Skončí Seznam v rukách Microsoftu?

Celý duben se již spekuluje to tom, že Seznam je na prodej, a to až za jednu miliardu amerických dolarů. Citovány jsou různé zdroje mající "blízko k transakci", ale zároveň utajené. A Ivo Lukačovič do médií popírá, že by prodával. Přesto existuje několik zajímavých stop a souvislostí, které ukazují na možné překvapivé rozuzlení právě probíhajících událostí.

Pro článek z 2. dubna, který vyšel v E15, Ivo Lukačovič uvedl: Je to aprílový fór. Doneslo se to ke mně už včera. Pokud vím, rozšiřuje to někdo z konkurenčního portálu Centrum. I ta kalkulace ceny byla nesmyslná. O prodeji v žádném případě neuvažuji. Mluvčí Seznamu Rita Gabrielová nevnesla do nejisté situace nic nového, když médiím opakovala: O prodeji akcií Seznamu nemáme žádné informace.

Mezi možnými zájemci byl zmiňován fond Warburg Pincus, který nedávno koupil portály Centrum a Atlas, provozovatel televize Nova, společnost CME, nebo skupina European Directories, která ovládá Mediatel, vydavatele Zlatých stránek. Nova však spouští svůj portál 5. května a zvažovaná miliarda dolarů by byla poměrně velkým výdajem. Páteční informace z dílny ČTK pak hovoří o tom, že banka Goldman Sachs, která má připravovat prospekt k nabídce investorům, pustí k nabídce též finanční investory a opakuje, že na prodej mají být jak podíly minoritních investorů, tak podíl Iva Lukačoviče.

Tři role Iva Lukačoviče a možný scénář budoucího vývoje

Ivo Lukačovič neprodává svůj podíl – tedy nechce prodat, ale může být k prodeji donucen okolnostmi. Ivo Lukačovič často dává najevo, že on je v Seznamu králem a že minoritní akcionáři mají tak malý podíl, že nic nezmůžou. Na svém blogu v článku Seznamákům rozdělíme 15 % ze zisku firmy. A všem! popisuje průběh valné hromady takto:

Minoritní akcionář se také nad rámec zákona dožadoval předběžných finančních výsledků Seznamu za rok 2007. Seznam.cz je společnost soukromá a ze zákona nejsme povinni akcionářům takové informace dávat. Budou tak muset počkat až na konečné výsledky, které dostanou k dispozici v červnu roku 2008.

Ivo Lukačovič je také akcionář a takové informace sám pro sebe bez problému a hlavně bez čekání do června má – jako člověk zevnitř, tzv. „insider“. Na adresu menšinových akcionářů na svém blogu v příspěvku o konání valné hromady uvedl: Co chci, si odhlasuji sám. Jediné, na čem mi záleží, je to, aby přišli na valnou hromadu včas a aby nám nepobryndali kafem notářský zápis.

Jenže ve skutečnosti je jako by Ivo Lukačovičů více. Jeho role jsou totiž v různých situacích rozdílné. Je většinovým akcionářem, předsedou představenstva a byl také ředitelem společnosti, než toto křeslo předal Pavlovi Zimovi. Obchodní zákoník zná paragrafy o povinnostech při správě cizího majetku, zneužívání informací v obchodním styku, povinnosti mlčenlivosti a podobně.

Například Ondřej Bartoš, šéf venture-kapitálového fondu MCI pro Českou republiku, Slovensko a Rumunsko, který se pohybuje se v oblasti investic do technologických společností, si o chování Iva Lukačoviče myslí následující: Jako statutární zástupce, který má spravovat majetek všech akcionářů s péčí řádného hospodáře, znemožňuje výplatu dividend minoritním akcionářům, ačkoliv je společnost vysoce zisková a hromadí se jí hotovost na účtech. Dovedu si představit, že by se minoritní akcionáři obrátili na soudy, nebo v arbitráži zažalovali Českou republiku. Zvláště za okolností, kdy budou mít dostatek důkazů o chování majoritního akcionáře, které Lukačovič publikuje na svém osobním blogu.

Právě tedy hrozba nějakých nepříjemností by nakonec mohla vést k situaci, že by Ivo Lukačovič dal přednost prodeji před hrozícími spory.

Samozřejmě vše závisí na smlouvách s minoritním akcionářem z roku 2000, případně dalších, které mohly vzniknout i při zpětném odkupu 20% podílu Lycosem. Akcionáři si mohou smlouvy vykládat rozdílně. Na svém blogu Ivo Lukačovič popsal i okolnosti vstupu akcionáře v roce 2000: V lednu roku 2000 jsem však nepodepsal smlouvu s běžným rizikovým investorem, ale s firmou Spray International, což byl švédský internetový portál. Součástí smlouvy bylo to, že investují potřebné peníze do firmy a stanou se 30% akcionáři. Ale nejenom to. Smlova navíc hovořila o tom, že Spray musí provést IPO, tedy vstoupit na burzu. Jenže pak došlo k pádu internetové bubliny, Spray na burzu nevstoupil a mně se splnil můj podnikatelský sen. Najednou jsem měl minoritního akcionáře, který nemohl ani v nejmenším ovlivňovat chod firmy.

Seznam založil Ivo Lukačovič, tehdy student ČVUT FEL v roce 1996, po působení ve firmě Infima, kde též pracoval s internetovými technologiemi. Až do roku 2000 Seznam provozoval jako živnost. V roce 2000 pak založil akciovou společnost spolu se švédskou společností Spray, která krátce po vzniku akciovky navýšila základní jmění Seznamu a získala za poskytnutí desítek milionů korun potřebných na rozvoj ve společnosti 30% podíl, Ivo Lukačovičovi zůstalo 70 %. K dohodě o transakci došlo na vrcholu „internetové bubliny“ a snem společnosti Spray, ke kterému strhli i Iva Lukačoviče, bylo uvést Spray na burzu prostřednictvím IPO.

Jenže internetová bublina splaskla, Lukačovič později dokonce popsal i problémy s tím, aby vůbec investor slíbené peníze zaplatil, a časem se Spray dostal do rukou Lycos Europe, včetně 30% podílu v Seznamu. V roce 2005 Ivo Lukačovič, jako 70% akcionář, rozhodl na valné hromadě o navýšení základního kapitálu. Minoritní akcionář se valné hromady a navyšování nezúčastnil, jeho podíl se tak rozředil a Lukačovič v tichosti začal ovládat 90% podíl. V březnu 2005 ale zase 20 % akcií Seznamu prodal zpět Lycosu, za nezjištěnou sumu, avšak s vysokou pravděpodobností nebyla suma vyšší než 1 milion EUR. A právě tehdy bylo v řešení též Narovnání mezi společností Lycos, Ivo Lukačovičem a Seznamem za účelem vyřešení všech sporných otázek plynoucích z akviziční smlouvy uzavřené 21. ledna 2000 mezi Spray International a panem Ivo Lukačovičem. Ve veřejně dostupných listinách však není možné zjistit, zda k tomuto narovnání došlo, natož co bylo jeho předmětem.

Po změně akcionáře z Lycosu na dravé newyorské investory Ivo Lukačovič na svém blogu napsal:

Když Tiger kupoval od Lycosu 30% podíl, zeptal se mě Christoph Mohn, zda jej nechci koupit sám. Když jsem se dozvěděl cenu, kterou za 30 % nabízí Tiger, rázem mi došlo, že je tady druhá internetová bublina, ve které se ceny firem šplhají zcela iracionálně nahoru. Nehodlal jsem se zadlužit, abych koupil něco, co už dávno mám. Člověk dokáže žít šťastně, i když je „pouze“ 70% akcionářem firmy s bezvadným týmem lidí, populárními službami, miliardovým obratem a půlmiliardovým ziskem. Raději budu 70% akcionář bez dluhů, než 100% akcionář s dluhy. Christoph se mě snažil přesvědčit, abych udělal IPO na pražské burze, protože pak by jejich akcie byly veřejně obchodovatelné a měly by svoji účetní hodnotu. Bylo by pro to něj přijatelnější než jejich prodej (jak Lycos Europe, tak nyní Tiger jsou pouze minoritní akcionáři a nemohou tedy své akcie prodat na burze, aniž bych to odhlasoval na valné hromadě). To jsem ale odmítl. (…) Cena kolem 65 milionů Euro, kterou za 30 % dali, je skutečně obrovská. Já sám bych tuto částku za 30 % akcií nedal, ani kdybych ty peníze měl.

I nyní, když se mluví o dalším (pře)prodeji podílu, Ivo Lukačovič hraje překvapeného, stejně, jako když se veřejnost dozvědela o prodeji 30% podílu za oceán. Nejen, že popírá prodej, ale k ceně se vyjádřil, že: I ta kalkulace ceny byla nesmyslná. Chtěl by tedy dostat méně? Nebo se tím jen opět vysmívá hodnotě minoritního podílu, který zřejmě považuje za téměř bezcenný?

Co kdyby Seznam koupil třeba Microsoft?

Microsoft, snažící se koupit portál Yahoo, investuje do vyhledávání i v Evropě. Koncem minulého týdne oznámil dokončení akvizice norské technologické společnosti Fast Search & Transfer za 1,2 miliardy USD.

Zdá se, že by mohl koupit i ruský vyhledávač Yandex. Čím je Yandex? Yandex je ruský vyhledávač, který je hodně podobný českému Seznamu v tom, že má na domácím trhu vyhledávání vysoký tržní podíl. Rusko je jeden z několika málo trhů, kde není vyhledávač Google dominantní a navíc tento trh roste meziročně více než trh americký.

Yandex.ru - titulka

Portál Yandex.ru

Yandex měl v Rusku koncem roku 2007 asi 3× vyšší podíl na vyhledávání než nejbližší konkurent, Google (asi 54 % oproti 17 %).

Zakladatelé Yandexu jsou o cca 10 let starší než Ivo Lukačovič, mají podnikatelskou historii spojenou i s jinými firmami a nemají tedy zřejmě k vyhledávači tak velké citové pouto, jaké je cítit u Iva Lukačoviče. Navíc vlastnictví Yandexu je rozdrobenou mezi zakladatele, management a investory, takže chybí i majoritní podílník, rozhodující o všem sám. Jedním z podílníků je ale i firma, napojená na americký fond Tiger. I sám Ivo Lukačovič kdysi na blogu rozkryl, k čemu se jej lidé z Yandexu snažili přemluvit:

Nejdříve se Tiger snažil přesvědčit Arkadyje, šéfa ruského Yandexu, aby 30% podíl koupil spolu s nimi. Tiger dokonce vymyslel strategii, ve které nejdříve spolu s Yandexem koupí 30% podíl v Seznamu a já pak s vidinou vzdušných zámků zfúzuji Seznam s Ruským Yandexem (a stanu se tak akcionářem Yandex-Seznamu). Arkadyj totiž plánuje s Yandexem provést IPO, a to možná i na slavném a velikém NASDAQu. Arkadyj kvůli tomu dokonce přijel do Prahy, ale já mu na rovinu řekl, že raději budu majitelem (ano, ten kdo má více jak 51 %, se může považovat za majitele) malého českého Seznamu), než minoritním akcionářem nějakého obrovského Yandexo-Seznamu. Arkadyj tedy řekl, že rozhodně nevidí důvod, proč by se na této investici spolupodílel.

Pro ono IPO Yandexu, o kterém se psalo na několika místech v únoru, ale nemusí být kvůli prohlubující se americké krizi úplně vhodná doba.

Na trhu se však pohybuje jedna firma, která má dostatek hotovosti a je přímo lačná po firmách z oblasti vyhledávání. Ano, jde o Microsoft, který to nyní nemá lehké s převzetím Yahoo. Nedávné vyjádření CFO Microsoftu, Chrise Liddella, obsahuje i zmínku, že by společnost Microsoft mohla stáhnout svoji nabídku a soustředit se na jiné příležitosti, což je uváděno jako alternativa k přímému oslovení akcionářů Yahoo. A tak je možné, že tou příležitostí myslí Microsoft i scénář získání většího vlivu na východoevropském trhu. Zajímavá analýza z počátku února 2008, proč by pro Microsoft dávalo smysl koupit ruský Yandex a k tomu např. i český Seznam, místo Yahoo, se objevila na stránkách Yandexu.

EBF6

Samozřejmě to je stále málo k tomu, aby se dalo s jistotou říci, že kolem Seznamu může kroužit, třeba i vedle mnoha dalších zájemců, Microsoft. Ten to navíc prostřednictvím své mluvčí Markéty Kuklové pro Lupu popřel: nic takového se nepřipravuje.

Na závěr jen malá osobní zkušenost: autorovi článku se stalo, že jej minulý týden oslovil bývalý zaměstnanec amerického Microsoftu, hovořící česky, se zájmem dozvědět se o událostech před tím, než Ivo Lukačovič spustil Seznam – za jeho působení ve firmě Infima. Mohlo by tedy jít o pokus zjistit něco z minulosti a případných „kostlivců ve skříni“. Již léta se v diskusích pod články o Seznamu objevují, nutno podotkout, že zejména anonymní, výkřiky o tom, že Seznam nebyl tak úplně pouze původním projektem Iva Lukačoviče a že se podobný projekt chystal v rámci firmy Infima, pro kterou Lukačovič před spuštěním Seznamu pracoval. Tato kauza však zůstává stále otevřená a aktéři na obou stranách nemají zájem nahlas rozkrývat, co přesně se stalo. Asi vědí, proč. Mlčeti zlato, mluviti stříbro. A to zřejmě platí i v případě, pokud si svůj zlatý padák v podobě stovek milionů dolarů hodlá Ivo Lukačovič opravdu potichu vybrat.

Anketa

Kdo koupí Seznam?

69 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 7. 2011 14:59

Školení web copywritingu

  •  
    Jak strukturovat text na webové stránce.
  • Tajemství atraktivního a úderného titulku.
  • Optimalizace webového textu pro vyhledávače.

Detailní informace o školení psaní pro web »