Hlavní navigace

Skolkovo: Ruské Silicon Valley žije a ukazuje zuby. Vznikl zde i router pro operátory

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Původně to vypadalo na absolutní Potěmkinovu vesnici, ruská vláda ale do oblasti za Moskvou dále investuje.

Rusko má už od dob Sovětského svazu značný technologický potenciál, který prozatím v globálním měřítku neumí moc zužitkovat. Má jen pár velkých mezinárodních firem typu Kaspersky Lab a domácí velikány spíše uzavřeného trhu jako Mail.ru, Yandex či Vk.ru. A ovšem neopomenutelný a všeobjímající vliv státu.

Řada Rusů se vydává zakládat své technologické společnosti do zahraničí. Neustále rostoucí Veeam, který rozjel vývoj i v Česku, má sice ruského zakladatele, firma ovšem sídlí ve Švýcarsku. JetBrains vyvíjejí populární nástroje pro programátory a mají sídlo v Praze.

Mnoho Rusů na Wall Street programuje finanční systémy. Zakladatel Vk.ru Pavel Durov po sporech s vládou pracuje na šifrovaném komunikátoru Telegram po celém světě jako takzvaný digitální nomád.

Ruská technologická oblast Skolkovo podporovaná vládou
Autor: Skolkovo

Ruská technologická oblast Skolkovo podporovaná vládou

Technologický potenciál Ruska je možné pozorovat i na tamním hackerském prostředí. Mnoho útoků je vedeno právě odsud a ruští kybernetičtí kriminálníci si žijí na vysoké noze. Ovšem byznys s globálním přesahem se zase tak v zemi budovat nedaří. Rusko je nadále silně závislé na vývozu ropy a zemního plynu.

Go Russia!

Dřívější ruský prezident Dimitrij Medveděv tento problém vnímal a začal řešit, jak situaci změnit. V roce 2009 tak přišel s projektem, který dokonce konzultoval se Stevem Jobsem. Začalo vznikat Skolkovo – státem podporovaná oblast kousek od Moskvy, která se měla stát tamním Silicon Valley. Koncept byl částečně podobný tomu, o co se v tuzemských rozměrech snaží Jihomoravské inovační centrum.

Skolkovo
Autor: Jan Sedlák

Skolkovo

Medveděv také spustil kampaň nazvanou Go Russia! a zavedl „startupová víza“ s tím, že všechny tyto aktivity měly přitáhnout mladé lidi k podnikání v technologiích. Skolkovo se skutečně rozjelo a do Ruska se zapojili zahraniční investoři typu IBM, Tieto, Siemens, Cisco, Samsung, Microsoft, SAP, Intel, Boeing, Ericsson a další.

Medveděv chtěl, aby Skolkovo a jeho ekosystém modernizoval ruskou ekonomiku, podpořil e-government a začaly se do něj překlápět nápady i z oblastí jako biomedicína, energetika, z vesmírného výzkumu, IT a telekomunikací. Projekt se rozjel, pak ale přišlo mírné zadrhnutí.

Vedení Skolkovo Fund, který byl pověřen dohledem nad projektem, bylo obviněno ze zpronevěry 3,9 miliardy dolarů. Utrácelo se za neexistující služby, konzultace, hrálo se s granty a tak dále. Situaci příliš nepomohl ani nástup Vladimira Putina na místo Medveděva. Pro Medveděva bylo Skolkovo „hračkou“, Putin byl mnohem skeptičtější.

Marvelmind Robotics
Autor: Jan Sedlák

Marvelmind Robotics

Pak přišly západní sankce a mnoho technologů z Ruska zmizelo do Londýna, New Yorku, Silicon Valley. Počet ruských žádostí o americkou zelenou kartu se zdvojnásobil.

Skolkovo je zpět

Nyní je rok 2017 a Skolkovo má na tradičním veletrhu Mobile World Congress (MWC) v Barceloně stánek hned vedle čínské delegace. Není zase tak veliký a je v něm namačkáno několik dalších stánků prezentujících mladé technologické firmy, které v oblasti za Moskvou vznikají. Na procházející návštěvníky veletrhu okamžitě začínají mluvit rusky. Když zjistí, že dotyčný rusky neumí, přepnou do angličtiny.

Ve Skolkovu po problémech s financováním proběhl audit a stát nakonec na projekt nezanevřel. Naopak za ním nadále stojí a investuje do něj. „Jistá izolace Ruska po sankcích nám paradoxně v něčem i pomáhá. Chceme vybudovat silný domácí technologický sektor,“ říká v rozhovoru jeden z lidí blízký Kremlu a Skolkovu, který ovšem nechce být jmenován.

Vláda například rozjela „startupovou tour“ po ruských městech a snaží se motivovat lidi k podnikání a překlápění jejich technologických nápadů do firem. Rusko investuje kolem Skolkova, ale různé huby chce vytvořit i v dalších oblastech. Ožívá zejména oblast na Sibiři, která byla centrem vědy za éry Sovětského svazu. Tehdy bohatá oblast po pádu východní velmoci začala chřadnout, nyní se vědci vrací.

Ruský sítový hardware RDP.ru
Autor: Jan Sedlák

Ruský síťový hardware RDP.ru

Skolkovo v roce 2017 prezentuje oficiální čísla. Projekt je rozdělen do pěti hlavních sekcí – IT a telco, biomedicína, energetika, vesmír a jaderný výzkum. Celkově zde bylo nějakým způsobem zainteresováno téměř 1600 startupů, které prozatím vygenerovaly tržby dvě miliardy dolarů, získaly investice půl miliardy dolarů a vytvořily téměř 22 tisíc pracovních míst. Plán zní, že do roku 2020 Skolkovo zabere dva miliony čtverečních metrů (rezidenční a kancelářské budovy) a v inovačním centru bude pracovat 35 tisíc lidí.

Změnit se má i způsob financování, respektive podpory startupů. Ten teď funguje na principu grantů, kdy komise složená ze státních úředníků, respektive zástupců Skolkova, rozhoduje o tom, jakou firmu v rámci jakého clusteru podpoří. 

Připravujeme ale vlastní VC fond, který by měl tuhle podporu standardizovat a zároveň bude mít stát ve startupech i podíl, vysvětluje na stánku Skolkova Taisya Yarmak, která má na starosti komunikaci centra sídlícího na adrese Nobel Street 5. Do fondu chystá Skolkovo postupně přibírat i případné zájemce z řad soukromých investorů. 

Telco router z Ruska

V Barceloně svou práci prezentovalo několik firem z clusteru IT a telco. Ta je v rámci Skolkova poměrně silná – má 450 firem, zaměstnává přes 12 tisíc lidí, generuje 450 milionů eur v tržbách, firmám byly uděleny granty v hodnotě 50 milionů eur a 237 milionů eur přišlo ve formě investic od venture fondů a angel investorů.

Změny by se měly dotknout i samotného fungování Skolkova. Už by nemělo být nutné sedět přímo u nás v Moskvě jako dosud, naopak, dodává Yarmak s tím, že ruské inovace jsou logicky navázány především na univerzity. Samozřejmě, Moskva, Petrohrad, ale třeba i Vladivostok. Tam se koncentrují startupy, které chtějí proniknout na japonský trh, vysvětluje. Nedává pro ně pak smysl, aby se stěhovaly do Moskvy jenom kvůli Skolkovu. Bude stačit, když budeme v kontaktu, tvrdí. 

Různou úroveň rozvinutosti jednotlivých regionů Ruska také ruští startupisté využívají. Některé startupy mají třeba v Moskvě jenom obchod a vývoj nechávají právě ve Vladivostoku nebo v jiných regionech, dodává Yarmak. 

Marvelmind Robotics má ve Skolkovu veškerý výzkum a vývoj, výrobu realizuje v Číně a další kanceláře má po celém světě. Tato ruská společnost má mezi zákazníky velká jména – Lufthansa, Boeing, Cisco, General Electric, univerzitu v Berkeley, Philips, ale i Slovenskou technickou univerzitu.

Ruský splicer pro optiky MaxTelCom
Autor: Jan Sedlák

Ruský splicer pro optiky MaxTelCom

Marvelmind dělá „GPS“ pro indoor navigaci pro autonomní vozidla, roboty, drony, virtuální realitu a podobně. Vyvíjí a prodává vlastní senzory (jeden za 59 dolarů, balení šesti kusů za 349 dolarů), které dost precizně monitorují pohyb v oblasti (na webu je řada ukázek využití). K dispozici je i software. „Vše si navrhujeme a vyvíjíme doma, máme dostatek talentů,“ říká v Barceloně šéf společnosti Maxim Tretyakov.

Hardware a software kombinuje také firma RDP.ru. Ta ve Skolkovu vyvíjí pět síťových produktů, mimo jiné router, analýzu a filtrování provozu a NAT. „Naším velkým zákazníkem je domovský Rostelecom, NAT běží ze 70 procent na našich technologiích,“ říká pro Lupu ředitel RDP Sergey Mikulin. Rostelecom zároveň prostřednictvím svého fondu koupil 15 procent ve firmě.

Rusko má ve vývoji síťových technologií slušné know-how. Technici dlouhodobě spolupracují s ruskou tajnou službou FSB, která v sítích nasazuje „černou krabici“ SORM monitorující komunikaci a provoz. Překlápění síťových dovedností zase tak běžné není. Síťový byznys je logicky poměrně choulostivou záležitostí a debaty, zda na Západě vůbec nasazovat technologie z Číny či Ruska, jsou na denním pořádku.

RDP se ani nesnaží tvrdit, že by jejich produkt měl uspět třeba v Evropské unii. „Zákazníky máme například v Kazachstánu. Míříme na trhy, které mají poměrně velký traffic, ale nemají tolik peněz na Cisco a Juniper Networks. Evropa je bohatá, ta na to má. Nás zajímá třeba Latinská Amerika,“ popisuje Mikulin.

Postranní úmysly?

MaxTelCom na větší rozjezd čeká a věří ve svůj potenciál. Firma dělá takzvaný „splicer“, tedy nástroj na spojování optických kabelů – z jedné strany se vloží jeden konec, ze druhé další. Trh pro něco takového se má zvětšovat s tím, jak ve světě roste počet optických sítí. „Do roku 2018 bychom chtěli být mezi pěti největšími hráči na světě, to je náš krátkodobý cíl,“ popisuje Evgeny Dumalkin.

Přístroj od MaxTelCom je menší a levnější než konkurence, zejména tedy ta japonská, která se běžně používá. Stroj také nemá vyžadovat údržbu.

FIN17_bilka

Řadu dalších firem lze prozkoumat na webu Skolkova. Projekt nabízí několik různých služeb. Vedle tradičních coworkingových center a mentorů jsou to granty, investice, akcelerační program nebo třeba napojení na partnery. Drží si i některé ze Západu – Intel, Microsoft, SAP, Cisco, IBM či Ericsson. Zástupci Skolkova také čím dál více obráží celosvětové konference. Od těch firemních ve stylu Cisco Connect až po startupový Slush a tak dále.

Ne všechny motivace ale musí být průzračně čisté. FBI například věří, že motivy v rámci některých spoluprací mohou přitáhnout do Ruska know-how západních partnerů a využít jejich technologie pro vlastní programy spojené s jádrem, zbraněmi, vesmírem a podobně. 

Našli jste v článku chybu?
6. 3. 2017 9:18
in (neregistrovaný)

Jednu faktickou připomínku - USA má cca 320 mil. obyvatel, zatímco Rusko cca 146. Zdroj wikipedia. Osobně si myslím, že Rusko doplácí právě na svou velikost. Spousty nerostných surovin nějak lidi vždy uživily a jsou zdarma. Nepotřebujete nijak extra moc technologií, abyste prodávali dřevo, plyn, ropu, uhlí a samotná komodita je vlastně zdarma. No a s tím souvisí nutnost to celé řídit a danit a k tomu je třeba úředník. Abych to shrnul - všechny ty suroviny z pohledu budoucnosti možná přijdou Rusk…

3. 3. 2017 10:49

Zajimave upozorneni na podobnosti JIC a Skolkova. Myslel to snad autor v souvislosti s nejakymi korupcnimi kauzami, prihravanim dotaci klukum, kteri spolu mluvi, anebo o neefektivite a marne snaze uredniku planovite dosahnout uspechu?

Uz pan Machiavelli popsal, jake premisy musi platit, aby takove statem rizene dobro mohlo byt uspesne. Zda se, ze jsou jeho myslenky platne i po 500 letech v digitalni ere lidstva, mereno realnym prinosem diskutovanych technologickych center.