Hlavní navigace

Softwarový průmysl bude muset začít od píky

Petr Stránský 28. 2. 2001

Otevřený software hýbe světem - především vývojářskou komunitou. Z určitého úhlu pohledu se může zdát, že "zlé" komerční firmy se snaží utlačovat "hodné" programátory, kteří nechtějí nic jiného než světu přinášet dobro. Z jiného úhlu můžeme téměř mluvit o krizi kapitalismu a příchodu komunismu. Skutečnost je však prozaičtější.

Navíc softwarový průmysl není zdaleka jediným odvětvím, které nejen díky Internetu je nyní pod obrovským tlakem změn, které nutí zavedené hráče reagovat především na agresivní kroky nových příchozích. Stačí jen připomenout hudební a vydavatelský průmysl, který se snaží zuby nehty udržet status quo, ale pozice se začíná hroutit jako domeček z karet. Ale podobná situace nastává také ve farmacii, kde podle všeho dojde k rozbití dosavadního patentového systému a řada receptur bude v podstatě volných pro kteroukoli firmu, což bude mít zatím neznámé následky na celý sektor.

Další řádky nejsou ani nemohou být rozborem socio-psychologické podstaty věci, která je, současně s odlišným filozofickým pohledem na svět, jedním z nejdůležitějších katalyzátorů současného vývoje. Sociolog by zřejmě mluvil o potřebě vymezování se vůči většinové společnosti, popírání zavedených schémat apod. Můj pohled, a to je také to, co tento článek reprezentuje, vidí „prostou“ změnu obchodního modelu a strategií v odvětví. Ostatně, jak se zpívá v jedné písničce, „Geld macht die Welt geht rund“.

Každému dle jeho potřeb?

Hlavní bod každé diskuse o otevřeném software jsou autorská práva – tedy ochrana výstupů činnosti mající charakter autorského díla. Současný „globální“ trend je zajistit autorům co možná nejvyšší míru ochrany jejich práce institucionálními nástroji, což samo o sobě vede někdy k velmi paradoxním výsledkům (de facto povinné členství autorů v „ochranných“ svazech apod.). Software spadá to této kategorie, a proto část „původního“ softwarového průmyslu byla postavena na jednoduché rovnici zaplatím tolik a tolik programátorům za vytvoření aplikací, které pak budu prodávat jako jablka a díky velmi nízkým dalším nákladům mám velký prostor na zisk. Takovým způsobem vyrostl Microsoft, ale také třeba Corel, Novell a další společnosti. Druhá část vývoje pak šla „proprietární“ cestou a v podstatě se dotýká jen podnikové sféry – firmy, třeba jako IBM, na základě specifického požadavku dodali více či méně modulárně poskládaný systém, který činil to, co měl. Součástí samozřejmě byla i často nerozlišitelná porce „služeb“, neb zákazník očekával, jako v případě jiného vybavení automatizačního typu, i poprodejní servis, rozvoj a další služby (a co si budeme nalhávat, mnoho zařízení tohoto typu se neobešlo bez víceméně stáleho dohledu).

Se zvyšující se komplexností problematiky využívání software a zvyšující se heterogenitou prostředí, zejména pak právě v podnikovém sektoru, uživatelé začali vyžadovat stále větší „péči“ i po instalaci nebo dokonce při instalaci systémů „první kategorie“. Tady se již začínali softwarové firmy dostávat do zajímavého dilematu: máme si nechat platit za tyto služby zvlášť, a nebo mají být tyto služby již v ceně produktu jako konkurenční výhoda?

Firmy se pak vydaly po různých cestách, a postupně tak vznikl komplikovaný mix firem, které softwarový byznys živí – zahrnuje producenty software, jejich partnery, implementátory, systémové integrátory atd. Co je však podstatné – poslední roky jsou ve znamení změny velmi zásadní – software se stále více dostává z pozice produktu do pozice služby, která může, anebo také nemusí mít některé „hmatatelné“ součásti. Ostatně právě díky přístupu k software jako k autorskému dílu nikdy software skutečným produktem nebyl, ač za něj v očích uživatelů je mnohokrát považován.

Relativně velká část firem tak začíná přesouvat své aktivity směrem k zákazníkům od prodeje licencí postupně k prodeji služeb, které obsahují i „pronájem“ software, extrémní forma je pak ASP, kdy dochází k naprostému oddělení vlastního software od jeho používání. Vlastní „mrtvý“ software pak ztrácí hodnotu (v čase pak extrémním způsobem, ostatně není vyjímkou, když po dvou letech jsou staré verze stahovány z trhu), daleko větší měrou se začíná uplatňovat schopnost jeho „správného“ uplatnění. Tím se de facto začíná stírat rozdíl mezi open source a komerčními programy, s několika významnými ALE.

Především příjmy za licence jsou stále značnou součástí příjmů softwarových společností, ale také jejich partnerů a navíc tou nejziskovější (samozřejmě v případě úspěšných produktů, doporučuji podívat se na podíl MS Office na zisku Microsoftu). Navíc současní obchodníci většiny světových, ale i řady domácích firem mají problém prodávat komplexní služby, daleko lépe se jim prodávají produkty, a to také mimo jiné díky korporátním motivačním programům.

Finanční úroveň komerčních produktů navíc zvedá laťku pro další poskytované služby, v případě open source je to poněkud problematičtější neboť výchozí základna je „nula“, navíc chybí sice zpochybnitelné, ale přece jen určité prostředky pro rozlišení kvalitních a nekvalitních firem pomocí partnerských programů. Na druhou stranu je to veliká příležitost právě pro firmy budující svá řešení na open source principu.

A další významné ALE: zatímco v případě operačních systémů a podobných „core“ aplikací lze ještě mluvit o tom, že představují základnu pro vlastní poskytování služeb, a tedy nebrání nic jejich volnému šíření, v případě řady dalších funkcionalit, zejména pak zmíněných podnikových aplikací, je významná část know-how „zakleta“ v kódu – ať už mluvíme o SAPu, PeopleSoftu, ale také Microsoft Office, Exchange a dalších. Volné šíření je pak daleko problematičtější, i když principielně ne nemožné.

Kde se rodí inovace?

Při historické analýze lze konstatovat, že největšími technologickými inovátory byly vždy velké korporace a akademická sféra. U akademické sféry se takříkajíc předpokládá, že nemalou část svých aktivit bude směřovat do vytváření prostoru pro primární i sekundární výzkum a „komerčně“ nezkažené mozky budou přicházet s novými myšlenkami. Nutno ale dodat, že bez jejich následného uchvácení komerční sférou nemají většinou velkou naději na úspěch, většinou díky nutnosti převedení do „použitelné“ formy. Internet ve skutečnosti není vyjímkou, přestože vás možná napadá, jak to, že se Linux tak rozšířil bez komerčního přispění? Omyl, právě až adekvátní podpora ze strany největších hráčů, ale i malých firmiček jej taví do komerčního nástroje, který je nasazován do komerčních aplikací.

V případě korporací pak většinou jde o to, že jsou schopny dedikovat potřebné zdroje do několika vývojových směrů, a ten úspěšný pak kultivovat, neúspěšné nechat „uhynout“. Navíc mají schopnosti a zdroje na prosazení novinek do praxe, což malým firmám, ale i univerzitám chy­bí.

Svět potřebuje ale obě složky neřízený kvas v univerzitním a neziskovém prostředí a relativně diktovaný výzkum u komerčních firem, včetně specializovaných komerčních výzkumných center a jejich vzájemnou širokou spolupráci.

A kde se budou rodit peníze?

Pokud sází jakákoli softwarová firma na to, že bude žít z potenciálu megabytů vytvořeného zdrojového kódu, velmi se mýlí. Jedním z prvků současného vývoje, a lhostejno zda za existence nebo bez existence open source, je nutnost kontinuální inovace. Firmy nemohou stavět na svých statických produktech, ale na dynamické schopnosti vytvářet nové produkty a služby. Pak je ve skutečnosti vcelku jedno, jestli máte práva na specializovaný kryptovací mechanismus jen vy nebo i další firmy, protože pokud tým, který tento systém vytvořil, vám odejd,e nebo konkurence postaví tým lepší, stejně jste rychle „odepsaní“. Samozřejmě to neplatí zcela absolutně, ale v základních rysech je to nejvýznamnější jev současného softwarového průmyslu.

Navíc ve chvíli, kdy místo licencí budete prodávat službu, a tam většina trhu směřuje, pak je pouze důležité, jestli Vaše služby jsou lepší než u konkurence – což znamená soubor vlastností včetně rozvoje funkcionality. Není naprosto významné, zda-li vlastníte výhradní práva k systému, na němž je vaše řešení postaveno, nebo ne.

Situace v operačních systémech a v kancelářských aplikacích je v současné chvíli v podstatě nejvýznamnější „baštou“ klasického přístupu, a to především díky bariérám, které se zejména Microsoftu podařilo vystavět. Padnou tyto bariéry? Částečně určitě, díky rozvoji nonPC koncových zařízení, kde se Microsoftu nedaří tak, jak by si představoval, a částečně díky „renovaci“ myšlenky síťového počítače, který nebude tradiční systém potřebovat. Strategie Microsoftu .NET je právě odpovědí na nevyhnutelné a příprava pozic pro vichr, který zanedlouho průmyslem informačních a komunikačních technologií zavane.

Našli jste v článku chybu?

15. 3. 2001 10:21

Petr Stransky (neregistrovaný)
Softwarove firmy budou muset zapomenout na klasicky pristup vychazejici z produktoveho pohledu na svet: vyvinout produkt, draze prodavat licence, zajistit si profit. A vyvinout novy program, atd.... Cesta povede jinudy - pres zajistovani funkcionality vsemi moznymi zpusoby - outsourcingem, ASP, atd. Vysledkem bude znacne zemetreseni na trhu...

Doufam, ze ted to uz bylo lepsi ;-)

1. 3. 2001 15:25

Josef Šumfrle (neregistrovaný)
Titulek zněl zajímavě a tak jsem si na článek kliknul. Bohužel článek byl tak dlouhý, že jsem nepochopil pořádně o co jde. Můžete mě to někdo přežvejkat na dva řádky?
Vitalia.cz: I život bez cukru může být sladký

I život bez cukru může být sladký

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Podnikatel.cz: Berňák kvůli EET prodlužuje otevírací dobu

Berňák kvůli EET prodlužuje otevírací dobu

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Měšec.cz: Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

DigiZone.cz: HD programy ČT i v UPC Horizon

HD programy ČT i v UPC Horizon

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?