Stalo se: CEO promluvili

Do Prahy přijel nejvyšší šéf společnosti Vodafone, Arun Sarin. Setkal se s novináři i s ministryní Danou Bérovou. Jeden z prvních rozhovorů poskytl tuzemským médiím i nový generální ředitel Českého Telecomu, Jaime Smith. Do třetice se vyjádřil pro média i nový CEO Eurotelu, Salvador Anglada. Co zajímavého všichni řekli, či alespoň naznačili?

Arun Sarin vyrůstal v Indii a v mládí chtěl vstoupit do armády. Rodiče ho ale přesvědčili, aby se raději věnoval sféře byznysu. Dnes velí opravdu početné armádě – impériu jménem Vodafone, které má být 14. největší společností na světě, a mezi mobilními operátory úplně největší. Má tržní kapitalizaci kolem 175 mld. USD a na 165 milionů zákazníků po celém světě. Většinu z nich, na 70 procent, má v Evropě, a tak Vodafone považuje sám sebe za evropskou společnost. To mu ale nijak nepřekáží ve snahách expandovat i na jiných kontinentech, hlavně v Asii.

„A když jsme evropská společnost, nemůžeme chybět ani v ČR,“ namítnul sám Arun Sarin při pátečním setkání s novináři v Praze. Do ČR nejspíše přijel „obhlédnout na místě“ jednu z novějších akvizic svého impéria. Snad není nutné rozvádět, že jde o nejmladšího z českých mobilních operátorů, Oskara (dnes vlastně již plným jménem Oskar/Vodafone a v průběhu příštího roku už jen Vodafone).

Příjezd Aruna Sarina do Prahy očividně nebyl žádnou „oznamovací návštěvou“, v rámci které by došlo na nějaké významné oficiální oznámení. Alespoň novinářům nic takového neřekl. Na můj dotaz, kdy tedy očekává nějaké konkrétní oznámení ohledně sítí 3G zde v ČR, pouze předal slovo šéfce Oskara, Karle Stephens. Ale ani ona neřekla nic konkrétního, jen „stay tuned“.

Arun Sarin a Karla Stephens
1931

Po časně ranní schůzce s novináři se Arun Sarin setkal i s premiérem Jiřím Paroubkem a ministryní informatiky Danou Bérovou. Podle ČTK, které citovalo právě ministryni Danu Bérovou, zde už přece jen něco oznámil:

Mobilní gigant Vodafone chce v tuzemsku prostřednictvím společnosti Oskar investovat především do mobilní televize a vysokorychlostního připojení k Internetu."

Ale i to mi přijde spíše jako nijak nepřekvapující odpověď na zákonitou otázku: „a jaké služby budete ve svých tuzemských sítích rozvíjet nejvíce?“

K přenositelnosti čísel

Během rozhovoru s představiteli státu zřejmě došlo i na problematiku přenositelnosti čísel v mobilních sítích (ohledně které už ČR upomínala i Evropská komise). Ve zprávě ČTK se pak objevilo toto stanovisko:

‚Shodli jsme se na tom, že pro rozvoj telekomunikačního trhu je nutné zajistit, aby fungovala přenositelnost i u mobilních čísel, protože posiluje konkurenci, která vede ke snižování cen,‘ řekla Bérová.

Na téma přenositelnosti hovořil Arun Sarin i před novináři, a podle očekávání ji obhajoval jako jedno ze základních práv zákazníka. Projevil podiv nad chováním jiných operátorů, kteří z toho dělají tak komplikovanou záležitost. Filosofie Vodafone je prý taková, že když zákazník sám nechce zůstat, nemá smysl jej jakkoli zadržovat.

K budoucnosti mobilních technologií

Když už Arin Sarin nepřijel do ČR s žádným významnějším oznámením, alespoň pro novináře shrnul svou vizi toho, jaká bude budoucnost mobilních sítí, technologií a služeb.

O hlasu a videotelefonování se moc nezmiňoval. Místo toho mluvil hlavně o datových službách a přenosech. Zapochyboval například nad tím, proč by za pár let někdo ještě mohl potřebovat pevné připojení, když bude mít k dispozici dostatečně kvalitní a rychlé připojení mobilní.

S tím by asi šlo polemizovat – co třeba otázka pokrytí nebo otázka ceny? A co průběžné zvyšování rychlosti v pevných i mobilních komunikacích? Z mého pohledu celé tvrzení navíc nevyznělo zdaleka tak kategoricky, jak to posléze interpretovala většina médií – jako že mobilní Internet již brzy převálcuje ADSL (ČTK).

A kromě toho: šéf mobilního giganta přece musí být optimističtější a více věřit svému vlastnímu (mobilnímu) sektoru než konkurenčním sektorům, ne? Do toho zapadá i jiný výrok Aruna Sarina, o tom, že všechno to, co lidé chtějí, budou moci dělat prostřednictvím mobilních telefonů. Jinými slovy: na všechno by měl stačit mobil, resp. mobilní zařízení. Skrze něj by uživatelé měli mít plný (a plně mobilní) přístup do nejrůznějších „prostorů“, které je zajímají a se kterými chtějí pracovat – od informačních prostorů, přes zábavu, hry atd., až k Internetu jako takovému.

Když jsem se ale zeptal na to, zda takovéto prostory budou nějak odlišné od „prostorů“, které jsou dnes dostupné skrze veřejný Internetu, odpověď vyzněla spíše kladně – že i nadále bude třeba takovéto prostory přizpůsobovat možnostem a potřebám mobilních uživatelů. Třeba tomu, aby nemuseli na svých mobilech vyťukávat složité a dlouhé URL adresy. Nebo zobrazovacím možnostem přenosných zařízení. Ale to mi přijde spíše jako argument proti tvrzení, že mobil vystačí na všechno.

Na druhou stranu, i naznačené rozdíly mohou časem mizet. Třeba standard ENUM by mohl pomoci se vzájemným provázáním světa URL adres a světa telefonních čísel. Také se zobrazovacími schopnostmi mobilních zařízení se situace zlepšuje. A kromě toho: co dnes víme o tom, co všechno bude možné v budoucnu? Na toto téma Arun Sarin sám poznamenal, že „jsme ještě nic pořádně neviděli, jsme jen na samém začátku“.

VoIP v mobilních sítích?

Zajímavá byla také odpověď na dotaz ohledně technologie VoIP v mobilních sítích (a tím pádem na hlasové služby na bázi této technologie). Arun Sarin odpověděl tak, že jde o trend starý již deset let, který přichází ze sektoru pevných komunikací, a tento sektor již významně ovlivňuje. Se vstupem VoIP do světa mobilních technologií to ale vidí na delší časový horizont s tím, že zde budou služby na bázi VoIP zavádět spíše sami mobilní operátoři. Ze všech přínosů, které VoIP má, pak akcentoval hlavně snižování nákladů.

Naopak se nezmínil o jiném aspektu VoIP technologií, který již dnes významně ovlivňuje sektor pevných komunikací – to, že díky VoIP dostávají příležitost i další subjekty, které také mohou poskytovat hlasové služby. Má-li být VoIP v rámci mobilních sítí především záležitostí operátorů těchto sítí, jak chtějí kontrovat nabídkám jiných operátorů na bázi VoIP?

Budou zvyšovat atraktivnost a konkurenceschopnost svých vlastních hlasových služeb, aby zákazníci neměli důvod přecházet k alternativním řešením? Náklady na poskytování hlasových služeb v sítích 3G by měly být nižší (snad až třetinové oproti sítím GSM), což by mělo vytvářet prostor pro snižování koncových cen. Bude to ale stačit v konkurenci se službami, jako je Skype a podobné, které nabízí volání i zcela zdarma? Pravdou je, že Vodafone již testuje poskytování hlasových služeb za paušál (například v Japonsku, ve Švédsku, či v Německu).

Stejně tak se ale v médiích objevily i zprávy o tom, že by Vodafone mohl blokovat VoIP služby ve svých mobilních sítích. Psalo se o tom mj. i zde na Lupě. Nedávno ale technický šéf Vodafone (CTO) Thomas Geitner prohlásil, že případné blokování VoIP by nebylo dlouhodobě udržitelnou strategií a že se raději vydají cestou konkurenčního boje – nabízením výhodnějších cen, podmínek atd.

Ještě to bude zajímavé.

Na co se Oskar nově zaměří?

Diskuse novinářů s Arunem Sarinem se pochopitelně dotkla i jeho pohledu na tuzemskou akvizici Vodafone a její další směrování. Ani zde se však nic zásadněji nového nezaznělo.

Kromě spíše obligátních konstatování, jako že Oskar je vysoce perspektivní firma s filosofií dobře zapadající do filosofie celé skupiny Vodafone, došlo i na hodnocení toho, jak si Oskar/Vodafone stojí na tuzemském trhu. Nejlépe prý ve dvou oblastech:

  • young & fun – tedy mezi mladými a v oblasti mobilní zábavy,
  • SME – mezi malými a středními firmami.

Do budoucna by chtěl více přidat i v oblasti větších firemních zákazníků. Ani to však není žádnou novou zprávou, to Oskar signalizoval již dříve.

Nedávno se Oskar/Vodafone pochlubil také tím, že k 23. srpnu 2005 získal již na dva miliony zákazníků (pro své hlasové a datové služby). Uvedl také to, že

po pěti letech působení na trhu vykazuje operátor vedle trvalého růstu také dlouhodobě nejvyšší měsíční příjem na zákazníka (ARPU) ze všech českých mobilních operátorů.

Co řekl nový šéf Českého Telecomu?

Jaime Smith Basterra
1932

V průběhu minulého týdne prezentoval své názory a stanoviska i další „nejvyšší šéf“ (CEO) tuzemského operátora, Jaime Smith Basterra z Českého Telecomu.

V jednom ze svých prvních rozhovorů v tuzemsku konstatoval, že pouhým poskytováním hlasových služeb se Český Telecom už neuživí a že musí více zhodnotit „kabely“, které mu patří – poskytováním širšího portfolia služeb. Přitom byly zmíněny jak dnes již obligátní datové služby, tak i služby charakteru videa (zřejmě ve smyslu TV vysílání), videa na žádost, a také internetové telefonie.

Zajímavé je spíše konstatování, že společnost se nechce pouštět cestou snižování cen, ale cestou zvyšování kvality:

Český trh je citlivý na cenu, na druhé straně se odvažuji tvrdit, že zdejší zákazníci jsou vyspělí a za své peníze požadují kvalitní služby. Naší strategií pro zdejší trh bude zvyšovat kvalitu. Nebudeme se pouštět cestou snižování cen."

S tím by se asi dalo polemizovat. Je český zákazník skutečně tak citlivý na kvalitu, nebo naopak na cenu a objem služeb, které ze své peníze dostane? Tady bych viděl dosti zásadní rozdíl mezi firemními zákazníky (kteří asi již dají na kvalitu) a domácnostmi, které stále hledí hlavně na cenu.

A co otázka balíčků, resp. bundlování? Tedy poskytování služeb pouze spolu s dalšími službami, a nikoli jednotlivě. To Jaime Smith v tomto rozhovoru nezmínil. V dalším rozhovoru už ano.

Televize po drátě

souběžném rozhovoru naznačil Jaime Smith i poněkud detailnější plány Českého Telecomu právě v oblasti televizního vysílání po (pevných) telefonních linkách. A zde už se o balíčcích hovoří:

  • testování (zkušební provoz) by mělo začít ještě letos,
  • do příštích prázdnin (zřejmě letních) by měl začít ostrý provoz, a v nabídce by měly být balíčky charakteru triple play (hlas, Internet a TV), včetně videa on demand.

K samotnému „balíčkování“ (bundlování) se Jaime Smith vyjadřuje takto:

Všechny kombinace služeb jsou možné. Podle potřeb zákazníků. Někdo nebude chtít Internet nebo jen telefon a internetovou televizi. Ideální by bylo, a o to se budeme snažit, aby všichni zákazníci měli všechny tři hlavní služby," říká Smith.

Že se Český Telecom bude snažit zákazníkovi prodat všechny služby, není žádným překvapením. Zajímavá je spíše zmínka o možnosti všech kombinací a odkaz na potřeby zákazníka. Že bychom se časem dočkali i možnosti mít na pevné lince „pouze Internet“, bez hlasových služeb? Možná ano, na „unbundlovaných“ linkách to je možné už dnes. Ale kolik to bude stát? Na to si asi musíme počkat.

Zajímavý je také následující citát z uvedeného rozhovoru:

‚Chceme co nejvíce využít naši španělskou zkušenost a urychlit zavedení služby i tady. Myslím si, že právě naše zkušenosti nám pomohou zavést tuto službu podstatně rychleji, než se nám to povedlo ve Španělsku,‘ dodává Jaime Smith.

Zajímavé je to proto, že by to mělo odpovídat na otázku ohledně technického řešení, které Český Telecom zvolí pro realizace televizního vysílání „po drátě“. Zřejmě to tedy nebude to od Microsoftu (MS), kvůli kterému Český Telecom uzavřel strategickou alianci s MS počátkem letošního roku. Výroku pana Jaime Smithe rozumím tak, že bude zvoleno řešení použité Telefónikou ve Španělsku, založené na technologiích Lucentu.

Internetová telefonie od Českého Telecomu

Stejně jako Vodafone, musí i další operátoři (včetně Českého Telecomu) nějak kontrovat nástupu hlasových služeb na bázi VoIP.

To, že Český Telecom také připravuje služby na bázi VoIP, připustil před více než rokem ještě jeho předchozí generální ředitel Gabriel Berdár v rozhovoru pro časopis Technologies&Pros­perity (číslo 5/2004). Tehdy řekl:

Pracujeme na přenesení hlasu z analogového prostředí do prostředí IP. Důvody lze hledat jak v oblasti nákladů, tak i v rozsahu doplňkových služeb, které naše IP síť nabízí."

Nový šéf Českého Telecomu nyní přidal poněkud konkrétnější představu toho, k čemu by Český Telecom chtěl internetovou telefonii využít:

Třeba internetová telefonie nám do jisté míry umožní personalizovat i pevnou linku pro volání. Obdobně, jako si lidé utvářejí svůj mobil. Umožní nám například přidělit jedné lince tři či čtyři čísla, takže několikačlenná domácnost bude mít jednu přípojku, ale každý člen rodiny své číslo.

To je velmi podobné tomu, co již nějaký ten pátek nabízí přípojky ISDN (i ve verzi BRI, resp. euroISDN2), kde „na jedné lince“ může být několik telefonních přístrojů (i např. faxů) s vlastními čísly. Takže opět nic zásadně nového. Podstatná samozřejmě bude cena a další podmínky. Možná se ale dočkáme už brzy.

Například internetové telefonování už testujeme. Určitě je to služba, jejíž zavedení nebude představovat takový problém.

Hovory jen za paušál?

Pan Jaime Smith v rozhovoru pro iDnes zmiňuje také další trend, kterým se pevní operátoři snaží čelit odlivu hovorů do mobilních sítí, a společně s mobilními operátory pak odlivu zákazníků k VoIP službám. Jde o zvyšování atraktivnosti a konkurenceschop­nosti svých hlasových služeb, konkrétně zaváděním hovorů jen za paušál, bez minutového hovorného:

Na celém světě se postupně volání přes pevnou linku stává levnější a lidé očekávají, že bude i nadále zlevňovat. Postupem času třeba bude zcela začleněno do měsíčního paušálu a už se nebude účtovat hovorné.

Kdy to bude?

Upřímně nevím. Připravujeme takové projekty, které jsou na půl cesty a ty postupně uvádíme na trh. Zaznamenali jsme relativně dobré přijetí balíčků Telefon Volno a Volno plus, zhodnotíme situaci a budeme na tento vývoj navazovat.

Za povšimnutí stojí i formulace tohoto tvrzení. Už se zde nic nepraví o „volání zdarma“, jako je to prezentováno v nejrůznějších reklamních kampaních. Už se po pravdě říká, že jde jen o jiný způsob zpoplatnění zákazníka – nikoli minutovým hovorným, ale paušálně, v rámci měsíčního paušálu.

Eurotel je zpět

Do třetice návštěv a rozhovorů s „nejvyššími šéfy“ se minulý týden objevil v médiích také rozhovor s novým generálním ředitelem Eurotelu, Salvadorem Angladou, poskytnutý Hospodářským novinám. Také nepřinesl nic zásadně nového, ale několik zajímavostí přece jen ano.

Například to, že o eventuálním přejmenování Eurotelu nebylo ještě rozhodnuto:

Zatím nepadlo definitivní rozhodnutí, ale pevně věřím, že se tak už brzy stane.

Salvador Anglada však vyloučil kombinaci obou značek:

Je mnoho cest, jak ke splynutí dojít, nicméně už asi mohu říct, že spojení dvou znaků či názvů firem u nás nepřipadá v úvahu.

Hlavní zprávou uvedeného rozhovoru však zřejmě je předsvědčení, že Eurotel nebude v souboji s ostatními mobilními operátory ztrácet své nejcennější zákazníky:

Nový ředitel Eurotelu Salvador Anglada Gonzalez se však těchto výzev neobává. Eurotel si udrží nejcennější zákazníky, tedy ty, kteří skutečně telefonují a nemají kartu jen pro občasné volání, uvádí Anglada sebevědomě. Pozici Eurotelu podle něj neohrozí ani blížící se přenositelnost mobilních čísel.

Zajímavé. Lze tomu rozumět jako určitému „odepsání“ těch zákazníků, kteří nejsou až tak lukrativní, když nekonzumují tolik služeb?

Přenositelnost: spíše k pěti než k deseti procentům

Další konkrétní zajímavostí v rozhovoru se Salvadorem Angladou byla zmínka o očekávané míře využití mobilní přenositelnosti:

EBF6

HN: Kolik procent lidí podle vás bude přenositelnost mobilních čísel využívat? Pět procent? Deset procent?

Ve světě to bývá nejčastěji od dvou do pěti procent. Každý trh je ale odlišný a je velmi těžké dopředu předpovídat jeho vývoj. Podle mého názoru po zavedení služby nebudeme mluvit o deseti procentech migrovaných zákazníků. Spíše bych to viděl blíž těm pěti.

Zajímavé je to proto, že ještě v březnu t.r. Eurotel pracoval s jiným odhadem: když poprvé hovořil s novináři na téma přenositelnosti a při té příležitosti odhad náklady na její zavedení (až na 1 mld. korun za všechny operátory), uvedl také následující předpoklad:

Eurotel předpokládá, že tuto službu v ČR využijí během roku dvě procenta uživatelů mobilních služeb."

Jak se tedy zdá, Španělé jsou v pohledu na přenositelnost optimističtější. Přesto se jí neobávají. Třeba proto, že věří výsledkům své nové kampaně „přecházím k Eurotelu“, která uvazuje zákazníka na určité minimální časové období. Příslušné podmínky ovšem již nehovoří jenom o délce smlouvy na dobu určitou (kterou velmi nedávno řešil soud z podnětu T-Mobile), ale pro jistotu o době čerpání

Doba čerpání je 24 zúčtovacích období (u tarifů Eurotel Gold Max, Platinum Max a Diamant Max) a 12 zúčtovacích období (u tarifů Eurotel Bronz Max, SMS Max, Silver Max).

Anketa

Zajímají vás výroky (i různé náznaky a souvislosti výroků) nejvyšších šéfů telekomunikačních firem?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 10. 2005 11:30

Školení: Obsahová strategie a content marketing

  •  
    Proč je obsahový marketing výrazným trendem.
  • Jak navrhnout užitečnou obsahovou strategii.
  • Jak zlepšit workflow a výsledky copywritingu.

Detailní informace o školení content strategy »