Hlavní navigace

Situace Internetu je nezdravá, je čas jednat

21. 11. 2001
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

5x Internet proti monopolu: Veřejnost byla v průběhu Bojkotu zastupována trojicí Ondřej Neff, Ivo Lukačovič a Patrick Zandl. SPT Telecom Besselem Kokem, Svatoslavem Novákem a rovněž Michalem Čupou. Jak vidí minulost, současnost a budoucnost českého Internetu muž, který tehdy stál na opačné straně barikády?

Akce Internet proti monopolu (dále jen IPM) je i s odstupem času jedním z nejvýznamnějších momentů v rozvoji Internetu u nás. Na podzim roku 1998 schválilo ministerstvo financí úpravu tarifů pro telefonní služby, která kromě jiného znamenala, že délka tarifního impulsu se zkrátila ze tří min./tarifní impuls, respektive šesti min./tarifní impuls, na dvě min./impuls, respektive čtyři min./impuls. Dopad takové změny, pokud by byla paušálně promítnuta i na cenu za přístup na Internet, by byl fatální a znamenal by dramatické zdražení již tak velmi drahého přístupu na Internet. To si tehdy zřetelně uvědomovala internetová komunita, ale do jisté míry také SPT Telecom. Toto byl zřejmě spouštěcí moment, který vedl pány Neffa, Zandla a Lukačoviče k vyhlášení iniciativy IPM, ke které se během několika málo dní přihlásili desetitisíce internetových zákazníků.

Hnutí IPM bylo také zřejmě vůbec prvním masovým sdružením zákazníků, kteří se ve svém protestu dobře a rychle zorganizovali a ústy svých mluvčích zřetelně artikulovali požadavek na zásadní úpravu cen za přístup na Internet.

Výsledkem řady jednání mezi mluvčími iniciativy a vedením Telecomu, které byly zahájeny právě před třemi lety, bylo nové tarifní schéma pro zpoplatnění přístupu na Internet, později známé pod označením Internet99. Podstatný přitom nebyl jenom zvýhodněný tarif za přístup na Internet, ale především to, že se podařilo věcně i mentálně oddělit problematiku přístupu na Internet od telefonní služby.

Je zřejmé, že zavedení tarifu Internet99 bylo na svou dobu velmi dobré řešení pro zákazníky a rozvoj Internetu, avšak také pro dominantního provozovatele, který tímto opatřením získal velmi podstatný dodatečný internetový provoz s žádnými či jen zcela minimálními dodatečnými náklady. Byl to tedy úspěch pro všechny zúčastněné. Co přinesl zvýhodněný tarif, dokumentuje přiložený graf z tazatelské sítě Median, který zachycuje skokový nárůst počtu uživatelů Internetu, ke kterému došlo v období konce roku 1998 a počátku roku 1999. Počet uživatelů Internetu stoupl za období jednoho čtvrtletí asi na čtyřnásobek! Sekundárním efektem iniciativy IPM byl zájem veškerých médií o výhody a význam Internetu, které byly nebývalým způsobem prezentovány veřejnosti. Oba efekty přivedly do sítě Internetu velké množství uživatelů. Na další podobně mocný příznivý impuls čekali zákazníci Internetu takřka celý další rok. Teprve koncem srpna 1999, resp. začátkem září 1999 uvedly společnosti Czech On Line a Contactel na trh své nabídky Internetu zdarma. Contactel představil svůj první RedBox kombinující počítač na splátky s Internetem zdarma. Tím padla další bariéra, a to poplatky internetovému poskytovateli za využívání služby. Splátkový systém RedBoxu pomohl překonat tisícům zákazníků významnou překážku, kterou představuje vysoká cena za pořízení počítače.

540
Zdroj: Median

Současná situace

Přestože dnes internetovému trhu dominují nabídky Internetu zdarma a čtyři vedoucí provozovatelé obsluhují přes 90 procent trhu s vytáčeným připojením k Internetu, situace není pro české uživatele zdaleka ideální. Rozvoj Internetu stagnuje, a proti západnímu světu Česká republika silně zaostává, a to nejen pokud jde o počet uživatelů, ale zejména pokud jde o průměrnou dobu, kterou zákazník na Internetu stráví. Průzkumy nezávislých agentur se přitom jednoznačně shodují, že hlavní příčinou je vysoká cena, kterou zákazníci platí za přístup do sítě Českého Telecomu. Současný tarif Internet2001 je pro zákazníky stále příliš vysoký. Ostatně Lupa se tomuto tématu podrobně věnovala v září ve článku Jiřího Peterky.

Vážným problémem je, že zákazník má sice teoretickou možnost vybrat si mezi nabídkami Internetu zdarma hned několika provozovatelů komutovaného internetového připojení, ale všechny hlavní aspekty – cena za připojení, určení časových zón a do značné míry i parametry přístupu – diktuje Český Telecom. V této situaci je obtížné bojovat o zákazníka a zhola nemožné odlišit nabídky jednotlivých provozovatelů. A to vše za tichého souhlasu regulátora. Navíc provozovatelé Internetu dostávají od Českého Telecomu za své služby podíl na výnosech, jehož efektivní hodnota (měřeno ze skutečně vybraných poplatků) leží okolo 30 procent, což je dramaticky méně, než je obvyklé ve vyspělých zemích, kde podíl internetových provozovatelů na výnosech dosahuje typicky 70 procent.

Zákazník má tedy omezenou možnost výběru, ceny za přístup jsou příliš vysoké, internetoví provozovatelé strádají a není tudíž divu, že na českém internetovém trhu panuje zlověstný klid. Samotná existence a dlouhodobá udržitelnost kvalitní nabídky Internetu zdarma je za této situace ohrožena a regulátor svým polovičatým, opožděným a defektním rozhodnutím ze září, které se týkalo sdílení výnosů, tento stav nikterak nezlepšil. Situace pro Internet je nezdravá, řešení však existuje. Dokonce velmi dobré řešení.

Jak dál

Oním dobrým řešením pro zákazníky, rozvoj Internetu i provozovatele internetových služeb je zavedení tzv. „flat fee“, tedy časově neomezeného připojení do internetové sítě za měsíční paušál. Jedná se o osvědčený model, který funguje nejen v USA, ale také v mnoha zemích EU. Zkušenost např. z Velké Británie dokládá, že zavedením „flat fee“ roste internetový provoz na čtyř- až pětinásobek. A není jediný důvod, proč by také v České republice neměla existovat taková nabídka. Méně nároční zákazníci s omezenou potřebou přístupu by mohli nadále využívat služeb Internetu zdarma, pro náročnější uživatele by byl neomezený přístup na Internet za rozumný měsíční paušál jistě výhodou. K dalšímu podstatnému rozšíření nabídky dojde v okamžiku, kdy bude alternativním provozovatelům zpřístupněno místní vedení dominantního provozovatele, čímž vznikne skutečná konkurence v oblasti vysokokapacitního připojení na Internet, hlasové služby a v budoucnu i multimediální aplikace.

BRAND24

V této souvislosti není bez zajímavosti, že pravidelná hodnotící zpráva Evropské unie (dále jen EU) zveřejněná 13. listopadu 2001 výslovně požaduje, aby ministerstvo dopravy a spojů rychle zavedlo přístup k místním vedením pro alternativní provozovatele. Slovo rychle jistě neznamená roky, ale nanejvýš týdny nebo měsíce. Doufám, že zpráva EU bude vyslyšena ministerstvem, regulátorem i dominantním provozovatelem. Při psaní těchto řádků se nemůžu zbavit dojmu, že Internet je dnes na okraji zájmu regulátora, a že je to zejména regulátor, který by měl mít na srdci zájmy internetových zákazníků a musí podle toho rozhodovat.

Osobní poznatky

Události konce roku 1998 byly význačným momentem pro rozvoj Internetu a pro mě osobně také mimořádně zajímavou osobní zkušeností. Vážím si toho, že jsem se tohoto vývoje mohl zúčastnit. Přes veškerou dramatičnost té doby musím ocenit věcnost a profesionalitu jednání pánů Neffa, Zandla a Lukačoviče. Velmi bych si přál, aby nyní došlo k vývoji, a to především na poli regulace, který by nás všechny posunul opět vpřed. Je čas jednat.

5× Internet proti monopolu je celotýdenní šňůra článků věnovaná třetímu výročí Bojkotu, což byla zřejmě první a poslední akce, která dokázala uživatele českého Internetu (alespoň názorově) sjednotit v boji proti tehdejší cenové politice SPT Telecom. O pohled do minulosti a budoucnosti jsme požádali pět lidí, kteří tehdy měli na vývoj situace zásadní vliv: Patricka Zandla, Ondřeje Neffa, Michala Čupu, Pavla Jirouška a Borise Bělousova.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).