Softwarové pirátství v Česku: problém, nebo příležitost?

Češi si podle informací organizace BSA nejčastěji opatřují nelegální software přes Internet, již druhým rokem je u nás prý instalováno 39 % softwaru nelegálně. Česko se sice opakovaně řadí mezi 30 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství, ale ztráty tuzemského softwarového odvětví přitom představují 2,6 miliardy korun, což je o 253 milionů korun více než v předchozím roce, řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace v tiskové zprávě (text id 16915). V Evropské unii představuje průměrná míra pirátství 35 procent, což je o jeden procentní bod méně oproti předchozímu roku. Celosvětová míra pirátství podle BSA naopak vzrostla o tři procentní body a dosahuje 38 procent.

Z uvedené tiskové zprávy vyplývá, že za posledních čtrnáct let se podařilo v Česku snížit míru pirátství o 27 procentních bodů. Při srovnání tuzemské míry pirátství s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko umístilo na dobrém 11. místě, nicméně stále značně převyšuje evropský průměr. V závěsu za Českem jsou veškeré státy východního bloku, ale i některé západoevropské a jihoevropské státy EU, například Francie (42 %), Itálie (49 %) a Španělsko (43 %). Sousední Slovensko se s 45 procenty umístilo na 16. příčce, uvedl Jan Hlaváč.

Nejméně se podle BSA nelegální software v rámci Evropy užívá v Lucembursku (21 %) či již tradičně v sousedním Rakousku a skandinávských státech (25 %). Nejhorší situace je v Rumunsku a Bulharsku (68 %) a ze sousedních států v Polsku, kde se již druhým rokem nelegálně užívá 57 procent softwaru. Nejvíce se nelegálně šíří operační systém Windows a populární kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Mezi nejpoškozovanější výrobce softwaru patří firmy Microsoft, Adobe, Autodesk, Corel a Symantec.

Za stagnaci míry softwarového pirátství v Česku podle BSA mohou dva protichůdné trendy. Zatímco ve firmách se daří proti pirátství účinně bojovat a nelegálního softwaru ubývá, v domácnostech naopak jeho užívání neklesá. Cílená osvěta a četné policejní razie se pozitivně odrazily ve snaze firem pravidelně kontrolovat legálnost užívaného softwaru. V domácnostech šíření nelegálního softwaru nahrává zejména levná výpočetní technika v kombinaci s přístupem k vysokorychlos­tnímu Internetu, kde lze nelegální software snadno opatřit, vysvětlil Jan Hlaváč. Celou studii je možné najít na webu BSA.

Co vlastně dělá BSA?

Tolik k číslům BSA. Jan Hlaváč, její tiskový mluvčí, nám však odpověděl také na několik otázek týkajících se činnosti BSA, metodiky výpočtů míry pirátství, přístupu k open source instalacím a dalších témat. Analýzu míry pirátství provádí analytická společnost IDC, nikoli tedy organizace BSA samotná. Tím by měla být podle Jana Hlaváče zajištěna objektivita průzkumu.

K používané metodice Jan Hlaváč říká: Zvolená metodika je používána nezměněna již pátým rokem, aby bylo možné výsledky porovnávat. Princip je jednoduchý: z dostupných dat analytici IDC zjistí, kolik se v jednotlivých zemích prodalo počítačů (klasická PC, nikoli např. mainframy). Pak se obdobným způsobem zjistí množství prodaných licencí nejužívanějšího softwaru. Analytici pro tento účel vytvořili „košík“ nejčastěji instalovaného softwaru, který obsahuje operační systémy, kancelářské aplikace, utility a hry. Rozdíl mezi množstvím prodaných počítačů a softwaru tvoří počítače bez jakéhokoli softwaru, tedy počítače, na kterých je nainstalovaný nelegální software. Samozřejmě se zohledňuje open-source software. Vychází se z dostupných informací, kolik open source softwaru je užíváno.

Dalším důležitým faktorem je způsob, jakým se ve statistikách nakládá s open source softwarem. Při určování celkového množství softwaru užívaného v daném roce se považuje za legální veškerý open source software poskytovaný zdarma, freeware a shareware – tyto programy se tedy nezahrnují do kategorie pirátského softwaru. Při stanovování míry softwarového pirátství IDC tyto aplikace brala jako placený software s cenou 0 USD. Jakýkoliv placený open source software by se automaticky počítal jako legální, neboť metodologie IDC počet kopií softwaru uvedeného do užívání v daném roce definuje podle hodnot tržních výdajů.

BSA není v Česku registrována jako právnická osoba, je mezinárodní organizace, která má svou evropskou centrálu v Londýně. V Česku, ale i dalších evropských zemích, BSA působí prostřednictvím svých mediálních a právních zástupců, kteří mají pověření tuto organizaci zastupovat. Tato forma působení plně dostačuje pro veškeré tuzemské aktivity a není v rozporu se zákony ČR. Případná trestní oznámení kvůli porušování autorských práv k softwaru podává právník BSA jménem členů této organizace, která se zaměřuje hlavně na osvětu: upozorňuje na rizika spojená s užíváním nelegálního softwaru a to s důrazem na firemní sektor. Dále BSA právně zatupuje tuzemské členy BSA v okamžiku, kdy dojde k porušení jejich práv k softwaru. To znamená, že BSA podává trestní oznámení na subjekty, podezřelé z porušování autorských práv k softwaru, případně spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení.

Čí zájmy BSA tedy hájí? Hájíme práva všech výrobců softwaru. BSA má ve své podstatě jediný cíl: aby lidé respektovali práva autorů k softwaru, tedy obsah licenčního ujednání. BSA nepropaguje užívání jakéhokoli typu softwaru – ani komerčního, ani open source. Je na uživatelích, aby se rozhodli, jaký typ softwaru budou užívat, říká Jan Hlaváč.

Po pirátech prý BSA nepátrá, to je prací policie, případně speciálních detektivních agentur, které si najímají softwarové firmy. BSA však reaguje na oznámení o užívání nelegálního softwaru ze stran jednotlivců či firem. V případě důvodného podezření, že určitý subjekt porušuje práva k softwaru některého ze členů BSA, naše právní zastoupení podává na tento subjekt trestní oznámení, říká Hlaváč.

Jednou z nejjednodušších možností, jak ohlásit případ používání nelegálního softwaru, je vyplnění formuláře na webu BSA. V podstatě může zájemce buď zavolat, nebo odeslat e-mail. Jan Hlaváč uvedl, že velmi často hlásí používání pirátského softwaru konkurenční společnosti. Nelegální software totiž snižuje náklady společností a vlastně je tak v jistém slova smyslu konkurenční výhodou. Jde samozřejmě o nekalou soutěž.

Windows v domácnostech z poloviny nelegálně

Na několik otázek týkajících se softwarového pirátství a boji proti němu odpověděla za společnost Microsoft Markéta Mead, manažerka protipirátských aktivit společnosti v České republice. Podle údajů Microsoftu na základě posledního průzkumu (červen 2007), zpracovaného také společností IDC, se odhaduje, že firemní segment v ČR užívá (odhadováno na celkové instalované bázi PC):

• zhruba 30 % nelegálních kopií operačních systémů Windows,
• cca 32 % nelegálních kopií kancelářských balíků (Office).

Míra pirátství mezi domácími uživateli je však vyšší, zde se odhaduje:

• až 50 % nelegálních kopií Windows,
• více než 50 % nelegálně užívaných kancelářských balíků.

Nejvíce pirátsky užívaným softwarem, zejména mezi domácími uživateli, je pak herní software, kde se míra pirátství odhaduje kolem 70 %. V porovnání s předchozími cca třemi roky došlo ve firemním segmentu k poklesu nelegálně užívaných operačních systémů i kancelářských balíků, naopak vzrostl podíl serverů užívaných bez řádné licence. Microsoft je tedy ukázkovým producentem softwaru z hlediska pirátství, firmy se obracejí k legálním kopiím, ale v domácnostech procento nelegálního softwaru neklesá.

Jak tedy Microsoft bojuje proti pirátům a jak se naopak snaží přimět zákazníky k tomu, aby si pořizovali legální software? Nejdůležitější pro nás je, aby uživatelé byli informováni o výhodách užívání legálních, tedy originálních produktů Microsoft. Současně je naší povinností upozorňovat je na rizika, která může nelegální užívání softwaru přinášet, a to především v rámci firem a organizací. V tomto smyslu organizujeme pravidelně komunikační a mediální kampaně zaměřené na zdůrazňování výhod užívání legálního softwaru a na prosazování lepší ochrany autorských práv k našim produktům. Největší tlak je kladen asi na komunikaci prostřednictvím prodejců softwaru a konzultantů pro otázky licenčního managementu, jelikož právě oni mají nejčastěji přímý kontakt s uživateli, a mohou proto lépe s nimi tuto problematiku řešit. Stejně tak jsou schopni nabídnout uživatelům řešení skutečně šité na míru jejich potřebám a očekáváním, říká Markéta Mead.

Ke škodám způsobených softwarovými piráty (odhalené případy Policie ČR) se vyjadřují buďto soudní znalci nebo právní zastoupení Microsoftu. Škoda se zpravidla vyčísluje na obvyklé ceny produktu, který byl odhalen jako nelegálně užívaný či distribuovaný, bez DPH. Výrobce poškozený v takových případech má nárok dokonce požadovat až dvojnásobek hodnoty dané licence, a to v souladu s příslušnou legislativou (jde zejména o autorský zákon). Centrálně Microsoft neeviduje, kolik činí škody v rámci trestních řízení vedených pro porušování autorských práv k počítačovým programům, ročně se však prý jedná o mnoho milionů korun.

Microsoft je, stejně jako řada dalších softwarových výrobců, členem organizace BSA. Činnost BSA je prodle Markéty Mead pro Microsoft přínosná zejména v rámci osvěty uživatelů softwaru, při upozorňování na rizika související s nelegálním užíváním počítačových programů. Další důležitý přínos je i v oblasti prosazování lepší ochrany autorských práv softwarových výrobců.

Software zdarma?

Pohled ze druhé strany nabízí Filip Molčan, zástupce Společnosti pro výzkum a podporu open source, tedy zastánce alternativních softwarových řešení zdarma.

„Aktivity BSA směrem ke snahám legalizaci softwaru vítáme, počítačové pirátství je vážný problém, který je třeba řešit. Nicméně nevítáme formy, kterými BSA proti pirátství bojuje – především zastrašování uživatelů a nucení ke kupování softwaru, který často ani nepotřebují. BSA je organizace placená společnostmi, jejichž business je postavený na prodejích licencí. BSA se nesnaží ani tak snižovat počítačové pirátství, jako zvyšovat zisky těchto firem,“ komentuje činnost BSA Filip Molčan.

Jak by tedy bylo podle něj možné efektivně bojovat s pirátstvím, případně mu předcházet? Je potřeba lidem opravdu pomoci s legalizací a nejenom je nutit ke koupi komerčního softwaru. Pokud jde BSA opravdu o legalizaci, měla by uživatele informovat i o možnostech open-source aplikací. Je přece lepší, aby uživatel přešel na open source řešení, než aby používal dál nelegálně komerční software. Samotné využívání open-source aplikací je pak předcházením počítačovému pirátství.

Na tento postřeh reaguje Jan Hlaváč z BSA argumentem, že stejně tak jako se nepropagují jednotlivé produkty členů BSA, není vhodné touto cestou propagovat ani open-source software. S tímto poznatkem lze souhlasit, těžko ale produkty open source mohou soutěžit v marketingových a informačních aktivitách například s produkty Microsoftu mimo hromadné kampaně BSA.

Podle Filipa Molčana pro většinu dnes používaných aplikací existují open-source alternativy – Microsoft Windows je možné nahradit Linuxem, MS Office zastoupí například OpenOffice.org a Mozilla Thunderbird, existují i open-source aplikace pro podniky – e-commerce systémy, CRM a ERP systémy, groupwarové systémy, multimediální aplikace. Najdou se i specializované aplikace, u kterých open-source alternativu nenajdeme, ale stejně tak nalezneme i open source aplikace, u kterých nejsou komerční alternativy. Důležité je dát uživatelům možnost volby, uzavírá Filip Molčan.

Ve firmách se situace lepší

V posledních letech je možné sledovat pokračující trend poklesu výskytu nelegálního softwaru ve firmách. Ty si dobře uvědomují nebezpečí v podobě možných právních postihů, ohrožení zabezpečení nebo ztráty dat. Stoupající míra softwarového pirátství v domácnostech je také důsledkem pádu cen výpočetní techniky a jednodušeji dostupného nelegálního softwaru prostřednictvím Internetu. Méně zkušení domácí uživatelé se mohou o to snadněji chytit do sítí softwarových pirátů, kteří za úplatu nabízejí nelegální kopie populárních softwarových titulů. Firmy mohou letos očekávat pokračující tlak ze strany výrobců softwaru na ověřování legálnosti užívaného softwaru, shrnul letošní trendy v další tiskové zprávě Jan Hlaváč.

       

Právě jednotlivci by měli být lépe informováni o tom, že existuje open source jako alternativa k softwaru, za který se platí. Jakmile uživatel nechce za software platit (z různých důvodů), často se uchyluje k pořízení pirátského softwaru, aniž by si uvědomil, že porušuje autorská práva výrobců. Přitom open source je v tomto ohledu bezproblémovým řešením, uživatel by si měl uvědomit, že za software se nemusí vždy platit. Otázkou je, zda by masivnější kampaň o možnostech open source softwaru přiměla uživatele pirátských programů přejít na neplacené produkty. Dost uživatelů nelegálního softwaru si totiž neuvědomuje, že činí něco špatného…

A jaký je váš názor? Je situace se softwarovým pirátstvím v Česku podle vás špatná? A pokud ano, mohl by jí pomoci open-source software? Přidejte svůj názor do diskuse pod článkem.