Spory v českém Second Life

Léto je v plném proudu, ale navzdory klasické „okurkové sezoně“ se přece jen čas od času stane něco, co si zaslouží naší pozornost. V posledních dnech a týdnech se kupříkladu rozhořel jeden starší spor, ve kterém proti sobě stojí Martin Dvořák ze společnosti BENETA (respektive beVirtual s.r.o.) a Jaroslav Peňaška se svou firmou Informační systémy ( http://www.pe­naska.kvalitne­.cz ) (a virtuální společností DÉJÀ VU International). U nás na Lupě se tento „konflikt“ projevil zejména tím, že se před několika dny skoro u všech starších článků o Second Life objevily komentáře zaměřené právě proti Benetě. Podobné komentáře (dalo by se říci spamy) se minulý týden vyskytly i na dalších serverech a diskusních fórech.

Odpověď na otázku „o co vlastně jde?“ není úplně jednoduchá, protože počátky těchto problémů sahají až do března 2007, kdy spolu začali pan Dvořák a pan Peňaška komunikovat a spolupracovat. Tato spolupráce trvala několik měsíců, nicméně někdy v srpnu se kvůli neshodám rozešli. Přesné příčiny se bohužel v podstatě nikde neobjevují a obě strany vidí problémy jinde. Podle pana Dvořáka byla tím důvodem zejména nespolehlivost a nedostatečná kvalita práce pana Peňašky; a pan Peňaška si pro změnu stěžuje, že mu v Benetě upírali jeho zásluhy a vydávali je za své.

Ale podívejme se na celou chronologii postupně, a vraťme se zpátky na začátek, tedy do března roku 2007. Beneta se v té době začínala o fenomén Second Life intenzívně zajímat (koncem února například vznikly první příspěvky na portálu secondlife.cz), a pan Peňaška se ve světě Second Life už dokonce nějakou chvíli pohyboval se svou SL firmou Déjà Vu International. Pracoval mimo jiné na vývoji programu „Second Life Speech Tools“, což byl text-to-speech engine, který četl chaty a umožnil postavám „mluvit“.

Zpočátku vše vypadalo relativně klidně, spolupráce byla přínosná pro obě strany. Jak uvádějí i oficiální tiskové zprávy, Déjà Vu International operovala jako „divize“ Benety, kde pan Peňaška získal pozici technologického vedoucího. Informační kampaň se vydařila, a v následujících měsících nastal svým způsobem „boom“ českého Second Life, kdy se o něm začalo mnohem více psát v médiích a zájem o „druhý život“ pozvolna projevovaly i různé firmy. Vznikla také sesterská společnost Benety, beVirtual s.r.o., která zajišťovala právě aktivity spojené se SL.

V dubnu 2007 se software Second Life Speech Tools objevil na prestižní akci Second Life Expo, koncem měsíce byla vydána i historicky první česká lokalizace SL. Významnou událostí byla i sobota 12. května, kdy oba pánové vystoupili na brněnské konferenci Games Developers Session 2007 se společnou přednáškou s názvem „Tvořivost a obchod v Second Life“ (videozáznam je možné shlédnou v archivu přednášek Masarykovy univerzity).

I další události na poli české Second Life scény byly zejména pro její komunitu povzbudivé – v polovině května došlo k prvnímu virtuálnímu srazu komunity kolem portálu secondlife.cz (sešly se tehdy asi tři desítky avatarů), a v průběhu června začala stavba československého města, které později dostalo název Bohemia (oficiální otevření proběhlo 14. září). V následujících měsících začaly do města přicházet různé firmy a instituce, a tento trend pokračuje v podstatě do dnešní doby.

Bohužel, zhruba ve stejném období se cesty pana Dvořáka a pana Peňašky rozešly, a z důvodů, které znají zřejmě jen oni, to nebyl rozchod příliš klidný. Svou úlohu možná sehrál i zamýšlený Peňaškův projekt SL časopisu, který mohl být panem Dvořákem chápán jako konkurence. Ať už byly příčiny jakékoliv, brzy došlo i na ostrá slova, a později také různá nařčení. Vše vyvrcholilo 24. října 2007, kdy pan Peňaška vystoupil na tiskové konferenci Českého rozhlasu v rámci veletrhu INVEX, a obvinil pana Dvořáka a Benetu z celé řady trestných činů. Situaci museli řešit organizátoři i policie a Beneta k celé události následně vydala oficiální vyjádření.

Incident se kupodivu téměř vůbec neobjevil v médiích, což ale nic nemění na skutečnosti, že vztahy obou bývalých kolegů klesly na bod mrazu. Po dobu několika měsíců mezi nimi panovalanapjatá atmosféra, a období relativního klidu se střídala s občasnými kritickými příspěvky pana Peňašky (na webech secondlife.cz či secondlife.sk, pod různými články na Internetu atd.). V posledních několika týdnech tyto aktivity nabraly na intenzitě, a podobných komentářů se během několika dnů objevily řádově desítky. Ostatně právě tyto „virtuální nepokoje“ mne inspirovaly k tomu, abych na celou situaci podíval podrobněji.

Během své rešerše jsem si pročetl desítky a desítky článků na různých webech a blozích, a v zhruba stovky diskusních příspěvků pod jednotlivými texty. Mimo jiné jsem se ujistil v tom, že podobně jako v reálném životě, ani v Second Life nelze příliš generalizovat (že například nějaká skupina je homogenní a má stejné cíle), spíše naopak. Nejen mezi celými městy, ale i mezi jednotlivými rezidenty (uživateli) existuje spletitá síť vzájemných vazeb, sympatií a antipatií, které se navíc v průběhu doby mění a vyvíjejí.

Virtuální světy samozřejmě do jisté míry jen reflektují realitu, takže není divu, že trpí podobnými problémy jako svět kolem nás. A stejně jako se lidé dokáží zuřivě hádat v diskusích o reformě zdravotnictví, o radaru v Brdech nebo o regulaci Internetu, tak obdobné konflikty probíhají i v Second Life. A to de facto všude – v Bohemii pod správou pana Dvořáka (kde už byla řada vyhrocených diskusí, a konala se i jedna demonstrace), ve Valutě pana Peňašky a Patrika Martynova (ta se pro změnu před několika dny kvůli vnitřním sporům rozpadla na Czechii a Slovakii) a jistě i v dalších českých městech, oblastech a skupinách, kterých je samozřejmě mnohem více (jen se o nich tak často nepíše).

Co se týče samotného konfliktu mezi Déjà Vu a Benetou, domnívám se, že i zde sehrály větší úlohu vzájemné antipatie či neústupnost, spíše než reálné překážky. Pan Peňaška chce celou dobu jediné: aby mu byly přiznány jeho zásluhy, a aby si Beneta jeho práci nepřivlastňovala. Pan Dvořák zase zcela logicky opakovaně požaduje, aby o jeho společnosti nebyly šířeny pomluvy, a aby přestaly zmiňované útoky a obvinění. A přestože se tyto cíle v podstatě nevylučují, prostředky k jejich dosažení jsou voleny poněkud nešťastně, a zahrnují i zmiňované osobní útoky či hrozby žalobou.

Ačkoliv celý spor působí na první pohled komplikovaně, ve skutečnosti není takový problém najít si potřebné informace. Nakonec je možné dokonce zjistit (po odečtení většiny emocí nebo zavádějící rétoriky), že se obě strany v řadě věcí překvapivě shodují. Tak například pan Peňaška je skutečně autorem softwaru Second Life Speech Tools, a Beneta jen podotýká, že z tohoto produktu neměla žádný přímý zisk ani v období vzájemné kooperace. Pan Peňaška je také autorem prvního překladu SL do češtiny, nicméně po přerušení spolupráce vyvinula Beneta svou vlastní verzi a průběžně ji aktualizuje. Nu a co se týče samotného šíření Second Life v českém prostředí, podílely se na něm oba subjekty – zavedená společnost Beneta využila své jméno a marketing, zatímco Déjà Vu mohla nabídnout jednak produkty a jednak zkušenosti s tímto virtuálním světem. A mimochodem, první významnější komunitu kolem sebe nevybudoval ani pan Dvořák, ani pan Peňaška, ale jistá Malarwen Hall, která založila skupinu „Czechs Unite“ již někdy v roce 2006.

Jedním dechem je třeba ale zdůraznit, že nadávky či spamování jsou velmi nevhodným způsobem komunikace či získávání pozornosti, a přinejmenším to dotyčného sráží v očích čtenářů. To je ovšem pravidlo, které by si měl uvědomit de facto každý uživatel internetu. Možná bychom se dnes a denně nemuseli setkávat s vulgarismy a flamewars pod téměř každou diskusí (a teď nemám na mysli jen v tomto ohledu nechvalně známé Novinky.cz, podobné prohřešky proti netiketě se objevují téměř všude).

Tak jako tak, nyní je řada na obou hlavních aktérech. Jen oni totiž mají ve svých rukou možnost buď neshody dále eskalovat, a dotlačit jeden druhého možná až ke komplikovanému a nákladnému soudnímu sporu, a nebo se mohou pokusit uzavřít příměří. To by mělo samozřejmě hned několik výhod: oba by se mohli namísto malicherných konfliktů věnovat svým vlastním projektům, česká Second Life komunita by si konečně oddychla a ostatní čtenáři by se alespoň nemuseli obávat, odkud zase vyskočí nějaký kousavý komentář.