Hlavní navigace

Snaha o vysoký EdgeRank na Facebooku neomlouvá porušování autorských práv

Daniel Dočekal

Boj o zájem fanoušků má různé podoby. Jednou z nich může být i sbírání obrázků „z Internetu“. Podobné taktiky používá řada firem. Svým způsobem je k tomu „přinutil“ Facebook

EdgeRank je prokletí každé firemní stránky. Pokud nedokážete „vyvolat“ dostatečnou reakci fanoušků, bude vás Facebook ukazovat méně a méně. Což ve spojení s oněmi (ani ne) 16 procenty fanoušků, ke kterým se příspěvky stránek v průměru dostávají, může být až vražedné (viz Facebook omezuje, koho vidíte a koho ne. Už dlouho a čím dál tím víc). Proto se na stránkách na Facebooku budete setkávat se snahami udržet odezvu (líbí, komentáře a sdílení) fanoušků na co nejvyšších číslech.

V praxi se to dělá běžně tak, že prostě na Internetu najdete obrázky, videa i texty, které pak bezhlavě vkládáte na „firemní“ stránku. A čím chytlavější nalezené věci jsou, tím lepší máte odezvu. Čímž se zvyšuje výrazně ono „talking about“ (mluví o značce) a samozřejmě pozitivně ovlivňuje EdgeRank. Ve výsledku pak Facebook stránku ukazuje většímu počtu fanoušků a vy za to nemusíte nijak extra připlácet (viz Facebook výrazně snížil viditelnost stránek. Chcete-li víc, můžete si připlatit)

Účel světící prostředky

V praxi bylo podobnou aktivitu možné vidět na stránce DELI. Zábavné obrázky z Internetu (medvěd jedoucí v autě, buchty na břiše, opice ve vodě, lyžař na schodech v metru, atd.) navíc ještě doplněné o text a logo DELI. A samozřejmě zpravidla s nadprůměrným počtem Líbí – na rozdíl od běžných čistě „firemních“ příspěvků. Ve výsledku samozřejmě pak stránka s 51 tisíci fanoušky přináší hodně nadprůměrné „talking about“ – skoro 9 tisíc lidí během jednoho týdne představuje 17 % (běžné a ještě stále dobré „talking about“ se pohybuje u klasických firemních stránek okolo jednoho procenta).

Byť tento postup přináší skvělé výsledky, jde samozřejmě o porušování autorských práv. Zmíněné obrázky (můžete je vidět i na příkladech v tomto textu) samozřejmě pocházejí ze zdroje „Internet“, který je tolik oblíbený v některých českých médiích.

Pokud čekáte další aféru, nekoná se

DELI, respektive Nestlé, jsem se zeptal, jak je to s obrázky z Internetu vlastně na jejich stránce míněno. V řadě podobných případů se vše rozvine v další aféru, výmluvy, vytáčky, mnohdy i vyhrožování, někdy i „mrtvého brouka“ (smazání obrázků a pozice „nic tam nebylo“). V případě Nestlé (DELI) se aféra nekoná a osobně k tomu musím dodat, že mě to hodně potěšilo. Odpověď (viz níže) bez vytáček, věcná a korektní.

Situaci jsme prověřili a s politováním konstatujeme, že k tomuto pochybení došlo na straně naší dodavatelské agentury JWT, která dodává Nestlé služby spojené s provozem facebookové stránky DELI. Naše marketingové oddělení s agenturou JWT tento případ projednalo a agentura své pochybení uznala. Byla přijata konkrétní opatření. Agentura začne s okamžitou platnosti používat jen takové fotografie, u kterých jsou užívací práva jasně definována a ošetřena – tj. na Facebook stránce DELI již napříště nebudou mít své místo fotografie a vizuály, u kterých není jasný původ nebo nemají řádně vyřešena práva k užití. 

Celý tým, který v agentuře pracuje na správě Facebooku DELI byl důkladně poučen o pravidlech využívání a šíření obsahu na internetu a byl k tomu v agentuře nastaven interní kontrolní mechanismus. Stránky DELI patří mezi fanouškovsky velmi oblíbené a náš dialog se spotřebiteli chceme nadále vést všemi relevantními kanály, Facebook nevyjímaje. Naše služba spotřebitelům bude i díky Vaší odezvě a následně přijatým opatřením kvalitnější i z hlediska dodržování příslušných pravidel.

S pozdravem Martin Walter

Co k tomu dodat? Osobně bych k tomu dodal, že za tuto odpověď a řešení by si DELI na Facebooku zasloužilo fanouškovské Líbí.

START17

Konec dobrý, všechno dobré

Konec dobrý, o tom žádná. Z hlediska marketingu a firemní komunikace nelze samozřejmě JWT upřít snahu, vzít obrázek z Internetu a doplnit ho něčím poměrně vtipným se jim vcelku dařilo. Otázkou zůstává (vynecháme-li otázku autorského práva), zda lze na něčem takovém zakládat dlouhodobou komunikační strategii na firemním Facebooku. Pro některé firmy možná ano, ale v tomto případě mi to nepřipadá zcela šťastné.

Pravdou je, že podobné taktiky používá řada společností. Svým způsobem je k tomu „přinutil“ Facebook – algoritmus ovlivňování EdgeRanku je prostě algoritmus. A stejně jako se v SEO vyskytuje záplava triků, jak „využít“ algoritmus Google (v podobě PageRanku), je jasné, že totéž se děje a bude dít i na Facebooku. 

Našli jste v článku chybu?
17. 4. 2013 18:11
Tomáš Kapler (neregistrovaný)

Tvrdil někdo, že nemohou mít stránky 17,5% ? Ne, jen že průměr je momentálně 9, zatímco před změnami, které udělali tuším v listopadu či prosinci to bylo těch 16, které zmiňoval dan. Samozřejmě když se člověk o tu stránku stará, tak se lze bez promování v tuhle chvíli vyšplhat myslím až někam ke 40, s promováním až někam k 95 %.

16. 4. 2013 22:17
joda (neregistrovaný)

Pokud se jedna o tzv. Reach, tak nemohu souhlasit, na nekolika fb strankach mame +50 000 fanousku a prumerny pocet udavany jako Reach je 17,5 % bez promoted.

Nebo se to pocita z jine hodnoty?