Hlavní navigace

Soud: firma může sledovat, jestli zaměstnanci soukromě nechatují

Autor: Isifa
David Slížek

Rumunský muž, kterého zaměstnavatel propustil za soukromé chatování v pracovní době, se stížností u Evropského soudu pro lidská práva neuspěl.

Za používání internetu v práci k soukromým účelům může zaměstnanec dostat výpověď. A zaměstnavatel si může ověřovat, jestli se jeho zaměstnanec v pracovní době opravdu věnuje práci, i když tím naruší jeho právo na soukromí. 

Rozsudky v tomto směru padly v České republice už před několika lety, teď podobný případ doputoval také k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP).

Ten se zabýval případem rumunského muže (PDF), který v roce 2007 dostal výpověď, protože z účtu na Yahoo Messengeru vyřizoval v pracovní době soukromé záležitosti.

Účet vytvořil na pokyn zaměstnavatele, aby přes něj mohl odpovídat na dotazy zákazníků. V červenci 2007 jej firma informovala, že jeho komunikaci osm dní monitorovala a že porušil zákaz používání internetu v pracovní době pro soukromé účely. 

Zaměstnavatel mu pak předložil důkazy ve formě přepisů komunikace, kterou vedl se svou přítelkyní a bratrem. Na základě toho pak muž dostal výpověď.

Se stížností se potom obrátil na rumunské soudy. Namítal, že výpověď je neplatná a že zaměstnavatel monitorováním komunikace porušil jeho práva. Soud stížnost zamítl s tím, že jej zaměstnavatel o zákazu soukromého používání internetu dostatečně informoval.

Ověřit, zda zaměstnanci pracují

Muž pak neuspěl ani u odvolacího soudu, který řekl, že postup zaměstnavatele byl přiměřený a že monitorování komunikace bylo jediným způsobem, jak dokázat porušení pracovních povinností. Případ tak doputoval až k Evropskému soudu pro lidská práva.

Ani jeho sedm soudců se ale za Rumuna nepostavilo a poměrem šest ku jednomu stížnost zamítli. Přiznali sice, že zaměstnavatel skutečně narušil právo muže na respektování soukromého a rodinného života a korespondence (podle článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv – PDF). Ale to k anulování výpovědi nestačilo.

„Neshledal nepřiměřeným, že se zaměstnavatel snaží ověřit, zda zaměstnanci v pracovní době skutečně pracují, a upozornil na to, že firma do zaměstnancova účtu zasáhla ve víře, že obsahuje pouze komunikaci s klienty,“ stojí v tiskové zprávě soudu.

Tip Content Machovec

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva je závazný pouze pro stát, kterého se konkrétní případ týká. Verdikt ale může naznačit, jak by se soud mohl zachovat v případě podobného sporu z jiné země.

V České republice používání počítačů a další techniky zaměstnavatele pro osobní potřebu v pracovní době bez souhlasu zaměstnavatele zakazuje § 316 Zákoníku práce. Dodržování zákazu je přitom zaměstnavatel oprávněn „přiměřeným způsobem kontrolovat.“ 

Našli jste v článku chybu?
13. 1. 2016 22:51

Toto je už složitější. Ale v principu jde o to samé. Pokud používáte firemní prostředky (firemní počítač) a přes něj si vedete soukromé záležitosti v pracovní době, byť vlastním soukromým účtem, tak se stále jedná o porušení zákoníku práce. Při práci máte pracovat a ne řešit soukromé záležitosti. Porušení práva na soukromí se zde pak posuzuje podle toho jak zaměstnavatel "přiměřeně kontroluje". Kdyby zjistil komunikaci, která není jeho a nemá pracovní charakter, může to brát jako pokus o únik ci…