Hlavní navigace

Spadne Napster do náruče miliardových kulturtrégrů?

19. 2. 2001
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Kolotoč událostí kolem Napsteru v minulém týdnu přinese velký zlom do užívání Internetu ve všech multimediálních oblastech. Vyhrocený konflikt, ve kterém se kameníci snaží soudními cestami zlikvidovat všechno, nad čím nemají přímou kontrolu, předznamenává další zápasy i rozštěpení vývoje hudební kultury.

Sedmnáctiletý student Shawn Fanning spolu s několika kamarády v roce 1998 vyvíjel aplikaci peer-to-peer pod názvem Napster. Jeho krédem bylo ukázat kameníkům „zač je toho loket“. Koncem onoho roku měl Napster už tolik uživatelů, že se o něj začala zajímat všechna média. Vzrostla ale i pozornost kameníků, především RIAA, která hledala cesty, jak Napster odstřelit. Šéf firmy Napster (a strýc Shawna), Hank Barry, sháněl investice na další rozvoj. Sehnal něco miliónů od rizikových investorů, kteří si nepřáli být jmenováni.

Kameníci podali žaloby na Napster, několik hudebních skupin, např. Metallica, se k nim připojilo a žádalo Napster, aby odstranil všechny jejich skladby a zrušil přístup uživatelům, kteří měli skladby na discích. Tlak na Napster sílil, připojilo se k němu i několik komerčních konkurentů, např. Emusic.com. V polovině loňského roku vydala soudkyně Patelová předběžné opatření, zcela zakazující další činnost Napsteru. Ten se ihned – a úspěšně – odvolal. Alespoň v tom, že nemusel hned stáhnout rolety.

V době čekání na podrobné písemné rozhodnutí odvolacího soudu se překvapivým partnerem Napsteru stal německý mediální koncern Bertelsmann. Dal Napsteru 50 miliónů USD pro jeho přeměnu na placený hudební kanál. Odvolací soud minulý týden vydal své rozhodnutí. Označil předběžné rozhodnutí soudkyně Patelové za „příliš široké a vysoké“, ale zároveň smetl se stolu všechny argumenty obhájců Napsteru.

Soudkyně Patelová musí své opatření přepsat podle rozhodnutí odvolacího soudu. Je už předem jasné, že Napsteru přinese tolik nezvládnutelných problémů, že je jeho další existence vážně ohrožena. Ve zpravodajstvích se objevují spousty analýz situace. Shodují se v tom, že nejen Napster je na tenkém ledě – po něm teď tancuje celá hudební kultura i další volný vývoj komunikačních technologií. K pesimismu přispívá i betonování liter zákonů ve prospěch nadvlády kameníků v USA a nově i v Evropě.

Jaká je vlastně situace s nabídkami hudebních dat na Internetu?

Do roku 1998 se hudební soubory nabízely hlavně via FTP, později i HTTP. Mnoho z těchto souborů bylo a je copyrightových, ale nabízejí se bezplatně. RIAA loni tvrdě pásla po jejich zdrojích a domáhala se jejich odstranění. Využívá k tomu i ISP a ASP, kterým hrozí soudními žalobami, pokud inkriminovaná data „u nich“ nezmizí. Data začala mizet, ale i objevovat se všude jinde.

Loňský rok byl ve znamení velkého nástupu rozličných provedení sítí peer-to-peer. Napster je jejich centralizovanou podobou. Z hlediska jeho soudní likvidace je proto snadným cílem. Komunikaci mezi uživateli Napsteru startuje stovka jeho serverů (po startu probíhá přenos už jen přímo mezi uživateli). Uživatelé Napsteru se bez prostřednictví serverů nemohou spolu spojit. Servery slouží i jako prohledávače obsahu nabídek uživatelů sítě (každý z nich může něco nabízet ostatním na vymezeném adresáři svého disku – jeho obsah, resp. názvy nabízených souborů indexují servery Napsteru).

Vedle centralizované podoby sítí peer-to-peer vznikly i decentralizované. Nejdecentrali­zovanější sítí je Gnutella. V ní neexistuje žádný server (pomineme-li, že klienti Gnutelly jsou klienty i servery zároveň). Obrovskou míru decentralizace má i Freenet. U něj jsou skupinky klientů navázány na jednotlivé servery, které pak komunikují mezi sebou (tzv. „nodes“). Těchto serverů ale mohou být nesčetné tisíce. Zánikem části z nich nezaniká síť.

Decentralizované sítě nelze odstranit jednorázově nějakým soudním rozhodnutím, jako v případě Napsteru. Tyto sítě žijí „samy“, nikdo je nespravuje, resp. neadministruje. Po technické a uživatelské stránce mají různé sítě své klady i zápory. Sítí peer-to-peer jsou stovky, přehled velké části z nich a všeho kolem hudby na Internetu najdete např. na In-Depth Coverage of Today's Newest Technology. Ve všech jsou copyrightové – a zdaleka ne pouze hudební – soubory bezplatně přístupné.

Co chystají kameníci na decentralizované sítě?

Rovněž v nimulém týdnu všechna zpravodajství přinesla informace o přijetí návrhu zákona parlamentem EU, omezujícím práva lidí volně poslouchat hudbu a vůbec užívat multimediální soubory v digitální podobě (tedy i na Internetu). Návrh schválily vlády všech 15 zemí EU. Jeho důsledkem bude výrazné zúžení prostoru pro užívání záznamů ve stylu „fair use“, tj. „pro vlastní potřebu“. Jednak to otevírá pole nasazení manipulativních DRM (digital rights management) a nekonečnému šifrování, tedy kontroly toku dat od vstupu až po výstup (reproduktory/sluchát­ka) v počítačích i ve veškeré spotřební elektronice. Druhak to dává absolutní moc kameníkům nad kontrolou hudby na celém světě a nad jejím individuálním používáním (centrální kartotéky posluchačů).

Pár dní po přijetí zmíněného návrhu zákona a po rozhodnutí amerického odvolacího soudu ve věci Napsteru se v Belgii stalo to, co je předzvěstí budoucího postupu kameníků proti lidem po celé Zemi. Návrh zákona zcela jasně kriminalizuje uživatele sítí peer-to-peer, pokud si z nich bezplatně stáhnou data copyrightových souborů. Belgická pobočka Mezinárodní asociace fonografického průmyslu šmíruje uživatele Internetu a udává je policii. Policie pak na základě soudního povolení může provádět domovní prohlídky u udaných občanů, odnášet jim z bytů „předměty doličné“ a soudy je mohou odsuzovat do vězení.

Představitel zmíněné asociace prohlásil, že první stovku lidí už udal a že má připraveny další tisíce udání – a že všichni skončí ve vězení. I když návrh zákona přejde do praxe až někdy v příštím roce, lze pro štvanici na lidi použít i znění současného autorského zákona, byť jsou v něm „díry“, které kameníci potřebovali legislativně „zabetonovat“ – parlament EU jim vyhověl. Tak si můžete utvořit dost jasnou představu o tom, co se bude dít kolem decentralizovaných sítí, které nelze jednorázově zlikvidovat – zlikvidují se narůstajícím počtem soudních rozsudků nad jejich uživateli, aby se mezi všemi ostatními rozšířil dostatečně silný strach z uvěznění a doživotního placení multimiliardovým kameníkům.

Aktuální situace Napsteru po čerstvé reakci RIAA

RIAA, coby hlavní žalobce proti Napsteru, zveřejnila obsah dopisu soudkyni Patelové. V něm popisuje, co všechno by mělo obsahovat její další předběžné rozhodnutí proti Napsteru. Obsah zcela jasně vypovídá o totalitně diktátorském postoji RIAA k lidem na celém světě.

Napster musí zajistit, aby žádný uživatel jeho softwarového klienta nenabízel žádnou z cca 2,5 miliónu skladeb, které má RIAA pod svým dohledem. To musí zajistit do tří dnů po vydání předběžného opatření. Dále musí zajistit, aby jeho uživatelé nenabízeli žádnou ze skladeb z různých týdenních žebříčků prodejnosti hudebních záznamů. Napster by měl RIAA a dalším dozíracím organizacím na požádání dodávat seznam všech souborů, které jeho uživatelé mají na discích. Výsledkem by bylo výrazné oslabení pozice Napsteru, pokud by ale vyhovět vůbec mohl.

Napster říká, že neexistuje technologie, kterou by mohl požadavky RIAA zajistit (ona existuje – jmenuje se zvukové otisky – její aplikace by ale vyžadovala hodně času, námahy i umu). Což je voda na mlýn RIAA. RIAA (i MPAA pro video a film) jde jen o jedno – aby měla distribuci multimediálních dat jen ve svých rukou. De facto jí jde o aplikaci stejných manipulativních metod, jaké používá ve fyzických distribučních sítích.

Soudkyně Patelová je už pověstná naprostým straněním RIAA a jistě ráda zakomponuje obsah dopisu RIAA do svého předběžného rozhodnutí. Napster oznámil, že pokud by návrhu RIAA vyhověla, odvolá se výše. Vzhledem k postoji RIAA visí otazník i nad účastí Bertlesmanna v Napsteru. Pokud by se celá americká justice postavila proti Napsteru, těžko říct, zda by ho Bertelsmann dále podporoval, když Napster nedokáže splnit, co po něm RIAA požaduje. Neplnění požadavků RIAA by vedlo k žalobám o stovky miliónů, možná i miliard USD a ke konečné likvidaci Napsteru v podobě peer-to-peer. Napster tak může skončit jako běžný webovský server pro prodej hudebních souborů s copyrightem Bertelsmanna (především jeho kamenické BMG).

BRAND24

Perspektivy dalšího vývoje hudby na Internetu

Vzhledem k vývoji celé kauzy, postoji kameníků a ke změnám v legislativě je vysoce pravděpodobné, že se hudební svět na Internetu rozdělí do dvou zcela separovaných částí. V jedné se bude cálovat kameníkům za copyright. Ve druhé vzniknou nové technologie, které umožní mikroplatební kompenzaci nové generaci nekamenických autorů a interpretů i uživatelům sítí peer-to-peer za jejich distribuci souborů a poskytování technických prostředků. Jiná cesta ke svobodnému a nemanipulovanému vývoji hudební kultury není.

K vymanění se ze škrtícího stisku všežravé skupinky multimiliardových chřestýšů tak jako tak dojde. Ještě nikdy nikomu nepatřil celý svět, ať se o to snažil sebevíc. Nepodaří se to ani kameníkům, i když jim jde „jen“ o přivlastnění si celé jedné oblasti kultury. To „jen“ je v úvozovkách proto, že upevňování jejich nadvlády je součástí upevňování nadvlády všech podobných samozvaných ekonomických extrémně bohatých skupin nad politickými institucemi všech zemí světa.

Myslím, že:

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).