Hlavní navigace

Spam: odkud vítr vane?

21. 6. 2005
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Také se denně prohrabujete nekonečnou záplavou nevyžádané pošty, rozčileni filtrujete relevantní poštu a přemýšlíte, odkud se veškerý balast ve vašem mailboxu bere? Analýza portálu Atlas.cz z dubna a května přináší poznatky o původu, velikostech a tématech spamů, které přicházejí do schránek uživatelů tohoto portálu.

Nevyžádaná pošta čili spam je dnes uživateli i odborníky vnímána jako jeden z největších problémů Internetu. Její podíl na celkovém objemu elektronické komunikace vysoce převyšuje padesát procent. Nejen že zbytečně zatěžuje servery a e-mailové schránky, obtěžuje příjemce, zneužívá jejich osobní údaje, snižuje efektivitu práce a celkově činí v očích uživatelů celý Internet „nepoužitelným“, ale také nabývá trestněprávní charakter v souvislosti se škodlivým softwarem, porušováním autorského zákona, prodejem léků a podvrhy ve finanční oblasti (phishing).

Možná obrana proti spamu je různorodá; aby byla efektivní, měli bychom mimo jiné vědět, co nevyžádanou poštu tvoří a odkud pochází. S trochou nápovědy přichází portál Atlas.cz, který v dubnu a květnu nechal vypracovat její analýzu. Kompletní výsledky se skládají ze vzorku 10.000, resp. 15.000 zpráv zachycených na Bezpečném e-mailu Atlasu.

Zahraniční původ

Není žádným překvapením, že se spam do našich schránek line především ze zahraničí – 99 procent zpráv je napsáno v angličtině. Výsledky bohužel neodhalují největší země, odkud nevyžádaná pošta přichází (v případě USA se ale nespleteme), a tak musíme vzít za vděk přehledem domén.

Nejčastější doménou prvního řádu, ze které bylo zaznamenáno přijetí spamu, je s květnovými 62 procenty (66 procent v dubnu) doména .com. Na druhé pozici se umístila s 12 procenty doména .net. Oproti dubnovým výsledkům je pořadí na dalších místech rozdrobené. Pokles zaznamenáváme u domény .uk (- 1,95 %), naopak nárůst u .info (+1,17 %) a .org (0,98 %). Narozdíl od dubna se ve statistice objevila německá .de se ziskem 1,52 procent. Z české domény .cz bylo v minulém měsíci odesláno 1,23 procent všech spamů.

1698

Co se týče domén II. řádu, zde je rozkouskovanost pochopitelně ještě větší. Deset nejčastějších doménových jmen představuje 19 procent všech e-mailů. Oné „desítce“ vévodí domény freemailů yahoo.com s 35 procenty (+ 10 %), hotmail.com s 29 procenty (+ 7 %) a msn.com s 22 procenty (+ 17 %). Narozdíl od dubnové analýzy zahrnují výsledky bohužel také dva české zástupce: centrum.cz (dvě procenta) a seznam.cz (jedno procento).

1697

Na velikosti záleží

Jak již bylo v úvodu naznačeno, nad spamem nemohou mávnout rukou ani samotní ISP. Zvláště když objem nevyžádaných zpráv neustále vzrůstá. Například Atlas při resumé dubnových výsledků v oficiální zprávě tvrdil, že za tři hodiny zachytil 84 MB nevyžádané pošty. Na velikosti tedy záleží a v tomto případě jednoznačně platí: čím menší, tím lepší.

Statistiky jsou přitom poměrně potěšitelné – 86 procent spamů se velikostně pohybuje v rozmezí 0 – 10 kB. Nad hranici 30 kB se dostala tři procenta všech zpráv.

1695

Témata: sex, prachy a … zdraví

V přehledu nejfrekventova­nějších témat spamů se víceméně odráží aktuální společenská poptávka; podle očekávání zvítězil „sex“ s 15 procenty (zahrnující pornografické služby, odkazy, newslettery, erotiku, inzerce na zvětšení penisu, zajištění sexuální výdrže a další „lákadla“). Na druhé místo se vyšvihly „finance“ s jedenácti procenty (+ 7 % oproti dubnu), které nabízí investice či půjčky. Finanční podvody typu phishingu nejsou v této kategorii zahrnuty, jelikož je podle Atlasu filtruje antivir.

Třetí pozici si ziskem jedenáct procent udrželo téma „zdraví“. Prodej léků přes Internet v současnosti přes svou ilegalitu zažívá boom a poměrně velké zastoupení farmaceutiky ve spamech je toho dokladem. Kategorie zahrnuje ve většině případů elektronický prodej, další e-maily propagují konkrétní výrobky a přípravky.

Pouhá tři procenta spamů (- 5 %) zastupují kategorii „software“ – budeme se s neuvěřitelnými slevami na nelegální software setkávat méně? Dále v mailboxech narazíme na nabídky luxusního zboží a loterie.

1696

Chybí IP adresy

Kaňkou na zajímavých analýzách Atlasu je absence IP adres mailserverů a cílových serverů, které z nevyžádaných e-mailů profitují. Nemůžeme tak přesně zodpovědět otázku, odkud spamová lavina přichází. Doménová jména nám mnoho neřeknou: zfalšovat elektronickou adresu odesílatele není složité, navíc k hromadnému rozesílání zásilek jsou využívány „mrtvé duše“ – hacknuté počítače nic netušících uživatelů.

Podle vyjádření Atlasu je důvodem tohoto nedostatku snaha nenarušit soukromí uživatelů otevřením těla zprávy. Logy pracovníkům Atlasu prozrazují dataci, bodové hodnocení spamu, příjemce a odesílatele, velikost a předmět zprávy.

V současnosti údajně probíhá jednání s technologickým partnerem, který by měl pomoci zpřístupnit informace o IP adresách mailserveru. Rovněž se uvažuje, že by sami uživatelé posílali svému ISP nevyžádanou poštu, která by byla podrobena detailní analýze. Snad už se tedy příště dočkáme poukázání na konkrétnější „viníky“.

UX DAy - tip 2

Kam s ním?

Co s nevyžádanou poštou? Zavedli jste rezolutní filtraci a restriktivní omezení, přes něž neprojde ani blahopřání k narozeninám? Nebo jste si na každodenní várku spamu a vynášku smetí jednoduše zvykli? Či snad dokonce elektronickou poštu vůbec nepoužíváte?

Ať či tak, na globální a efektivní řešení spamové otázky se vším, co s ní souvisí, si budeme muset počkat, pokud se vůbec dočkáme. Zatím můžete hlásit české nevyžádané obchodní sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů, nebo se nechat inspirovat u Jiřího Bureše.

Trápí vás spam?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor vede MEDOBOS s.r.o., je Copywriter.cz a dělá weby pro Benešov i Říčany.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).