Hlavní navigace

SSSCA --- Orwellův zlý sen se naplňuje

Ladislav Zajíček 10. 9. 2001

V USA se vyklubal zákon DMCA zakazující otevřený základní výzkum v kryptografii pod trestem vězení, a snahy prosadit jej po celém světě (včetně Evropské unie) sílí. Navíc současně vzniká zákon SSSCA, přikazující firmám implementovat státem schválené ochrany všeho. Občan nebude smět používat nic (--- jinak vězení).

Před pár lety jsem začal nastiňovat vize o orwellovském světě, který povstane z totalitní korporativní nadvlády nade vším pozemským. Skoro pro všechny to tenkrát byla velká exotika, nesmysl, paranoia, úlet (a dodnes je i přes důkazy o opaku). V Internetu jsem viděl dva ostré protipóly: osvobození lidí od rigidních — i obsahových — omezení fyzické distribuce informací na straně jedné, orwellizaci světa „zákonodárným“ a technickým preferováním informačních zdrojů, plně ovládaných korporacemi, na straně druhé. Střet obou protipólů právě probíhá. Bohužel se ukazuje, že „exotické vize“ se naplňují.

Po zákonu DMCA, hrozícím vězením a pokutami každému, kdo by prováděl zpětné inženýrství a otevřeně informoval o šifrovacích technologiích, je tu jeho SSSCA — viz Security Systems Standards and Certification Act. Zákon navrhuje předseda Obchodního výboru Senátu USA, Fritz Hollings. Pokud byste chtěli stručnější výtah, je na serveru Politech.

Hlavní body SSSCA (zkráceno):

  • Odst. 101 (a) — Zákon poruší každý, kdo vyrobí, importuje, veřejně nabízí, poskytuje nebo jakkoli šíří interaktivní digitální zařízení, které neobsahuje a neprovozuje bezpečnostní technologie, schválené (státem) podle odst. 104.
  • Odst. 101 (b) — Předchozí odst. 101 (a) se nevztahuje na zařízení, která byla legálně vyrobena nebo dovezena a prodána před datem platnosti tohoto zákona.
  • Odst. 102 — Všechny počítačové služby jsou povinné být v souladu se schválenými technologiemi, a to jak v přenosu dat, tak v jejich ukládání.
  • Odst. 103 — Nikdo nesmí odstranit nebo pozměnit schválené bezpečnostní technologie v jakémkoli interaktivním digitálním zařízení, přenášet nebo veřejně zprostředkovat jakýkoli copyrightově či jinak chráněný materiál, ze kterého byly odstraněny, resp. u něj byly pozměněny bezpečnostní technologie.
  • Odst. 104 — Subjekty soukromého sektoru dostanou 12 měsíců na to, aby Ministerstvu obchodu USA vyjádřily svůj souhlas se státem schválenými standardy bezpečnostních technologií. Těmito subjekty jsou představitelé výrobců interaktivních digitálních zařízení a majitelů copyrightů. Pokud nějaký subjekt nevyjádří souhlas do 12 měsíců, ministerstvo „vstoupí do subjektu“. Jakákoli bezpečnostní technologie, kterou subjekty budou chtít používat, musí být předem schválena státem. Stát schválí jen technologie, na které se poskytují licence v rozumné, nediskriminující výši licenčních poplatků.
  • Odst. 108 — Porušení zákona budou posuzována ve dvou rovinách — trestního a občanského práva. Zločinu na úrovni trestního práva se dopustí každý, kdo zákon poruší s úmyslem komerčního, resp. osobního zisku. Při prvním porušení je trest vězení do 5 let nebo/i pokuta do výše 500.000 dolarů. Při dalším porušení do 10 let a 1.000.000 dolarů. Jiná porušení podléhají občanskému právu, nevylučujícímu finanční tresty (což rovněž nevylučuje překvalifikaci na zločin trestního práva, ale i na několik zločinů, jejichž sazby se v USA sčítají).

Co se v návrhu zákona myslí „interaktivním digitálním zařízením“? Podle amerických zákonů je to „jakýkoli stroj, zařízení, výrobek, software nebo technologie, bez ohledu na to, zda je vytvořen nebo nabízen jako část jiného stroje, zařízení, výrobku, softwaru nebo technologie, která je vytvořena, nabízena nebo používána pro účely ukládání, získávání, operování, představování, přenášení, přijímání nebo kopírování informací v digitální podobě.“ Jinak řečeno — je to cokoli, s čím manipuluje jakýkoli procesor.

Pokud jde o definici interaktivních počítačových služeb, těmi je všechno, co umožňuje přístup k datům v počítačové síti, zvláště pak na Internetu. Jmenovitě jsou v zákoně uvedeny knihovny a vzdělávací instituce.

SSSCA tedy přikazuje producentům hardwaru a softwaru, který se jakkoli dostane do kontaktu s copyrightově nebo jinak chráněným obsahem, začlenit do svých produktů státem schválené bezpečnostní technologie. Bez takového začlenění se producent dopustí těžkého porušení zákona SSSCA. Pokud jde o hardware, bude nutná implementace státních technologií do každého počítačového zařízení.

V případě producentů softwaru bude nezbytná implementace těchto technologií do jader operačních systémů, i do dalšího softwaru. To je konec otevřeného kódu v jeho pravém významu — nelze pochybovat o tom, že technologie budou patentované a uzavřené, a producenti čehokoli budou povinni platit za jejich implementaci licenční poplatky.

Důsledkem by mohla být především kriminalizace „free“ (svobodného) softwaru a následně i otevřeného kódu. Podle mého názoru je i to jedním z hlavních cílů postupně řetězené „zákonodárné tvorby“, placené a řízené stále mocnějšími korporacemi. Jde o „legální“ analogii pronikání zločineckých mafií do státních institucí.

Na trhu se postupně nebude smět objevit jakékoli digitální zařízení, v němž nebude cesta od vstupu až po výstup kontrolována státem (rozuměj — korporacemi). Počítače se stanou něčím na úrovni spotřebních přehrávačů DVD. Budoucí vývoj obrovské části výpočetní techniky budou schvalovat korporace s jim podřízenými zákonodárnými a exekutivními orgány (parlamenty, soudy a policií). Jejich exekutiva bude tvrdě pronásledovat každého, kdo ve všem nevyhoví panujícícím pravidlům korporativního stá­tu.

Pokud jde o pronásledování lidí, je korporativní stát naprosto nemilosrdný. Důkaz o své mentalitě poskytl především případem ruského programátora Dmitrije Skljarova, kterému zmnožil počet jeho zločinů na pět se součtem trestů na 25 let vězení a 2,25 milionu dolarů pokuty (rekvalifikace a rozšíření porušení amerického zákona DMCA o další zločiny).

Skljarov neudělal nic víc, než že v Moskvě programoval pro ruskou firmu a studoval počítačové vědy na moskevské universitě. Jak Skljarovova programátorská činnost, tak jeho studium jsou v Rusku naprosto legální. Udělal jednu zásadní chybu — vstoupil na území cizího korporativního státu, který ho zatkl se záměrem dát exemplární výstrahu všem, kteří by si kdekoli na světě chtěli pohrávat se softwarovým kódem způsobem, jaký se korporativnímu státu USA nelíbí. Skljarov může mít zcela zničený život (v Moskvě má ženu a dvě malé děti). Miliony dolarů na pokuty nedá nikdy dohromady, takže ho jako veledlužníka z USA nepustí ani po případném odsezení 25 let v amerických vězeních.

Jedinou reakcí oslabeného Ruska bylo doporučení ruským občanům, aby si dobře rozmysleli svou eventuelní cestu do USA. Programátoři vyzývají k bojkotu počítačových konferencí v USA a k jejich pořádání mimo území USA. Neameričtí programátoři, kteří z různých důvodů jezdí do USA, přestali zveřejňovat výsledky svých prací ze strachu před svým zatčením a trávením života v amerických věznicích. Objevují se i úvahy o emigraci amerických „počítačovců“ z USA.

To jsou pouze počáteční důsledky jednoho zákona DMCA v praxi. Navrhovaný SSSCA, vedle kterého DMCA z roku 1998 vypadá jako nedomrlý bratříček, by měl neporovnatelně katastrofálnější dopady na celý svět. Výsledkem by bylo státem nařízené zakrňování výpočetní techniky a totalitní posílení ekonomické a politické moci korporací nad lidmi. Plus totální kontrola nad tím, kdo co jak používá, za co kdy zaplatil, na co se bude smět dívat, co poslouchat a co používat. A to výhradně pro osobní prospěch skupinky majitelů korporací, na léta dopředu programujících politiku, kulturu, techniku a život každého člověka žijícího v globálně spjatých korporativních státech.

Co s tím? Diskuse Congress Plans DMCA Sequel: The SSSCA na Slashdotu je v tomto směru značně bezradná. Do podstaty SSSCA a zoufalých následků jeho přijetí vidí jen zkušení „počítačovci“. Nakonec zkuste sami někomu, kdo o výpočetní technice nic moc nebo vůbec nic neví, vysvětlit, o co jde. Zaručeně nepochodíte. A i když nějaká z výjimek něco z toho pochopí, celek nikdy. Bez hlubších znalostí to nejde. To je pochopitelně voda na mlým hladkému „zákonodárnému“ upevňování korporativní moci. Těch pár tisíc ukřičených programátorů je zcela bezvýznamných.

90 procent konzumentů to vůbec nezajímá. Stále si budou moci kupovat cédéčka a DVD, cpát se hamburgery a chodit do hypermarketů — tak o co jde, ne? Výrobci budou vyrábět, distributoři distribuovat a prodejci prodávat cokoli. Pokud to bude i s nějakými státními technologiemi, jim bude úplně buřt. Na celém procesu výroby a odbytu to nic nezmění. 90 procent lidí si to bude kupovat tak jako tak. FBI ve službách korporací postupně zlikviduje „undergroudové“ sítě. Na Internetu budou poskytovatelé internetového připojení povinni blokovat, případně hlásit cokoli, co nebude splňovat státní standardy. Každý dostane poloskryté ID pro jeho osobní šmírování (už tak je ho na Inetu tolik, že škoda mluvit) atd.

Podstata věci je zcela jinde. V postupném odstřelování práv občanů a v jejich formování do budoucích přiťouplých konzumentů. Pochopitelně zcela v rozporu s duchem ústavy. Korporativní stát roste na oklešťování až úplném odebírání práv tvůrcům čehokoli, co je vhodné k masové produkci. Např. copyright je obchodovatelnou komoditou. Copyright ale vznikl se záměrem zajistit autorům a intepretům přímou kompenzaci jejich úsilí na vymezenou krátkou dobu (podobně jako v případě patentů).

Autorské právo ani copyright nebyly obchodovatelné. To nevydrželo dlouho. Schopnost tvořit se hodnotově dostává na úroveň schopnosti uklízet veřejné záchodky. Jen ten, kdo má miliardy, může tvůrci hodit něco málo do klobouku, pokud se jím vůbec bude zabývat. A pak na něm vytříská milionkrát víc. Může přitom zůstat ležet. Na všechno má „své najaté lidi“. Korporacemi „najatí konzumenti“ se mu postarají o příjmy, protože kupují jeho produkci — nic jiného na trhu už neexistuje. Najatí konzumenti vrací své malé korporativní mzdy korporacím, které z toho platí i své nákupy zákonů v parlamentech. Dokonale uzavřený kruh.

Americké „korporativní zákonodárství“ slouží odhadem 0,05 procent obyvatelstva, tj. největším boháčům, pokrývajícím utilitární potřeby politiků a jejich stran. A hamižně toužícím po hromadění ještě větších majetků, než je nějakých ubohých pár desítek miliard dolarů. Toho bez totalitních mechanismů dosáhnout nelze. Svobodu toho davu tam dole je nutno — úměrně momentálním potřebám — vypouštět jako vzduch z pneumatiky. Majitele korporací nesmí hrozit zjevení se jakékoli sebemenší konkurence. Všichni musejí být stále jasněji závislejší na korporativních ultraboháčích. Tak se přeměňuje včerejší demokracie na korporativní totalitu. Není na tom nic až tak pozoruhodného. Každý centralistický systém v sobě postupně koncentruje stále víc manipulativní moci nad lidmi a omezuje je ve všem, v čem jen právě může. Vše probíhá v atmosféře rostoucí apatie. Snem a cílem (nejen) amerických korporací je jeden globální celosvětový systém, na jehož vrcholku budou sedět ony samy.

Za diktátora Ceaucesca si Rumuni museli každý rok obnovovat státem udílené licence na dovolení používat svůj vlastní psací stroj. Tresty za porušení zákona byly značné (jako za porušení DMCA a SSSCA). Pokud nebudete mít americkým státem zaregistrovaný počítač (resp. v něm ukryté schválené technologie), dopadnete jako Rumun s neregistrovaným psacím strojem v jedné z nejtvrdších komunistických diktatur světa. A pokud v USA přistanete s notebookem, který nebude korporativním státem schválený, zřejmě vám nepomůže ani to, že jste občan České republiky a pracujete a žijete v Praze, kde nečiníte vůbec nic nezákonného. Občan Ruska — Dmitrij Skljarov — by vám o tom mohl vyprávět dlouho, předlouho…

Anketa

Domníváte se, že politici podlehnou korporativní moci a spoluvytvoří korporativní státy?

Našli jste v článku chybu?

29. 9. 2003 16:11

Petr (neregistrovaný)
Koukám tady na to stádo tupců co tu chytračí na Lupě a chce se mi zvracet!Děte s těmahle kecama do prdele a radši koukejte přiložit ruce k dílu a něco kloudnýho vymyslet aby náš stát nebyl pořád v těhle sračkách,..pod vládou těhle debilů!
Sbohem

29. 9. 2003 16:10

Petr (neregistrovaný)
Koukám tady na to stádo tupců co tu chytračí na Lupě a chce se mi zvracet!Děte s těmahle kecama do prdele a radši koukejte přiložit ruce k dílu a něco kloudnýho vymyslet aby náš stát nebyl pořád v těhle sračkách,..pod vládou těhle debilů!
Sbohem
Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Vitalia.cz: Jak koupit Mikuláše a nenaletět

Jak koupit Mikuláše a nenaletět

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

120na80.cz: Bojíte se encefalitidy?

Bojíte se encefalitidy?

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

120na80.cz: 5 poporodních problémů a jejich řešení

5 poporodních problémů a jejich řešení

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá