Hlavní navigace

Názory k článku Softwarové patenty aneb Poslední dějství počítačového programování?

  • 2. 7. 2004 15:54

    PaJaSoft (neregistrovaný)
    Ted trosku oprovnavate nesrovnatelne - Malarie nikdy v Evrope nebyl velky problem. Naopak takova cholera ci TBC ano - ze neni zrovna nejlepe zvladnuta i dnes je na snade, stejne jako zloutenka, ruzna virova onemocneni - mozna vas to prekvapi, ale opravdu dobra proockovanost naseho obyvatelstva zacala byt az okolo roku 1987-89, takze se nedivte, az za 20 let neco chytnete od cloveka, ktery je treba jen rocnik o par let drive nez uvedene obdobi.

    Penize jsou, je jich dost a presto neni efekt - tim myslim choroby nevylecitelne.

    Na druhou stranu, pokrok diky patentum je brzden i u leku, on totiz vlastnik patentu si muze podminky v podstate libovolne diktovat stejne jako muze vzdy rici, ze da k dispozici jen kousek - treba hotovou latku, ale nikoli vyrobni postup a na jeho vyrobe tedy rejzovat - tedy nikdo kdo nezna ci nemuze pouzit originalni vyrobni postup nemuze provest ani jeho modifikaci bez soudnich pri... Ba co vice, firmy se IMHO vice napakuji na americkem kontinentu, kde ty patenty jsou tak jak jsou (a ztravotni uroven takova jaka je) nez v Evrope... hodnotit Asii radeji nebudu vzhledem k mnozstvi lidi zlute pleti...

    Vami zmineny anonymni lek je naprosto bezna vec - rika se tomu nezadouci ucinky a mortabilitia a morbidita leciva - bohuzel ono se dost casto ukaze, ze studei byla zamerne tendencni, ale SUKL ci obdobny organ vcelku vcas odhalil pravou podstatu veci - za vsim hledejte prachy...

  • 2. 7. 2004 17:23

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    V pohode, melete tu furt o lecich, ale rec byla o patentech na software, vzpominate? O patentech na mackani tlacitka a nakupni kosik.
  • 3. 7. 2004 10:28

    Roj (neregistrovaný)
    Nojo, ale v clanku je receno, ze i kdyz teoreticky SW patenty zakazeme, v praxi se to stejne obejde.
    Jedine konecne reseni nastane, az se zrusi patenty uplne.
    Patenty skodi jak SW, tak zdravotnictvi, tak kazdemu svobodnemu vyzkumu.
  • 3. 7. 2004 19:24

    Ján Matejka (neregistrovaný)
    Přesně tak. Myslím, že je na místě toto zde připomenout.

    Jenom bych si Vaši poznámku dovolil upřesnit, a to v tom smyslu, že řešení je třeba hledat zejména na úrovni o stupeň vyšší, tj. ná úrovni výrazně nadnárodní. Dle mého soudu nestačí ani řešení na úrovni Evropské unie/společenství, ale je třeba o poznání širšího souhlasu.

    Další problém pak spočívá ve změně stávající (a relativně konstantní) rozhodovací praxe EPO. Zde totiž nejsem zcela přesvědčen, že postačí změna úmluvy (EPC), ale bude třeba změnit myšlení lidí (což se může ukázat jako nejtěžší), resp. právě těch úředníků, kteří navzdory jasnému (a výslovnému) zákazu patentovatelnosti počítačových programů v EPC stějně software patentovat umožňují.

    Dále je třeba vyřešit jasné hranice patentovatelnosti ve vztahu k software, a to tak, aby nedocházelo k tomu, že software dodaný na CD/DVD (např. nějaký firewall) Vám nepatentují, ale ten samý software implementovany v nějakém HW řešení, Vám bez problémů zapíší. Těch problémů by se ale jistě dalo najít více.

    S pozdravem

    Ján Matejka
  • 5. 7. 2004 11:54

    Roj (neregistrovaný)
    Nyni jiz nezbyva, nez si navzajem poprat hodne stesti v nerovnem boji :-)
  • 7. 7. 2004 8:45

    PaJaSoft (neregistrovaný)
    :-) Myslite si, ze je to tak velky rozdil? - srovnejte treba patentovatelne postupy/studie na kinetiku leciv s urcitym SW ci postupem (jak rikate nakupni kosik ci mackani tlacitka) - pokud Vam analogie unika, nevadi, treba jini vedi...
  • 7. 7. 2004 11:08

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Promiňte, ale s tou proočkovaností mi to nesedí. Zažil jsem si v 60. letech očkování a očkovalo se povinně, hromadně ve školách, nikdo se nikoho na nic neptal - prostě totalitně a tedy i totálně. Což je jedna z (mála) výhod totality. Takže proočkovanost proti TBC, tyfu, paratyfu (není to ta cholera? fakt nevím) a spoustě dalších chorob byla aspoň v příslušné skupině dětí narozených v 50. a pozdějších letech (řekněme skoro) absolutní. Možná se našel semtam nějaký cikán (tehdy ne Rom), který evidenci ušel, ale nemohlo to být masové. Testy procházeli všichni branci, tuším i maminy a evidované děti (zase skoro všechny, možná nějaký zlomek promile ušel) byly očkovány hned jak to šlo.
    Že se v 90. letech pokusně očkovat přestalo, je fakt, ale zase se rychle začlo. Někde je "svoboda" na škodu. A přísun spousty lidí z oblastí, kde se tak důsledně neočkovalo, někdy absolventů lágrů, kde TBC bují skoro epidemicky... Nedivte se, že to vypadá jak to vypadá.
    BTW - furt to vypadá mnohem líp, než před očkováním.


    To jsme se ale dostali daleko od patentů, zpět na stromy -
    vždy jsou dvě možnosti, jak věděl už jistý Jakobowski.

    1) Patenty na léky zůstanou. Současný stav. Někdo vyvine, nějakou dobu rejžuje, pak je lék volný a můžou (míň, ale zase bez enormních nákladů na vývoj) rejžovat i ostatní. Cena klesne.

    2) Patenty na léky nebudou. Pak jsou dvě možnosti:
    2a) někdo lék vyvine, otestuje, zavede (hodně do toho nastrká) a spousta jiných výrobců obšlehne. Tady je jen jedna možnost. Ten, kdo vyvinul, nevydělá. Spíš naopak.
    2b) výrobce se na vývoj nových léků vykašle. Nějakou dobu bude kopírovat od ostatních, pak se vývoj zastaví. Vyrábět se bude vyvinuté, vydělá se stejně dost.
    Pozor! Teď mě napadla 3. možnost (Jakobowski taky na jednu přišel)
    2c) výrobce bude investovat peníze do černé díry výzkumu i s tím, že nevydělá... (Je to skutečná možnost? Nevím)

    Znáte jiné možnosti? Já ne. A tu 2c) neberu vážně. Kapitalismus tak nefunguje.
  • 9. 7. 2004 20:42

    Hloupý Honza (neregistrovaný)
    Ke změně myšlení úředníků EPO by stačilo uzákonit pro ně zodpovědnost za to, jak rozhodují. Až bude možné úředníkovi, který schválil nepřípustný patent, napařit pokutu, soudní výlohy a náhradu škody, jakož i pozastavit či doživotně zakázat práci v oboru, praxe se liteře zákona přiblíží.
  • 29. 6. 2004 7:49

    Jan Pazdziora (neregistrovaný)

    Podle http://www.european-patent-office.org/epo/pubs/brochure/general/e/mission_e.htm je misí patentového úřadu

    to support innovation, competitiveness and economic growth for the benefit of the citizens of Europe.

    Podle http://www.european-patent-office.org/gr_index.htm je patent

    a legal title granting its holder the exclusive right to make use of an invention for a limited area and time by stopping others from, amongst other things, making, using or selling it without authorisation.

    A otázka zní: podporují patenty, a to nejen softwarové, myslím patenty obecně, v současné době inovaci, soutěživost a ekonomický růst? Nefungují náhodou přesně naopak? A z čeho pramení právo státu či nadstátního úřadu udělovat nějaká exkluzivní práva, která ten stát či úřad nikdy nevlastnil? A tímto udělováním práva brát druhým právo na inovaci, soutěživost a ekonomický růst?

    Spousta patentů je udělena proto, že patentující je první, kdo se danou problematikou z nějakého důvodu zabýval (a měl dost právníků a peněz, aby si mohl nechat výsledek patentovat). Je tedy relativně snadné vyblokovat konkurenci z nějaké části trhu či nějaké oblasti bádání prostě tím, že někdo vyrobí spoustu patentů, bez toho, aby k nim měl praktické upotřebení a bez toho, aby výsledek bádání byl podstatně inovativní.

    Dle mého názoru by patentová procedura měla probíhat následovně: daný problém by byl vyhlášen veřejně, tedy: jak nakupovat na Webu, jak komprimovat data, jak otevírat pivo. Kdokoli by měl následně šanci navrhnout řešení. Teprve pokud by po nějaké době (půl roku, rok, proměnlivě podle očekávané složitosti problému?) nikdo nepřišel ani s náznakem řešení, byl by udělen patent původnímu navrhovateli, protože by se mělo zato, že problém je tak těžký, že není snadné ho vyřešit bez větší námahy a investic, a že tuto námahu a investice je dobré odměnit exkluzivitou danou patentem.

    Pokud by ale někdo dal uspokojivé řešení daného zadání, byl by výsledek dále nepatentovatelný, protože be se mělo zato, že je možné s relativně malým úsilím je možné zadání splnit a ochrana investic pomocí patentu není žádoucí, naopak by blokovala další vývoj. Tímto způsobem by bylo zabráněno tomu, aby patenty byly nástrojem ke snižování konkurence.

    Ano, je zde validní námitka, že sama specifikace problému může velmi napovědět řešení. Ovšem v tom je celý zaklopaný pes, že jsou dneska udělovány patenty velmi vágní a obecné, na které za pár let držitel patentu napasuje cokoli. Moje procedura by zajistila, že by byl znám problém a zadání, a jeho složitost by neposuzoval primárně úřad, ale ostatní badatelé a veřejnost prostě tím, že by měli možnost na dané zadání navrhnout řešení.

  • 29. 6. 2004 8:10

    Zdenek Smarda (neregistrovaný)
    No obecne to tak funguje. Pri podani zadosti o patent je rocni schvalovaci doba. Nejprve to proveri urad, zda-li zadost nekoliduje s jinym patentem a cirka po 3 mesicich je tato zadost zverejnena a kdokoliv ma moznost se k ni vyjadrit, pripadne podat namitku.

    Na druhou stranu temer nikdo to nesleduje a chybi zde uceleny internetovy portal, ktery by vsechny tyto patenty zverejnil a kde by se dalo nahlizet na tyto zadosti.

    Takze nezbyva nic jineho, nez mit zaplaceneho patentoveho zastupce, ktery vam bude podavat informace. Velmi kostrbate, s financni zatezi a temer nevyuzivane...
  • 29. 6. 2004 8:37

    Jan Pazdziora (neregistrovaný)
    Jenže IIRC, tak v této chvíli je zveřejňován návrh na patent, čili buďto celý nebo abstrakt toho patentu, a člověk musí prokazovat, že on sám už stejnou věc řešil dříve. To je ale špatně, protože Vy jste třeba dřív neměl důvod řešit oweriuweroweri, a i kdyby, tak byste navíc musel zkoumat, zda ten text toho patentu náhodou nezahrnuje i Vaše oweriuweroweri. Proto se domnívám, že by mělo být zveřejněno jasné zadání, a konkurenti by měli mít možnost to zadání vyřešit.

    Zvláště markantní je to samozřejmě u softwarových patentů, kde ty jednotlivé nápady a kroky jsou v zásadě malinké a software se skládá z velkého množství takových malých dílů.
  • 29. 6. 2004 8:29

    Ján Matejka (neregistrovaný)
    Účelem patentů byla od samého počátku zejména podpora vynálezectví (časem se jejich význam opravdu posunul o něco dále), přičemž se zde vycházelo z toho, že státem garantované (udělené a chráněné) výlučné právo, které z patentu plyne, v podstatě odměňuje vynálezce za práci, výdaje a snahu spojenou s jeho vynálezem. Stát tedy takovému vynálezci poskytuje jakýsi dočasný monopol k výhradním užívání.

    Je zde samozřejmě otázkou, zda úřední praxe dělá svou práci správně, zda kvalitně posuzuje a připomínkuje předmětné žádosti, a tedy zda je dochází k svědomítému a objektivnímu zkoumání splnění tři univerzálních podmínkek patentovatelnosti, tj. NOVOST, VYNÁLEZECKÝ KROK (tedy že nejde o vynález běžný - pro odborníka) a PRŮMYSLOVÁ VYUŽITELNOST.

    Právě tato praxe se v poslední době ukazuje jako nejdůležitější.

    Jinak Vaše řešení je zajímavé, avšak velmi podobné řešení stávajícímu, kde stejně tak existuje též řada lhůt (3 měsíce, rok ...).

    S pozdravem

    Ján Matejka
  • 29. 6. 2004 8:46

    Jan Pazdziora (neregistrovaný)
    Ano, praxe je možná důležitá, jenže praxe se posunuje nežádoucím směrem mnohem snáze než kodifikovaná pravidla. Myslím, že je načase se ptát, zda je podpora vynálezců ve stávající patentové podobě vůbec potřebná (a to nejen v SW). Velké firmy totiž nehromadí patenty proto, aby je využily, ale proto, aby měly dostatečný patentový potenciál na to, aby se dokázaly bránit, až ony samy šlápnou někomu jinému na patent (protože budou schopny najít něco proti němu) a samozřejmě, aby likvidovaly malé konkurenty.

    Opravte mne, pokud se mýlím, ale stávající řešení Vám v té tříměsíční lhůtě nedovoluje přijít a říct "to je jasné, to by se řešilo takhle", protože to řešení je v tom návrhu patentu již zveřejněno, takže by to mohl udělat každý ;-) Čili potřebujete prokazovat prior art, jenže ten Vy nemáte -- pouze víte, že byste byl schopen to řešení nalézt, protože daný úkol je snadný. Proto za férové považuji zveřejnění zadání problému tak, aby měl kdokoli šanci nalézt řešení.
  • 29. 6. 2004 9:35

    Ján Matejka (neregistrovaný)
    No ono to je složitější. Sice s Vámi souhlasím, pokud tvrdíte, že praxe se posunuje nežádoucím směrem mnohem snáze než kodifikovaná pravidla, ale problém (a to je tento případ) je posunout zavedenou a ustálenou rozhodovací praxi.

    Zákon změníte relativně snadno, ale u způsobu uvažování lidí (potažmo úředníků) je to o poznání složitější. Nebudu daleko od pravdy, pokud prohlásím, že soudy nezřídka rozhodují rozporně se zákonem, že poměrně často výkladem dovozují buď to, co v zákoně vůbec není nebo judikují pravý opak toho co stanoví zákon. (otázka zda je to tak správně není úplně jednoduchá, ale pro nás je podstatné, že to takto prostě chodí).

    Rozhodovací praxi byly (soudem) dovozeny i ty naprosto nejzákladnější principy, jako např. nadřazenost komunitárního práva nad právem členských zemí v Evropské unii, o které není v žádné ze zakládajících smluv ani zmínka. Nebo vzpomeneme na problematiku nutné obrany v trestním zákoně, kterou zákonodárce měnil hned několikrát , a kde je dnes uvedeno, ze "obrana nesmí být ZCELA ZJEVNĚ NEPŘIMĚŘENA - původně nesměla být jen NPŘIMĚŘENA), ale soudní praxe rozhoduje stále stejně (prostě jako by se ten zákon téměř nezměnil).

    Tím samozřejmě neříkám, že změna kodifikovaných pravidel je zbytečná, ale prostě nemusí vždy stačit (což je bohužel případ i této směrnice).

    Jinak co se týče stávajícího řešení (tříměsíční lhůty..), tak s Vámi souhlasím. Stávající způsoby řešení ochrany patentů (a jejich úředního přezkumu) nejsou úplně ideální, navíc jsou i často předmětem kritiky. Je ale velmi obtížně je změnit (mimo jiné také vzhledem k výše uvedenému).

    S pozdravem

    Ján Matejka
  • 29. 6. 2004 10:49

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    Patent na doubleclick je zjevne nesmyslny. Demonstroval jsem na jednom jednani, ze mam Palm III, ktery ma datum firmware srpen 1999. Tento palm splnuje vsechny body patenty o omezenosti zdroju a pritom podle toho jak dlouho na nem drzim tlacitka startuje ruzne aplikace v ruznych rezimech.

    Nazor pravniku na to je, hm, no to je jasne, stala se chyba o patent bylo pozadano rok pote co byla technologie prokazatelne pouzivana. Patent je tudiz neplatny, zadny zakon neni treba menit, situace je resitelna v ramci stavajicich zakonu.

    Jinak ja s clankem v zasade souhlasim, potiz neni v tom, ze bych byl proti smernici a proti zavedeni pravni jistoty, ja mam problem jen s jejim znenim. Ale to je polemika, ktera presahuje rozmer prispevku do diskuze a jednak byla uz nekolikrat zminena jinde.
  • 29. 6. 2004 10:59

    Jan Pazdziora (neregistrovaný)
    Jsem se asi blbě vyjádřil -- samozřejmě že je nesprávný ten vydaný patent na doubleclick na PDA a že je řešitelný v rámci stávající praxe. (Je ale otázka, co stávající pravidla dělají pro to, aby se žadatelům tyhle spekulativní a zjevně nesprávné přihlášky nevyplatilo podávat.)

    Šlo mi o to, že ten úplně první, kdo přišel s doubleclickem někdy před lety, by možná nárok na patent mít měl, protože to tehdy novátorské bylo, možná. Takhle zpatně to těžko posoudíme, možná první doubleclick nebyl tak zřejmý jak se teď snažíme tvářit. Měl by ale mít nárok na patent pouze v tom případě, že dal šanci ostatním ten úkol vyřešit, nikoli proto, že byl první, kdo dostal od svého zaměstnavatele ten úkol řešit.
  • 3. 7. 2004 19:36

    Ján Matejka (neregistrovaný)
    Jasně. Myslím, že jste to napsal dobře, to já se do toho trochu zamotal, a potom odpovídal na něco jiného :(.

    V každém případě si nejsem příliš jist, zda tato Vaše koncepce je také ideální, resp. zda je lepší než ta stávající (která ma zase jiné mouchy). Ono se totiž snadno řekně, že je třeba dát šanci na (vy)řešení také někomu dalšímu, ale velmi problematická (ale i naprosto klíčová) by pak byla forma takové výzvy, kterou se tato šance zakládá. Právě její formulace může leccos odkrýt, a mnohdy dokonce i nápad samotný. Prostě to řešení by mohlo ve svém důsledku přinést celou řadu sporů, a tedy i jiných problémů.

    BTW až teď jsem zjistil, že jsme spolu (byť každy v jiný den) přednášeli na poslední konferenci EuroPen ( www.europen.cz ).

    S pozdravem

    Ján Matejka
  • 7. 7. 2004 9:30

    Jan Pazdziora (neregistrovaný)
    No, formu té výzvy by musel hlídat patentový úřad, ten by ji také vydával.

    Tou úvahou jsem se snažil nalézt způsob, jak se mentálně srovnat s patenty, a jediný způsob se mi jeví navrácení patentů do jejich původní roviny podpory výzkumu, inovací, vývoje, a tak. Druhá možnost, jak řešit dnešní (dle mého názoru neutěšený) stav v patentech, je zrušit je úplně. Za takový názor bych ale okamžitě byl označen za člověka kradoucího IP (když jediné co chci, je ochrana mého IP a nevměšování se státu či jiné entity do toho, co jsem vymyslel), nehledě na to, že do farmakologie fakt nevidím a nevím, jestli tam k podpoře inovací díky patentům stále nedochází, takže by zrušení patentů bylo kontraproduktivní.

    Každopádně jsem přesvědčen, že jsou oblasti, kde stávající právní úpravy inovacím brání a škodí, a že náprava není řešitelná v rámci stávajících právních norem.
  • 29. 6. 2004 23:34

    Yenya (neregistrovaný)
    Tahle procedura vypadá zajímavě, ale soudě podle současné praxe, i tato procedura by se dala obejít/zneužít -- například zahlcením konkurenčních řešitelů velkým počtem zveřejněných zadání, zatemněním zadání tak, aby nebylo na první pohled jasné že se řeší triviální problém, atd.

    Ale přiznávám, že patentový úřad by měl jednodušší práci (rozhodnout, jestli řešení skutečně odpovídá zadání) a vymahatelé patentového práva by měli těžší práci (dokázat, že žalovaný skutečně řeší ono jimi zatemněné zadání).

    Myslím, že když je současná praxe zneužívána, byla by zneužívána i případná Tvoje procedura. Ale ano, bylo by to těžší.

    -Yenya
  • 29. 6. 2004 8:08

    Eso (neregistrovaný)
    No, když jsem článek četl, napadla mě jedna věc.

    Měli bychom v první řadě nazývat věci pravými jmény. Termín "Ochrana myšlenky" zní strašně vznešeně, ale o nic takového přece nejde.

    Nejde o ochranu myšlenky, jde o ochranu práva nějakého subjektu na vlastnictví té "myšlenky".
  • 29. 6. 2004 8:59

    Ján Matejka (neregistrovaný)
    Souhlasím s tím, že pojem "ochrana myšlenky" zní možná až příliš vznešeně, a možná i nadneseně, ale skutečně jde (možná po mírném zjednodušení) o právní způsob ochrany myšlenky (na rozdíl od ochrany jejího ztvárnění, což patří do práva autorského), resp. nápadu, způsobu, postup, resp. metody nějakého řešení, jak ostatně píši v článku.

    Jinak o ochranu práva nějakého subjektu na vlastnictví té "myšlenky" jde pochopitelně také, je ale otázkou co je přesnější (to ale souvisí i s typem právní kultury - např. v USA počíná tato ochrana již okamžikem vzniku myšlenky samotné, nikoli okamžikem udělení či podání patentu jako u nás, což se později často a složitě dokazuje).



    S pozdravem

    Ján Matejka
  • 29. 6. 2004 11:45

    megi (neregistrovaný)
    "Ochrana" myšlenky. Hmm. Ale před čím? Před užíváním ostatními lidmi. Zcela zjevně jde pouze o monopolní privilegium dávané státem autorovi. Žádná "ochrana" myšlenky.
  • 30. 6. 2004 10:18

    Milan (neregistrovaný)
    Pane Matejka, dobrý článek, jako obvykle. Jestli to chápu dobře, tak když vymyslím nový způsob pohonu, je to vědecký výsledek = nepatentovatelné, ale autorské právo. Když napíšu program, kde popíšu algoritmus řízení takového motoru = nepatentovatelné, autorské právo. Když vyrobím auto s tímto pohonem a programem, který ho řídí = patentovatelné.

    S tím bych souhlasil a je asi možné, aby si Microsoft patentoval svoje WINDOWS se scrollbarem, proc ne. Není ale možné patentovat, podle mne, samostatně neexistující funkční prvek něčeho v tomto případě scrollbar. Sám o sobě je nepoužitelný, neexistuje v žádném zařízení, kde by kromě něho neexistovalo nic dalšího. To ovšem vede k tomu, že podobně jako u náboženství, velmi závisí na výkladu té věci a to je obvykle téměř vždy špatně...
  • 30. 6. 2004 20:40

    Milan Zamazal (neregistrovaný)
    Děkuji za velmi dobrou poznámku. Je zajímavé pozorovat, jak často se slovo "ochrana" v příspěvcích používá. Přitom patenty nic nechrání, patenty jen *zakazují*. Pojem "ochrana myšlenky" (ve smyslu objevu) je blbost, myšlenku přece nelze zničit ani jí jinak ublížit, objev je jen poznání reality. V tom je jeden z rozdílů patentů proti autorskému právu, neboť třeba umělecké dílo lze v určitém smyslu zprznit, zatímco komprimační algoritmus nikoliv. Podobně zvláštní jsou pojmy jako "ochrana investic" (investice lze sebrat?) a "vlastnictví myšlenky" (lze vlastnit realitu?).

    Je podezřelé, když se věci nenazývají pravými jmény anebo se navzájem nenápadně zaměňují. Mluvme tedy o "vynucování monopolu" a ne o "ochraně něčích myšlenek".
  • 29. 6. 2004 8:19

    MoB (neregistrovaný)
    Podle mého názoru je prapůvodním významem patentu dát výrobci možnost, aby se mu vrátily nemalé prostředky vložené do vývoje - donedávna hmotného - inovativního výrobku (lék, přístroj, ... to vše vyžaduje obvykle velmi nákladné vybavení). Tím pak se dosahuje ochrany investice do vynalézání a také se tím podporuje.
    Je ovšem otázka, zda toto platí pro software. Přece jenom se jedná o myšlenku, která mě může napadnout a třeba během několika minut mám algoritmus. Nehledě na mohutný fenomém dneška - sdílení informací. To v "hmotném světe" neexistuje, to je specifické právě pro duševní práci. Když pro svůj přístroj použiji cizí součást, je to nezpochybnitelné (asi). Pokud někde ve svém programu použiji něco, co jsem si kdysi přečet a zapamatoval... no, nevím, jak by se to řešilo.
    Na závěr, tolik vychvalovaný americký systém patentů umožnil lahůdky jako nedávno ventilovaný patent na spouštění různých aplikací při kratším nebo delším stisku tlačítka např. na PDA (a podobných lapsů je více). Jak toto pomáhá inovativnosti... nechť si každý odpoví sám.
  • 29. 6. 2004 8:42

    Ján Matejka (neregistrovaný)
    Ono je to s tou patentovatelnosti různých (téměř základních a jasných) principů někdy složité. Je třeba vždy konkrétně posuzovat, do jaké míry šlo o pochybení příslušného úředního postupu (chybu lidského faktoru), resp. zda vůbec tento patent měl být udělen.

    Často může být takový patent prakticky naprosto nevyužitelný, a to např. proto, že mu dalším řízení prostě ochrana nebude soudem poskytnuta. Podobně např. jako u ochranných známek, kde lze nalézt celou řadu známek, které nikdy zapsány být neměly, a lze se tedy celou řadou postupů dostat k tomu, že nakonec bude známka vymazána).

    Prostě někdy je takový záznam vedený patentovým úřadem prostě jen součástí portfolia duševního vlastnictví nějaké firmy, nic více nic méně. To může být dobré snad jen pro potenciální investory do této firmy, event. zviditelnění se v případě soudních sporů (byť i zde je to s otazníkem).

    S pozdravem

    Ján Matejka

  • 29. 6. 2004 9:58

    Daniel.Peder@infoset.cz (neregistrovaný)
    po letmém setkání s patentovým právem, který jsem asi před dvěma lety zažil mi zůstala jedna podstatná myšlenka, která by myslím mohla mnoho odpůrců sw patentů uklidnit:

    základním předpokladem pro udělení a platnost patentu je tzv. "novost", což znamená, že se musí jednat o totálně novou technologii ve všech bodech pro které je podána patentová přihláška. Přitom stačí doložit jakoukoliv existující písemnou zmínku nebo jiné již dříve existující technické řešení, které je podobné - a v tom případě by již patent neměl být udělen nebo by měl být zrušen.

    Stačí tedy dokázat, že někdo jiný technologii již používal (nebo jen popisoval možnost využití) již dříve než v okamžik udělení patentu a patent není platný nebo bude zrušen.

  • 29. 6. 2004 11:34

    Daniel.Peder@infoset.cz (neregistrovaný)
    přijde na to o co vám jde.

    Nejjednodužší cesta je počkat, až se majitel patentu začne domáhat svých práv a tím přenechaz náklady a aktivitu na něm. Pokud máte důkazy které novost patentu popírají, stačí je předložit u soudu a je to ;)
  • 29. 6. 2004 12:22

    J (neregistrovaný)
    Az na to, ze do sve obrany budete muset investovat uplne stejne (mozna o neco mene), ale pokud dojde na pravnicky souboj proti podstatne vetsimu (financne) souperi, on vas proste udola nekonecnym podavanim odvolani ... .

    Zkuste si platit desitky tisic $ za pravnika, ktery vas bude hajit.
  • 29. 6. 2004 14:11

    Martin 'Bilbo' Petricek (neregistrovaný)
    Mam dukazy a muzu se hajit sam. K cemu pravnika?
  • 29. 6. 2004 14:39

    J (neregistrovaný)
    Treba k tomu, ze nekde zapomenete napsat jedno slovo na 5tem radku tretiho odstavce, ktere tam podle vyhlasky 23211 §4545 odstavec 548 musi byt a vas dukaz nebude prijat s tim, ze uz mate smulu, protoze jste propasl lhutu podle zakona 4589 §549 ostavec 697.

    Alespon takhle bezne dnes funguje "pravo".
  • 30. 6. 2004 0:49

    Josef Aujezdský (neregistrovaný)
    Takhle to samozřejmě nefunguje, to jste jenom podlehl strašení "novinářů" denního tisku.
  • 29. 6. 2004 15:30

    Martin Strnad (neregistrovaný)
    Nesouhlasim.

    Lepsi draha vyhra, nez jeste drazsi prohra.

    Je zajimave, jake je valna vetsina lidi presvedcena, ze pravnici jsou jen predrazeni duleziti lide v kravatach a ze jejich praci pri trose snahy v pohode zastanou. (napada me jedna babicka, ktera v cekarne rozebirala tu nespravedlnost, ze ji nenechaji brogadne prodavat v lekarne, vzdyt vsechny ty lahvicky zna...)
    Zkusili jste nekdy manzelce operovat slepe strevo bez lekarskeho titulu? Ridit letadlo bez pilotniho prukazu? Spravit pracku s vyucnim listem kuchar-cisnik? Ja ne, a radeji zaplatim drahe odborniky, abych neutrpel jeste vetsi skodu...
    MS
  • 30. 6. 2004 23:57

    Roj (neregistrovaný)
    To jo, protoze cim je pravo ve vetsim rozporu s moralkou, tim vetsi hlad je po pravnicich a tim silnejsi zaludek potrebujete na to, abyste byl pravnik :-)
    Ale ja si myslim, ze bude hur. Uvidite.
  • 1. 7. 2004 13:07

    PaJaSoft (neregistrovaný)
    Anzto soud Vam treba ukaze, ze cest/pravd je jeste daleko vice...'-)
  • 29. 6. 2004 17:42

    Tom L. (neregistrovaný)
    trefil jste zrovna dost nevhodne priklady - vyoperovat apendix (po urcitem zacviku), pilotovat (za slusneho pocasi+funkcni GPS navigaci) a opravit automatickou pracku je mnohem jednodussi nez se Vam zda :)
  • 7. 7. 2004 22:56

    ldx (neregistrovaný)
    Predrazeni pravnici?! Jiste, kdyz tento podivny stat z jistych duvodu nenecha vystudovat vic pravniku... V Americe ma sveho pravnika (byt druhoradeho) snad i ten bezdomovec, protoze zakon nabidky a poptavky tam funguje. Odbornik je placeny podle toho, jak velky je o jeho sluzby zajem a kolik jinych odborniku nabizi ekvivalentni sluzby, to plati i pro pravniky bez vyjimky. Pokud existuje umela regulace trhu statem (omezeni studentu prav na VS), tak nastava zcela jina situace a to je cesky problem (nemluve o tom, ze pravni system v teto zemi je jedna velka sracka, kolem ktere vsichni odpovedni radeji chodi velkym obloukem, aby se nazamazali).
  • 8. 7. 2004 16:19

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Vy byste fakt radši americký způsob, kde je právníků jak nasráno a každý se snaží urvat co může, takže se soudí o pitominy?
    Pámbu s námi a Zlý pryč!
  • 14. 3. 2007 8:39

    andreasQ (neregistrovaný)
    Holeczkowie z Polski - hledame Holeczkow z Czech

    Histroryczne czasopismo KORZENIE (ROOTS)
  • 29. 6. 2004 8:52

    Jan Pazdziora (neregistrovaný)
    No, konkrétně třeba doubleclick a různě dlouhé doteky stylusem mi přijdou jako fakt pěkné záležitosti, které významně přispívají k funkčnosti a komfortu a tak. Nám se to teď zdá triviální, ale možná nebylo triviální na to přijít, to takhle zpětně těžko posoudíme a prokážeme.

    Takže mi přijde důležité, aby při udělování toho patentu bylo zveřejněno zadání "potřebujeme nacpat do uživatelského rozhraní více funkčnosti" a nechat komunitu a firmy, aby řekli "můžete při klikání držet Ctrl, můžete držet to tlačítko myši déle, můžete kliknout třikrát rychle po sobě". Tak by se ukázalo, že zadání je triviální a že patent nemá být udělen, bez toho, aby byl text toho patentu zveřejněn.
  • 29. 6. 2004 9:14

    (neregistrovaný)
    No zrovna ten dvojklik je dle mého směšný - to je jakoby si například středověcí spiklenci patentovali - zaklepu dvakrát rychle za sebou - za dveřmi je očekávaný host :-)
  • 29. 6. 2004 9:54

    BoodOk (neregistrovaný)
    No ja bych vzal tridu skolaku na zakladni skole a formuloval bych zadani: Mame tlacitko. Prosim najdete behem 15 minut zpusob, jakym zpusobem spustime prostrednictnim tlacitka ruzne druhy cinnosti. Prvni se prihlasi Pepicek, ze vcera naladil tatinkovi radio tak, ze tlacitko dluze drzel a naladena frekvence se ulozila namisto prepnuti stanice. Potom se ozve Alenka, ze kdyz prichazi babicka na navstevu, tak dvakrat zazvoni a tak, ze rodina vi, ze prisla babicka. No a nakonec Honzik, ktery ma tatinka namornika a vi, ze ruznym stiskem tlacika se da vysilat cela morseova abeceda a na minulem detskem tabore to s uspechem vyzkouseli. Nemyslim si, ze by na tomhle ukolu tym vyvojaru z MS pracoval o neco dele :-)
  • 29. 6. 2004 11:35

    Roj (neregistrovaný)
    Patenty jsou prezitek, stejne jako je prezitek nevolnictvi, bezci s praporkem pred jedoucim autem, komunismus.
    Kdyby se od jiste nadherne chvile celosvetove zrusily patenty, nestalo by se NIC.
    Vlastne ano, drzitele patentu jako IBM, MS... by spustili povyk, jehoz intensita by prekonala vsechno, co jsme dosud zazili.
    Ale zivod by sel dal, pokrok by sel rychleji, propusteni pravnici by museli zacit delat neco uzitecneho a ceny by globalne klesly. USA by mirne ztratily svou svetovou hegemonii.
    Statni rozpocty by se zvedly o usetrene platy uredniku, firmam by klesly naklady na administrativu. Tyto naklady by mohly investovat do vyvoje.
  • 29. 6. 2004 12:24

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Odezva systemu byva umerna rychlosti zmeny. Takze tvrdim, ze okamzite celosvetove zruseni patentu by zpusobilo znacne kmity ve spolecnosti. Soustava by se snazila najit novy rovnovazny stav a diky tomu ze jde o prudkou zmenu bychom museli projit nekolika extremnimi vykyvy, nez by se to ustalilo v nove rovnovaze.
  • 29. 6. 2004 12:33

    Roj (neregistrovaný)
    Muzete popsat, v cem by ty vykyvy spocivaly? Je to moc abstraktni.
    Jako ze by u IBM, MS.. zrusili vyvojove oddeleni? Tisice firem by je nahradilo, jen by si musely dat bacha, aby k nim nenastoupil nikdo vyhozeny z MS :-)
    Byli jsme pred patenty, budeme i po nich :-)
  • 29. 6. 2004 13:55

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Vy cely ten proces stabilizace podavate jako by probehl behem jedne minuty. V case t+1 zrusi ms vyvojove oddeleni v case t+2 nastupuji tisice firem, treti minutu po zruseni patentu je vse ustalene a lepsi.
  • 29. 6. 2004 14:12

    Roj (neregistrovaný)
    Vhledem k tomu, ze tato situace je ryze hypoteticka a nastat by mohla mozna v case t-1minuta pred koncem vesmiru, prilis casu by ty vykyvy na projeveni nemely :-)

    Oligarchove si to pohlidaji, aby vsechny formy ochrany tzv. "dusevniho vlastnictvi" byly stale tuzsi a brzo se dockame i ideopolicie.
    Takze doba ochrany hudebnich del bude v roce 5*109 rovna priblizne 5*109 - 1900. Dal bych smajlik, ale ono to tak vazne bude, coz k smichu moc neni.

  • 29. 6. 2004 14:14

    Dusan (neregistrovaný)
    Patenty jsou pro pokrok nezbytne, akorat ze se musi pouzivat s mirou. Typickym prikladem je farmacie. Vyvoj noveho leku vas vyjde na obrovske penize a jeho okopirovani je skoro zadarmo. Bez patentove ochrany tezko nekdo bude investovat miliardy svych penez (jako treba Pfizer) do vyvoje neceho cim za mesic po nem zahlti svetovy trh snazivy Indove. :-)
  • 29. 6. 2004 14:29

    Roj (neregistrovaný)
    Patenty jsou pro pokrok nezbytne

    Genialni tvrzeni. Ted k nemu jemom musite vysvetlit, jak mohlo lidstvo dospet k tomu rozhodujicimu pokroku, ze vynalezlo patenty.

    • Buh si dal patentovat Adama driv, nez ho stvoril?
    • Lidoopi si nechali patentovat veskery dalsi vyvoj, aby se vubec mohli vyvinout v hommo sapiens?

    Nebudu k tomu nic rikat, dneska jsem se rozhodl nebyt sprosty :-)

  • 29. 6. 2004 14:47

    J (neregistrovaný)
    Souhlas, patenty pro vyvoj netreba, vyvoj je samovolny a k vyvoji toho leku dojde drive nebo pozdeji - nekdo jej stvori treba proto, ze mu umira manzelka a protoze je idealista, da jej zdarma ostatnim. Nen jeho vyvoj zaplati nejaky bohac, ktery si chce prodlouzit sve uzivani bohatsvi.

    Naopak, patentovani leku = vrazda (doslova a do pismene) spousty lidi, kteri na nej proste nemaji. Jak jinak to nazvat ?

    PR: Vymyslite obvaz (neco jste investoval do testovani), lezi pred vami krvaceji umirajici, ale protoze mate patent, nikdo jiny jej obvazat nemuze a vy se s klidem koukate jak umira, protoze nema penize na zaplaceni obvazu.

    Presne takto se chovaji farmaceuticke spolecnosti. Takze IMO na vyvoji leku by se meli podilet staty (=vsichni), rovnym dilem = nejakym % z rozpoctu.
  • 29. 6. 2004 15:13

    Dusan (neregistrovaný)
    Teda vy si to fakt predstavujete jak Hurvinek valku. Jaky pokrok v medicine dokazalo lidstvo udelat za prvni ctyri tisice let sve moderni existence a kolik za poslednich dveste let? A to je prave ten rozdil v organizaci, ve vyhodach tymoveho vyzkumu oproti jedinci (ktery potrebuje lek pro svou manzelku), pripadne ktery sedel pod stromem kdyz mu padlo na hlavu jablko.
    Jestli si myslite, ze se daji delat geneticke vyzkumy, nebo hledani leku na ruzne formy rakoviny tim, ze nejaky bohac neco nekde zaplati, tak jste skutecne velice naivni.
    A co se tyce toho zestatneni, tak presne takhle to fungovalo za komunistu. A nevsiml jsem si, ze by farmacie Vychodniho bloku mela navrh nad tou "vrazednou" komercni na Zapade. Ono to sice zni zcela neidealisticky, ale ten komercni sektor se svou honbou za ziskem je paradoxne mnohem efektivnejsi nez statni masinerie nebo spolky individualistu.
  • 29. 6. 2004 15:27

    Roj (neregistrovaný)
    Ten pokrok v medicine byl umoznen zejmena praci badatelu, kteri za to dostali leda nehynouci slavu, nikoliv licencni poplatky.
    A verejne financovany se nerovna statni a komousi maji s patenty spolecne prave to regulovani vyvoje pomoci uredniku, misto aby to nechali na volne soutezi.
  • 9. 7. 2004 18:15

    Roj (neregistrovaný)
    Boiron neni farmaceuticka firma? To si musim nekam napsat, abych tomu lip rozumel :-)
  • 10. 7. 2004 11:34

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Mam to chapat tak, ze jediny rozdil v dukladnosti testu tehdy a ted je v tom, ze se testuje i to co zpusobovalo problem Thalidomidu? Ten, na koho reagujete psal, ze by to chtelo analyzu kazde te procedury z hlediska toho, kolik zivotu zachrani versus o kolik zpusobi zpozdeni a o kolik zdrazi vyrobu. Mimochodem, vzdyt vy sam jste v zasade tvrdil, ze na zivotech nezalezi. Ze je OK, ze v Africe umrou behem cekani na schvaleni a behem cekani na pokles ceny, ale ze je to dan za rozvoj leciv. Zruseni schvalovacich procedur by rozvoj IMHO take urychlilo.
  • 11. 7. 2004 22:53

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Jde o zruseni statnich testu. Nic prece farmaceutickym firmam nebrani, najmout si laborator, ktera tato rizika po analyze odkoupi. Momentalne je takovou laboratori nejaka statni zkusebna, ktera proto, ze je statni bude ukrutne draha, nepruzna, pomala, atd... Za jeji uziti se neplati trzni ceny, protoze ma monopol. Takze zrusme monopol statu na udelovani certifikatu.
  • 12. 7. 2004 21:23

    JIBorg (neregistrovaný)
    U te devitalizace jde trochu o to same co u Eutanazie. A nebo druha vec, lekari by mohli zlehcovat rizika a naopak prehanet nejiste pozitivni ucinky, aby to mohli vyzkouset+nekteri lide jsou opravdu hloupi a kdyz by slyseli v televizi ze postup xy jim pomuze, udelali by to at jim rika doktor co chce. viz. hubnuti
  • 12. 7. 2004 21:58

    Roj (neregistrovaný)
    U devitalisace jde predevsim a JEDINE o to, ze na ni vydela leda chirurg mistni nemocnice, ktery nevlastni zadny patent. Proto byde navzdy zatracovana, pomlouvana a jeji praktikovatel bude kriminalisovan a ODSouzen a bude ji moci nadale provozovat leda na vezenskych krysach.
    Nikdo si nemuze dovolit sahat na zisky vyrobcu chemoterapeutik a nositelu pokroku.
    Motorem pohanejicim (nejen) farmaceuticky vyzkum, jsou penize. Nebudou penize, nebude vyzkum, nebude pokrok.
    Jen ti lidi budou nejak zbytecne umirat moc brzo :-)
  • 29. 6. 2004 9:48

    ZOOM (neregistrovaný)
    Mam velmi dobre skusenosti s patentovym uradom v cechach aj na slovensku a musim povedat ze sucasny system je dost naprd.

    v konkretnom pripade bola moja dlhorocna praca okopirovana - z mojho pohladu takmer na 100% a prenesena zo slovenska do ciech a tu bola registrovana aj jej ochranna znamka (nie patent, ale ako priklad je to to iste).

    Som si vedomy, ze sa s tym neda nic robit, pretoze patentovat myslienku (ako bolo spomenute v clanku je blbost). Vadi mi, ze ani patentovy urad ani "plagiator" nema v podstate ziadnu sancu a zaujem skutocne zistovat aky je/bol stav pred podanim na zavedenie patentu a tym padom moze nastat situacia, ze ani lehota jedneho roka neprinesie ziadne namietky.

    Uplne sa straca vklad povodneho autora, pretoze existenciou patentu NUTI stat aby som si kupoval nejaku IMAGINARNU ochranu svojej prace, ktoru mi on (za poplatok - nie malý) laskavo poskytne. Co ak autor NEMA prostriedky na nejaku ochranu. Znamena to, ze bez penazi nie je pokroku?
    Ano, chyba tam prvok oficiality, ktora posobi ako zaruka, ze moje vlastne prava budu ochranene, ale ten princip-> Preco by som si mal kupovat ochranu vlastného práva? Nie je právo automatické a bez výnimiek?

    Podobny pripad ako s DRM vs Fair Use.
  • 29. 6. 2004 11:37

    Roj (neregistrovaný)
    Ale na to prisli uz komunisti, ze cim vic do prirozenych veci bude zasahovat UREDNIK (i patentovy), tim lepe pro udrzeni moci.
  • 29. 6. 2004 10:09

    BoodOk (neregistrovaný)
    Zajimalo by mne, nakolik pri prihlasovacim rizeni spolupracuje PO s experty v dane oblasti. Z charakteru nekterych patentu pridelovanych napriklad USPTO se mi zda, ze o prideleni patentu rozhoduji lide, kteri patentovane zalezitosti absolutne nerozumi a nekdy zrejme zamerne ani rozumet nechteji. Mozna je to proto, ze jinak by patentove rizeni bylo skutecne neunosne drahe. Nynejsi praxe jak uz bylo uvedeno tedy nakonec presouva definitivni odpovednost o opravnenosti prideleni patentu na soud, ktery ve spolupraci s experty v dane oblasti vyrkne konecny verdikt. Trivialni patent na SW neovereny soudnim verdiktem tedy zrejme nelze brat velmi vazne. Proto si myslim, ze spory ohledne prijeti direktivy v EU jsou zbytecne vyostrene, casto v nich hraje roli ideologie. Bohuzel a to je fakt, otevreny software se dostane do mene vyhodne pozice oproti uzavrenemu, protoze z nej je jednodussi vykradat a je daleko snazsi jej oproti patentu auditovat.
  • 29. 6. 2004 10:11

    Petr (neregistrovaný)
    Autor článku se podle mého názoru pohybuje jen v části teorie -- a co hůř -- v části teorie mezi slušnými lidmy. Praxe je bohužel jiná.

    Dále z článku cítím silný pro-americký vliv. Možná je to tím, že mi vadí kandelábry u Muzea na Václavském náměstí v Praze, které tam jsou zjevně k ničemu a jedinou funkci, kterou konají je omezování slušných občasů absuridstánu, pardon -- České republiky (politická korektnost nade vše). Osobně si nemyslím, že americký "liberální" systém je hoden orgazmu.

    Vážený pane autore,
    až NEPŮJDE patentovat double-click, tak se Vám z emerického liberálního patentového řádu a směrnic klidně udělám na emerickém kandelábru u Muzea. Ale dokaď to půjde (patentovat double-click), pak půjdu proti, protože tyto elementární liberality omezují mou osobu jakožto OpenSource vývojáře, který "nemá patent na spravedlnost" a nemá finanční kapitál Microsoftu či Českého telecomu.

    Have a lot of fun!
  • 29. 6. 2004 10:12

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Brzdám které nefungují obvykle soudní lidé přidávají jiné přívlastky.
  • 29. 6. 2004 10:41

    Ján Matejka (neregistrovaný)
    To je právě otázka, zda fungují či nikoliv. V každém případě je jedna věc, zda lze či nelze patentovat "doubleclick" a druhá, zda takovýto patent někomu k něčemu ve svém výsledku vlastně bude, resp. zda nebude takovéhoto přihlašovatele nakonec pouze stát nějaké ty náklady a právní ochrany pak přitom požívat nebude.

    Rozhodně nejsem zastáncem toho amerického modelu, ale to, že někdo něco zapíše/patentuje, nemusí vždy znamenat jasnou chybu právního systému. Ten systém (v USA) má prostě jinou koncepci přihlašování patentů, a vychází se zde z toho, že lze skutečně zapsat téměř cokoliv, ale pak to ne vždy (v budoucnu) požívá právní ochrany. Prostě to mají postavené jinak, ne hůře či lépe, ale prostě jinak. Rozhodně nelze srovnávat pouze nějaké fragmenty jejich patentověprávní ochrany, které se zdají být v jednotlivostech horší a špatné, ale je třeba hodnotit celý jejich systém, a to včetně samotné rozhodovací praxe a související doktriny. Takovéhoto srovnání bych se já osobně zde neodvážil, a tak jsem pouze v článku zmínil, že i ve Spojených státech mají systém brzd a nástrojů proti takovýmto patentům, který se ukázal v některých rozhodnutím jako efektivní a fungující, a ve svém důsledku znamenal nepoužitelnost takovýchto patentů.

    S pozdravem

    Ján Matejka
  • 29. 6. 2004 12:56

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    1. Udělování triviálních patentů ospravedlňujete jejich nejistým vymáháním u soudu? Takže vybírat výpalné je OK, pokud zůstanu u vyhrožování a zastrašování?

    2. Menší firmy nemohou nést riziko velkého právního sporu ani v případě, že mají velkou šanci na prokázání neoprávněnosti patentu, na základě kterého je po nich vymáhán poplatek. Proto raději budou platit. Tím padá argument že neoprávněný patent nese pouze náklady.

    3. Předpokládat že si někdo jen tak z legrace patentuje něco triviálního, a nečeká že z toho budou nějaké peníze je dost naivní, zejména od Vás jako právníka.

    4. Neznám přesně situaci u software, ale patentové právo je dokonale pomýlené i v ostatních oborech. Ve firmě kde jsem pracoval (Electric Engineering) jsme přihlásili několik patentů, protože na to vedení tlačilo. Šlo o záležitosti, na které přijde každý z oboru tak během půl dne práce, ale považuje je za natolik triviální, že se tím normálně nechlubí. Není divu že pak neexistuje "prior art", a patent je udělen.
  • 29. 6. 2004 13:30

    BoodOk (neregistrovaný)
    Ja bych jen podotknul, ze velka firma muze zazalovat malou s patenty ci bez nich a vysledek bude tentyz. Napr. za zcizeni IP :-/ Takze, problem neni ani tak v patentech jako spise v celem pravnim systemu, ktery neposkytuje mensim ochranu pred vetsimi a lepe pravne vybavenymi.

    Je to nerovna soutez, neco jako zavod dvou tymu. Jednoho, ktery ma vlastni, dobre opecovavane vozy a druheho, ktery si ty vozy za drahe penize musi pujcit. I kdyz outsider s pujcenymi vozy zvitezi, co z toho, jejich pronajem jej tak vycerpal, ze muze staj treba i zavrit. Porazeny mu sice posleze zaplati odskodne (naklady na soudni rizeni), ale v te chvili ma jiz o konkurenci mene.
  • 29. 6. 2004 13:43

    Michal Kára (neregistrovaný)
    Nojo, JENZE: Pokud bude zalovat zcizeni IP, je dukazni bremeno na jeji strane. Kdyz vtahne patent, musite VY dokazat, ze jste ho neporusili, pripadne ze patent je neplatny.
  • 3. 7. 2004 18:33

    shrek (neregistrovaný)
    No jiste, ale ono to preci neni tak, ze bude ten zalovany sedet v klidu v kancelari nebo v trepkach u televize a soud uz to za nej vsechno vyridi. Bude muset prinejmensim k tomu soudu chodit a platit si advokata a delat si zbytecne starosti.
  • 30. 6. 2004 1:41

    Honza (neregistrovaný)
    Ale tohle je obecny problem uplne ve vsem. Deti bohatych rodicu se mohou plne venovat studiu vs. chudych si musi privydelavat, atd. atd. atd. Kam ty snahy o napravu vedly radsi nevzpominat.. Dulezita je rovnost de iure.
  • 3. 7. 2004 18:32

    shrek (neregistrovaný)
    Rovnost de iure je dulezita, ale pokud neni pro mnohe prakticky mozne se sveho prava domoci, tak je jim vcelku k nicemu, nemyslite?
  • 29. 6. 2004 10:14

    neurol (neregistrovaný)
    nevim jestli to uz nahodou neplati, ale kdyz uz udelovat patenty (na cokoli), tak s tim, ze ten patent ma omezenou dobu platnosti a po jejim vyprseni se patentovana myslenka stane verejnym majetkem (bez moznosti opetovneho patentovani) a muze ji pouzivat kdo chce. tak by se zajistilo, ze lide, kteri investuji nemale zdroje do vyvoje, by meli sanci tyto investice zhodnotit a zaroven by patenty nebyly takovou prekazkou ve vyvoji.

    ovsem patent na software mi prijde jako demence, at uz je casove omezeny nebo nikoli
  • 29. 6. 2004 12:29

    Stepan Ton (neregistrovaný)
    Nejhorsi je na tom ta doba - kolik je to v soucasnosti, 20 let? Schopne firme staci rok dva na to, aby zlikvidovala konkurenci nebo si aspon zajistila solidni pozici na trhu, pokud ten patent byl natolik uzasny a objevny. Pokud to nedokaze, budto to znamena, ze je neschopna a tudiz akorat svym patentem brzdi dalsi vyvoj, a nebo ze ten patent asi nebyl tak uzasny a objevny.
    Ale 20 let je opravdu jen brzda dalsiho vyvoje...
  • 29. 6. 2004 13:08

    Stanislav Brabec (neregistrovaný)
    15 let. A firmy to umějí dokonale zneužít.

    Příkladem je Unisys: V r. 1997 ležel patent na LZW 9 let "zapomenutý" a LZW bylo považováno za běžnou technologii. Unisys navíc tvrdil, že za LZW kompresi (v GIF souborech) žádné poplatky nechce a nebude chtít. GIF se stal standardem.

    Tři roky nato změnil názor, a začal poplatky, nyní už za webový standard, vymáhat. Než patent vyprší, přijde si na slušný zisk.
  • 29. 6. 2004 13:40

    Michal Kára (neregistrovaný)
    Uz vyprsel. (V Americe pred nejakou dobou, v Evrope nekdy zhruba ted.)

    Nicmene je to krasny pripad zneuziti patentu. A tim horsiho, ze je to pouzito na patentovani datoveho formatu - tedy neceho, co by za vsech okolnosti melo byt volne pristupne.
  • 29. 6. 2004 13:55

    Stanislav Brabec (neregistrovaný)
    Ještě docela nevypršel. V Kanadě platí do 7. 7. 2004.

    Šlo nejen patentování datováno formátu, ale dokonce vymáhání peněz za formát, který se stal standardem (a jejich prohlášení o nevybírání poplatku lze možná považovat za podvod).

    Je to obdoba situace, kdyby si v předminulém století někdo patentoval metrický šroub, prohlásil, že za patent nic nechce, pár let počkal, než se rozšíří, a pak chtěl poplatky. Ostatní by měli dvě možnosti - platit nebo vymyslet zbrusu nový nestandardní standard, za který se neplatí. Což se také v podstatě stalo - viz PNG a MNG.
  • 30. 6. 2004 1:40

    Honza (neregistrovaný)
    Ale zase pohled z druhe strany: mj. diky existenci toho patentu byli ostatni nuceni vymyslet o poznani lepsi PNG - pokud by ten patent neexistoval, tak by se tim vubec nikdo nezabyval - patent tedy muze mit i prinos v nalezeni novych reseni daneho problemu
  • 30. 6. 2004 9:30

    Stanislav Brabec (neregistrovaný)
    Neřekl bych. Spíš to vedlo k nárůstu velikosti obrázků a zatěžování Internetu. Pokud jste si nechtěli dělat problémy s Unisysem ani starými prohlížeči, nezbylo než použít nekomprimovaný GIF místo komprimovaného.

    Navíc patentován nebyl GIF, a patenty na L-Z a W nebyly nikdy uplatňovány. Jediný, kdo si dělal nároky, byl Unisys se skvělou novou myšlenkou spojit L-Z a W dohromady (to by jistě nikoho jiného nenapadlo).

    A dnes se zdá, že se historie opakuje:

    Formáty PNG a JPEG se staly webovými standardy, a před pár týdny se opět objevila vykutálená firma se starým patentem, který prý pokrývá tyto formáty. Pokud jí to vyjde, bude web opět přecházet na nové formáty obrázků.

    Vidíte přínos ve změně standardů kvůli starému patentu každých 5 let? Já ne!

    A to už vůbec nemluvím o nárocích firem Acacia (patent na video/audio po Internetu) nebo British Technology Group (patent na stahování software z Internetu). Tyto patenty nejenže existují, ale obě firmy se soudí o licenční poplatky! Jak by asi dopadl soud o zneplatění jejich patentů? Třeba by ještě dokázali, že byli první!
  • 29. 6. 2004 10:16

    Jan Kulveit (neregistrovaný)
    Když EPO postupuje v rozporu se současnou úpravou, a patenty na software přiděluje, připadá mi jako dost divné řešení tu chybnou praxi kodifikovat.

    Nedošlo by k "odstranění právní nejistoty" třeba i tak, že by příslušá část administrativy (EC?) donutila EPO nové sw patenty neudělovat, a stávající by ve sporech neprošly?

  • 9. 7. 2004 17:13

    Hloupý Honza (neregistrovaný)
    Podivné, leč, bohužel, standardní.

    Primitiv by myslel, že když patentový úřad jedná v rozporu se zákonem, bude za to po zásluze potrestán -- a on naopak vytvoří nový zákon. Proč?
    Protože úředníci mají moc, ale ne zodpovědnost. Patentový úřad -- natož pak konkrétní úředník -- nijak nezodpovídá za správné rozhodování o patentech, a když náhodou za velké peníze vyhrajete soudní spor o zrušení chybně uděleného patentu, neponese žádné následky.

    Direktiva, která by měla odstranit právní nejistotu, by musela zavést přísnou zodpovědnost úředníků za to, jak rozhodují -- jinak si budou dělat, co chtějí, a až jim zákon přestane vyhovovat, prostě si zase vymyslí nový.

    Obecným problémem většiny civilizovaných států je dnes byrokracie -- dopustili jsme vznik systému, ve kterém občan má povinnosti vůči úřadům a za jejich nesplnění může nést velmi nepříjemné následky, zatímco úřad nemusí nic a za nic nezodpovídá.

    Vrcholem pak je nezávislost soudů. Jestliže už se stalo -- jak zmínil Hartmut Pilch v přednášce 11. května -- že soud rozhodl v přímém rozporu se zákonem s odvoláním na to, že je nezávislý, a proto se nemůže řídit nějakým lejstrem z parlamentu, může nás před neomezenou vládou soudců zachránit už jen to, že si naši volení zástupci včas všimnou, jak se pěkně dostávají mimo hru, a v zájmu zachování vlastní moci podniknou rázné kroky.
  • 29. 6. 2004 10:19

    px (neregistrovaný)
    Ano, mate pravdu, smernica ktoru navrhol EP bola celkom dobra. A v tom je aj problem. EC neschavalovala smernicu s doplnkami EP, ale svoju povodnu, z ktorej boli doplnky EP vynechane!

    http://swpat.ffii.org/log/news/index.en.html#cons040518

  • 29. 6. 2004 10:40

    Dusan (neregistrovaný)
    Nekolikrat tu zaznelo, ze se vlastne nic az tak moc nedeje pokud budou SW ci jine patenty neopravnene udeleny, protoze se muzete soudne branit a prislusny patent bude zrusen.
    Obavam se, ze tento pristup vychazi z pravniky propagovaneho (avsak mylneho) pristupu, ze soud je efektivni zpusob domoci se prava.
    Bohuzel jiz mnoho let to neni pravda. Nejenom u nas, ale i obecne ve svete se ukazuje, ze soudni system neni schopen zajistit ochranu zejmena mensich subjektu pred sikanou tech velkych a resit efektivne slozitejsi kauzy.
    Tech pripadu je mnoho, nicmene typickou ukazkou z posledni doby je SCO vs. Linux. K vyvolani nejistoty v celem odvetvi a realnemu omezeni business moznosti pro napadeny Linux v podnikove sfere (hrozby licencnimi poplatky, nejistota ohledne budoucnosti) stacilo par zcela nepodlozenych tvrzeni a co na to soud? Podle poslednich informaci mozna rozhodne v roce 2005. To jsou tri roky chaosu pro cely sektor a skody pro vsechny postizene a to vse zalozene na par znacne pofidernich tvrzenich jedne strany.
    Stejna situace bude i se softwarovymi patenty. Velka firma (s tymem pravniku) zazaluje firmicku a jeji jedinou sanci bude podstoupit mnohatele neuveritelne nakladne soudni rizeni ve kterem zkuseni pravnici druhe strany budou maximalne zdrzovat a vyuzivat vsech svych bohatych zkusenosti k prodluzovani kauzy, ktera vubec nemusi mit realny zaklad.
  • 29. 6. 2004 11:47

    Roj (neregistrovaný)
    Bohuzel nic lepsiho nez soudni system v oblasti toho, jak se domoci alespon priblizne "sprevedlnosti" lidstvo nevymyslelo.

    Zato vymyslelo mnohem horsi veci. Ruzne komise a urady. Zde jsou dvere dokoran pro korupci, pro nekale praktiky, likvidaci konkurence, gangstereske metody. Jedine konecne reseni je uplne zruseni patentu jako takovych.
  • 29. 6. 2004 14:11

    Dusan (neregistrovaný)
    No soudni system je ve sve podstate komisi, akorat ze ma efektnejsi obleceni a sedi na vyvysenem miste. :-) A o pristupnosti korupce do tehle kruhu by se u nas daly psat romany.
  • 29. 6. 2004 14:32

    Roj (neregistrovaný)
    Trochu rozdil v tom je.
    Soudy byvaji obvykle verejne, jsou zde zastupci obou stran.
    Patentni urednicek si sedi v tepilku, nastavi kapsicku a schvali sebevetsi kokotinu, aniz se muze kdokoliv branit. A ted se clovicku, sud.
  • 29. 6. 2004 16:55

    Dusan (neregistrovaný)
    No ja zrovna ted budu platit ze sve kapsy padesat tisic za to, ze jedna zcela nezavisla soudkyne kupodivu nedokazala precist jeden naprosto jednoznacny az trivialni paragraf. A nebo ho mozna dokazala precist, ale ... Tak ci tak moje moznosti obrany vuci tomuhle svinstvu byly stejne jako u patentniho urednicka, tedy zadne.
  • 30. 6. 2004 11:10

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Na druhou stranu prakticka neodpovednost soudce a soudu za svoji cinnost (at uz jde o v podstate beztrestnou moznost "nekonat" a tim reseni protahovat nebo praktickou nepostihnutelnost za hrube chyby - tim nemyslim "jiny nazor" - tim myslim skutecne hrube chyby soudce) vyrazne zhorsuje pouzitelnost tohoto (jinak nejlepsiho) mechanismu.

    Dokud nebude platit, ze v pripade, ze soudce zamitne zalobu "protoze zalovana organizace neexistuje" (protoze se podival pouze do obchodniho rejstriku, zrejme neveda, ze ne vsechny pravnicke osoby se od nej nezapisuji) bude ho cekat postih a zaloba o nahradu zpusobenych skod - tak, jako by byl za chybne rozhodnuti a skody v souvislosti s tim zpusobene postizen kazdy jiny - tak tento "skvely" mechanismus nema moc sance fungovat dobre ...

    Clovek, a soudce je vetsinou clovek, je tvor liny - a da-li se mu volna moznost k nekvalitni praci bez realne hrozby postihu, jen maloktery teto moznosti nevyuzije ...

  • 1. 7. 2004 0:00

    Roj (neregistrovaný)
    Jenomze to je u nas. Jsou zeme, kde soudni systemy skoro funguji. Je jich ale malo :-)
  • 29. 6. 2004 11:44

    Daniel.Peder@infoset.cz (neregistrovaný)
    "... celkem by me zajimalo, jak dopadl ten dvojklik microsoftu ..."

    to se uvidí v okamžiku, kdy se M$ začne domáhat právní ochrany nebo vymáhat licenční poplatky
  • 29. 6. 2004 15:05

    tomasgn (neregistrovaný)
    omyl. to se uvidi az mnoho let potom, co se M$ zacne domahat pravni ochrany nebo vymahat licencni poplatky. behem te doby probehne mnoho soudu, nikdo to nebude moct s klidnym svedomim pouzit a pravnici opet rozhojni sve jmeni...
  • 9. 7. 2004 17:35

    Hloupý Honza (neregistrovaný)
    S klidným svědomím ano. S jistotou, že na něj za to nedopadne ruka zákona, ne.

    To je čas pro občanskou neposlušnost.

    Prostě si dovolme předjímat rozhodnutí soudu a řiďme se rozumem. Jestliže soud rozhodne proti zdravému rozumu a přirozené spravedlnosti, ignorujme jeho rozhodnutí. Možná pak na nás přijdou ozbrojení policisté a nakonec nám nezbude než stavět barikády, střílet na lidi a věšet soudce a politiky na lucerny, ale při troše štěstí to tak daleko nezajde, soudce sám se začne raději tvářit, že žádné takové rozhodnutí nikdy nevydal, aby nevypadal na veřejnosti jako blbec, a Microsoft taky zaleze, aby se nezesměšnil.
  • 29. 6. 2004 14:06

    mol (neregistrovaný)
    Já si myslím, že když někdo něco vymyslí, tak ať jde, realizuje to (nebo prodá někomu, kdo to zrealizuje) a vydělá na tom milióny. Naprosto ale nechápu, proč by mu měl stát dávat na nápad nějaký monopol.
  • 29. 6. 2004 15:33

    Roj (neregistrovaný)
    Watt by na tom delal stejne. Nebo nekdo jiny.
    A ti remeslnici ty postupy mohli tajit jen v dobe, kdy to melo smysl. Dnes to smysl podstate nema, jen v ojedinelych pripadech.
    Ale zapory patentu jednoznacne prevazuji nad klady.
    Stejne jako zapory interupcnich komisi prevazuji nad klady, i kdyz nejake klady by clovek nasel.
    Jako u vsech zbytecnych uradu a omezeni.
  • 30. 6. 2004 19:51

    Milan Zamazal (neregistrovaný)
    Postupy se nebudou zveřejňovat? Jak to, když se spousta nepatentovaných postupů běžně zveřejňuje včetně přesného a kýmkoliv dále využitelného popisu, viz svobodný software? Co by na tom zrušení patentů mělo změnit?
  • 29. 6. 2004 19:17

    mol (neregistrovaný)
    Co se týče tajností určitých poměrů surovin či postupů, myslím si, že ty by existovaly i za patentovatelnosti, neboť je stačí mírně upravit a je po patentu, koneckonců recepty na Becherovku či originální Coca-Colu jsou IIRC dodnes tajené.

    Jestli by na tom dělal zrovna Watt netuším, ale někdo zcela jistě, neboť v systému, kde neexistují patenty lze konkurenční výhodu získat jediným způsobem -- nacházet neustále nová a nová zlepšení, inovace rychleji, než je konkurence stihne kopírovat. Naproti tomu v systému s patenty stačí jednou dostat nějaký patent a pak na něm 50 let (nebo kolik) sedět a účině tak jakémukoli pokroku bránit.
  • 30. 6. 2004 10:50

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    No, víte, v historii se těžko dělají experimenty. Takže můžete mít pravdu, že by na tom někdo stejně dělal, byť by mu byl výsledek jeho práce okamžitě znárodněn (rusky obnarodovan, tedy zlidověn = předán všemu lidu, vsemu narodu). Třeba jo. "Kdyby" je v historii neslušné slovo.

    Ale v době, kdy patentová ochrana nebyla, byl ten pokrok tak nějak pomalejší. Věřte tomu nebo ne, byl. Prokazatelně a výrazně. Třeba je teď a tady úplně jiná situace, jak říkal pan Povondra dokud neuviděl prvního mloka ve Vltavě.

    Možná tentokrát komunismus, tedy všelidové (duševní) vlastnictví bude fungovat. Možná. Nechtěl byste to nejdřív vyzkoušet na psech? Na mě to testovali dost dlouho... Vážně, beze srandy...

    ps - Jan Becher a pan Cola Lock své recepty vymysleli dávno-předávno, takže patent rovněž dávno-předávno vypršel.
    pps - dát do jakékoli souvislosti 13. pramen s hnědou přeslazenou břečkou...
    ppps - dnešní Coca Cola nemá s původní recepturou společného prachnic. Snad kromě přemíry cukru.
  • 30. 6. 2004 13:44

    mol (neregistrovaný)
    No, víte, v historii se těžko dělají experimenty. Takže vy těžko prokazatelně a výrazně ukážete, že v případě neexistence patentů v daném období by byl vývoj pomalejší. Leda byste našel vhodný paralelní vesmír :-) Porovnávat vývoj v různých etapách existence lidstva se mi jeví jako úplná blbost, neboť vývoj vědy a techniky bude přece jen hlavně dán momentálním stavem lidského poznání na začátku dané doby. Také mi není jasné čím byste to chtěl měřit, jak porovnáte např. objevení heliocentrismu s vynálezem televize? To je stejně neslušné jako "kdyby". Jinak je ale např. zajímavé, že v období zuřící průmyslové revoluce se v 2. pol. 19. stol. vytvořil po určitou dobu obrovský tlak na odstranění patentů. Třeba Holandsko 1869-1901 patenty neudělovalo.

    K citově zabarvené části vašeho příspěvku -- mám na mysli ty části jako "znárodnění", "komunismus" ap. Víte, to, že se nečemu eufemisticky říká "duševní vlastnictví" neznamená, že to vlastnictví je. Ono to vlastnictví není. Je to dočasně udělovaný státní monopol. Proto v této souvislosti hovořit o "krádeži", "znárodnění" ap. je docela troufalé, IMHO se dá mluvit maximálně o "nedodržení monopolu".

    ad ps) aha, takže autor hyalitového skla, pokud myslel na potomky a předpokládal, že výroba vydrží víc než pár desítek let, by to stejně sušil tajně v trezoru, ne?
  • 30. 6. 2004 15:04

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    To není citově zabarvené. To je prosté pojmenování skutečnosti.

    Pro mě nejsou "socialismus", "komunismus" nebo "znárodnění" neslušná slova. Je to jeden ze způsobů řízení společnosti. Jak ukázala zkušenost, málo efektivní a v důsledku té neefektivity posléze krutý, uzavřený a tak dál. Kdyby byl efektivní, "dohnali bychom a předehnali" a "po letech, snad v pětiletce páté" bychom s útrpností a možná mírným pohrdáním sledovali ty kapitalistické pinoživce, kteří ještě nepochopili, kde je budoucnost. A hranice by byly zadrátované leda z toho důvodu, jako na Rio grande del Norte - aby nám sem nelezl kdekdo z té chudé ciziny.
    Nestalo se.

    To, že něco prohlásíte za nevlastnictví, ještě neznamená, že to vlastnictvím přestane být. Když si koupím auto, mám také jistý monopol na jeho využívání. A stát se mi snaží (no, jak kde, že) garantovat, že tento můj monopol nebude narušen kýmsi, komu se to auto zalíbí, leč nelíbí se mu, že by za ně měl platit.

    Porovnávat televizi s heliocentrismem nemám v úmyslu. To první je vynález (imho skoro zbytečný), to druhé objev. Ale troufám si říct, že je celkem snadné zjistit, jestli se technika více změnila třeba v období 1900-1950 nebo 1600-1650. Dtto medicína a farmacie, i když zrovna lékaři výzkumníci měli v 17. stol. dost materiálu na zkoumání.

    ad ps) možná ano. Možná by chtěl být i slavný. Takhle si to určitě syslil doma.
    A nejen hyalitové sklo.
    Postup výroby sirek ukradl Adalbert Scheinost ve světě a v Sušici ho tajil seč mohl. Kdyby byl patentovaný, Scheinost by nemusel krást, stačilo zaplatit licenční poplatky a nemusel se klepat, že se někdo bude koukat klíčovou dirkou, když to vařil...

    No, ale třeba tentokrát skutečně bude komunismus fungovat. Společné vlastnictví duševna, továren a dolů...
  • 30. 6. 2004 23:54

    Roj (neregistrovaný)
    To, že něco prohlásíte za nevlastnictví, ještě neznamená, že to vlastnictvím přestane být.

    To, ze neco prohlasite za vlastnictvi, automaticky prestane byt nevlastnictvim.

    Jasne jak facka :-)
  • 1. 7. 2004 17:30

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Nehodlám.
    To důsledně rozlišoval kupříkladu jistý svob. Halík, který neměl rád "inteligenty, který akorát chlastaj s děvkama, zatímco on tahal v Mišelince gumy"
    (Černí baroni, díl 1. - to je ten co začíná "Teprve vojna udělá z člověka chlapa. Asistent režie Kefalín stojí pod studenou sprchou a třese se zimou. Je to však nutno, neboť imperialisté číhají na hranicích." a končí "Je to smutné, soudruzi, Kefalín se ožral jako svazák.")

    Asi je zbytečná. Je.
  • 2. 7. 2004 15:37

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    No, když myslíte, tak se klidně uspokojujte...

    To vy jste hodlal ukončit diskusi, neb se neshodneme v základním předpokladu, na němž stojí - ostatně velmi vachrlatě - vaše argumentace. Neshodneme.
  • 2. 7. 2004 23:57

    mol (neregistrovaný)
    Jestliže z A plyne B a my se neshodneme na A, pak nemá jakýkoli význam diskutovat o B. Samozřejmě, můžeme diskutovat o A (což je v tomto případě otázka, jestli klasické a duševní vlastnictví je v principu to samé), já jsem se pokusil svůj názor obhájit teorií vycházející z ekonomického chápání tzv. vzácného statku (a nejde o moje pojetí, jde klasické pravicové liberální pojetí, precizněji je popsáno např. v tomto článku). Od vás jsem žádnou argumentaci v tomto směru nezaznamenal. Vy to používáte spíš jako axiom.
  • 7. 7. 2004 11:56

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Já vím, mole, že to není vaše oiginální pojetí. Setkal jsem se s ním už několikrát.
    Dokonce mám dojem, že jsem se setkal i s podobným (ne úplně stejným) příkladem ze zemědělství.

    Já tvrdím, že kreativita, pracovitost, schopnost vynalézat nebo objevovat jsou vzácné statky. Jsou, věřte tomu. Ne "většina" lidí, ale "naprostá většina" není kreativní, pracovitá "jen tak", nemá schopnost nebo ochotu dotahovat věci do konce. To poslední se vztahuje i na spoustu kreativních lidí - bóže, kolik já už dodělával programů, které někdo rozjel velice kreativně a nejspíš se při tom obrovsky bavil! Já už míň, ale udělat se to muselo...

    A proto si kreativita (a blababla), zejména ta dotažená k praktické použitelnosti, zaslouží ochranu.

    Jestliže přijmeme tezi, že ne myšlenka, postup, návod si zaslouží ochranu, ale jen to , co nelze snadno okopírovat, pak má pravdu onen svobodník Halík. Na autě je podstatná jen materiální práce. "Tahání gum v mišelince." Ne ABS, desén gum, jejich složení pro teploty od-do, katalyzátor..., ale jen a pouze konkrétní guma, konkrétní katalyzátor, konkrétní bedýnka (nebo jak to vypadá) ABS... Vše okopírovatelné nemá hodnotu, tedy ani cenu a tedy autora té okopírovatelné části netřeba platit - vždyť to, co udělal, nemá hodnotu.
    Pokud to ale může každý obšlehnout a vydělávat na cizích myšlenkách, cizí kreativitě a cizím dopracovávání (a tedy i cizích penězích, protože všecko něco stojí), kdo bude vytvářet ty originály?

    ==========================================

    Vlastnictvím může být to, na čem se společnost dohodne, že to vlastnictvím může být a co dokáže taky jako vlastnictví ochránit. Neexistuje žádné "přirozené vlastnictví", jen v rámci společnosti. Žádný axiom.
    Pojem toho, co vlastnictvím může být, se mění. Do r. 1791 v zemích Koruny Habsburské mohl být předmětem vlastnictví člověk. V USA (některých státech) do r. 1865, v Rusku do 1861. Mohl být prodán, koupen, zabit nebo zmrzačen a platila se jen jeho snížená cena jako pracovní síly. Byl vlastnictvím.
    V ČSR/ČSSR nesměly být výrobní prostředky předmětem soukromého vlastnictví. Někdy od 50. let (nezačalo to hned Vítězným Únorem) do r. 1989. Taky ne zcela přesně, mírně podnikat v mezích zákona se dalo už za Perestrojky (česky Přestrojení, slov. Prekabátenie). Společnost tak rozhodla. Pod vedením KSČ a blablabla, ty kecy v kleci si nechám od cesty.

    Pokud se společnost rozhodne, že duševní vlastnictví není vlastnictví a nezaslouží ochranu, no tak se tak rozhodne. Já tvrdím, že to povede ke zpomalení vývoje, vy že ke zrychlení. Dokládám na historii, na ničem jiném doložit nelze.

    To je všechno.
  • 7. 7. 2004 12:36

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Pardon, 1781, pochopitelně. Na argumentaci to ale nic nemění.
  • 2. 7. 2004 23:07

    tygr007 (neregistrovaný)
    Ano, experimenty se zakladnimy silami prirody a konkretni hmotny vysledek.

    Ne abstraktni obecnosti typu doubleckick nebo e-shop.
  • 2. 7. 2004 22:53

    tygr007 (neregistrovaný)
    V pripade Watta se jednalo o manipulaci se silami prirody, ne patent na abstraktni postup.
  • 29. 6. 2004 14:33

    David Nebeský (neregistrovaný)
    Myslím, že diskuze okolo softwarových a jiných patentů bývají ve velké většině naprosto mimo mísu. Vláda USA neprosazuje ochranu duševního vlastnictví proto, aby bránila jedny (velké) americké firmy proti druhým (malým) americkým firmám nebo proti Open Source. A to samé platí i pro Evropu. Jde o něco úplně jiného. Výroba se přesouvá z bohatých zemí do chudých a za výrobou jdou postupně i služby, které lze poskytovat na dálku. Bohaté země si prostě ochranou duševního vlastnictví chrání náskok, který během posledních několika století získaly nad chudými zeměmi. Tím, že bohaté země donutí ty chudé, aby respektovaly patenty, bude zajištěno, že většina zisku zůstane v bohatých zemích, přestože vlastní výrobek bude vyroben třeba v Somálsku. USA navíc velmi úspěšně lákají mozky z celého světa aby patenty měly hezky doma a ne třeba v tom Somálsku (nebo v Evropě).
  • 29. 6. 2004 15:45

    Roj (neregistrovaný)
    Samozrejme.
    To jen naivni snilci si z detskych let neustale vybavuji sny, jak na neco prijdou, neco genialniho vymysli a do smrti nebudou muset pracovat a budou bohati, protoze jim budou vsichni platit za patent.
    Obvykle v dobe puberty z toho vystrizliveji a pochopi, ze je to uplne jinak a ze i kdyby opravdu objevili antigravitaci, prachy by stejne shrabl nekdo jiny.

    Ale kupodivu dost lidi z toho nikdy nevyroste. Z tech se stavaji obhajci "ochrany myslenek" v plamennych diskusich.

    Teto jejich naivity pak vyuzivaji mocenske skupiny a jeste jim ten blud prizivuji. Takze vysledek je, ze tomu opravdu vetsina stada podlehne a nechaji si nabulikovat nesmysly o "ochrane dusevniho vlastnictvi".
    Sami se pak smejou ned temito diskusemi, jak se vsema pekne vymetli. A postupne utahujou srouby, omezujou svobodu a zastydli pubertaci jim jeste tleskaj ve jmenu jakehosi imaginarniho kapitalismu.

    Nevidim to ruzove. Ta demagogie je velice promakana, utoci na zakladni podvedomi a sny. A blbcu je na svete vetsina. Takze bude hur.
  • 29. 6. 2004 16:42

    Roj (neregistrovaný)
    Funguje? To je mi novinka. Jestli IBM z tech desitek tisic ROCNE podanych patentu vyuziva sto, kolikapromilova uspesnost to je?
    Alternativa? NECHRANIT! Myslel jsem, ze je to z mych prispevku jasne. V dnesni dobe to nema smysl. Kdyz si nekdo neco necha pro sebe a nepujde s tim do sveta, udela to nekdo jiny, protoze zijeme v infoveku.
    Kdyz nekdo bude enormnimi prostredky chranit know-how, zkrachuje, pac ho prevalcuje ten druhy, kdo ty prostredky usetri. Proste neviditelna ruka trhu, pani kapitalisti :-)
    Tajvan a Cina zbohatli na tom, ze na to kaslali. Ted jim to Amici postupne vnucujou, aby je zastavili.

    Oslepeni je tezke ublizeni na zdravi. Je pravne osetreno stavajici legislativou. Tuto bych nemenil, jen bych zrusil ty patenty :-)
  • 29. 6. 2004 17:02

    Roj (neregistrovaný)
    To si jako fakt myslite, ze obslehnout neco a zaplavit tim svet je levnejsi, nez byt prvni? Pokud je to tak, zlikviduje "parazit" hostitele, ale pak byl hostitel neschopny, ze tim nestacil zaplavit svet vcas. Slabsi hynou, tak to chodi uz nejmin 2 miliardy let. Objevi se novi silni. Rozhodne se nezastavi vyzkum, ten jede nezavisle na jakychkoliv podminkach.
    Urcite ted chteji Tajwanci celosvetove prosazovat patenty. Jasne, o nic vic jim ted nejde :-)
  • 29. 6. 2004 17:53

    Dusan (neregistrovaný)
    Teda vy mne drtite. Nevim jestli je to z horka, nebo fakt nechapete zakladni ekonomicke souvztaznosti, ale pokusim se to vysvetlit.
    Existuji komodity, kde vyrobni naklady jsou naprosto zanedbatelne, ale vyvojove obrovske. Typickym prikladem jsou jiz diskutovane leky. Pokud jedna firma investuje obrovske penize do vyvoje a pak zacne levne vyrabet, zatimco druha to levne obslehne a zacne rovnez levne vyrabet, ktera z nich bude mit nizsi naklady? Ktera z nich muze nasadit nizsi cenu pri zachovani zisku? Ktera tudiz bude mit vyssi prodejnost? Naskok je samozrejme vyhodou, ale vetsina vyrobku neni jako Cecka, figurky Smoulu nebo Jagruv dres pri MS v hokeji. Tj. prodavaji se dlouhe roky a jejich navratnost se pocita rovnez na roky. V takovem pripade vam pulrocni naskok pomuze, ale nezachrani vas.
    Tohle neni o kvalite, ktera vitezi, nebo o tom, ze silni likviduji slabe. Tohle je o tom, ze soutez ma smysl jen pri (plus/minus) rovnych pravidlech a stejnem startu.
  • 30. 6. 2004 1:02

    Roj (neregistrovaný)