Názory k článku
Škodlivý dopad e-mailů na inteligenci?

Myslím si, redukovat tento problém jenom na email, ICQ apod. je nesmysl. Mnohem horší mi připadá, když člověk, se kterým zrovna něco projednáváte, zvedá telefony.

Dokonce můžeme pominout i technické vymoženosti minulého století, stačí, když při důležitém rozhovoru někdo vejde do dveří a váš spolujednač, který se zrovna chystal učinit zásadní rozhodnutí, na které jste čekali půl roku, s ním začne řešit nesmysly a pak úplně ztratí koncentraci. A můžete čekat dalšího půl roku.

Celkově mám dojem, že to vyplývá spíš z toho, že se všichni snaží být rychlí, operativní a vypadat zaměstnaně a nepostradatelně.

Pozn. během psaní tohoto příspěvku jsem si přečetl jeden email, vyřídil dva telefonáty a jdnou zasáhl do rozhovoru, který vedli kolegové u vedlejšího stolu.

No nevim jak se takove vyruseni projevi do inteligence, souhlasim, ze se projevi do vykonnosti v aktualnim momentu. Zajimalo by me jestli metodika spocivala v tom, ze se vzalo deset internetem nepoznamenanych lidi a 5 z nich pouzivalo intenzivne email a zacala jim meritelne klesat intelience, chtel bych videt sofistikovanost tech testu, kdyz se pokles projevoval, obvykle s cetnosti testu jste uz na tom lepe, otazky nejsou casem natolik ruzne. A nebo je to klasicka studite naruby? Inteligentni clovek si dokaze praci lepe rozlozit a mene inteligentni se necha rusit? Aha.

Řekl bych že hned po zvedání telefonů jsou na tom nejhůře sms.
Nejvíce mne fascinuje že 90% lidí prostě čeká že TEĎ HNED MUSÍŠ ODPOVĚDĚT! Já si na odpovídání na jakkékoli informační médium vyhrazuji večerní dobu a to do max. 1 hodiny. Zprávy které do té doby nevyřídím, tak vyřídím prostě zítra. Neodpovídám na zprávy typu ,,pořád to nejde", které spotřebují opravdu velmi zatěžují mozek. Pokud onen člověk nadává že jsem mu neodpověděl tak řeknu že sms/email nemě(l/a) dostatečnou vypovídající hodnotu.

V práci neřeším věci najednou, ale mám jisté nepsané priority.
Zprávy většinou pár desítek počkají.
Navíc pracovní zprávy jsou většinou věcné. Od lidí s IQ>90, kteří popíší problém, či přesně co chtějí. Kupodivu reagovat na tyto zprávy je minimální námaha.

Pokud nekdo chce okamzitou odpoved a resi to skrze SMS ma proste smulu. budto zavola, nebo se na nej vybodnete. Je to jeho problem.

Tento clanek se mne hodne libil. Myslim, ze uplne vystihuje tento problem. Pokud jen par lidi privede k tomu, ze nebudou uprednostnovat neustale cteni mailu, pred osobni komunikaci s okolim, tak to bude uspech.
Ja sam jsem s tim mel drive problemy, ale casem si clovek uvedomi to, ze je daleko efektivnejsi nekolikrat za den vyresit mail, nez na nem sedet cely den.
Tak a jdu se projit ven, nez zacne proset :o)

casem si clovek uvedomi to, ze je daleko efektivnejsi nekolikrat za den vyresit mail, nez na nem sedet cely den

Tak tato věta je kouzelná ;-)

Tohle bylo na BBC a CNN uz 22.4 (t.j. patek pred 13 dny)..

Myslite tuhle zpravu? Rekl bych, ze clanek pani Puzmanove prinasi informaci preci jen vic. Navic, ponekud "lehceji" jsme se tematu venovali uz minuly tyden: Informace škodí :)

Jak ovlivni prival IT nase deti?
No prece tak, ze budou vsechny referaty opisovat z internetu. Pro jistotu bez odkazu, aby to pan ucitel nemohl porovnat.
Jedine nevim, proc citaci na BBC neuvedla hned Rita? - Ze by uz sama byla predobraz nasich deti po absolvovani nekolika skol?

Odkaz netreba, "Zdroj: Internet" je preci jasny favorit ;).

Presne tak. Deti si stahnou nekvalitni, ale dostatecne obsahly referat z nejakych anonymnich internetovych stranek namisto toho, aby zasli do knihovny, seznamili se s tim prostredim a predevsim si zvykli knihovnicke sluzby vyuzivat. Na internetu je spousta informaci, ale kvantita neni kvalita. U knihoven je to (casto) opacne, nicmene pro skolou povinne je navstevou knihovny zajisteno, ze se dostanou k opravdu pravdivym a smysluplnym informacim.

Pokud se pak dite s trvalym pripojenim k internetu od rodicu dostane na VS, je nahrane, v knihovne bylo nanejvys dvakrat (se skolou) a rekneme vedecke informace, ktere pri studiu na VS potrebuje, na intenetu nesezene (e-learning apod. nemuze byt zatim nahradou).

Takze hlavnim problemem internetu neni zaplava informaci, ale jejich neusporadanost, neverohodnost a casto i nekvalitnost.

Zatimco v místní Lidušce je těch vědeckejch informací mraky, že.

Ono nejde o to chodit do knihovny. Jde o to umnět pracovat s informacemi. Navíc její obsah zcela nebude postačující, pokud nezajdeme do specializované knihovny. Práce s informacemi v knihách je zdlouhavá. Papírové knihy navíc postrádají hypertext a fulltextové vyhledávání;) Jde o to umět pracovat s informacemi. Na základě několika informačních zdrojů se rozhodnout a vybrat to nejpodstatnější z nich. Ono množství informací zkvalitňuje rozhodování. Spousta lidí neumí prostě vyhledávat a posuzovat relevanci odkazů vůči hledaným kritériím.

Vědecké informace k sehnání jsou, ať už volně nebo jako placený obsah.

Mohu vedet v jakem vedeckem oboru a v jake hloubce jste tyto kvalitni vedecke informace ziskaval prostrednictvim bibliografickych sluzeb? Nezda se mi, ze byste byl dostatecne seznamen s realitou (nebo ze bych byl tak star?).

Ve sve dobe (uz po "revoluci") jsem se na dost vedecky odborne urovni zajimal o botaniku, konkretne o Amazonsky biotop (ryby, rostliny, voda...) apod. Nerikam, ze by me informace ziskane prostrednictvim konkretni statni vedecke knihovny (Olomouc) zklamaly, ale spousta materialu, i ty, ktere evidovala ve svych resjtricich, byly proste nedobytne - do dnes jsem je nevidel, mozna nektere me zadanky eviduji do dnes...:-) Ziskat tyto publikace prostrednictivm mestke knihovny okresniho mesta (Prostejov) bylo takrka nemozne, az na par vyjimek, ktere byly (temer) bezne dostupne. O tom, ze tyto materialy maji trochu jiny (a podstatne prisnejsi) rezim zachazeni se asi neni treba zminovat. Nedelam si iluze, ale v oblasti IT bych na tom byl jeste podstatne hure, takze jsem rad aspon za tu kvantitu na Internetu, kterou jsem schopen pomerne rychle vyseparovat do nekolika kvalitnich zdroju... v jinych oborech to neumim a tak jsem holt pripraven za to zaplatit...

K tomu mohu rict, ze Prostejov neni Olomouc, Olomouc neni Brno, Brno neni Praha, Praha neni, rekneme, Mnichov atd. atd. Knihovnicke sluzby ve "statnich vedeckych knihovnach" nefunguji dokonale ani dnes, ale urcite lepe nez treba zacatkem 90. let. Co neni v mistnich depozitarich je mozne sehnat pres resersi, treba i z ciziny (kdo si rad priplati, bude spokojen).

Ale jak je to na internetu? Kdyz umite anglicky a zajimate se o technicke vedy nebo matematiku, budete mit hodne moznosti a hodne kvalitnich zdroju. Kdyz se zabyvate prirodnimi vedami, pak uz budete znacne omezeni (predevsim na ceskem internetu), a pokud budete chtit informace ze spolecenskych a humanitnich ved? Tak to muzete rovnou vzdat, navsteva knihovny bude urcite efektivnejsi.

Co se tyce prirodnich vec - mohu soudit zejmena ohledne akvaristiky a kaktusareni je to IMHO lepsi nez ve vedeckych knihovnach, i kdyz sam rikate, ze zacatkem 90-tych let to bylo slabe, tak je to treba dneska lepsi... - i kdyz nove popsane druhy se siri elektronicky, knizne daleko pozdeji, spise jsou ze setrvacnosti uvadeny stare systemy a zatrideni...

Filosof ze mne nikdy nebude, takze co se tyce humanitnich ved, tam je to mozna lepsi, nemohu posoudit.

A k vasi poznamce ohledne mista poptavky - to mate pravdu, ale chcete rici, ze statni vedecke knihovny (svk) v CR si nejsou rovnocenne a ze pokud budu clenem treba svk v Praze, mam vetsi sanci sehnat to co mne zajima nez kdyz tu samou poptaku uskutecnim patricnym zpusobem prostrednictvim svk treba v Olomouci? To je pro mne docela zajimava informace, kterou bych asi rad nekdy overil...

myslim, ze podlehate iluzi.. tenhle svet je zahlcen jednak kvantem zbytecnych informaci a zbytek jsou informace, ktere jsou povazovany za uzus .. jakakoli informaci, ktera nema zakonitosti mimo cokoli lidskeho je za ten cas silne probrana a paradoxne zvlast napr. v dejepisu plati, ze informace co prezije je podezrela, proc mel nekdo zajem na tom aby prezila :-)

knihovna je idealni priklad pro studnici podobnych informaci

Internet ma jednu obrovskou vyhodu - je to takove trziste, na kterem je ale smena zbozi (tj. informaci) naprosto svobodna - to se v knihovnach samozrejme nikdy nepodari uskutecnit, ty budou vzdy podlehat nejake autorite (nekdo je platit musi...).

Donald Knuth nepoužívá email už od začátku devadesátých let. A Edgar Dijkstra taky psal raději papírové dopisy.

vedecka elita dela i jine silene veci :-)
nastesti jsou tihle lide schopni obetovat sve mentalni zdravi pro blaho spolecnosti..

jinak si myslim, ze je to argument na hovno a jiste nekdo neco podobneho pouzil v ere prechodu z hlinenych desticek na papyry

Musím ale říci, že mám s tím sám problémy.

Nicméně prosazuji:

1. Nepoužívat ICQ.
2. Když něco můžete říci osobně, řekněte to osobně.
3. Pokud nejste osobně přítomní a hoří to, zavolejte.
4. Jesliže to nehoří, pošlete e-mail. Neočekávejte ale okamžitou reakci.

ehm já zase prosazuji:

ad 1) používat ICQ - rychlejší a levnější než mobil či SMS
ad 2) když můžete něco napsat radši to napište než říkejte osobně
ad 3) ok
ad 4) pošlete e-mail když to hoří i když to nehoří. Očekávejte okamžitou reakci.

Pokud mi někdo neodpoví na poptávku 3 dny a někdo jiný mi odpoví do hodiny tak jí prostě zadám tomu druhému.

Předpokládám, že by tedy mělo jít o firmu IBM, ta to ovšem nebyla.
Správně má být v anketě asi Hewlett Packard, Ale už glosář HP pojmy IBM začíná. Proto mi připadá označení "přední" trochu PR-ovské.

Záleží na tom, co v práci děláte. Pokud vám chodí emailem jen běžná korespondence, mělo by stačit kontrolovat ho jednou denně. Smazat těch 50 spamů a přečíst ty 2-3 s nějakou informací. A pak si jít dělat své.

Pokud jste na tech-supportu, tak to prostě je jeden z kanálů, kterým musíte promptně věnovat pozornost.

Mezitím je šedá zóna, kdy se třeba s někým telefonicky domluvíte, že vám něco pošle rychle emailem a vy co nejdříve odpovíte, no tak se na mail podíváte. Kompromis je podívat se ráno a po obědě.

ICQ pokud vůbec, tak ve firmě patří jedině do supportu, nebo jiného případu, kdy obě strany real-time sedí na netu a nemají po ruce telefon. Málokdo dokáže tak rychle psát jako mluvit (mluvená komunikace je také kvalitnější) a čas jsou peníze.

Email má určitě smysl, pokud posíláte dokumenty aj. složitější informaci, kterou po telefonu nevyříkáte.

Email stejně jako SMS můžou mít někdy smysl, pokud dotyčný je "přetížený" a nelze s ním mluvit osobně ani telefonicky (třeba právě proto, že se nenechá rušit ze svých schůzek a porad), pokud tedy reaguje.

Studii chápu spíše jako upozornění, že je mnoho lidí, kteří fenoménu emailu podléhají, mají reaktivní potřebu. Zajímavé je upozornění, že po "snížení IQ" mizí schopnost rozpoznávat další "důležité" a "nedůležité" a člověk se mění na inteligentní responder pošty.

Také by se dalo říci, že sekretářky vlastně chrání šéfy před tím, aby se jim nesnižovalo IQ :-).

Také by se dalo říci, že sekretářky vlastně chrání šéfy před tím, aby se jim nesnižovalo IQ :-).

Pokud si myslite, ze podobne informace jsou novinkou, tak jste na velmi velkem omylu... - to uz se par desitek let vi a jsou myslim na to i statisticka cisla a studie s vedeckym zakladem a hodnotou... jenze prece podnik nebude hledat asistentku ke generalnimu rediteli na udrzeni jeho IQ...

Ten clanek je celkem blabol! Ty studie by musely byt longitudinalni a to je s 1100 lidma nesmysl. V zasade pujde o to, ze lidi, co se nechaji zahlcovat e-maily maji v prumeru o 10% nizsi IQ nez Ti, co se nenechaji!:o) Navic obvykle zaplacene studie obvykle proste chte-nechte prokazi, za co jsou zaplaceny. Dalsi otazka je interpretace vedeckych studii publicisty. V 90% procentech pripadu, kdy jsem nejakou studii overoval primo z ni samotne jsem se presvedcil, ze publikovane vysledky jsou prinejmensim spekulativni a rozhodne ne tak snadno pausalizovatelne. Autorka mohla alespon umistit presnejsi odkaz na studii nez jen zminit zastitovatele. Mame prece hypertext! Samozrejme tim nerikam nic noveho!:o)