Stalo se: broadband a sociální sítě proti krizi

Krizi, která už doléhá i na Evropu, chce Evropská komise řešit (mimo jiné) i napumpováním jedné miliardy EUR do rozvoje broadbandu na venkově. Sází také na sociální sítě, které prý již dospěly do stádia, kdy je mohou úspěšně využívat i firmy. Očekává ale, že provozovatelé sociálních sítí dobrovolně přistoupí na určité zásady samoregulace, hlavně vůči mladistvým.

Nedávné dny přinesly celou řadu událostí, které spolu vzájemně souvisí a vytváří určitý celek, zapadající do snah Evropské unie a její Komise bojovat proti současné finanční a ekonomické krizi. V oblasti informační společnosti by se tak mělo dít hlavně na dvou frontách.

Jednou z nich je sázka na moderní technologie a služby, které mají před sebou největší potenciál dalšího rozvoje. Zde eurobyrokraté myslí na mobilní Internet, a již delší dobu mluví také o „Internetu věcí“ (Internet of Things). Tím rozumí trend k připojování nejrůznějších zařízení k Internetu, včetně všelijakých spotřebičů.

Teprve v poslední době ale začínají v této souvislosti hovořit i o fenoménu sociálních sítí (social networking-u), které prý již  také dospěly a dají se využít i pro byznys.

Vedle toho ale v Bruselu pamatují i na finanční injekce, resp. dotace. Již dříve komisařka Viviane Redingová oznámila plán na investování celé 1 miliardy € do rozvoje broadbandu ve venkovských oblastech, kde dosud rozvinut není.

Zítra je Safer Internet Day

Začněme ale událostí, která s výše uvedeným na první pohled přímo nesouvisí. Jde o zítřejší „Den bezpečnějšího Internetu“ (Safer Internet Day, SID), který letos proběhne již pošesté. U nás jej oslavíme tiskovou konferencí na MŠMT, na které bude mj. vyhlášen další ročník soutěže Mobilstory (soutěž příběhů, natočených mobilem). Mluvit by se mělo i o chystané ministerské konferenci „Safer Internet for Children“, která by se měla konat ještě za českého předsednictví, 20. dubna 2009 v Praze. Samozřejmě dojde i na související projekty, jako je například projekt Minimalizace šikany od Nadace Telefónica O2, nové e-learningové kurzy a další formy osvěty.

Nejvýznamnější událost letošního Dne bezpečnějšího Internetu by ale měla proběhnout v Lucemburku, vlasti komisařky Redingové. Dostupné tiskové zprávy o ní hovoří následovně:

Na této významné události se setkají významní hráči na poli bezpečného Internetu. Jejich pozornost bude zaměřena na sociální sítě, které jsou důležitým jevem pro velkou část mládeže. Hlavní sociální sítě, které jsou aktivní v Evropě, podepíší dohodu, ve které se zaváží maximalizovat výhody Internetu a současně zvládat možná rizika, která hrozí dětem a mládeži.

Co si ale představit pod velmi obecnou formulací o „maximalizaci výhod Internetu, za současného zvládnutí možných rizik (…)“? Pod tím by se klidně mohla skrývat i tvrdá regulace služeb sociálních sítí ze strany Evropské komise.

Pokud se ale podíváme trochu do historie, zjistíme, že tato událost byla avizována již dlouho dopředu, a to s poněkud jasnějším kontextem. V září loňského roku totiž proběhla (také v Lucemburku) konference o Safer Internetu (Safer Interner Forum), a právě zde komisařka Redingová oznámila svůj plán: připravit určitá „pravidla chování“ (code of conduct) pro provozovatele sociálních sítí, které by měly charakter samoregulace.

Tedy  nikoli charakter direktivní (shůry nařízené) regulace, ale regulace přijaté dobrovolně samotnými provozovateli příslušných služeb. Zřejmě po vzoru řešení, které již v roce 2007 dojednala komisařka Redingová s mobilními operátory, a které o rok později vyústilo ve vznik samoregulačních kodexů na ochranu dětí a mladistvých v mobilních sítích.

Uvidíme tedy, co konkrétně bude v Lucemburku podepsáno právě zítra. Zda již půjde o nějaký hotový kodex, který v mezidobí připravila příslušná pracovní skupina (Social Networking Task Force), či co vzniklo na základě již uskutečněné veřejné konzultace. Nebo zda půjde teprve o nějakou „deklaraci společného zájmu“, ve které se strany zaváží takový kodex teprve připravit.

Inspirací by přitom mohl být obdobný samoregulační kodex, který ještě v loňském roce připravilo  ve Velké Británii tamní ministerstvo vnitra.

Sociální sítě i pro byznys

Zájem Evropy a její Komise o fenomén sociálních sítí ale není omezen jen na problematiku ochrany dětí a mladistvých v rámci služeb tohoto charakteru.

Když počátkem února komisařka Redingová mluvila o budoucnosti Internetu (a o roli Evropy coby klíčového hráče) v době nastupující krize a potřebné reakce ekonomiky, vyjmenovala tři hlavní „tahouny“ dalšího rozvoje Internetu a podnikání v rámci Internetu:

  • sociální sítě (social networking),
  • „Internet věcí“  (Internet of things),
  • mobilní Internet.

Zařazení mobilního Internetu mezi „tahouny“ asi není žádným překvapením. Podobně i „Internet věcí“, jak EU označuje trend k připojování nejrůznějších „věcí“ online – od spotřebičů až po „pasivní“ předměty typu zboží opatřeného RFID čipy pro potřeby manipulace a logistiky. A také už v tomto ohledu určité aktivity vyvíjí.

Určitým překvapením je ale zařazení sociálních sítí (social networkingu) mezi „tahouny“, a to dokonce hned na první místo. Komisařka Redingová to ve svém projevu vysvětlila mimo jiné i přechodem od „Webu 2.0 pro zábavu“ k „Webu 2.0 pro produktivitu a služby“. Naznačila, že rychle rostoucí služby sociálních sítí mají obrovský potenciál i v oblasti byznysu, kde také mohou propojovat a „dávat dohromady“ lidi, jejich zájmy, potřeby i kreativitu a schopnosti, a zahrnout i nejrůznější komunity. Navíc napříč nejrůznějšími byznysovými segmenty.  

Nejatraktivnější by to přitom mělo být pro menší a střední firmy (SME), které by díky tomu mohly přicházet na trh s ještě sofistikovanějšími  službami a produkty, s ještě vyšší přidanou hodnotou. 

Zmínila se přitom i o fenoménu „Gov 2.0“, jako o způsobu, jak aktivněji zatáhnout občany do správy státu. Zde ale vyjádřila přesvědčení, že nesmí jít o snahy, aby lidé skrze online prostředky nahrazovali zastupitelskou demokracii. Například tak, jak se o to (neúspěšně) snažili v rámci prezidentských voleb Francii, kde někteří politici přímo očekávali, že jejich volební program jim navrhnou a sestaví sami voliči.

Místo snah politiků o to, aby lidé přemýšleli za ně, prý funguje něco jiného, co se podařilo v kampani Baracka Obamy: zainteresovat občany a dát jim pocit, že i oni jsou součástí celé kampaně, podílí se na ní a tím podporují konkrétní politiky.

Miliarda do broadbandu na venkově

Již v závěru loňského roku Evropská komise navrhla, a Evropská rada následně posvětila, strategii s názvem „Plán evropské hospodářské obnovy“, reagující na postupující krizi. Počítá celkově s vynaložením až 200 miliard € na boj s krizí, s tím, že na „okamžitá opatření“ z toho půjde asi 30 miliard. Pamatováno je přitom i na rozvoj broadbandu, a to částkou 1 miliardy €:

K potvrzení evropského prvenství v pevných a bezdrátových komunikacích a ke zrychlení vývoje služeb s vysokou přidanou hodnotou by Komise a členské státy měly spolupracovat se zúčastněnými subjekty na vytvoření strategie pro vysokorychlostní Internet, aby se zrychlilo zkvalitňování a rozšiřování sítí. Strategie bude podporována z veřejných prostředků a jejím cílem bude poskytnout přístup k širokopásmovému Internetu i v oblastech s nízkou obslužností a vysokými náklady, kde trh řádně nefunguje.

Cílem by mělo být dosažení 100% pokrytí vysokorychlostním Internetem do roku 2010.

Také s ohledem na aktualizaci výkonu stávajících sítí by členské státy měly navíc podpořit návrh Komise uvolnit spektrum pro bezdrátový širokopásmový Internet. Komise využije finanční prostředky uvedené v opatření 5 a poskytne dodatečnou 1 miliardu EUR na investice do těchto sítí pro období 2009/2010.

Podrobnější rozpracování tohoto záměru (spolu se záměry v oblasti energetiky, za 3,5 miliardy) bylo zveřejněno až letos, koncem ledna:

pokud jde o širokopásmové připojení, Komise navrhuje vyhradit 1 miliardu EUR na rozšíření a modernizaci vysokorychlostního připojení k internetu ve venkovských komunitách. Tato částka bude poskytnuta prostřednictvím stávajícího fondu EU pro rozvoj venkova k zaplnění „bílých míst“ na evropské mapě širokopásmového pokrytí (30% obyvatel venkovských oblastí, kteří nemají přístup k širokopásmovému připojení);

K tomuto záměru bylo vydán ještě dokument FAQ, obsahující i tabulku hodnotící současné pokrytí broadbandem, neboli jeho dostupnost v jednotlivých členských zemích, v členění na města, předměstí a venkov. Pro ČR zde vyšla dostupnost na úrovni:

  • 98% v městech
  • 85% v příměstských oblastech
  • 75% ve venkovských oblastech

Zajímavé je přitom i to, že celá miliarda € se má rozdělovat „po linii zemědělství“, viz ona zmínka o „fondu EU pro rozvoj venkova“. Po tuzemských peripetiích s rozprašováním resortu informatiky a nezájmu ostatních resortů (MPO a MV ČR) o broadband mi přijde možná docela příznačné, že by se o další rozvoj broadbandu mohl starat u nás alespoň resort zemědělství.

Zmiňovaným „fondem EU pro rozvoj venkova“ je přitom EZFRV, alias Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Pravdou je, že tento program má celkem 3 hlavní osy, a v té nejméně významné z nich (hodnoceno podle podílu na dostupných prostředcích) je i jakýsi přílepek, hovořící též o komunikacích:

Osa 3 se má zabývat rozvojem venkovské infrastruktury s cílem pobízet k rozvoji malých a středních podniků a ke zlepšování prostředí vesnic, přispívat k vyšší míře vzdělávání a zaměstnanosti venkovského obyvatelstva pomocí rozvoje služeb v oblasti školení a poradenství. Zvýšit se má také používání informačních a komunikačních technologií.

Celá jedna miliarda na venkovský broadband by se přitom rozdělovala podle stávajících pravidel dělení unijních prostředků na podporu zemědělství.

Content

Jak ale vše dopadne, je zatím ve hvězdách. Celý plán, včetně alokace prostředků, musí kromě Evropské rady schválit také Evropský Parlament. Členské státy by přitom měly samy zvolit kritéria pro výběr projektů k přijetí podpory, a to do 30. června 2008, a v souladu s tím aktualizovat své programy na rozvoj venkova.

Stejně tak se ale členské státy mohou rozhodnout, že uvedené prostředky (neutracené Bruselem)  budou chtít vrátit do svého rozpočtu, s tím, že je následně využijí dle vlastního uvážení, již bez přímého vlivu Komise. Nechci malovat čerta na zeď, ale vůbec bych se nedivil, kdyby toto byl případ České republiky. Zatím mám pocit, že naše priority jsou někde úplně jinde, než v rozvoji broadbandu a informační společnosti jako takové.

Anketa

Také si myslíte, že sociální sítě jsou/budou využitelné i v podnikání?

31 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 2. 2009 23:49
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Workshop: UX design v návrhu webu

  •  
    Rychlý a efektivní návrh rozhraní.
  • Metoda Design Studio.
  • Prototypy - proč a jak prototypujeme.

Detailní informace o workshopu UX designu »