Hlavní navigace

Stalo se: churn se vrací k normálu

 Autor: 29
Jiří Peterka 14. 8. 2006

Pololetní hospodářské výsledky mobilních operátorů naznačují, že zavedení mobilní přenositelnosti se do fluktuace jejich zákazníků (tzv. churnu) promítlo poměrně výrazně, ale jen v prvním čtvrtletí. Vodafone spustil svou "push" službu pro firemní zákazníky. Tiscali vyhrálo další bitvu v již ztraceném boji o dial-up.

V minulých dnech se sešla hned dvě zajímavá výročí: na 6. srpna připadly 15. narozeniny služby World Wide Web (někde dokonce prezentované jako patnáctiny Internetu) a na 12. srpna zase 25. narozeniny osobního počítače PC. V Česku se ale až tak moc neslavilo. Ale třeba český T-Mobile, který minulý týden zveřejnil své hospodářské výsledky za první letošní pololetí, až tolik důvodů k oslavám neměl. Tedy alespoň pokud jde o čistý zisk. Ten mu totiž meziročně klesl skoro o jednu desetinu.

Jak hospodařil český T-Mobile?

Podívejme se na právě zveřejněné hospodářské výsledky českého T-Mobile trochu podrobněji. Jeho čistý zisk skutečně klesl, a to meziročně z 3,029 mld. korun na 2,677 mld. korun. To odpovídá poklesu o cca 11,6 procenta. Ovšem tržby naopak meziročně stouply o cca šest procent, z 13,422 mld. korun na 14,228 mld. korun. Mírně, o 2,4 procenta, klesl také ukazatel EBITDA (zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací).

Naopak mírně stouplo ARPU, neboli průměrná měsíční útrata jednoho zákazníka, a to ze 482 korun na 486 korun. Zde je ale třeba poznamenat, že T-Mobile počítá ARPU včetně zahraničních zákazníků, kteří v ČR využívají mobilní služby skrze roaming. Bylo by určitě zajímavé vědět, jak velkou částí se na celkovém ARPU podílí.

To Eurotel (dnes již Telefónica O2 Czech Republic, TO2CR), který vykazuje ARPU naopak bez zahraničních roamingových zákazníků, hlásil za letošní první pololetí pokles z 503 na 498 korun. Navíc ještě rozepisuje ARPU mezi tarifní zákazníky (kde meziročně kleslo o 19,7 procenta), zákazníky předplacených služeb (pokles o 3,3 procenta) a zákazníky datových služeb (růst o 8,2 procenta).

Jaký byl churn?

Ze zajímavostí, které mne na zveřejněných hospodářských výsledcích T-Mobile upoutaly, si dovolím zmínit poměrně výraznou změnu jeho tzv. churnu, neboli „fluktuace zákazníků“ (někdy též: odchodu zákazníků).

Mobilní operátoři v souvislosti s velikostí tzv. churnu obvykle hovoří o dvouciferných číslech, někde mezi deseti a dvaceti procenty s tím, že v Česku to bývá o něco méně než v zahraničí, díky větší věrnosti českých zákazníků. Tak například Eurotel vykázal v roce 2002 (v segmentu svých tarifních zákazníků) churn ve výši 13 procent, když zahraniční průměr byl dokonce 18 procent (zdroj [PDF, 236 kB]). V roce 2004 pak Eurotel snížil svůj churn na jedenáct procent, stále v segmentu tarifních zákazníků. A zhruba před rokem, když se teprve chystala přenositelnost mobilních čísel, hovořil Eurotel o tom, že má churn někde na úrovni deseti procent.

Proč to ale takto podrobně rozepisuji? Proto, že T-Mobile vykazuje podstatně nižší hodnotu churnu, a to na úrovni pouhého jednoho procenta. Konkrétně za roky 2004 a 2005 vykazoval churn mezi svými tarifními zákazníky ve výši 0,6 procenta, a celkově pak 1,0 procenta za rok 2004 a 1,1 procenta za rok 2005. Na konci prvního letošního čtvrtletí pak vykázal 1,6 procenta, zatímco nyní, na konci prvního pololetí, už jen 1,4 procenta. Je zde tedy skutečně tak propastný rozdíl mezi oběma operátory ve věrnosti jejich zákazníků?

Nikoli, jde jen o odlišnou metodiku vykazování churnu. Zatímco výše uváděná čísla Eurotelu za předchozí roky představují roční churn (tj. za 12 měsíců), T-Mobile uvádí měsíční churn. Po příslušné korekci už uváděné hodnoty vychází (alespoň řádově) souměřitelné. Ostatně, letos už i Eurotel uvádí hodnoty svého churnu na měsíční bázi, a to 1,2 procenta za 4Q2005, 1,8 procenta za 1Q2006, znovu 1,2 procenta za 2Q2006 a 1,5 procenta za 1H2005 (tj. v průměru za celé první letošní pololetí).

Pro korektní srovnání mezi oběma operátory bychom měli použít srovnatelné údaje, za stejná období. Tedy za první kvartál (1,6 procenta u T-Mobile a 1,8 procenta u Eurotelu) a za první pololetí (1,4 procenta u T-Mobile a 1,5 procenta u Eurotelu).

Letos přitom byla změna churnu opravdu zajímavá, a to kvůli vlivu přenositelnosti mobilních čísel, která je v ČR dostupná od poloviny ledna. Měla by totiž zvyšovat churn, a také jej skutečně zvýšila – ale výsledky obou operátorů naznačují, že k výraznějšímu zvýšení došlo jen těsně po spuštění mobilní přenositelnosti (v prvním kvartále), zatímco ve druhém kvartále se už churn víceméně vrátil k původním hodnotám. To naznačuje, že mobilní přenositelnost se na odchodech zákazníků od těchto dvou operátorů výrazněji projevila jen na začátku své dostupnosti.

Vodafone už také tlačí

Pokud vám ve výše uvedeném srovnání tzv. churnu (fluktuace, resp. odchodu zákazníků) chybí český Vodafone, pak je to proto, že jeho hodnoty nejsou běžně zveřejňovány.

Abychom ale český Vodafone úplně nevynechali, řekněme si alespoň o jedné novince, se kterou minulý týden přišel. I když to vlastně až taková novinka zase není, protože obdobné služby už oba jeho konkurenti nabízí také. Jde konkrétně o služby, určené hlavně firemní klientele, spočívající ve zpřístupnění jejich e-mailů a „organizačních dat“ (schůzek, kontaktů, úkolů atd.) na jejich mobilech a realizované na tzv. push principu. Tedy takovým způsobem, že když dojde k nějaké změně (přijde nový e-mail, vznikne nový požadavek na naplánování schůzky atd.), služba převezme iniciativu a postará se o „dotlačení“ (push) této změny do mobilního telefonu svého uživatele, aby ten ji měl okamžitě k dispozici.

Opačný princip (z anglického „pull“, neboli „táhnout“) by předpokládal iniciativu na straně mobilu, resp. jeho uživatele, který by musel sám iniciovat potřebnou výměnu dat (synchronizaci). I to je samozřejmě možné, a řada uživatelů se s tím ráda spokojí (a navíc si i zajistí veškeré potřebné nastavení). Ale „push“ služby, určené především firemním zákazníkům, staví zejména na tom, že uživatel se nemusí o nic starat, má maximální komfort a obsah jeho mobilu je vždy aktuální (samozřejmě pokud je v dosahu mobilní sítě). Na druhou stranu za to zákazník také platí něco navíc (a to svému mobilnímu operátorovi jako poskytovateli celé služby).

První, kdo v ČR takovouto službu pro firemní zákazníky zprovoznil, byl Eurotel, když v květnu 2004 spustil svou službu Office Connector. Počátkem roku 2005 se přidal T-Mobile se svou službou BlackBerry, založenou na technologii společnosti RIM (podrobněji). Nyní se připojil i český Vodafone se službou s názvem Business e-mail plus.

Technické řešení této služby si český Vodafone nevyvíjel sám, ale nakoupil jej u společnosti Visto, podobně jako další součásti mateřského Vodafone. Jak se ale zdá, nevyužil úplně všech možností, které tato technologie nabízí.

Například sama společnost Visto uvádí, že její řešení podporuje širokou škálu mobilních platforem, od zařízení Microsoft Smart Phone či PPC přes PalmOS, Symbian UIQ až po zařízení s podporou Javy. Český Vodafone však zatím nabízí svou novou službu jen na zařízeních na platformě Symbian (a v nabídce má konkrétně čtyři modely, Nokia N70, Nokia E61, SonyEricsson M600i a Nokia 9300). Podle mého názoru může být důvodem podpora příloh u e-mailů, protože sama společnost Visto uvádí, že tato je dostupná jen pro některé mobilní platformy. Vodafone však podporu příloh u e-mailů uvádí jako standardní součást nové služby (a možná proto se omezil na platformu, kde použitá technologie přílohy podporuje).

Jak to funguje?

Další oblastí, kde Vodafone nevyužil všech schopností technologie Visto, je možnost postavit dedikovaný server u firemního zákazníka, za jeho firewallem. Služby popisovaného typu totiž musí nějakým způsobem získávat příslušná data z firemních serverů (např. Lotus Domino či MS Exchange, případně dalších aplikací), aby je mohly „natlačit“ k uživateli do jeho mobilu.

Často používané řešení je takové, že poskytovatel služby (či sám firemní zákazník) postaví za tímto účelem dedikovaný server a umístí jej do firemní sítě, za firemní firewall. Tento server pak z jedné strany „vytahuje“ potřebná data ze systémů, kde se nachází, a z druhé strany je předává dalším serverům (už u poskytovatele služby, tj. mobilního operátora), které se starají o jejich „dotlačení“ přes mobilní síť až do uživatelova mobilu.

Technologie Visto umožňuje i toto řešení, ale v popisu nové služby Business e-mail plus jsem tuto variantu nenašel. Jsou zde jen dvě další varianty:

  • „podniková varianta“, kde si firemní uživatel nainstaluje na svůj počítač „přesměrovávací“ program, který pak pro něj zajišťuje to samé co výše popisovaný server (ovšem je to jen program, který tudíž má šanci plnit svůj úkol jen tehdy, pokud běží na puštěném počítači);
  • „internetová varianta“, kde se pracuje s obsahem poštovní schránky na některém z veřejných freemailů (zmiňován je Atlas, Seznam, Centrum, Gmail a Volný). Zde se nemusí nic instalovat a servery poskytovatele služby si zřejmě samy stahují z freemailových schránek vše potřebné a „tlačí“ to k uživateli. To už mi ale nepřijde jako tolik „firemně orientovaná“ služba, ale na druhé straně pro řadu zájemců může být nejatraktivnější právě tato varianta.

Pokud jde o součásti nové služby, pak kromě e-mailů (včetně příloh) by se mělo jednat i o synchronizaci kontaktů a plánování schůzek. O podpoře úkolů se nehovoří.

Cena za novou službu Business e-mail plus je 200 korun měsíčně (bez DPH, resp. 238 korun s DPH). K tomu je ale nutné připočítat ještě náklady na samotný přenos dat. Zde Vodafone nabízí dvě varianty – se zpoplatněním podle objemu přenesených dat („Připojení na skok“, které pro tuto službu nejspíše není moc vhodné) nebo paušálně zpoplatněné mobilní připojení („Připojení na dlouho“). To je odstupňované podle objemu přenesených dat, maximum (nad 70 MB měsíčně) přijde na 800 korun bez DPH (952 korun včetně DPH).

Ze soudních síní a předsíní

Na závěr si ještě řekněme o dvou aktualitách z prostředí, kde už se „láme chleba“ a rozhoduje o pokutách a žalobách.

Společnost Tiscali minulý týden informovala o tom, že Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vyhověl její žádosti a nařídil společnosti Telefónica, aby Tiscali zaplatila 43 milionů Kč za neuhrazené propojovací ceny za terminaci vytáčeného připojení k Internetu v období červenec – prosinec 2005. Pravidelní čtenáři Lupy jistě už tuší, že jde o další dějství kauzy kolem terminačních poplatků za dial-up, kterou regulátor odstartoval v dubnu 2005.

Tehdy totiž snížil minimální výši terminačních poplatků za dial-up, a od té doby se alternativci hádají s Českým Telecomem (dnešní TO2CR) o to, co to vlastně znamená. Alternativci tvrdí, že původní dohody na výši terminačních poplatků platí, a domáhají se jejich dodržování. Český Telecom jim ovšem okamžitě začal platit novou minimální výši, aniž čekal na novou dohodu s alternativci. Tiscali se již jednou domohlo doplacení rozdílu ve výši 23 milionů korun (za duben až červen 2005). Nyní mu tedy dal ČTÚ za pravdu, i pokud jde o období července až prosinec 2005, ohledně částky 43 milionů korun.

Jenže ono to není pro Tiscali žádné slavné vítězství. Spíše bych to přirovnal k jakési „labutí písni“ v již prohraném boji o internetový dial-up. Jak jsem už popisoval v jednom z posledních článků (Dial-up: poslední bitva vzplála?), Český Telecom mezitím uštědřil alternativcům v oblasti dial-upu „poslední ránu z milosti“, když právě Tiscali a Volnému zvýšil jejich koncové ceny (v terminačním modelu „Internet zdarma“, podrobněji). Navíc, soudě podle údajů zveřejněných Telefónikou, míra využití dial-upu rapidně klesá, takže celá tato oblast byznysu, dříve možná alespoň trochu lukrativní, se postupně uzavírá. A to pro všechny poskytovatele.

MIF16

Ještě ale k samotnému Českému Telecomu: ten dostal v únoru 2004 v té době největší pokutu (81,7 milionu korun) od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za své jednání v roce 2001 až 2002, které ČTK popsala takto:

Ve smlouvách, které antimonopolní úřad označil za nezákonné, vyžadoval Český Telecom smluvní hovorné, a zákazník tedy musel provolat měsíčně stanovený objem hovorů. Pokud byl nižší, účtoval operátor i rozdíl mezi výší smluvního a uskutečněného hovorného. Jako protisoutěžní považoval ÚOHS i povinnost používat na pevných telefonních linkách služeb Českého Telecomu a vázání smluv na rok až pět let. Přitěžující okolností bylo navíc opakované porušování zákona ze strany společnosti.

Český Telecom pokutu zaplatil, ale současně ji napadl formou žaloby na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A minulý týden u brněnského krajského soudu s touto žalobou neuspěl. Soud dospěl k závěru, že ÚOHS postupoval v souladu se zákonem.

Anketa

Využili jste mobilní přenositelnosti?

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

DigiZone.cz: Sony MP-CL1A: miniaturní projektor

Sony MP-CL1A: miniaturní projektor

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

120na80.cz: Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DigiZone.cz: Digi2GO: výborný základ, ale...

Digi2GO: výborný základ, ale...

DigiZone.cz: Pure má tři nové přijímače DAB

Pure má tři nové přijímače DAB

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Podnikatel.cz: Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

DigiZone.cz: UPC má v nabídce Discovery v HD

UPC má v nabídce Discovery v HD

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků