Stalo se: má Česko víc WiFi přípojek než celá EU?

Evropská komise vydala svou jedenáctou hodnotící zprávu o stavu elektronických komunikací. Ani jí se nezdá, že by ČR měla mít více broadbandových WiFi přípojek než celý zbytek Evropské unie dohromady. Český Telecom zveřejnil své auditované výsledky za loňský rok a oznámil vyplacení dividendy. Karneval Media představil novou nabídku svých internetových služeb.

Minulý týden přinesl hned několik zásadních zpráv a oznámení, které by samy o sobě vydaly na celý článek. Tak třeba v Bruselu konečně zveřejnili pravidelnou (v pořadí již jedenáctou) hodnotící zprávu o implementaci regulačního rámce elektronických komunikací . Jde o zprávu za rok 2005, přesněji: hodnotící stav regulace v jednotlivých členských zemích k 1. prosinci 2005 a stav rozvoje trhu k 1. září 2005 (nebo k 1. říjnu 2005).

Letos byla tato zpráva vydána o něco později než obvykle (20. února 2006), kdy vyšla ještě před koncem roku. Možná proto, že je komplikovanější kvůli nutnosti srovnávat vývoj i v nových členských zemích. Ale to se týkalo již i předchozí (desáté) hodnotící zprávy, která jako první „pokrývala“ již i nové členské země, a byla vydána ještě v prosinci 2004. A jak tedy ČR v očích Bruselu dopadla?

Jak hodnotí Brusel

Podrobnější rozbor hodnotící zprávy by byl spíše na několik samostatných článků, proto jen opravdu stručně: celkové hodnocení České republiky nevychází až tak zle. Zpráva kvituje, že došlo k převzetí nového regulačního rámce (byť s ročním zpožděním) a že ČR k němu připravila i nezbytnou sekundární legislativu.

Evropská unie Česku přesto vytýká několik zásadních nedostatků, kvůli kterým již zahájila vůči ČR tzv. infringement procedure (jakési „přestupkové řízení, formálně "řízení o porušení Smlouvy“). Ale všechno jsou to věci, o kterých se již delší dobu ví, a naštěstí se s nimi již také něco dělá. Takže třeba výtka vůči nezavedení mobilní přenositelnosti jako takové byla vyřešena k 15. lednu 2006, podobně jako výtka vůči neexistenci (úplných) veřejných telefonních seznamů a informačních služeb o telefonních číslech (které také již existují). Teprve čas ale ukáže, zda Česko tyto požadavky splnilo s dostatečnou „kvalitou“ tak, aby skutečně fungovaly, nebo jim vyhovělo jen formálně. Evropská unie si totiž všímá i tohoto aspektu.

Naopak stále „nedořešeny“ jsou námitky EU a již zahájená „infringement procedures“ kvůli tomu, že:

  • dosud nejsou hotovy analýzy relevantních trhů (měly být do konce ledna, ale nejsou),
  • transpozice direktivy o ochraně osobních údajů (ePrivacy) prý obsahuje chybu. Jednat se má o (nesprávnou) výjimku z principu opt-in, která umožňuje využívat bez předchozího souhlasu některá osobní data pro potřeby přímého marketingu.

Zpráva však vznáší vůči ČR i řadu dalších výtek, negativních konstatování či jen upozornění. Například:

  • Stále nedosáhla potřebného zvýšení konkurence v oblasti DSL. Zpráva uvádí ČR jako jednu ze sedmi zemí, kde dochází k opačnému trendu (ke zvyšování tržního podílu inkumbenta místo nástupu konkurence).
  • Rozhodnutí regulátora z dubna 2005, kterým radikálně snížil terminační poplatky za dial-up, vyvolalo výrazné pnutí na trhu pevných služeb s ohledem na to, že koncové ceny se nezměnily (ba spíše vzrostly, dovolím si dodat). Příslušné rozhodnutí regulátora podle EU radikálně změnilo situaci na velkoobchodním trhu s dial-upem, bylo tvrdě kritizováno alternativními operátory, a i pro koncové zákazníky je zdrojem nejistoty (co bude dále s tímto trhem).
  • Zpráva uvádí, že podíl inkumbenta (Českého Telecomu, ČTc) na trhu DSL je přibližně 88 procent (zatímco ČTc sám uvádí dlouhodobě 80 procent a naposledy připustil 82 procenta). Konstatuje, že je nutné zlepšit podmínky pro efektivní konkurenci v oblasti DSL služeb.

V souvislosti s konstatováním o nutnosti podpořit efektivní konkurenci v oblasti DSL zmiňuje zpráva také rozhodnutí regulátora o ADSL propojení (z dubna 2004), které nebylo fakticky naplněno – a místo (regulovaného) ADSL propojení je využíván (neregulovaný) režim přístupu, skrze velkoobchodní nabídku a „přeprodej“ služeb Českého Telecomu.

Jsme králi v počtu bezdrátových přípojek?

Jak jsem ale psal zde na Lupě již minule, český regulátor (Český telekomunikační úřad, ČTÚ) již dal najevo, že předmětné rozhodnutí o ADSL propojení nehodlá napravit tak, aby bylo využíváno, ale hodlá jej naopak zrušit (a to na základě argumentu, že využíváno není). To mi nepřijde v souladu s požadavkem EU na zlepšení podmínek pro efektivní konkurenci na trhu. I v souvislosti s dalším signalizovaným krokem regulátora, kterým by mělo být konstatování, že ani Český Telecom nemá v ČR postavení s významnou tržní silou (SMP, Significant Market Power) na velkoobchodním trhu s broadbandem (podrobněji viz např. článek Kolik je doopravdy v ČR broadbandu?).

Hlavním podkladem pro takovéto konstatování má být statistika. Nikoli ovšem statistika popisující velkoobchodní trh, ale situaci na trhu maloobchodním, konkrétně rozložení broadbandových přípojek podle použité technologie. Zde totiž regulátor došel (předběžně) k závěru, že ADSL v Česku představuje jen asi 40 procent všech broadbandových přípojek. To proto, že kromě ADSL mají být (na maloobchodním trhu) zastoupeny v opravdu velké míře i bezdrátové přípojky, hlavně WiFi. Konkrétně podle odhadu samotného Českého Telecomu, který v lednu 2006 hovořil o celkovém počtu 723.000 broad­bandových přípojek (podrobněji), to má být cca 35 procent (tj. asi 253.000 bezdrá­tových přípojek).

Zpráva EU uvádí (k 1. září 2005) poněkud nižší čísla, než jaká v lednu 2006 prezentoval Český Telecom: podíl bezdrátových přípojek odhaduje na 32 procent a jejich absolutní počet na 180.000. Nicméně i k tomuto číslu dodává velmi významný závěr: pokud by to byla pravda, v ČR by bylo plných 66 procent všech bezdrátových místních smyček (jak je zpráva označuje) v celé EU, za všech 25 členských zemí Unie! To pochopitelně přišlo divné i autorům hodnotící zprávy, kteří sami zdůraznili, že podíl 66 procent neodpovídá tomu, že ČR má jen dvě procenta obyvatel celé EU. Svůj závěr však zformulovali velmi diplomaticky: tyto údaje je třeba ještě podrobněji prozkoumat.

Znovu ale připomínám to nejpodstatnější: v Česku se na základě těchto čísel (resp. ještě vyšších) regulátor možná chystá k zásadnímu rozhodnutí, které by významně ovlivnilo situaci na celém trhu – ke konstatování, že ani Český Telecom nemá na českém velkoobchodním trhu postavení s významnou tržní silou! Pak by celý segment trhu (velkoobchodní trh s broadbandem) zůstal zcela bez regulace a z principu by na něm nemohlo dojít ke zneužití dominantního postavení (když by nikdo takové postavení neměl).

Hospodářské výsledky Českého Telecomu

Pojďme nyní k další významné zprávě z minulého týdne, kterou je (auditovaná) zpráva o hospodaření Českého Telecomu v roce 2005. Tedy v roce, kdy jeho majoritní část převzala španělská Telefónika, která také poněkud pozměnila „účetní politiku“ firmy. Nyní vykazované výsledky tak nejsou úplně přesně porovnatelné s těmi o rok staršími, ale faktické rozdíly jsou asi významné a patrné spíše jen pro finanční analytiky a lidi kolem financí. K ekonomickým výsledkům proto jen stručné konstatování, převzaté právě od analytiků (zdroj):

Celkově (..) byly tržby firmy meziročně téměř nezměněny a překonaly odhady trhu. Provozní i čistý zisk byl sice nižší než očekávání, to ale bylo způsobeno pouze jednorázovými odpisy ve výši 1,3 mld. korun. Bez nich by byly výsledky vysoko nad odhady.

S výsledky hospodaření souvisí i zpráva o záměru vyplatit dividendy:

Představenstvo Českého Telecomu zamýšlí navrhnout na valné hromadě, která se bude konat koncem dubna 2006, vyplacení dividendy ve výši 45 korun na akcii, tj. celkem 14.494.046 tisíc korun, s výplatou ve druhé polovině roku 2006. To představuje rozdělení celkové částky čistého zisku za rok 2005 a nerozdělených zisků z minulých let. Tento návrh odráží situaci, kdy v loňském roce nebyla vyplacena žádná dividenda a společnost je schopna generovat zisk a silné hotovostní toky.

Telefónika nyní vlastní cca 70 procent akcií Českého Telecomu, takže z uváděných 14,5 mld. korun by měla sama získat cca 10,1 mld. korun. Ty pak budou kompenzovat část jejích výdajů na zakoupení celého dnes vlastněného balíku akcií (jen za státem vlastněných 51 procent to bylo 82,6 mld. korun).

Kolik je v ČR pevných telefonních linek?

Pojďme ale k provozním výsledkům, které Český Telecom také zveřejnil spolu s hospodářskými. Zde jsem také doufal, že nový vlastník změní jednu podivnou „zvláštnost“ ve výkazech provozních výsledků, ale nestalo se. Jde o počet hlavních telefonních stanic (HTS), kterých ČTc za loňský rok vykázal 3.126.015. Toto výsledné číslo je přitom součtem:

  • 2.651.543 PSTN linek (tedy klasických analogových telefonních linek),
  • 448.986 ISDN kanálů,
  • 25.486 veřejných telefonních automatů.

Výsledný součet je samozřejmě v pořádku. Problém je ale s ISDN kanály, kde neplatí rovnítko mezi „hlavní telefonní stanicí“ a ISDN kanálem. Pokud někdo má doma či v kanceláři digitální telefonní linku (přípojku euroISDN2, resp. ISDN BRI), do počtu zřízených ISDN kanálů přispívá hned dvakrát, za oba B kanály své digitální linky . A když jde o přípojky ISDN PRI (euroISDN30), které mají firemní zákazníci, pak dokonce 30krát. Navíc u firemních zákazníků, kteří přes přípojky PRI připojují své pobočkové telefonní ústředny, je vůbec otázkou, zda má smysl mluvit o „hlavních telefonních stanicích“ a jak je definovat. Hlavně ale: nepřijde mi správně sčítat PSTN linky (tj, analogové linky) s počty ISDN kanálů a výsledek prohlásit za počet „hlavních telefonních stanic“.

Když už jsme ale u ISDN kanálů: jejich počet poprvé meziročně poklesl ze 492.000 na 449.000, tedy o cca 8,7 procenta. Počet analogových (PSTN) telefonních linek za stejné meziroční období klesl ze 2.850.214 na 2.651.543, tj. o 198.671, což odpovídá poklesu o cca 6,97 procenta. Naopak nejrychleji rostl počet ADSL přípojek, kterých měl ČTc na konci roku 2005 celkem 274.000 (včetně tzv. přeprodaných). Na konci roku 2004 to bylo jen 101.000. Zajímavé přitom je, že sám Český Telecom hodnotí (ve své prezentaci pro analytiky [PDF, 4,2 MB]) svůj podíl na trhu ADSL na 82 procent (a na 85 procent všech přijímaných objednávek, na konci roku 2005), zatímco v 11. hodnotící zprávě Evropské komise se objevuje údaj 88 procent.

Nedá mi to ale nezmínit ještě jednu skutečnost, která také zazněla v rámci prezentace hospodářských a provozních výsledků roku 2005 pro analytiky. Jde o hodnocení dopadů toho, jak regulátor v dubnu 2005 zrušil volné kredity v měsíčních paušálech Českého Telecomu, ale už je adekvátně tomu nesnížil (podrobněji). Sám ČTc to tehdy prezentoval veřejnosti jako zlevnění:

Český Telecom snižuje měsíční poplatky, zlevňuje hovorné, dává e-účet zdarma."

Nižší měsíční poplatky a snížené hovorné do všech směrů přinesou zákazníkům Českého Telecomu nové cenové programy…

Nyní, ve své prezentaci pro analytiky [PDF, 4,2 MB], už stejný krok hodnotí úplně jinak – nikoli jako snížení měsíčních poplatků (paušálů), ale jako zvýšení o cca 25 procent:

Duben 2005 … rozhodnutí regulátora … celkově pozitivní

"První rozhodnutí regulátora o rebalancování po třech letech

  • Měsíční paušál pro rezidenční zákazníky efektivně zvýšen o cca 25 procent.
  • Měsíční paušál pro firemní zákazníky plně rebalancován (efektivně zvýšen o 60 procent)."

A to je ještě na obzoru další „rebalancování“ (rozuměj: zdražení) právě u rezidenčních paušálů, kde regulátor avizoval, že zhruba do roka by chtěl jejich cenu zvýšit a pak přestat úplně regulovat. Takže ať si každý spočítá, co by to pro něj mohlo znamenat. Nebo také nemuselo, díky tomu, že dnes už existuje řada alternativ k pevné telefonní lince, počínaje mobily a konče VoIP s přenesením původního čísla z pevné linky. Jen u ADSL je zatím problém s vázáním na hlasové služby.

Karneval zrychluje

Přesně před týdnem jsem zde na Lupě psal o tom, jak společnost Karneval Media přišla s nabídkou hlasových služeb ve své kabelové síti, když ještě předtím v ní spustila také digitální vysílání. Brzy poté Karneval Media přišel s další změnou, tentokráte s navýšením rychlostí svých internetových přípojek, doprovázeným menšími změnami v cenách – někde jde o zvýšení ceny, někde naopak o snížení, ovšem za současného zrychlení až o čtyřnásobek.

Jak ukazuje následující tabulka, ve které jsou uvedeny dřívější i nově zaváděné tarify (platné od 20. února 2006), beze změny zůstaly prakticky jen objemové limity. Poněkud se také v rámci FUP zvýšila rychlost, na kterou přípojka zpomalí po vyčerpání měsíčního objemového limitu. Vše ukazuje následující tabulka.

dříve cena (vč. DPH) rychlost limit (up/down) rychlost po překročení limitu nyní cena (vč. DPH) rychlost limit (up/down) rychlost po překročení limitu
Turbo 250 499 Kč 250/50 kbit/s 2/2 GB 64/32 kbit/s Turbo 1M 475 Kč 1000/100 kbit/s 2/2 GB 256/64 kbit/s
Turbo 1000 799 Kč 1000/200 kbit/s 10/10 GB 64/32 kbit/s Turbo 3M 772 Kč 3000/300 kbit/s 10/10 GB 256/64 kbit/s
Turbo 2000 1290 Kč 2000/300 kbit/s 20/20 GB 200/50 kbit/s Turbo 5M 1308 Kč 5000/500 kbit/s 20/20 GB 256/64 kbit/s
Turbo 4000 1790 Kč 4000/500 kbit/s 40/40 GB 200/50 kbit/s Turbo 7M 1784 Kč 7000/500 kbit/s 40/40 GB 256/64 kbit/s

Původní a nové varianty Internetu u společnosti Karneval Media

Podrobné srovnání tarifů Karnevalu s jeho největším konkurentem, společností UPC, najdete v naší databázi připojení.

Zajímavá je rychlost upstreamu, na kterou si uživatelé Karneval Media v různých diskusích stěžují jako na příliš nízkou. Ta se (kromě nejvyššího tarifu) také zvýšila, ale nikoli ve stejném poměru jako rychlost downstreamu. Navíc Karneval Media nepřišel ani s ničím podobným, jako má UPC v podobě služby Upload Booster – tedy alespoň s možností připlatit si za rychlejší upstream.

KL_NOMINACE

Na druhou stranu pozitivní je to, že zrychlení se týká všech stávajících uživatelů (dle tiskové zprávy z 21. února 2006):

Všem našim současným zákazníkům byla k dnešnímu dni rychlost automaticky navýšena zdarma," řekl Wei-Hai Chu, obchodní ředitel Karneval Media.

To je podstatně jiný průběh „migrace“, než jaký zvolil Český Telecom pro své přípojky ADSL, kde stávajícím uživatelům rychlost navyšuje postupně, v období dlouhém celé tři měsíce!

Anketa

Zajímají vás hodnotící zprávy Evropské komise?

39 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 3. 2006 12:20

Školení: Obsahová strategie a content marketing

  •  
    Proč je obsahový marketing výrazným trendem.
  • Jak navrhnout užitečnou obsahovou strategii.
  • Jak zlepšit workflow a výsledky copywritingu.

Detailní informace o školení content strategy »