Slet Andělů aneb Den D naruby: Investoři, předveďte se, startupy se dívají

Na podlaze louže vody, improvizované pódium z europalet, chybějící mikrofony… Nic z toho nepokazilo dobrý dojem ze Dne D naruby, první veřejné akce ve vznikajícím prostoru TechHub ve staré tovární hale v Praze na Smíchově. Naopak, většina účastníků odcházela s pocitem, že se tu rodí něco velmi zajímavého.

Čeští investoři, bytosti opředené různými mýty, se přišli včera večer představit těm, kdo nosí v hlavě podnikatelský nápad, ale chybí jim peníze na jeho uskutečnění. V publiku seděla asi stovka lidí. Na dotaz, kdo v sále nyní investora hledá, jich zvedlo ruku osm.

Originální koncept – donutit k akci byznysmeny, zvyklé zasedat v porotách startupových soutěží a probírat se znuděně desítkami či stovkami byznysplánů – zafungoval velmi dobře. Slet Andělů aneb Den D naruby ukázal, že soukromí investoři disponující kapitálem v řádech desítek milionů korun u nás skutečně žijí, že jsou to vcelku normální lidé, za nimiž lze přijít, pozdravit je, promluvit si.

Vyšlo také najevo, že prezentační dovednosti, které sami často kritizují u mladých zakladatelů internetových firem, nemohou ani investoři považovat za svou přednost. Některé nebylo od druhé řady sedadel dál vůbec slyšet, jiní si místo prezentace připravili volné vyprávění, další vyrobili slajdy za osm minut, a ještě se k tomu drze přiznávali. Nikdo nedokázal dodržet časový limit. K dokonalosti nápadité dramaturgii večera chyběla snad jen porota složená ze startupistů, nejlépe -náctiletých, která by investory po každém řečnickém výkonu nemilosrdně grilovala.

Obecenstvo Sletu Andělů. Kde sedí český Zuckerberg?

Obecenstvo Sletu Andělů. Kde sedí český Zuckerberg?

Investoři, počínaje drobnými business angely a konče zástupcem nadnárodního fondu, který se zajímá až o investice od milionu euro výše, měli v pěti minutách říct, do jakých týmů a projektů by rádi vložili své peníze, a do jakých naopak ani za nic. V detailech se rozcházeli, na jedné základní věci by se ale shodli: Peněz pro inovativní firmy je i v Česku dost. Projektů, do nichž by stálo za to je investovat, se tu najde o dost méně.

Několik řečníků potvrdilo, že jejich peníze uvidí nanejvýš každý dvacátý startup, kterým se začnou zabývat. A také připomněli, že ve většině případů se začínající firma, je-li skutečně životaschopná a má-li odhodlané majitele, bez jejich peněz obejde. Zakladatel může prodat auto, půjčit si v bance nebo od někoho z příbuzných, budovat firmu postupně a pomaleji. Hledat investora se podle nich vyplatí spíše těm, kdo potřebují růst firmy za každou cenu urychlit a také těm, kdo ocení investorův rozhled, nápady, kontakty a zkušenosti. Peníze jsou sice také poměrně důležité, ale neměly by podle investorů ve vztahu se zakladateli startupu být tím hlavním.

Karel Obluk: Pokud nemohu sám něčím přispět, projekt mě nezajímá

Jako první si před publikum stoupl Karel Obluk ze sdružení 42Angels. Ještě před rokem vysoce postavený manažer antivirové firmy AVG dnes podle svých slov poskytuje konzultační služby, zasedá v představenstvech několika začínajících společností, a především hledá na trhu nadějné technologické startupy, do nichž by mohl vložit peníze v AVG vydělané.

“Zatím se hlavně učím a poslouchám. Jsem investor – to se snáz řekne než udělá,” začal skromně. “Jsem patriot, chci něco vrátit České republice,” vysvětlil svou motivaci.

“Hledám projekty, do nichž mohu já sám vnést přidanou hodnotu. Pokud nemohu pomoci, radou, kontakty nebo zkušenostmi, tak mě to nezajímá,” přiblížil svou investiční strategii. Podle něj je sice dobré, když zakladatel startupu ví, jak chce vydělávat peníze, neměl by ale strávit přípravou byznys plánu několik měsíců na úkor kontaktu se zákazníky, zkoušení toho, zda nápad funguje v praxi. “Hledám hlavně nadšence s dobrým nápadem. Když přijdete s byznys plánem, je to super, ale to nejdůležitější je váš zápal a schopnost přesvědčit, že vás nápad je výborný. Protože řekněme si to upřímně: Byznys plán budete muset mockrát předělávat. Téměř vždy zjistíte, že je úplně mimo.”

Karel Obluk se představuje

Karel Obluk se představuje

Nejdůležitějšími kritérii při výběru projektů, do nichž investuje, jsou rovným dílem zábavnost a návratnost. Aby nevznikla mýlka: “Když investuji, nedělám to pro krásné modré oči týmu. Dělám to pochopitelně proto, že chci vydělat nějaké peníze,” řekl Karel Obluk. Důležité pro něj je, aby za ním startupy nechodily jen s mlhavým nápadem, ale s tím, že už ho někde vyzkoušely a že aspoň trochu obchodně fungoval. “První fázi investic se říká FFF – fools, friends and family. Té bych se rád vyhnul. To byste mě museli úplně zblbnout, abych do toho peníze dal.”

Jan Všianský: Peněz je neuvěřitelný přebytek

Jan Všianský je dalším členem 42 angels. Jeho typické investice se pohybují v řádu desítek tisíc dolarů nebo eur. Před dvěma lety prodal svůj podíl ve firmě Lingea.cz, od té doby se rozhlíží po startupovém trhu a snaží se peníze zhodnotit. “Peněz je na trhu neuvěřitelný přebytek. Leží na ulici. Stačí je sebrat. Máte-li dostatečně kvalitní projekt, nebudete mít problém peníze sehnat,” řekl publiku sestávajícímu vesměs z chudých studentů, kteří sní o tom, že si také založí úspěšnou firmu. “Většina současných finančních a hospodářských problémů vychází z toho, že je na světě přebytek kapitálu a všichni ho chtějí zhodnotit.”

Také on by chtěl startupům poskytnout nejen peníze, ale také kontakty, zkušenosti a znalost oboru, ve kterém působil. “Za dva roky jsem viděl asi 150 projektů. S kolegy jsem se shodl, že zainvestovatelných z nich bylo tři až pět procent. Připadá mi to jako strašidelný nepoměr. Devadesát pět procent toho, co investor čte, k čemu se vyjadřuje, dělá vlastně zbytečně. Postupně potom snižuje nároky a z původního plánu vydělat na něčem peníze se stává neztratit na něčem peníze nebo neztratit na něčem příliš mnoho peněz.”

Jak splnit investorovi jeho přání? Jan Všianský si k odpovědi na tuto otázku přichystal slajd nadepsaný Investorův mokrý sen. “Investor je člověk jako každý jiný. Není to nic složitého: chce zhodnotit své peníze. Proto mu musíte především odpovědět na tuto nejzákladnější otázky: Jak na tom skutečně vydělám? Když mu to dokážete naprosto jednoduše, polopaticky vysvětlit, jako v nějaké příručce pro dummies, tak máte vyhráno.”

Ze stopadesáti projektů, které Jan Všianský viděl, prý téměř žádný neobsahoval ani základní jednoduchý výpočet ROI podle vzorečku ROI = (LTV – CPA) / CPA.

A přidal další radu: “Mějte prosím reálná data z trhu. Nemusí být o statisících nebo milionech zákazníků. Stačí klidně desítky nebo stovky případů, ale musí to být věrohodné a ověřitelné.”

Na závěr se pak podělil s posluchači o svůj oblíbený citát Winstona Churchilla. “Když se ho studenti jedné střední školy ptali, v čem spočívá tajemství úspěchu, odpověděl: Je to pět slov. Never, never, never give up.”

David Formánek: Nejsem “oslíčku, otřes se”

David Formánek je členem 42Angels (kterých je ve skutečnosti zatím jen osm). Vystoupení zahájil přehledem dosavadních investic: 

  • 2004 Nextwell (software na analýzu clickstreamových dat)
  • 2006 Speedexpress (nákladní doprava)
  • 2009 Mobigem (iOS developer)
  • 2010 Daileez (online a mobilní deníčky)
  • 2011 3PM (project management, Saas)
  • 2010 a 2011 další dva týmy iOS developerů
David Formánek: Nejsem Osliček, otřes se

David Formánek: Nejsem Osliček, otřes se

“Všichni si myslí, že když jsme investoři, máme povinnost investovat. Že jsme jako z pohádky Oslíčku, otřes se. Není to tak. Opravdu si projekty vybíráme důkladně a nevyhazujeme peníze z okna. Tvrdě jsme je vydřeli a nechceme je zbůhdarma utratit,” řekl David Formánek. Ve většině návrhů, které posuzuje, David Formánek nevidí jasnou cestu, kudy svou investici získá zpět. “To se v těch projektech často vůbec neřeší. Ale my nejsme charita. Musíme vidět, že tam peníze jsou.”

Za geniální považuje David Formánek výrok kolegy investora Michala Rostocka-Poplara, že projekt, do kterého by rád investoval, nesmí být živnost, ale měl by to být byznys. “Většina návrhů, které nám chodí, jsou živnosti. Uživí vás, vašeho kolegu, ale není to škálovatelný byznys, který můžeme přenést do x zemí. To hledáme, to nás zajímá.”

Zároveň ho, ale podobně jako Karla Obluka, musí projekt bavit. Cítí se zavázán osudu za úspěšnou kariéru a rád by společnosti něco vrátil. “Mám vnitřní puzení někomu pomoci.”

Investorovi nestačí, když za ním přijde člověk jen s nápadem. “Nápad pro mě není nic,” řekl David Formánek. Nápad podle něj představuje jediné promile úspěšného podniku. 29,9 procenta je prý samotný produkt, zbytek pak “byznys a marketing”. “Žijeme v době, kdy nevítězí ti nejlepší, ale ti, kdo dělají nejlíp byznys a mají nejlepší marketing.”

Další krutou pravdou je, že konkurence nelení. “To, že jste nenašli konkurenci, neznamená, že neexistuje, jen neumíte dobře zadat dotaz do Googlu,” prozradil investor mladým startupistům. A přidal další zkušenost: “Startup je jako manželství a bigamie je trestný čin.” Mít zároveň úspěšný startup a spokojený osobní život podle něj není možné. “Startupu musíte dát všechno, a to vám totálně zruinuje osobní život. Nebo naopak. Dáte maximum rodině a vztahům, zruinuje to startup.”

Na startupech, které se ucházejí o jeho peníze, vadí Davidu Formánkovi přehnané sebevědomí, případně to, když mají projekt jen na papíře, ale ještě nic neudělali pro jeho uskutečnění. Řídit by se měli raději heslem “show, don’t tell”. Odmítá také investovat do projektů, které po něm chtějí ještě před začátkem jednání podepsat NDA. Vadí mu z prstu vycucané “byznys plány typu Baron Prášil”, malý rozhled mladých podnikatelů (“Lidé, čtěte. Zdrojů je spousta!”) a také týmy složené jen ze samých programátorů. “Musí tam být někdo zaměřený na byznys. S týmem složeným ze samých technologů jsem se už několikrát spálil.” Vadí mu také startupy, které od začátku myslí jen na exit a na to, jak zbohatnou. Raději chce budovat dlouhodobě udržitelný byznys.

Dalším problémem jsou částky, které rodící se firmy za majetkové podíly od investorů chtějí. “Podle mě je na startupech v dnešní době zřetelná bublina. Nemůže za mnou přece přijít startup, který má jen nápad, má v ruce dvě á čtyřky a chtít po mně 50 tisíc euro za tři procenta ve firmě. Nezlobte se na mě, ale to přece nejde.”

Naopak pomoci k úspěšné investici od Davida Formánka může zakladateli startupu funkční demo a ochota investovat vlastní peníze. Setkal se například s podnikatelem, který po nás chtěl peníze. Řekl jsem mu, že jeho firma “není v tuto chvíli investovatelná”. Podnikatel se nenechal odradit, prodal auto a dal do firmy vlastní peníze. “To na nás zapůsobilo. Teď s ním dál jednáme.”

MIF16

Plusem pro startupy je i ochota naslouchat připomínkám a přijímat od investorů kritiku, nenechat se jí odradit, ale zamyslet se nad ní a přizpůsobit jí svůj produkt. Pomůže také jasná exit strategie: “Napište nám: Předpokládáme, že za tři roky se vaše investice vrátí. Do pěti let se zpětinásobí.”

A poslední cenná rada od Davida Formánka: “Chtít je strašně málo. Musíte makat. To jsem viděl hlavně v týmech, kterým jsem dal peníze na vývoj pro iOS. Kluci všichni chtějí být bohatí, ale neuvědomují si, že k tomu musí taky makat.”

Na Sletu Andělů aneb Dni D naruby vystoupili ještě další čtyři investoři: Michal Illich, Radoslav TausingerGimv Venture Capital, Martin Pětivoký (Milestone Asset Management) a Michal Hanus (Chenen Investment Group). Shrnutí jejich vystoupení a rad pro startupy najdete na Lupě příští týden.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 3. 2012 11:22

Školení UX: Jak zapojit uživatele do designu

  •  
    Jak dostat ono tajemné UX do designu.
  • Ve kterých fázích zapojit uživatele, abyste dostali nejvíc muziky za nejmíň peněz.
  • Jak vytvářet jednoduché a srozumitelné persony

Detailní informace o školení UX »