Stalo se: datové schránky v poločase

Po necelých dvou měsících provozu datových schránek jich bylo zřízeno cca 267 tisíc, což není ani polovina z původně odhadovaných cca 600 tisíc. V počtu aktivací vedou fyzické osoby s cca 30 % aktivovaných schránek. Orgány veřejné moci jsou na necelých 3 % a třeba exekutoři jsou na ideální nule, bez jediné aktivace.

Konferencí na téma datových schránek už proběhla celá řada. Drtivá většina z nich se ovšem uskutečnila ještě před 1. červencem a byla zaměřena na vysvětlování samotné podstaty datových schránek jako takových. To konference vydavatelství Economia z minulého týdne, nazvaná příznačně „Datové schránky v poločase – dva měsíce po startu, dva měsíce před plným provozem“, už měla výhodu v možnosti určitého bilancování prvních dvou měsíců provozu. Jak tedy dopadlo toto bilancování?

Provozovatel datových schránek, tedy Česká pošta, se moc nechlubil počtem přenesených zpráv. Ten je zřejmě stále minimální. Zveřejněn byl alespoň počet zřízených a aktivovaných datových schránek, a to k datu 16.8.2009. Vše ukazuje následující tabulka, s dopočtem procenta aktivací.

Druh subjektu Zřízeno schránek Aktivováno schránek Procento aktivací
Právnické osoby 251859 15300 6,07%
Fyzické osoby 7679 2237 29,13%
Orgány veřejné moci 7311 214 2,92%
Notáři 447 20 4,47%
Exekutoři 124 0 0%
Celkem 267420 17771 6,65%

V aktivacích tedy jednoznačně vedou fyzické osoby (v součtu přes podnikající i nepodnikající FO), zatímco všichni ostatní zůstávají daleko vzadu za nimi. Vysvětlením je zřejmě skutečnost, že právě fyzické osoby si datové schránky zřizují proto, že chtějí, neboli na žádost. A tak si je také častěji aktivují. Naproti tomu ostatním jsou zřizovány ze zákona, a proto se do jejich aktivace tolik neženou.

Celkový počet dosud zřízených datových schránek (cca 267 tisíc) je ale stále výrazně nižší – ani ne poloviční – oproti očekávanému cílovému stavu, původně odhadovanému na cca 600 tisíc.

Přihlašovací údaje vs. zřízené schránky

K uvedeným číslům, které na konferenci prezentoval pan Petr Stiegler, ředitel sekce eGovernmentu České pošty, si dovolím přidat vlastní komentář.

Zajímavé mi přijde například srovnání s čísly, která jsem publikoval již dříve zde na Lupě, v jednom z předchozích článků, a které se týkaly počtu rozesílaných přístupových údajů. Jejich zdrojem jsou tiskové zprávy zřizovatele, resp. provozovatele ISDS  (za druhý, resp. třetí týden po 1. červenci). Ukažme si tehdejší tabulku ještě jednou:

Počet odeslaných obálek s přístupovými údaji +14 +21 Přírůstek za třetí týden
Fyzické osoby (podnikající i nepodnikající) 2875 4015 1140
Orgány veřejné moci 7394 7522 128
Notáři 465 465 0
Exekutoři 125 125 0
Právnické osoby 376 592 377 568 976
Celkem 387 451 389 695 2244

Mezi oběma tabulkami je časový rozdíl jednoho měsíce. Hlavně ale  srovnávají něco, co není přímo souměřitelné: starší (spodní) tabulka z července ukazuje počty rozeslaných obálek s přístupovými údaji, zatímco novější (horní) tabulka ze srpna ukazuje počty zřízených datových schránek.

Rozdíl je významný hlavně u právnických osob, které mají více jednatelů (s.r.o.), resp. členů představenstva (a.s.) – protože přístupové údaje k jedné a téže schránce dané právnické osoby jsou zasílány všem jednatelům a všem členům představenstva (coby statutárním zástupcům). Proto mohlo být v červenci rozesláno přes 377 tisíc přístupových údajů právnickým osobám, zatímco v srpnu bylo právnickým osobám zřízeno „jen“ něco přes 251 tisíc schránek.

U právnických osob, bez znalosti  průměrného počtu statutárních zástupců na jednu právnickou osobu, proto nejde srovnávat uvedená čísla a odvozovat z toho další zajímavé souvislosti.

To u ostatních subjektů už je situace přeci jen jednodušší. Zde jsou „prvotní“ přihlašovací údaje rozesílány vždy jen jednomu konkrétnímu příjemci (přímo příslušné fyzické osobě, resp. té osobě, která stojí v čele orgánu veřejné moci). Tato osoba si pak ale může ke své schránce zřídit jednoho či více administrátorů a dalších pověřených osob, kterým pak Česká pošta také pošle jejich individuální přístupové údaje.

Notáři a exekutoři

V případě notářů a exekutorů se čísla v obou tabulkách liší jen minimálně: počty rozeslaných přístupových údajů z července jsou jen o něco málo vyšší než počty skutečně zřízených schránek ze srpna. Číselný rozdíl je 18 u notářů (a 1 u exekutorů). To stále ještě může být způsobeno tím, že někteří notáři  (a jeden exekutor) si ještě v červenci stihli nadefinovat další pověřené osoby a nechat jim poslat jejich přístupové údaje.

Přitom notářů by v ČR mělo být 450 (a  na jejich seznamu od notářské komory jich lze aktuálně nalézt 449). To ještě vcelku koreluje s nyní uváděným počtem 447 zřízených schránek pro notáře (a 2 až 3 schránky někde „zbývají“).  

To u exekutorů je rozdíl v číslech přeci jej větší: zatímco Česká pošta hlásí 125 rozeslaných obálek a 124 zřízených schránek,  příslušná profesní komora nabízí seznam exekutorů, který aktuálně čítá 137 položek.

V obou případech asi lze konstatovat, že většině notářů a exekutorů byly schránky zřízeny, a nyní se „řeší“ jen určité drobné resty.

Stejně tak ale lze konstatovat, že jak notáři, tak exekutoři  – kterým jsou datové schránky zřizovány ze zákona – maximálně vyžívají zákonem zavedené přechodné období, které jim umožňuje počkat s aktivací až do 1. listopadu: exekutor si datovou schránku neaktivoval žádný, a 20 notářů, kteří tak učinili k 16.8. (resp. 21, k 30.8.), je spíše čestnou výjimkou, potvrzující pravidlo. 

Orgány veřejné moci

Notáři a exekutoři jsou formálně také  orgány veřejné moci, ale ve výše citovaných statistikách jsou vedeni samostatně a odděleně od ostatních orgánů veřejné moci.

Přitom přesný počet orgánů veřejné moci v ČR je sám o sobě „otevřený“: konkrétní číslo není známo, a jeho zjištění bude jedním z vedlejších efektů zavedení datových schránek. Dosud uváděný počet  7311 zřízených schránek (pro orgány veřejné moci) přitom jistě není konečný. Různé prvotní odhady se přitom pohybovaly spíše nad 10 000.

I když tedy nejde přesně určit rozdíl, a tím i zjistit, kolik orgánů veřejné moci ještě čeká na zřízení své datové schránky, lze alespoň odhadovat, že jich nebude zase až tak málo. Ostatně, i přímo na konferenci na to padlo několik dotazů. Třeba ohledně cca stovky příspěvkových organizací jednoho většího subjektu, z nichž přístupové údaje dosud nedostala ani jedna.

Odpovědí byl odkaz na nesrovnalosti v dostupných evidencí, které s nynějším procesem zřizování schránek teprve čistí (viz i dřívější článek Datové schránky: začíná čištění dat). A obecným doporučením pro všechny subjekty, kterým by schránka zřízena být měla – ale dosud nebyla – je kontaktovat infolinku na tel. čísle 270 005 200 (v pracovní dny od 8 do 18 hod.).

U orgánů veřejné moci je vhodné si zdůraznit, že po soudních exekutorech (s čistou nulou) mají druhý nejnižší podíl skutečně aktivovaných schránek. Na druhou stranu se dalo celkem očekávat, že většina z nich využije možnost odkladu aktivace až do 1. listopadu.

Několika jednoduchými dotazy do adresáře datových schránek lze zjistit, že (ke včerejšímu dni) si svou datovou schránku neaktivovalo například žádné ministerstvo. Tedy ani třeba Ministerstvo vnitra ČR, které je zřizovatelem (a největším propagátorem) datových schránek. Nemělo by jít příkladem?

Třeba v Praze si datovou schránku aktivovaly čtyři městské části (Praha-Ďáblice, Praha-Kunratice, Praha-Libuš a Praha-Přední Kopanina). Z „pražských“ subjektů z řad orgánů veřejné moci pak už jen Agrární komora Praha.

Světlou výjimkou mezi největšími orgány veřejné moci tak je Plzeňský kraj, který si svou datovou schránku aktivoval přesně před týdnem, 24.8.2009. Stal se prvním krajem, který  tak učinil (viz též obrázek s vyhledávacím dotazem).

plzensky kraj na isds

Právě Plzeňský kraj přitom byl velmi aktivní ve včasném  „domýšlení“ toho, co všechno datové schránky přinesou a jaké změny si vynutí. A tak  již počátkem roku (a ještě než byla známa definitivní právní úprava datových schránek) připravil analýzu dopadů zákona č. 300/2008 Sb., a rozpracoval ji do „typových postupů“ pro různé druhy subjektů v rámci veřejné správy – od nejmenší obce až po kraj.

Právnické osoby

Situaci u právnických osob jsem zmínil již výše: je specifická v tom, že tyto subjekty rovnou dostávají více přístupových údajů k jedné schránce (podle počtu jednatelů, resp. členů představenstva). Proto také tak velký rozdíl mezi počtem zřízených schránek v srpnu (cca 252 tisíc) a počtem rozeslaných přístupových údajů již v červenci (cca 377 tisíc).

Nicméně i u právnických osob je otevřenou otázkou, kolik jich vlastně existuje. Na konferenci („Datové schránky v poločase – dva měsíce po startu, dva měsíce před plným provozem“) sice zaznělo, že většině už byly přihlašovací údaje poslány (a tudíž i zřízeny jejich schránky), ale to až tolik nekoresponduje s předchozími odhady, které hovořily  a cca 450 a 500 tisících právnických osob, kterých by se vše mělo týkat (které jsou zapsány v obchodním rejstříku či zřízeny ze zákona).

I když: i počáteční odhady hovořily o tom, že velký počet právnických osob bude „spících“, resp. takových které nevyvíjí činnost – a právě skrze zavedení datových schránek bude možné příslušnou  evidenci potřebným způsobem aktualizovat a „pročistit“.

Jenže toto by se dnes ještě nemělo projevit: i když nějaká právnická osoba „nereaguje“, mělo by se to poznat až po 90 dnech od zaslání přístupových údajů (protože příslušná PIN zásilka čeká na poště plných 90 dnů). A těchto 90 dnů od 1. července ještě neuplynulo. Proto by „spící“ právnické osoby měly stále být zahrnuty  mezi ty, kterým byla schránka zřízena a zaslány přihlašovací údaje. Jen by se neměly  vyskytovat mezi těmi, které si svou schránku již aktivovaly.

Čemu tedy připadá na vrub rozdíl mezi 252 tisíci zřízených schránek pro právnické osoby a odhadovaným počtem 450 až 500 tisíc existujících právnických osob?

Tady jsou asi jediným možným vysvětlením nesrovnalosti v evidenci právnických osob, které zabránily již samotnému zřízení datové schránky (a odeslání přístupových údajů). V souvislosti  s tím se pak nabízí jistě zajímavá otázka: stihne stát vyřešit nepřesnosti ve své evidenci včas na to, aby do 1.11.2009 mohly být zaslány přihlašovací údaje všem právnickým osobám, kterých se to týká?

Fyzické osoby

U fyzických osob je situace odlišná v tom, že jim jsou datové schránky zřizovány na žádost, a nikoli povinně a všem („ze zákona“). Takže zde „prošvihnutí“ termínu automatické aktivace schránek (k 1.11.2009) nehrozí. Již jen proto, že fyzických osob se automatická aktivace k 1.11.2009 netýká.

A jak velká je „chybovost evidence“ mezi fyzickými osobami? O tom lze usuzovat z jiného rozdílu:

  • Ke 20.7.2009 hlásilo MV ČR, že  přes CzechPointy si žádost o zřízení datové schránky podalo celkem 5369 podnikajících i nepodnikajících fyzických osob. Dalších cca 3500 žádostí od fyzických osob mělo být doručeno na podatelnu MV ČR. Celkem tedy šlo o 8869 žádostí.
  •  K 16.8.2009 hlá­sila Česká pošta (na popisované konferenci), že bylo zřízeno 7679 schránek fyzickým osobám na jejich žádost (z toho: 5888 nepodnikajícím fyzickým osobám a 1791 podnikajícím).

Pokud by tedy podávání nových žádostí o zřízení datové schránky od fyzických osob v době od 20.7.do 16.8. zcela ustalo, stále by zůstávalo 1190 žádostí dosud nevyřízených (jako rozdíl mezi 8869 podanými žádostmi a 7679 zřízenými schránkami). Realita ale bude spíše vyšší, protože nové žádosti od fyzických osob jistě přicházely i v mezidobí.

Zajímavý je u fyzických osob také zdaleka nejvyšší podíl aktivací, téměř 30 procent. To lze ale vysvětlit tím, že když už si někdo sám a dobrovolně požádá o zřízení datové schránky, je velmi pravděpodobné, že ji bude chtít také používat  – a tudíž si ji i aktivuje. Není potom podíl aktivací (30%) naopak příliš nízký?

Obávám se, že je až nebezpečně nízký, a to nejen kvůli právě uvedenému předpokladu. Spíše kvůli tomu, že pro schránky zřizované na žádost skutečně neplatí  možnost odkladu aktivace do 1.11. Pro ně platí standardní ustanovení paragrafu 10 zákona 300/2008 Sb., které hovoří o automatické aktivaci „do 15 dnů od převzetí přihlašovacích údajů“.

Na tom nic nemění ani skutečnost, že Česká pošta rozesílá i fyzickým osobám přístupové  údaje na formuláři, který je určen jen držitelům schránek zřizovaných ze zákona – protože je na něm napsáno, že s aktivací mohou počkat až do 1.11.2009 (podrobněji). Nemohou, protože zákon má přednost i před tučným písmem na dopisu od České pošty.

Nicméně údaje o počtu skutečně aktivovaných schránek jakoby dávaly za pravdu spíše České poště: ke 20.7.2009 bylo hlášeno na 4015 datových schránek, zřízených na žádost fyzickým osobám (přesněji: rozeslaných přístupových údajů, viz výše). Tudíž by nejpozději do 15 dnů (plus několik dnů na „listovní“ doručení) měly být všechny tyto schránky již  aktivovány (ať již svými držiteli, nebo automaticky ze zákona).  Místo toho ale Česká pošta  hlásí, že k 16.8. jich bylo aktivováno jen 2237.

MIF16

Pravdou je, že určitá část ze 4015 rozeslaných obálek (k 20.7.) mohla být určena administrátorům a dalším oprávněným osobám, díky čemuž mohl být počet skutečně zřízených schránek  k uvedenému datu přeci jen nižší. Ale i tak mi to příliš nekoresponduje s pouhými 2237 schránkami fyzických osob, aktivovanými  k 16. srpnu. A příliš povzbudivé není ani srovnání s téměř 9 tisíci žádostmi fyzických osob již ke 20. červenci.

Na samotný závěr znovu připomínám: pokud jste si o zřízení schránky sami požádali, neplatí pro vás možnost počkat s aktivací   až do 1.11., ani když vám někdo bude tvrdit opak. Musíte tak učinit do 15 dnů od převzetí přihlašovacích údajů.  Tak ať vás nepotká nějaké nepříjemné překvapení.

Anketa

Přijde vám, že máte k dispozici všechny informace o datových schránkách, které byste potřebovali?

32 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 9. 2009 10:54

Školení e-mail marketingu – pokročilé techniky

  •  
    Jak připravit šablonu moderního e-mailu
  • Jak spustit automatizované kampaně
  • Jak dynamizovat běžnou rozesílku

Detailní informace o školení e-mail marketingu - pokročilé techniky »