Hlavní navigace

Stalo se: ADSL, VoIP, přenositelnost

19. 9. 2005
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

Český Telecom ohlásil 200.000 internetových přípojek. Ale o jaké přípojky vlastně jde? Nová VoIP služba ha-loo nabízí provize z příchozích hovorů. Také Fayn láká nové zákazníky na slevy a slibuje SIP. T-Mobile požádal soud o přezkoumání té části rozhodnutí regulátora o přenositelnosti čísel, která se týká smluv na dobu určitou.

Minulý týden přinesl řadu zajímavých událostí a zpráv, které se týkají různých možností telefonování. Ze zahraničních je asi nejvýznamnější prodej společnosti Skype, o kterém jste se mohli dočíst v samostatném článku. Zde se ale zastavíme hlavně u domácích novinek.

Začneme zprávou, která na první pohled s telefonováním až tak moc nesouvisí. Jde o oznámení Českého Telecomu z minulého týdne, kdy se pochlubil překonáním hranice 200.000 přípojek:

„200.000 zákazníků Českého Telecomu již má rychlý Internet.“

Magická hranice 200.000 zákazníků vysokorychlostního Internetu prostřednictvím pevné telefonní linky dnes byla překročena.

'Tohoto počtu jsme dosáhli od startu služby za dvacet dva měsíců. Na další stovku jsme jich potřebovali již jen osm…

‚…další stovku tisíc zákazníků bychom chtěli dosáhnout ještě rychleji než dosud,‘ říká Simon Burckhardt, výkonný ředitel pro marketing Českého Telecomu.

Blahopřeji, a rád bych k tomu dodal následující. Opět se nejedná o „200.000 zákazníků Českého Telecomu“, neboli těch, kteří si „vysokorychlostní Internet“ pořídili přímo od něj. Uvedený počet již tradičně zahrnuje také ty zákazníky, kteří si své připojení pořídili od alternativních operátorů, a těm za něj také platí.

Na tom nic nemění ani skutečnost, že po technické stránce jde o připojení realizované na principu přeprodeje velkoobchodních služeb Českého Telecomu, a alternativní operátoři z inkasovaných peněz odvádí rozhodující část právě Českému Telecomu (ČTc) za jeho velkoobchodní služby. Podle dostupných odhadů je rozdělení trhu cca 80:20, tj. 80 procent z 200.000 jsou skutečně zákazníci Českého Telecomu a o zbývajících 20 procent se dělí všichni alternativní operátoři.

Nejspíše neplatí ani ono „200.000 zákazníků vysokorychlostního Internetu“, a to kvůli tomu, že ČTc (i AO) od června nabízí také přípojky s rychlostí 128/64 kbit/s. Ty již rozhodně nesplňují definici „broadbandu“ (vysokorychlostního přístupu) ve Státní informační a komunikační politice, která požaduje alespoň 256 kbit/s.

Mimochodem, zmíněná definice také požaduje, aby efektivní (skutečně dosahovaná) rychlost nebyla nižší než 80 procent rychlosti nominální. A to nebylo splněno ani u mnoha dřívějších ADSL přípojek. Například podle posledních měření serveru DSL.cz, publikovaných zde na Lupě, se efektivní přenosová rychlost u přeprodávaného ADSL s agregací 1:50 pohybuje od 58 do 77 procent.

Teď ale zpátky k tématu telefonování: jak s ním souvisí počet ADSL přípojek? Kdo chce využívat výhod a předností internetové telefonie (například: možnost výběru operátora, nižší ceny), potřebuje k tomu vhodné připojení. Tím může být i ADSL, ale internetová telefonie pak nemůže být náhradou (substitucí) za dosavadní pevnou linku od Českého Telecomu.

Pokud by ji zákazník chtěl odhlásit a plně přejít jen na internetovou telefonii, nemůže to udělat – přeprodávané ADSL je vázáno na existenci (resp. placení) klasické pevné telefonní linky. Navíc zákazník v takovém případě nesmí (rozhodnutím regulátora) volit ani nejnižší tarif Home, neboť nad ním již není možné zřídit ADSL. To je smyčka jak ze známé Hlavy 22: chcete-li se zbavit pevné linky a přejít na alternativu (a jste-li odkázáni na přeprodávané ADSL), musíte si nadále platit právě tu pevnou linku, které se chcete zbavit.

Zlevnění = zvýšení hladiny cen?

U telefonování však nezáleží jen na kvalitě, ale také na ceně. Firmy asi dají více na kvalitu a další funkce, zatímco domácnosti budou nejspíše hledět právě na cenu. Ale když už jsme u těch cen: určitě si ještě vzpomenete na regulační smršť z konce dubna, na kterou Český Telecom navázal kompletní změnou svých cenových programů pro hlasové služby, a jejich „násilným zavedením“ (zrušením původních tarifů a převodem uživatelů na nové tarify). To vše se odehrálo během června a Český Telecom to prezentoval jako zlevnění:

Český Telecom snižuje měsíční poplatky, zlevňuje hovorné, dává e-účet zdarma."

Nižší měsíční poplatky a snížené hovorné do všech směrů přinesou zákazníkům Českého Telecomu nové cenové programy…

Dnes už je k dispozici věrohodné zhodnocení dopadů, a to v podobě Indexu spotřebitelských cen – inflace [DOC, 8 kB], který pravidelně zkoumá Český statistický úřad (ČSÚ). Za červen 2005, kdy ke změně cenových programů došlo, konstatoval ČSÚ následující:

Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil v červnu na 1,8 procenta (z 1,3 procenta v květnu), což je nejvyšší meziroční růst cen v letošním roce. Zvýšení hladiny spotřebitelských cen způsobil růst cen veřejných telekomunikačních služeb o 15,0 procenta (v květnu pokles o 1,3 procenta)."

Takže žádné zlevnění, ale naopak celkový nárůst cenové hladiny o úctyhodných 15 procent. Nic jiného nemohlo mít tak zásadní vliv, protože jinak v sektoru telekomunikací ceny služeb spíše mírně klesají, díky nástupu konkurence – viz zmiňovaný pokles o 1,3 procenta v květnu.

Internetová telefonie jako alternativa

Dění v pevné telefonii začíná připomínat známý vodárenský efekt: zákazníků ubývá, a s nimi i míra, v jaké je služba využívána. Dominantnímu operátorovi (Českému Telecomu) klesají zisky z hovorného, a tak zdražuje (viz oněch 15 procent). Kromě toho se snaží přesouvat své výnosy do oblasti, kde má nejméně konkurence (z hovorného do fixních měsíčních poplatků).

Tím se ale ještě zvyšuje atraktivnost různých alternativních řešení, stejně jako se tím zvyšuje motivace pro stávající zákazníky Českého Telecomu, aby na tato alternativní řešení přecházeli. A zákazníci na ně skutečně přechází, což Českému Telecomu dále snižuje jeho dosavadní výnosy, což vytváří tlak na další zdražování atd.

Jaké ale jsou ony „jiné možnosti“, které mají stávající uživatelé pevných hlasových služeb? Pomineme-li již dlouho existující alternativu v podobě mobilních služeb, jde hlavně o internetovou telefonii. V poslední době dochází právě v této oblasti k nebývalému nárůstu, byť zatím spíše jen v podání „menších“ až „středních“ hráčů. Nicméně i mezi nimi již dochází ke vzájemnému soupeření a boji o zákazníka. je to ostatně patrné i na novinkách, které se objevily minulý týden.

Revoluční ha-vel?

Ještě v srpnu jsem zde na Lupě psal o tom, jak se společnost ha-vel internet chystá v září „revoluční novinku na poli hlasových služeb pro nejširší veřejnost“. Dnes už je jasné, o co jde. Není to jen jedna z dalších nabídek internetové telefonie pro tzv. rezidenční zákazníky (domácnosti, soukromé osoby) s nulovým měsíčním paušálem a pouze minutovým hovorným. To by až tak nové nebylo.

Nová služba s názvem „ha-loo“ (vše tradičně psáno s malými písmeny) je zajímavá tím, že zřejmě jako první zavádí do rezidenčního segmentu platby za příchozí hovory. U služeb pro firmy, a to spíše ty větší, takováto možnost existovala již dříve.

Pokud se nepletu, přišel s ní jako první Aliatel ještě v roce 2001, a tedy těsně po otevření českého telekomunikačního trhu. V rámci svých tehdejších služeb Business Call Direct vyplácel svému zákazníkovi (v roli volaného) 15 haléřů za minutu příchozího hovoru. Fakticky se s ním tak dělil o tzv. terminační poplatky, které dostával od originujícího operátora (nejčastěji od Českého Telecomu). S postupem času ale terminační poplatky klesly, a s nimi i výše provize.

Například v roce 2003 vyplácel Aliatel (u svých služeb Business Komplet) provizi již jen ve výši 10 haléřů za minutu. Dnes, v roce 2005, se provize z příchozích hovorů dostává i mezi rezidenční zákazníky – již ale ve výši 5 haléřů za minutu příchozího hovoru (vše bez DPH). Právě tolik nabízí služba ha-loo společnosti ha-vel.

Přesněji: zákazníkovi je tato provize připisována k jeho účtu ve formě navýšení kreditu. Celá služba ha-loo má totiž charakter předplacené služby – zákazník si zřídí svůj účet u operátora, nabije jej určitým kreditem, a pak jej může provolávat. Na rozdíl od „postpaid“ služeb (kdy zákazník platí až zpětně) tak pro operátora odpadá riziko nevýběru, a to mu umožňuje nabízet adekvátně nižší ceny.

Ceny služby ha-loo tak mohou být docela zajímavé:

  • nulový měsíční paušál,
  • místní hovorné s rozlišováním doby špičky a mimo špičku: 0,90 Kč za minutu ve špičce, a 0,50 Kč mimo špičku, vše s tarifikací 60+30,
  • meziměstské (dálkové) hovorné 0,90 Kč, bez rozlišování časového pásma, 60+30,
  • volání na mobily: 3,90 Kč, tarifikace 60+30 (vše bez DPH).

Kromě toho nabízí nová služba ha-loo také možnost provize pro toho, kdo jí přivede nového zákazníka. Zájemce má možnost se zaregistrovat jako „dealer“ a od provozovatele pak dostává určité procento z toho, co provolají jím přivedení zákazníci. Všichni dohromady musí za měsíc provolat nejméně 5000 korun (jinak nedostává dealer nic), a pak se procento provize zvyšuje s provolanou částkou. Začíná na třech procentech (5000–6000 měsíčně) a končí na 20 procentech (pokud všichni zákazníci přivedení dealerem dohromady provolají více jak 25.000 korun měsíčně).

S nabídkou internetové telefonie typu „nulový paušál, pouze minutové hovorné“ služba ha-loo nepřichází zdaleka jako první. Uprostřed letošního léta přišla s obdobnou nabídkou společnost IPEX (podrobněji). Její VOIPEX také nemá žádný měsíční paušál a má pouze minutové hovorné. Oproti nynější službě ha-vel je ale vyšší – jednotně pro místní a meziměstské hovory, ve výši 1 koruny bez DPH a bez rozlišování časových pásem, a 4,50 Kč do mobilních sítí. A bez provizí za příchozí hovory a programů pro „dealery“.

Fayn kontruje

Příklad služeb VOIPEX a ha-loo naznačuje, jak dynamický může být vývoj nabídek na trhu. Na tento vývoj pochopitelně musí reagovat všichni poskytovatelé srovnatelných služeb, a to včetně těch, kteří působí na našem trhu již delší dobu. To je případ služby Fayn, která s nabídkou internetové telefonie přišla již na Invexu v roce 2002 (podrobněji). Po vzoru pevné telefonie ale dlouho požadovala nenulový měsíční paušál, byť podstatně menší než například Český Telecom (89 korun bez DPH).

V březnu letošního roku pak provozovatel služby Fayn přišel s tarifem „Fayn Free“, který už nemá žádný měsíční paušál. Má ovšem vyšší minutového hovorné oproti tarifu s měsíčním paušálem – u místních hovorů dvě koruny za minutu místo koruny ve špičce a 0,65 Kč mimo špičku, které se týkají tarifu s paušálem ve výši 89 korun). Také přechod na tento tarif bez paušálu je zpoplatněn (336 korun bez DPH).

Program typu „dealer“ (resp. „Fayn reference“) má Fayn od června loňského roku, za přivedení zákazníka dává jednorázově 50 korun (na kreditu). Nyní je zvýšen na 100 korun.

Ve srovnání s novými nabídkami (VOIPEX, ha-loo) však nynější ceník Faynu nevypadá příliš zajímavě. Přesto se ale od ostatních ceníků odlišuje jednou podstatnou skutečností, a tou je tarifikace systémem 1+1, neboli po vteřinách od začátku hovoru. U hodně krátkých hovorů to může mít zásadní význam, u delších už podstatně menší. Kdysi jsem to zkoušel počítat na svém měsíčném účtu (u Českého Telecomu), a vliv sekundové tarifikace (oproti tarifikaci 120+60) by představoval úsporu cca 20 až 30 procent.

I tak ale provozovatel služby Fayn reagoval na nejnovější nabídky na trhu. Jeho reakce však není tak radikální, aby zrušil měsíční paušál, a i bez něj srovnal ceny hovorného na úroveň služby ha-loo, či alespoň VOIPEXu. Jde spíše cestou jednorázového zvýhodnění pro nové i stávající zákazníky:

  • nově příchozí, kteří si vyberou variantu s paušálem, jsou od něj první tři měsíce osvobozeni. Také aktivaci mají levnější – jednu korunu místo 299 korun u služby Fayn (s paušálem), a 99 korun místo 399 korun u služby Fayn Free (bez paušálu). Podrobněji.
  • ještě váhající: mají možnost si vše zdarma otestovat, na 7 dnů s kreditem na volání 5 korun (podrobnosti)
  • stávající (neaktivní) zákazníci, tj. se záporným zůstatkem na svém účtu, kvůli nezaplacení měsíčního paušálu: pokud si dobijí nejméně 200 korun, je nedoplatek zrušen a kredit navýšen o dalších 100 korun, nebo jsou zdarma převedeni na tarif Fayn Free.
  • stávající (aktivní) zákazníci: pokud si dobijí svůj kredit alespoň 300 korunami, získají další navýšeni v hodnotě 100 korun.

Obě poslední nabídky jsou ale časově omezeny do 12. října, resp. 9. října.

Ke službě Fayn je vhodné dodat, že používá proprietární řešení na bázi standardu H.323. Ostatní popisované služby (VOIPEX, ha-loo, ale i další) jsou ale již postaveny na modernějším a perspektivnějším protokolu SIP). To těmto službám usnadňuje jak vzájemné propojení a volání zdarma (v rámci SIP peeringu), tak třeba i nabídku koncových zařízení – jejich zákazníci mohou použít v zásadě cokoli, co podporuje SIP (a stačí to pouze správně nastavit). Ve srovnání s tím je Fayn svou vazbou na H.323 a proprietárností dost handicapován.

Jak se ale zdá, i Fayn směřuje k SIP-u. Jak sám uvádí, v nabídce rozesílané stávajícím zákazníkům:

Již brzy se staneme vůbec prvním VoIP operátorem v ČR, který bude současně podporovat jak H.323, tak SIP protokol.

Tipuji, že s tím Fayn přijde na letošním Invexu. Ostatně, ten se chce internetové telefonii a technologiím VoIP intenzivně věnovat. Viz jeho projekt VoIP EXPO 2005.

Přenositelnost jde k soudu

Výhodnějšího telefonování se týká také další zpráva z minulého týdne, která se objevila v Hospodářských novinách a na Digiwebu. Jde o informaci, podle které se T-Mobile obrátil na Nejvyšší správní soud, aby prozkoumal, „zda smlouvy na dobu určitou mezi operátorem a uživateli mobilních telefonů přestávají platit, když uživatel využije možnosti přenesení čísla“.

Je pravdou, že existence smluv (hlavně těch na dobu určitou) je zajímavým problémem právě v souvislosti s přenositelností mobilních čísel. Je-li někdo zákazníkem jednoho operátora, má s ním smlouvu na dobu určitou a bude chtít využít (budoucí) přenositelnosti ještě před skončením této smlouvy, jak to má být řešeno? Jedna „krajní“ interpretace je taková, že nemůže a musí počkat, až mu smlouva (na dobu určitou) doběhne a řádně skončí. Druhá „krajní“ interpretace je taková, že zákazník se nemusí na nic ohlížet, může přecházet mezi operátory i se svým číslem, a s každým přenesením smlouva i se všemi vyplývajícími závazky jednoduše končí, resp. zaniká.

Obě tyto krajní varianty jsou neschůdné, každá samozřejmě z jiných důvodů. O těch se obšírně diskutovalo v rámci veřejné diskuse k návrhu opatření obecné povahy č. OOP/10/07.2005–3, které problematiku přenositelnosti řeší. Regulátorovi se sešly na stole různé připomínky, a nakonec vše vyřešil následujícím ustanovením:

BRAND24

Okamžikem přenesení čísla pozbývá účinnosti smlouva mezi účastníkem a opouštěným operátorem. Tímto nejsou dotčeny závazky vzniklé na základě této smlouvy.

Jinými slovy a dle mé interpretace: existence smlouvy na dobu určitou nesmí bránit zákazníkovi ve využití přenositelnosti. To ale neznamená, že zákazník může „odejít“ jen tak. Jeho stávající smlouva sice pozbývá účinnosti, ale jeho závazky přetrvávají nadále. Takže pokud třeba dostal od operátora nějaký dotovaný telefon či nějaké jiné zvýhodnění, stále bude povinen je náležitě vyrovnat. Současně s tím má (opouštěný) operátor povinnost informovat zákazníka, jaké vyrovnání bude požadovat:

Podnikatelé ve všeobecných podmínkách stanoví zejména […] způsob určení přiměřeného nároku na vyrovnání v případě předčasné výpovědi smlouvy na dobu určitou z důvodu přenesení čísla, a to tak, aby toto vyrovnání neodrazovalo od využívání služby přenesení čísla.

Co přesně se T-Mobile na tomto rozhodnutí nelíbí, není z dostupných informací patrné. Pravdou ale je, že celá problematika smluvních vztahů je dosti komplikovaná, a pro operátory (stejně jako pro zákazníky) citlivá. Takže uvidíme, zda a kdy soud rozhodne, zda změní či ponechá rozhodnutí regulátora, a jak to ovlivní využití celého institut přenositelnos­ti čísel.

Plánujete využít přenositelnost čísla v mobilních sítích?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).