Hlavní navigace

Spam: v zahraničí skvělý business, český Internet zatím v klidu

14. 1. 2008
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: 74287
V USA byl obviněn král spamu a mnohým uživatelům e-mailu po celém světě se ulevilo. Čeká český Internet také na "svého" Alana Ralského? Jaké jsou vlastně nejznámější kauzy spamu a spamerů na českém Internetu? A proč je česká legislativa v boji proti spamu poněkud bezzubá?

Není snad ani překvapující, že spam je v zahraničí způsobem podnikání. Nikoho z takovýchto podnikatelů netrápí otázka etiky ani následků. Čas od času končí takovéto podnikání před soudem, byť lze říci, že po určité době na všechny postupně dojde (viz Bývalý spamer zaplatí Micosoftu 7 miliónů dolarů).

Třicet sedm procent amerických uživatelů elektronické pošty říká, že do ní dostávají stále více spamů, a 29 procent respondentů tvrdí, že jim kvůli tomu práce s poštou zabere více času. Asi polovina lidí ale nepozoruje v neutuchajícím proudu spamů žádnou změnu.
Takové jsou výsledky nejnovější studie organizace Pew Internet & American Life Project.

Rekordmanem může být Alexej Poljakov (Ukrajina) s ročním obratem 13 milionů USD (zdroj: spamhaus.org). Rozesílá spam hlavně na léky, hypotéky a finance. Leo Kuvajev (Rusko) nabízí spamem hlavně kradený software a má roční obrat 9 milionů USD. Zjevně dobře zavedené podnikání má i Nikhil Kumar Pragji (Austrálie) protáčející 5 milionů USD ročně v spam-hostingových službách. Nabízí služby dalším spamerům – umístění webových stránek, rozesílání pošty, správu databází.

Studie společnosti Ferris Research předpovídá, že globální náklady na boj se spamem v roce 2007 budou činit 130 miliard dolarů. V roce 2005 to bylo 66 milard dolarů. USA samostatně vydají letos 44 miliard dolarů oproti čtyřiadvaceti miliardám v roce 2005. Například v únoru tvořil spam více než 93 procent všech odeslaných emailů (zdroj: Postini). Na konci roku 2007 Barracuda Networks uvedla, že jeden mail z dvaceti není spam.

Proč je vlastně spam tak oblíbený? Zejména proto, že rozesílání spamu prakticky nic nestojí a zároveň je těžké odesílatele dostihnout a postihnout. Náklady na distribuci a spam jako takový nakonec nesou hlavně všichni, kdo jej potkají cestou – poskytovatelé internetových služeb – a příjemci. Uživatelé. Přenést miliardy spamů každý měsíc stojí velké množství času a přenosových kapacit. A uložit je do poštovních schránek uživatelů pro změnu znamená větší a větší nároky na úložné systémy. U konečných příjemců pak spam představuje jasné náklady na jeho likvidaci, ať již je automatizovaná nebo ruční. Zejména v posledním případě může znamenat i desítky hodin měsíčně věnované tisknutí tlačítka „delete“.

Spamhaus Project provozující ROKSO (Register Of Known Spam Operations), seznam známých spamerských organizací, přitom upozorňuje, že 80 % dnešního spamu je dílem zhruba dvou stovek operátorů, kteří jsou tvořeni až šesti sty profesionálními spamery. Většina z nich pracuje nelegálně a přesouvá se mezí sítěmi i zeměmi.

Český Internet a spam?

Pokud si odmyslíte záplavy klasického celosvětového spamu (může dorážet až ve stovkách exemplářů denně do jedné poštovní schránky), je český Internet „zatím“ spamem poměrně nepostižen. Najdou se pochopitelně české firmy, které mají ten špatný nápad zkusit spam jako cestu k propagaci. A je zde i dostatek příkladů, kdy Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) skutečně spamery postihl (např. Stížnost na nevyžádané obchodní sdělení – Astratex, s.r.o.)

Úřad pochopitelně nebude moci dobře umět postihnout typické zahraniční společnosti, které tvoří česky psané spamy, jako například EFJ či velmi zvláštní Vydмlбvбte penнze, kdyћ spнte?. Řadu měsíců sem také patřilo YES # Pozvani na placeny pruzkum trhu od pochybné společnosti „Panels Interactive“ – pochybné zejména proto, že postupně stěhovala své internetové podnikání podle toho, kde už nebyla pro spam chtěna. Je ale dobré si uvědomit, že od vstupu do Evropské unie je možné se dožadovat i postihu spamu, který z EU pochází.

Mezi nejznámější spamerské kauzy patří: Tvujdum dostal pokutu za rozesílání spamu a pochopitelně Aleš Slabý.

Ke spamu se paradoxně občas (řekl bych skoro jednorázově) uchylují i velké české portály (viz NetCentrum a spam jako vyšitý), stejně tak jako známé internetové cestovní kanceláře (viz Martin Malý: O dělání volů (aneb spam ve výbavě českého podnikatele)).

Do repertoáru některých podnikatelů spam nicméně patří jako trvalá součást podnikání, www.senzace.cz je jedním z příkladů, chronicky známá Vladana Petržílková (další podrobnosti na Pooh.cz) rovněž. Stejně tak se spam dostává do nástrojů marketingových a PR firem (viz RobertNemec.com, že by neznal Zákon o regulaci reklamy?).

Mezi chronicky známé spamery na českém Internetu ale patří i jednotlivci, viz například Spamer Ross Hedvíček a kauza Respekt či Vesmírní Lidé pana Ivo Bendy (ještě jeden kouzelný exemplář – Vesmírní lidé přinášejí lásku a pravdu). Do stejné kategorie ostatně patří i další známý český spamer, Jan Šinágl:

„Dle platného zákona nelze mé hromadné e-maily považovat za SPAMY. Pokud kohokoliv, jakýmkoliv způsobem obtěžují, může jednoduchým způsobem moji adresu blokovat (Outlook Express – zpráva – blokovat odesílatele). Též je věc vyřízena zasláním Vašeho nesouhlasu – stačí NE. Množství informací bude do voleb narůstat. Věřím, že pochopíte jejich společenskou potřebnost – i při vědomí zatěžujícího rizika pro mnohé z příjemců.“

Spam slouží i k šíření dalších bludů, například viz HERKOLUBUS aneb Rudá planeta. Je důležité vědět, že právě takovéto spamy nejsou rozesíláním obchodních sdělení a ÚOOÚ je „udávat“ nemůžete, podobně jako kauzu Špidlův spam není Špidlův… z roku 2003, ve které se ocitl jako jeden z „provinivších“ se dokonce největší český portál, Seznam.

V Čechách v pohodě i kvůli laxnímu přístupu internetových firem

Český spam má prozatím poměrně snadný život, většina poskytovatelů internetového připojení i služeb má velmi laxní přístup k postihování těch, kteří ve většině případů zjevně porušují jejich vlastní podmínky rozesíláním spamů. Přitom právě poskytovatel internetových služeb je v zahraničí často spolehlivým nástrojem k tomu, aby spam nebyl používán kdekým. A také důvodem, proč většina spamerů své aktivity musí provozovat ze zemí, kde na ně nemůže dosáhnout pravomoc těch, co mu služby postihují.

" Je snad někde napsáno, že za tento rozsah zodpovídáme? Jde pouze o informativní výpis. A pro jistotu blokuji Vaši e-mailovou adresu na našem e-mailovém serveru," i takto může vypadat odpověď poskytovatele internetových služeb v okamžiku stížnosti na jejich zákazníka.

Větší čeští poskytovatelé připojení k Internetu a hostingových služeb bývají zodpovědnější, ale ve většině případů existuje základní problém – trvá jim příliš dlouho, než vůbec něco udělají. Spam – „bulletin“ v PDF od společnosti Lingea jsme například dostával opakovaně velmi dlouho a stížnosti poskytovateli (Volný) moc platné nebyly.

Obecně platí, že většina českých poskytovatelů internetových služeb se bude prostě vymlouvat, případně hrát mrtvého brouka. Používat budou argumentaci, kterou v roce 2003 použil Contactel v kauze Tvujdum.cz. Kauze, která nakonec vedla k jedné z největších pokut v historii ÚOOÚ:

„Je sice pravda, že v prostorách Contactelu je umístěn server zákazníka, ze kterého byla pošta rozeslána, avšak odmítáme názor, že spamming vznikl vinou špatné správy serverů společnosti Contactel. Contactel v žádném případě nenese odpovědnost za obsah odesílaných zpráv, tyto zprávy necenzuruje, cenzurovat nemůže a ani nesmí a jejich počet nelimituje. Navíc není k dispozici ani obecně platná definice spammingu.“

Pokud by čeští poskytovatelé připojení a služeb skutečně brali spam (a nevyžádaná obchodní sdělení) vážně, nebylo by například možné, aby Hotel U Lípy z Kamenice nad Lipou rozesílal své spamy řadu měsíců.

Česká legislativa je občas bezzubá

Jakkoliv vypadá česká legislativa (Zákon o některých službách informační společnosti) zakazující rozesílání nevyžádaných obchodních sdělení jako dostatečně použitelná, má některé poměrně nepříjemné nedostatky. Jedním z nejvíce nepříjemných je možná tato věta:

„Za obchodní sdělení se nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty“.

Už v roce 2004 mi tehdejší ministerstvo informatiky potvrdilo, že e-maily obsahující „pouze“ webovou adresu spamem „nejsou“:

„… je pravdou, že doménové jméno (tedy také url adresa) není považováno za obchodní sdělení ve smyslu zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Za obchodní sdělení se tedy nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti podnikatele, zejména se jedná o doménové jméno či adresu elektronické pošty. Je to vedeno snahou nezničit emailovou komunikaci jako důležitý nástroj pro oslovování zákazníků, ale pokusem o přenesení nákladů z adresáta na rozesílatele. V případě, že adresát nebude mít zájem o sdělení obchodní povahy, nebude muset hradit náklady spojené se stahováním takovéto emailové zprávy, protože velikost emailu obsahujícího url odkaz je zcela zanedbatelná. Naproti tomu šiřitel bude muset hradit hosting serveru, na němž bude mít sdělení obchodní povahy umístěno.“

Právě tato skutečnost je zjevným důvodem pro opravdu masivní spam obsahující vždy pouze www adresy, jako na následujícím příkladu:

screenshot - spam

Právě na tomto spamu, rozesílaném pravidelně několikrát měsíčně už minimálně od října loňského roku, je vidět nejenom bezzubost zákonné úpravy, ale také neochota poskytovatelů připojení a hostingů cokoliv dělat. Ani opakované stížnosti na místo, odkud je spam odesílán, a na místo, kde jsou weby hostované, k ničemu nevedou, zcela klasicky zůstávají bez odpovědi.

Je skoro logické, že domény jsou registrovány na Banan.cz (Radovan Kaluža) – subjektem i osobou známou v jiné spamovací aktivitě, komentářových spamech. A vcelku očekávatelné je i to, že uvedené servery skrývají svého provozovatele za „marketingového správce serveru“ v podobě Global Investment Worldwide Ltd. z Belize. A jediný český kontakt je číslo na mobilní telefon (724 214 358). Ten ale prozměnu přivede na stopu ke společnosti INECON s.r.o..

Čeká český Internet na „svého“ Alana Ralského?

Žebříček zemí, odkud spam pochází
  1. Spojené státy
  2. Čína
  3. Velká Británie
  4. Rusko
  5. Jižní Korea
  6. Německo
  7. Francie
  8. Japonsko
  9. Kanada
  10. Itálie

Česká republika

Zdroj: SpamHaus

Český Internet nemá „spamové krále“ tak jako Internet americký (většina světového spamu pochází nakonec právě z USA, byť je rozesílána odjinud). Jedním ze zdrojů největšího objemu světového spamu je Alan Ralsky. Zajímavý je i tím, že ochotně pózuje pro média. A očekávatelně tvrdí, že jeho podnikání je legitimní, že prostě podniká v komerčním rozesílání elektronické pošty, a vše co dělá, vyhovuje zákonům.

Wikipedia v jeho hesle uvádí, že spamovací aktivity začal v roce 1996 poté, co se mu nepodařilo uspět jako prodejci pojištění. V roce 2002 poskytl interview pro The Detroit News a přes Slashdot, kde se odkaz na interview objevil, se rázem stal cílem nevídané pozornosti. Zejména poté, co se objevila jeho domovská adresa – stovka internetových uživatelů se postarala o zápis jeho adresy do inzertních seznamů a zasílání katalogů zdarma. Paradoxně se tak internetový spamovací král stal obětí klasického papírového spamu. Pochopitelně se mu to nelíbilo.

V rozhovoru nicméně uvedl, že „toto je nejlepší podnikání na světě. Nikdy ho neukončím, líbí se mi, co dělám.“

Rejstřík Alana Ralského je každopádně zajímavý, figuruje v něm i vězení, několikaletá podmínka, zásah FBI, které mu zabavilo počítače i finanční záznamy. Právě zásah FBI, které v roce 2005 vtrhlo do jeho domu, stejně tak jako do domu jeho zetě, vedl k efektivnímu konci jeho spamovacího podnikání. SpamHaus má pro Alana Ralského přehled čítající 99 záznamů. Můžete tam například objevit i přehled všech jmen (jednotlivců i firem), které Alan Ralsky používal.

Konec jeho kariéry je nicméně opravdu až o tři roky později; právě v lednu tohoto roku byl obžalován po tříletém vyšetřování. Americké ministerstvo spravedlnosti (DOJ) jeho obžalobě věnovalo samostatnou tiskovou zprávu. V ní je velmi jasně vidět, jak daleko mohou sahat vazby a aktivity v spamerských sítích. V obžalobě figuruje nejenom Alan M. Ralsky a jeho zeť, ale také další lidé pocházející z Kanady, Hong Kongu i Ruska.

„Dnešní obvinění se snaží ukončit jednu z největších ilegálních spamovacích a podvodných činnosti v zemi, mezinárodní schéma finančně těžící z manipulace cen akcií prostřednictvím nelegálních spamovacích e-mailových nabídek,“ uvádí se v prohlašení DOJ.

Ralsky, kterému je 52 let, spolu s deseti dalšími obviněnými rozesílal desítky milionů nevyžádaných zpráv po celém světě. Cílem bylo umělé navýšení cen akcií čínských společnosti a následný prodej akcií. Dnes mu hrozí až dvacet let vězení za jedno z vznesených obvinění, včetně pokuty 250 000 dolarů. Podvodné aktivity mu, podle obvinění, přinesly až 3 miliony dolarů jenom v létě roku 2005.

UX DAy - tip 2

Jeden z „nejvíce nenáviděných lidí v USA“, jak ho označují některá média, nebyl aktivní pouze v tomto podvodném schématu. Spamy rozesílal i v podobě milionů inzerátů na produkty vylepšující sexuální život, stejně tak jako nabídky „zaručených“ návodů, jak zbohatnout.

Nikoho podobného na českém Internetu nejspíš nemáme. Pokud se podíváte na průřez historií českého spamu, najdete nicméně řadu podobností. Zejména tam, kde se český spam zaměřuje na „finanční produkty“ (viz v předchozím oddíle zmíněný INECON). Většina českého spamu ale patří do kategorie propagace produktů a služeb přímo firmami, které je prodávají. V rozesílkách jim sice čas od času pomáhají „marketingové“ agentury, ale žádný na český Internet se specializující spamový král není v dohledu.

Jak moc vás obtěžuje spam?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Konzultant a publicista, provozuje www.pooh.cz. Podle některých si myslí, že rozumí všemu, sám je však přesvědčen o pravém opaku a ani v 30+ letech nedokázal přijít na to, jak mít peníze a nepracovat.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).