Hlavní navigace

Síťová neutralita

 Autor: 29
Pavel Satrapa 4. 5. 2006

Jedním z hodně diskutovaných témat současného (především amerického) Internetu je neutralita sítě a její ekonomické dopady. Zhruba po deseti letech relativního klidu se znovu otevírají otázky vzájemného vztahu a práv uživatelů, poskytovatelů Internetu a provozovatelů síťových služeb. Podívejme se, co síťová neutralita obnáší a jaké jsou argumenty jejích zastánců i odpůrců.

Internet je živý systém a jako takový se neustále vyvíjí. Dobře si pamatuji situaci v ČR kolem poloviny devadesátých let, kdy poskytovatelé Internetu prosperovali a usilovně se snažili získat do své sítě atraktivní zdroje dat, aby měli dobrou pozici pro vyjednávání o vzájemném propojení. Od té doby na poli poskytování Internetu celosvětově výrazně přituhlo a zisky už zdaleka nejsou, co bývaly. Naproti tomu výkladní skříň prosperity IT dnes tvoří některé firmy provozující internetové služby.

Pohled na ekonomické výsledky vede tu a tam provozovatele sítí k akcím či výrokům vyvolávajícím podrážděnou odezvu. Někdy blokují určité služby – ve snaze dotlačit své uživatele k objednání dražší služby či v rámci boje s nepříjemnou konkurencí. Jindy prohlásí, že z každé skladby prodané přes iTunes hodlají dostat deset centů či že nemíní nechat Google zdarma vydělávat na vlastních investicích. Několik příkladů takového chování tu v glose Příliš nákladná internetová neutralita popsal Aleš Miklík.

Jako protiváha k těmto tendencím byly formulovány požadavky na síťovou neutralitu. Týkají se provozování sítě, jež by mělo splňovat následující tři požadavky:

  • Nediskriminovat – všechny pakety musí být sítí zpracovávány stejně. Všechny bity jsou si rovny (a žádné si nejsou rovnější).
  • Propojovat – síť musí mít právo propojit se s libovolným jiným operátorem a vyměňovat si s ním provoz za rozumných podmínek.
  • Umožnit přístup – každý koncový uživatel musí mít možnost propojit se s libovolným dalším koncovým uživatelem.

Zastánci neutrality argumentují především tím, že podporuje inovace v síťových službách. V neutrálním prostředí může snadněji někdo přijít s originální myšlenkou a prosadit se kvalitou nabídnuté služby. Jestliže budou síťoví operátoři například diferencovat rychlost přepravy paketů podle poplatku od poskytovatele služby, bude rázem podstatně těžší prosadit se proti zavedené společnosti, která si bude moci dovolit prioritní přepravu.

Na podporu síťové neutrality vystupuje mimo jiné i Vint Cerf, jeden z autorů TCP/IP (viz článek Hlavní internetový evangelista o neutralitě sítě). Dlužno ovšem poznamenat, že jeho angažmá u Google z něj činí osobu přímo zainteresovanou na výsledku sporu. Za síťovou neutralitu se zasazuje i Microsoft. Paradoxně zrovna on je prototypem společnosti, která by mohla mít zájem na určitém zvýhodňování a vícerychlostním Internetu – jsou dost bohatí, aby si mohli dovolit touto cestou zasolit konkurenci, například Googlu. Zřejmě jsou ale přesvědčeni, že tohle není šťastná cesta a že se v konečném součtu nevyplatí.

Druhá strana argumentuje tím, že když provozovatelé nejsou vázáni striktním dodržováním neutrality, mohou tak získat dodatečné zdroje zisků. Díky tomu se jim investice vrátí dříve a zrychlí se rozvoj infrastruktury. Takže si můžeme hodit korunou – chceme raději rychlejší rozvoj služeb, nebo infrastruktury? A nechme stranou ošklivé úvahy, zda se dodatečné zisky skutečně promítnou do infrastruktury, nebo spíše do zkrácení inovačního cyklu vrtulníku pro CEO dané společnosti (nejspíš od každého trochu).

Druhým argumentem proti neutralitě je, že se jedná o určitý druh regulace a každá regulace je z principu špatná. Komerčním vztahům by se měla nechat volná ruka. Provozovatel sítě blokující či omezující/upřed­nostňující určité služby se stává méně atraktivním pro zákazníky a nemůže to příliš přehánět, nechce-li o ně přijít. Snadno si lze představit, že úbytek atraktivity bude muset kompenzovat nižší cenou pro zákazníky. Takže nakonec z hlediska příjmů možná nula od nuly pojde – dodatečné zisky ze služeb „sežere“ pokles příjmů od připojených – jen charakter síťových služeb se změní k horšímu. To ovšem není příliš lákavá představa.

Zastánci síťové neutrality se snaží protlačit ji do zákonů regulujících telekomunikační trh. Přesněji řečeno v některých zemích se to již podařilo (např. ve Velké Británii), v jiných se diskutuje. Tvrdé boje probíhají v kolébce Internetu, kde se chystá novelizace telekomunikačního zákona. Nedávná zpráva o odmítnutí dodatku zakazujícího širokopásmovým operátorům účtovat poskytovatelům služeb a obsahu různé částky podle objemu přenášených dat naznačuje, že navrch má spíše protistrana.

WT100

Zatím v USA zůstávají v platnosti pravidla [PDF, 104 kB] přijatá Federální komunikační komisí v srpnu 2005, která říkají:

  1. zákazník má právo přistupovat k internetovému obsahu podle své volby,
  2. zákazník má právo provozovat aplikace a služby podle své volby,
  3. zákazník má právo připojovat libovolná zařízení, pokud nenaruší chod sítě,
  4. zákazník má právo zvolit si poskytovatele sítě, aplikací, služeb a obsahu.

(U všech bodů je navíc požadována legálnost.) Tato pravidla zakazují naprostou blokaci určitých služeb, jsou však měkčí než striktní neutralita. Provozovatel musí poskytnout všechny služby, ale nemusí je poskytovat rovnocenně. Nechme se překvapit, zda je nový telekomunikační zákon zpřísní.

Anketa

Myslíte, že by internetová neutralita měla být zakotvena v zákoně?

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Podnikatel.cz: Slevu na dani na EET neuplatní každý

Slevu na dani na EET neuplatní každý

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Vitalia.cz: Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

120na80.cz: Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

DigiZone.cz: Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip