Skončí CZ.NIC před soudem?

Valná hromada měla minulý čtvrtek na programu hned 16 bodů, od úvodní prezentace po diskusi strategie na budoucí léta. Zajímavé však byly jen některé. Výhružka tří na minulé valné hromadě nepřijatých firem, že se obrátí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále ÚOHS), případně na soud, diskuse nad přijetím dvou nových členů a zvyšování odměn představenstva.

Ono nepřijetí tří firem je ve všech ohledech pikantní záležitost. Jedná se o distributora výpočetní techniky Tech Data Distribution (dříve Expert & Partner), PR agenturu (!) EMC a systémového integrátora ITS. Všechny tři firmy jsou většinou členů považovány za součást něčeho, pro co se vžil termín „rosendorfská klika“, tedy skupiny lidí okolo původního EUnetu (viz zde). Ta CZ.NIC plně ovládala až do minulého podzimu, kdy byli na valné hromadě z představenstva odvoláni Pavel Hrdlička a právě Pavel Rosendorf.

Abyste rozuměli, pokud žadatelé splňují formální předpoklady pro přijetí do sdružení a podají o toto přijetí žádost, nemají ještě zdaleka vyhráno, protože jejich přistoupení musí svým hlasováním schválit valná hromada. Jako člen můžete hlasovat pro, proti nebo se zdržet, to vše bez udání důvodu.

A když se 25. března 2004 hlasovalo o výše zmíněných firmách, nebyly přijaty. Hlavním důvodem tohoto nepřijetí byla patrně právě skutečnost, že jsou většinou členů považovány za „rosendorfskou kliku“, avšak to není nijak prokazatelné, takže tím sotva můžete argumentovat… V případě EMC mohlo hrát roli i podezření z propojení s PR agenturou Elisa, která už několik let CZ.NICu poskytuje služby, ze dvou zbývajících uchazečů se navíc jeden ani nedostavil k tradičnímu představení své firmy na vstupní valné hromadě.

Všechny tři firmy se (patrně náhodou) obrátily na stejného právního zástupce a ten napsal CZ.NIC dobře „vyargumentovaný“ třístránkový dopis, který se mi podařilo získat. V jeho závěru se uvádí, že: „Nebudou-li neodůvodněné praktiky některých členů sdružení bezodkladně napraveny, nebudou uchazeči váhat daný stav řešit co nejrozhodněji (…).“

Hlavní argument je „vypíchnut“ v úvodu dopisu a dovolím si jej ocitovat: „(…) ačkoli splňovali formální předpoklady dle článku 23. stanov sdružení, Valná hromada sdružení uvedené uchazeče nepřijala za členy sdružení, a to bez jakéhokoli odůvodnění,“ což je potíž, kterou jsem nakousl o několik odstavců výše.

Dále se zde píše: „Uchazeči zdůrazňují, že toto stanovisko nečiní primárně s ohledem na své vlastní zájmy, ale s ohledem na zájmy řádného fungování Internetu na území České republiky, což je nepochybně zájem veřejný (…). Valná hromada však svým rozhodnutím učinila znepokojivý krok (…).“

Třebaže odpor většiny členů k „rosendorfské klice“ je nadmíru opodstatněný, opodstatněná je v tomto případě i stížnost oněch tří firem; ačkoli si člověk může oprávněně klást otázku, co mají distributor výpočetní techniky, systémový integrátor a zejména pak PR agentura společného s českým Internetem…

Zazněl proto návrh, aby své hlasování museli členové zdůvodňovat, což je ale nesmysl, protože vás při takovém zdůvodňování nic nenutí říkat pravdu. Navíc, některé důvody (například ona „rosendorfská klika“) můžete sotva použít coby oficiální argumenty. Představenstvo CZ.NIC by však do konce prázdnin mělo přijít s řešením.

Jako další bod programu bylo přijetí nových členů, kteří v tomto případě byli dva: Deliotte&Touche a CP Online. CP Online prošla bez problémů, u Deliotte&Touche byla potíž v tom, že funguje v České republice pouze jako organizační složka, nikoli coby česká právnická osoba. Stanovy v původním znění takovým subjektům členství v CZ.NICu neumožňovaly, ještě na této valné hromadě však došlo k jejich změně.

U Deliotte&Touche je však dle mého soudu podstatnější problém. Jedná se totiž o firmu, která v minulosti pro CZ.NIC zpracovala významnou zakázku (koncept systému více registrátorů) a sama přiznala, že do budoucna by se ráda o nějaké další zakázky ucházela. Její členství by proto podle mého názoru bylo stejně zvrácené jako členství Pragonetu, který systém více registrátorů zabezpečuje… Ať už však byly důvody členů jakékoliv, podle tiskové zprávy tato společnost přijata nebyla.

Jako jedenáctý bod bylo na pořadu schválení odměn představenstva za minulý kalendářní rok. Aby bylo jasno: členové představenstva pravidelně pobírají jakýsi „plat“ zhruba ve výši 25.000 korun. Kromě toho jim tradičně valná hromada schvaluje tzv. jednorázové odměny, které jsou vypláceny jednou za rok.

V minulosti tyto jednorázové odměny činily 250.000 korun, nyní se členové představenstva rozhodli pustit CZ.NIC žilou a navrhli si dvojnásobnou cifru – která prošla. Ne nadarmo nedávno kolega Martin Kopta žertoval, že zatímco ITU má náklady na osobu a rok 100.000 eur a ICANN 150.000 eur, CZ.NIC má náklady na zaměstnance 400.000 eur. :-)

Doplnění 1. července 2004:
Ve středu 30. června jsme od ředitele CZ.NIC, z.s.p.o., Ing. Jiřího Dohnala, elektronickou poštou obdrželi dopis, ve kterém nesouhlasně reaguje na tento článek. Měsíční odměna členů představenstva podle jeho slov nečiní „zhruba 25.000 korun“, jak v článku chybně uvedeno, ale pouze 10.000 Kč. Současně nás upozornil na skutečnost, že dvojnásobná výše jednorázové odměny pro členy představenstva byla schválena pouze pro rok 2003, ve kterém startoval nový systém více registrátorů, což pro orgány sdružení znamenalo zvýšenou zátěž.
Za mylnou informaci i nepřesnost se CZ.NICu i čtenářům omlouváme.
-redakce