují, nebo se správci menších firem, kterým chybí technické znalosti, aby dokázali zabezpečit svůj server proti zneužití k rozesílání spamu.“

Jak může AntiSpam pomoci v boji proti spamu? Odpovídá Michal Zálešák: „Server Antispam.cz by jako oficiální antispamový server měl být především informačním serverem, který by měl koncovým uživatelům poskytnout základní data o tom, co to spam je a firemním uživatelům vysvětlit, že spam jako reklamní metoda není tou nejvhodnější alternativou. Jako přidaná hodnota funguje tzv. černá listina, kam mohou uživatelé zasílat stížnosti, které pak z titulu správce jsem povinen prověřit. Na počátku svého působení jsem několik případů zveřejnil, v současné době bych však k této variantě sáhl až při skutečném porušení antispamových pravidel.“

Zdálo by se, že všechno funguje, jak má. AntiSpam vede černou listinu a pomáhá obětem spamu, ISP a webhosteři mají ve svých smlouvách výslovně uveden zákaz spamu a všichni se všemi víceméně spolupracují a stížnosti řeší. Na množství českého spamu to ale příliš mnoho nezmění. Kromě jiného asi i proto, že zasažený uživatel Internetu se proti reklamní poště nebrání, protože neví jak. Všiml si toho i Dan Lukeš:

Členům NIX lze vytknout, že nevěnují dostatečnou pozornost poučení svých zákazníků – ti lepší mají obvykle stručný odkaz, že smlouva může být zrušena, pokud se zákazník dopustí obtěžování, ti horší tam leckdy nemají ani to, prakticky nikdo ale nemá nikde uvedeno, čeho se vlastně má zákazník vyvarovat. Laický uživatel tak dostává od ISP do ruky email naprosto nepoučen, a pokud si při jeho užívání ublíží, pak je to samozřejmě na jednu stranu jeho chyba – než něco začnu používat, seznámím se s návodem k obsluze a zásadami používání, ale je to chyba i jeho ISP, protože on, pokud chce mluvit o tom, že o své zákazníky pečuje, by měl s jejich nepoučeností počítat a měl by jim poučení poskytnout.

Předpokládám, že časem se i u nás spamu chytí marketingové agentury, které nás dnes obtěžují nevyžádanými zásilkami v pozemní poště. Až ta doba přijde, věřím, že se internetová komunita semkne a prosadí ochranu uživatelů Internetu pomocí zákona. Takový zákon by měl brát v potaz všechny druhy zásilek, ať už budou doručovány e-mailem nebo jinak. Otázkou je, kdo za takový zákon bude v Parlamentu lobbovat. Snad NIX? Nebo SPIR? Nebo budeme stále jen trpně přijímat kvanta obtěžující pošty a donekonečna spammerům vysvětlovat, že nedělají dobrou věc?

Anketa

Jak se bráníte proti spamu?

Našli jste v článku chybu?

24. 11. 2003 13:33

honza (neregistrovaný)
Zajimalo by mě, co mám dělat v okamžiku kdy mě přichází tak 40 mailů denně s přílohou kolem 150 Kb z neexistující adresy. Převážně obsahující slova microsoft.com(net), ms.update.com (net) atd. Antispam na to nefunguje, protože je tolik možných variant a všechen prostor nabídnutý poskytovatelem už je tímto obsazený. (myslím že je to asi 100 adres/domén).
--
Tímto se moje schránka stává absolutně nefunkční, protože 99,9% pošty tvoří viry. Napadá mě otázka, zda to někdy přestane, nebo jestli si m…

16. 3. 2001 22:25

Martin Kopta (neregistrovaný)
Pošlete prostřednictvím České pošty nevyplacený dopis :-( Pošta vám nedovolí do něj nahlédnout, dokud ho nezaplatíte. Když ho zaplatíte a zjistíte, že je to nějaký spam, peníze vám nevrátí, službu jste konzumoval. Obdobně je to s dobírkou.

Ohledně poštovních poplatků si dovolím ještě jednu poznámku: to že se dnes platí poplatky především na straně odesilatele, je poměrně novinka, kterou zavedli před více než sto lety v Británii. Do té doby platil za zásilku příjemce a její cena se lišila podl…

DigiZone.cz: ČT láká na jarní programové tipy

ČT láká na jarní programové tipy

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

DigiZone.cz: HD programy ČT i v UPC Horizon

HD programy ČT i v UPC Horizon

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání