Hlavní navigace

Stalo se: celopražský Internet zdarma za 287 milionů

25. 9. 2006
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
Projekt celopražského Internetu zdarma, který usiloval o dotaci ve výši 100 milionů korun z broadbandového fondu, zmutoval do podoby "WiFi sítě pro elektronickou komunikaci občanů s orgány hlavního města Prahy". Veřejnou zakázku na jeho realizaci mělo podle Euro OnLine vyhrát konsorcium společností ICZ a T-Systems s nabídkovou cenou ve výši 287 milionů korun (bez DPH).

Minulý týden se v českých médiích znovu rozvířily vlny „Internetu zdarma“. Nikoli ale toho „od operátorů“, který je zdarma jen podle marketingových sloganů, a ve skutečnosti je řádně placený, i když je poskytován jako doplněk nějaké jiné služby (jako třeba u služby Telefon Premium od Radiokomunikací či služby Volný Internet zdarma). Předmětem rozruchu se znovu stal „komunální“ Internet zdarma, poskytovaný městy, resp. obcemi, za jejich peníze. Tudíž za veřejné peníze. Pravdou je, že právě tato varianta „Internetu zdarma“ je vděčným a asi i věčným tématem vášnivých diskusí, ve kterých se střetávají jeho zanícení zastánci s jeho zarytými odpůrci. A to nejen zde na Lupě.

Co se ale stalo minulý týden? K jakým novým obratům došlo?

V pátek 22. září se v médiích objevilo hned několik článků k této variantě Internetu zdarma. Konkrétně:

Prvotním zdrojem, na který se odkazuje i zpráva ČTK, se zdá být článek v páteční MF Dnes. Ten se týká hlavně plánů pražského magistrátu na vybudování celopražské WiFi sítě a staví na následujících hlavních skutečnostech:

  • Na celý projekt si měly stěžovat asociace sdružující komerční operátory (zmiňována je konkrétně Asociace provozovatelů veřejných telefonních sítí (APVTS), společně s dalšími asociacemi, které sdružují mobilní operátory či kabelové firmy). Stěžovat si měly u tuzemského Ústavu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) i u Evropské komise, a to kvůli nedovolené veřejné podpoře.
  • ÚOHS měl již v srpnu doporučit ministerstvu pro místní rozvoj, aby nedávalo evropské peníze na pokrytí velké části Prahy dotovaným internetem.
  • Evropská komise se ještě nevyjádřila a magistrát kvůli tomu celý projekt pozastavil: Čekáme na vyjádření Evropské komise. Do jejího rozhodnutí si netroufneme volný přístup k internetu spustit, uvedl Jaroslav Šolc z odboru informatiky magistrátu Prahy, který má internet pro Pražany na starosti.

Historie pražského Internetu zdarma

Pro pravidelné čtenáře Lupy jistě není projekt pražského magistrátu žádnou novinkou. Hodně se o něm hovořilo v souvislosti se žádostmi o dotace z broadbandového fondu (dotačního titulu Ministerstva informatiky ČR), ze kterého Praha chtěla rovnou polovinu: 100 milionů korun. Tehdy přitom byly celkové náklady projektu odhadovány na 150 milionů (podrobněji):

Celkové náklady na tento celopražský projekt jsou odhadovány na cca 150 mil. korun. Navrhujeme pro tento projekt požádat o dotaci z fondu MI ČR ve výši 100 mil. korun na vybudování infrastruktury a zbývajících 50 mil. korun na provoz dodat z rozpočtu hlavního města a městských částí, jelikož spoluúčast žadatele je pravidly požadována ve výši 30 procent," doplňuje primátor.

Zajímavé je také to, že v určité fázi rozvah měl být celý projekt pro uživatele i placený:

'Které služby by byly na internetu pro lidi bezplatné?

Určitě prohlížení městských stránek a dalších organizací, jako je například Dopravní podnik a podobně. Také se zjednoduší jednání s úřady. Pokud však lidé budou chtít stahování souborů pro vlastní potřebu, tak za to zaplatí. Ale to jsou zatím jen předběžné plány, projekt není hotov.

Bude to nejlevnější internet v Praze?

Ne, ale levnější než od některých komerčních operátorů.'

Později, když celopražský projekt u MI ČR a jeho broadbandového fondu neuspěl, se jeho organizátoři rozhodli projekt modifikovat a pokusit o evropské dotace, konkrétně z fondů regionálního rozvoje (zdroj):

Pražský magistrát nedostal od státu dotaci na zavedení bezplatného internetu pro obyvatele. Náklady na vybudování pevné rádiové sítě se odhadují na 150 milionů korun. Město požádalo o 100 milionů korun z fondu ministerstva informatiky, ve výběrovém řízení neuspělo. Záměr přesto trvá, řekl mluvčí magistrátu Jiří Wolf.

Magistrát bude podle něho usilovat o dotaci z fondu regionálního rozvoje Evropské unie na bezplatný internet. Peníze z tohoto fondu mohou směřovat jen do vymezeného území metropole. ‚Nebylo by to ve všech městských částech,‘ uvedl Jiří Wolf."

To už se ale opět hovořilo o „bezplatném internetu“. Později však došlo k další významné redukci: už by se nemělo jednat o síť zajišťující přístup k veřejnému internetu jako takovému, ale pouze přístup ke službám veřejné správy. Zmiňuje to ostatně i páteční článek MF Dnes, který k tomu píše:

Praha nyní musí měnit plány. Původně chtěla pomocí evropských peněz postavit za necelých devadesát milionů korun bezdrátovou WiFi síť a otevřít ji pro volný přístup k internetu. Nyní chce síť využít pouze pro služby veřejné správy, tedy například komunikaci s úřady či podávání elektronických žádostí.

Důvod pro tuto dosti zásadní změnu vidím ve snaze vyhnout se problémům s konkurováním komerčním providerům, a tím i problémům s možnou veřejnou podporou, kterou má nyní zkoumat Evropská komise. Jenže kolik lidí pak bude mít zájem používat takovouto síť? Vyplatí se vůbec budovat takovouto „hodně uzavřenou“ síť? Jaké budou náklady na její vybudování a provoz? Pokud není „odpojení od internetu“ jen nějakou papírovou fintou, která má kontrovat problémům s poskytováním veřejné podpory, pak by asi náklady na uzavřenou síť bez konektivity do veřejného internetu měly být nižší, ne?

Zakázka už běží

Zde je nutné si přidat jeden další kamínek do celkové mozaiky, o kterém se žádný z článků z minulého pátku nezmiňuje. Jde o veřejnou zakázku s evidenčním číslem 50023035, kterou ještě v červnu t.r. řádně vypsal pražský magistrát (podrobněji). Má výmluvný název:

Vybudování WiFi sítě pro elektronickou komunikaci občanů s orgány hlavního města Prahy

a následující stručný popis:

poskytnutí služeb a dodávka technologií pro vybudování a provoz bezdrátové telekomunikační sítě na bázi standardu 802.11.a/b/g, tzv. WiFi".

Součástí zadání je také (horní) odhad ceny, a to 340 milionů korun (bez DPH)!!! Pravda, za pětiletý provoz sítě, protože zakázka má předpokládané plnění od 21. října 2006 do 21. října 2011. Ale i tak je to podstatně více, než se kdy deklarovalo, a za podstatně „méně muziky“ (jen za komunikaci občanů s orgány hlavního města Prahy).

Jak ale tato veřejná zakázka dopadla? Na serveru pražského magistrátu lze nalézt protokol o otevírání obálek [DOC, 29 kB], ze kterého plyne, že v termínu (do 22. srpna 2006) předložili své nabídky dva zájemci:

  • společnost KonekTel. a.s. z Pardubic, která nabídla cenu 176.744.025 korun (bez DPH);
  • společnost ICZ z Prahy, která nabídla cenu 287.750.125 korun (bez DPH).

Výsledek vyhodnocení těchto dvou nabídek nebyl ještě oficiálně oznámen. Nicméně server Euro OnLine přinesl již v pátek podvečer zprávu o tom, že Tendr na wifi-síť vyhrálo konsorcium ICZ/T-Systems. Podle propozic veřejné soutěže přitom byla váha nabídnuté ceny 35 procent, zatímco kvalita a rozsah nabídnutých služeb je v hodnocení zastoupena s váhou 65 procent.

Kdo to zaplatí?

Zastavme se ještě u klíčové otázky toho, kdo by měl celý projekt pražského magistrátu financovat. V zadání výběrového řízení je na příslušném místě uvedeno:

  1. "Financování veřejné zakázky
  2. Zdroje financování: Vlastní zdroje zadavatele
  3. V případě fondů EU uveďte projekt/program a jakýkoliv užitečný odkaz: po realizaci bude následně financováno z EU JPD2."

O tom, že magistrát usiluje o získání dotací z evropských peněz, svědčí již dřívější vyjádření jeho zástupců (viz výše). Nyní z dostupných informací plyne, že z EU chce magistrát získat kolem 37 milionů korun:

‚Žádali jsme o dotace ministerstvo informatiky, které vypsalo program na podporu vysokorychlostního internetu,‘ vysvětlil včera pražský primátor Pavel Bém. Peníze však Praha nezískala, a tak magistrát zažádal o dotaci od Evropské unie ve výši až 37,3 milionu korun.

Zbytek, do nabídnuté ceny 287 milionů údajně vítězné nabídky, by tedy měl pokrýt z vlastních zdrojů. Tedy z „tuzemských“ veřejných peněz.

Nesmí jít o veřejnou podporu

Ovšem ani oněch 37 milionů korun nemá magistrát vůbec jisté. Nesmí totiž jít o tzv. veřejnou podporu. K tomu se již v lednu vyjádřil sám ÚOHS ve svém stanovisku z 26. ledna 2006. Zde ÚOHS v zásadě odkázal na to, že od určité částky výše (nad 100.000 € za tři roky) musí vše posuzovat Evropská komise. Ve stejném duchu, tedy „je nutné počkat na rozhodnutí EK“, se nejspíše nese i výše zmiňované doporučení, které měl minulý týden dát ÚOHS ministerstvu pro místní rozvoj ohledně žádosti magistrátu o poskytnutí dotací z evropských peněz. Podle zadání výběrového řízení by magistrát měl žádat o peníze z programu JPD2, který spravuje právě ministerstvo pro místní rozvoj, a který je šit na míru hlavnímu městu Praze (byť pokrývá jen některé části metropole).

Alespoň pražský primátor je ohledně možnosti získání dotací optimista (zdroj):

Jsem přesvědčen, že nám Brusel levný internet schválí. Pavel Bém, primátor

Evropská komise nemusí nutně souhlasit

Nicméně výsledek posouzení ze strany Evropské komise nemusí být vždy kladný. Komise už také některé žádosti o peníze na broadband odmítla právě z titulu nepovolené veřejné podpory. Prvním známým případem byl projekt optické sítě v nizozemském Appingedamu. Zde Komise shledala, že v místě už existuje dostatečná nabídka srovnatelného připojení na komerční bázi, a eventuální dotace z veřejných peněz by tak vůbec neřešily problém s nedostupností broadbandu. Naopak by zasahovaly do volné soutěže komerčních subjektů ve prospěch jednoho z nich a v neprospěch ostatních.

Obdobně hodnotím situaci i v případě Prahy. I zde už existuje relativně slušná (i když zdaleka ne ideální) nabídka broadbandu na komerčním základě. Pak ale hodně záleží na tom, co a jak vlastně chce pražský magistrát nabízet. Náklady na jeho projekt by měly odpovídat podstatně většímu pokrytí, než které dnes nabízí obdobné projekty v Praze 5 a 8 (kde dali na střechy několika svých škol antény a odsud pokryli nejbližší okolí). Podstatná také bude kvalita a rozsah poskytovaného připojení: projekty městských částí nabízí jen omezených 64 kbit/s, využitelných jen pro web a poštu – právě proto, aby to nekonkurovalo komerčním providerům (ale spíše jim skrze svou „minimální verzi“ nahánělo zákazníky).

V případě celopražské sítě bude hodně záležet na tom, co bude chtít nabízet. Samozřejmě i na tom, jak dalece vážně je myšlena redukce pouze na elektronickou komunikaci občanů s orgány hlavního města Prahy. Primátorovo optimistické jsem přesvědčen, že nám Brusel levný internet schválí mi nepřijde příliš v souladu s touto redukcí. Navíc hovoří o „levném“ internetu, a nikoli o internetu zdarma. Že by tedy stále žila i myšlenka placeného komunálního internetu?

Je to správné?

Na závěr asi nemůže chybět tradiční otázka: má veřejný sektor vůbec poskytovat nějaké připojení, placené či alespoň dotované z veřejných peněz, když tytéž služby nabízí i komerční poskytovatelé na čistě komerční bázi? Kazí jim tím jejich podnikání, nebo je naopak podporuje zvyšováním informační gramotnosti a vytvářením poptávky po kvalitnějším připojení? V čem se to liší například od školství, kde stát také platí některé školy, vedle kterých působí i školy soukromé? Nebo od zdravotnictví, kde také existují poskytovatelé péče na čistě komerční bázi? Nebo od rozhlasu a televize, kde stát platí z našich daní (byť jim říká rozhlasové a televizní poplatky) média veřejné služby, která určitě konkurují komerčním rádiím a televizím.

BRAND24

Svůj osobní názor jsem zde na Lupě prezentoval již v předchozích článcích – že záleží na pomyslné „laťce“, pod kterou není soutěž komerčních providerů narušena, ale spíše podpořena. Rychlosti na úrovni 64 kbit/s, navíc s omezením jen na web a poštu, shledávám ještě pod touto laťkou. Ostatně, určitou laťku nedávno stanovili sami komerční provideři, když Radiokomunikace začaly „přidávat zdarma k telefonu“ právě takových 64 kbit/s a Volný dokonce 256 kbit/s.

A jaký je váš názor?

Jak hodnotíte princip "komunálního Internetu zdarma"?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).