Stalo se: dekapitace v ČTÚ

Vláda ve středu odvolala dosavadního předsedu Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Davida Stádníka. Jaké byly důvody této změny a jaké jsou reakce na ni? ČTÚ na poslední chvíli mění definici relevantního trhu č. 12 (velkoobchodního trhu s broadbandem), kde se schylovalo k obrovskému překvapení. Teď to ale vypadá, že na vině byl chybný překlad textu evropské direktivy.

Předminulý týdnem jsem zde na Lupě psal o tom, že vláda se chystá odvolat z čela Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) jeho dosavadního šéfa a předsedu Rady ČTÚ, Davida Stádníka. Minulou středu k tomu skutečně došlo, a vláda Davida Stádníka z funkce opravdu odvolala.

Formálně, vzhledem k dikci platného zákona o elektronických komunikacích, jde o odvolání člena Rady ČTÚ, což přísluší vládě jako takové. Zákon totiž neřeší specificky odvolávání toho z členů Rady, který je současně předsedou ČTÚ a fakticky tento úřad řídí (stojí v jeho čele a jedná jeho jménem). Zákon zná pouze odvolání člena Rady, takže DAvid Stádník byl sesazen z postu předsedy Rady vlastně nepřímo, tím, že byl odvolán z Rady samotné. Nezůstává tak ani jejím „řadovým“ členem.

Novým předsedou Rady ČTÚ vláda jmenovala, na návrh ministryně informatiky, jiného dosavadního člena Rady, konkrétně Pavla Dvořáka. I o tom se již před týdnem psalo jako o prakticky hotové věci. Jeho funkční období v čele Rady je ze zákona nejvýše tříleté.

Kdo do Rady?

Odvoláním Davida Stádníka z pětičlenné Rady ČTÚ se v ní uvolnila již dvě místa. Až dosud totiž měla Rada jen čtyři členy, páté místo zůstalo neobsazené. Svou roli zde zřejmě sehrál i způsob „počátečního naplnění“ Rady, jejíž členové jsou standardně voleni na období pěti let. Ovšem v loňském roce, kdy Rada teprve vznikala, se to muselo udělat jinak – konkrétně tak, že jeden člen Rady byl zvolen na pět let (konkrétně Pavel Dvořák), druhý na čtyři roky (Michal Frankl), další na tři roky (Jana Fürstová), a další na dva roky (David Stádník). Pátý člen Rady, který měl „sloužit“ jen jeden rok, zvolen nebyl – ale i bez něj byla Rada usnášeníschopná. Ze zákona totiž přijímá svá rozhodnutí alespoň třemi kladnými hlasy.

Nyní, i s pouhými třemi členy, by Rada sice byla nadále usnášeníschopná a mohla rozhodovat, ale vláda obratem zvolila dalšího člena Rady. Vlastně členku, protože jde o paní Marcelu Gürlichovou, dosavadní poradkyni premiéra a dřívější náměstkyni MDS ČR (Ministerstva dopravy a spojů ČR), odpovědnou za oblast telekomunikací. Formálně přitom jde o zvolení na místo po odvolaném Davidu Stádníkovi, a tedy na zbytek jeho (dvouletého) funkčního období. Z něj zbývá rok a měsíc.

Do konce dubna by ale vláda měla zvolit ještě pátého člena Rady, a to již na „plné“ funkční období (které činí pět let). Opět podle zákona o elektronických komunikacích tak vláda činí na návrh ministra (ministryně) informatiky. Informace o tom, kdy se tak stane, se ale různí. Například podle iHNed by se tak skutečně mělo stát ještě do konce dubna:

Pátého člena, který by měl do Rady přijít na pět let, by měla vláda do rady doplnit v dubnu a podle Dany Bérové by mělo jít o telekomunikačního odborníka."

Podle DigiWebu by ale jmenování pátého člena Rady mělo počkat až do voleb:

Páté místo zůstane podle mluvčí ministerstva informatiky Kláry Volné zřejmě do voleb neobsazené.

Proč byl David Stádník odvolán?

Pojďme nyní k důvodům, proč byl David Stádník odvolán. Poslechněme si nejprve zdůvodnění, které zaznělo z úst ministryně informatiky Dany Bérové na tiskové konferenci po zasedání vlády 29. března 2006 :

Dovolte mi informovat, že vláda schválila můj návrh na odvolání předsedy Českého telekomunikačního úřadu pana Davida Stádníka, kdy hlavním důvodem pro jeho odvolání bylo opakované porušení povinností podle paragrafu 7, odstavce 6, zákona o elektronických komunikacích, především tím, že se mu nepodařilo zajistit včasnou implementaci povinností, vyplývajících pro ČR přistoupením k EU ze směrnice, týkající se problematiky implementace zákonů na telekomunikačním trhu.

(…)

Já si od této změny na postu předsedy slibuji zrychlení a zlepšení fungování činnosti ČTÚ, protože pan předseda David Stádník byl manažersky odpovědný za činnost úřadu, a doufám, že se podaří napravit nedostatky, které v tuto chvíli existují, tak aby ČR dostála svým povinnostem jednak ve vztahu k Evropské komisi, ale pak samozřejmě také k jednotlivým účastníkům telekomunikačního trhu, kteří potřebují, aby ČTÚ fungoval dobře a vydával rozhodnutí včas a v potřebné kvalitě.

Toto vyjádření sice explicitně nezmiňuje analýzy relevantních trhů, ale právě ony jsou tím hlavním, co po Česku Evropská unie požadovala, v souvislosti s převzetím nového evropského regulačního rámce skrze nový zákon o elektronických komunikacích. A je pravdou, že tyto analýzy měly být hotovy do konce ledna, aby na ně mohla (do konce dubna) navázat konkrétní regulační rozhodnutí, nahrazující ta dosavadní, která pozbývají platnost ke konci letošního dubna a „uvolňují“ tak místo novým rozhodnutím. Jenže to se nestalo, analýzy relevantních trhů do konce ledna hotovy nebyly (vlastně se stihla jen jedna) a nová regulační opatření ještě nejsou na světě (resp. jsou na světě jen některá). A to hrozí jak problémy s EU (dalšími fázemi již existujícího infringement procedure kvůli nenaplnění unijního acquis), tak i zmatkem a chaosem na tuzemském telekomunikačním trhu – tím, že dosavadní „pravidla hry“ už přestanou platit, ale nová pravidla ještě ani pořádně nevznikla.

Nic není černobílé

Abych ale nebyl tak kategorický: určitý skluz v přípravě analýz trhu a následných nápravných opatření (regulačních rozhodnutí) se všeobecně očekával, neboť lhůta stanovená v zákoně byla opravdu šibeniční. Také zahraniční zkušenosti naznačovaly, že dodržena nejspíše nebude. Jenže byl to sám předseda David Stádník, kdo i novinářům na otázky typu „stihnete to?“ systematicky odpovídal bez zaváhání kladně a nepřipouštěl žádnou možnost skluzu či pouhý stín pochybnosti o tom, že by se požadavek zákona nestihl naplnit včas. Nakonec se ale stejně nestihl, a to ne o nějaký den či dva, ale o měsíce. Některé z nejdůležitějších analýz nejsou dodnes dostupné ani v návrhu, natož pak v platném znění.

Podle dávné moudrosti, která říká, že nic není černobílé, padá určitá část viny za současnou situaci na obě strany. Předpokládám, že vláda zvažovala, jak velkou roli sehrál šibeniční termín v zákoně a jakou měrou přispěl samotný ČTÚ. Závěr vlády dnes již známe, a nejspíše se do něj promítly i další faktory. Například nespokojenost s (nízkou) rychlostí rozhodování ČTÚ.

Za sebe bych si také dovolil přidat jeden další nedostatek, a to minimální komunikaci ČTÚ s veřejností a novináři. Nepočítáme-li spíše povinné a nic moc neříkající informování o zasedání různých výběrových komisí, bylo skutečných sdělení vůči veřejnosti (včetně tiskových zpráv a tiskových konferencí) jako šafránu. A když už pak ČTÚ přece jen něco komunikoval, působilo to jako bomba už svou výlučností – jako třeba nedávné varování před praktikami Tele2, viz můj samostatný článek.

Nicméně i vůči médiím dokáže ČTÚ reagovat velmi promptně a aktuálně. Ještě minulou středu, jen několik hodin po té, co vláda rozhodla o odvolání Davida Stádníka, rozesílal ČTÚ novinářům jeho stanovisko:

Připomínky k návrhu na odvolání člena a předsedy Rady, Ing. Davida Stádníka, byly vedením Ministerstva informatiky předány dne 28. března 2006 se žádostí o jejich přednesení na zasedání vlády. Důvody, pro které vláda ČR návrh ministryně informatiky akceptovala a pro které Ing. Davida Stádníka odvolala z funkce člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu, nepřísluší předsedovi Rady dále komentovat.

K celé záležitosti však předseda Rady Úřadu, Ing. David Stádník, považuje za nezbytné sdělit, že skutečnosti, které by představovaly hrozbu pro vztahy mezi vládou ČR a Evropskou komisí v předmětné oblasti, mu nejsou známy.

Co říkají operátoři?

S komentářem k odvolání Davida Stádníka ještě ve středu přispěchala také Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS). Ta vydala tiskovou zprávu, ve které uvedla:

Členové představentva APMS jsou přesvědčeni, že každá změna je vždy také určitou příležitostí a novou výzvou. David Stádník si bezesporu zaslouží ocenění a poděkování za jeho dlouholetou činnost a to i přesto, že ne každé jeho rozhodnutí v čele úřadu bylo všemi operátory vždy a bez výhrad akceptováno. Takové je ale postavení představitelů všech regulačních úřadů na celém světě.

Ve fungování Českého telekomunikačního úřadu do budoucna očekáváme, že by tato změna mohla vést ke zvýšení efektivity, transparentnosti a kvality rozhodování úředníků. Pro rozhodování regulačního úřadu platí, že každé rozhodnutí by mělo být činěno vždy zodpovědně a při vědomí všech jeho možných dopadů a tedy také s vysokou mírou odborné kvalifikace. Důležitost odvětví elektronických komunikací je přitom zřejmá, neboť se nepochybně jedná o nedílnou a hybnou sílu růstu ekonomiky nejen v České republice, ale i v ostatních evropských státech. Necitlivé nebo nekoncepční regulační zásahy by proto mohly ohrozit nejen již vynaložené nebo budoucí investice operátorů, ale také zájmy spotřebitů, fungování tržních sil nebo narušit principy volné hospodářské soutěže.

K tomu snad jen malé rýpnutí: snad by si i asociace mobilních operátorů mohla zaplatit jazykového korektora, či alespoň zapnout spell-checker při psaní svých tiskových zpráv. Jinak to vypadá, že jeho „představentvo“ nemůže přijít svým zákazníkům v roli spotřebitelů na jméno. Že by použitý novotvar „spotřebité“ (resp. „zájmy spotřebitů“) nějak souvisel s bitím, resp. se slovním spojením „být na něčem bit“?

Abych byl sebekritický – sám mívám ve svých článcích také hojně překlepů, které nezachytí ani pečliví korektoři na Lupě. Ale tady se to opravdu povedlo. Doufám jen, že „mobilní operáti“ mají smysl pro humor a neurazí se.

Co bude dál?

Úkoly, které stojí před novým vedením ČTÚ (novým předsedou i doplněnou Radou), nejsou malé. V ještě šibeničnějším termínu než dříve by měli dokončit to, co se během podstatně delšího, ale beztak šibeničního termínu nestihlo. Tedy hlavně zbývající analýzy, a pak na ně navazující opatření. K tomu se ovšem přidá i řada dalších agend, z nichž nejkontroverznější je asi agenda kolem digitalizace rozhlasového a televizního vysílání. Zde má ČTÚ také významnou a nezanedbatelnou roli, už jen v tom, že právě on má připravit Technický plán přechodu na digitální vysílání (podrobněji). A že kolem digitalizace planou opravdu nebývalé vášně, snad netřeba zdůrazňovat.

Zůstaňme ale u telekomunikací, resp. u té části elektronických komunikací, která odpovídá dřívějším telekomunikacím. Zde stále ještě zbývá dokončit přípravu několika analýz relevantních trhů, z nichž nejzajímavější asi bude ta, která se týká trhu č. 12 (velkoobchodní trh s broadbandem). Pro připomenutí: jde o „kauzu WiFi“, alias o zjištění, že na českém (velkoobchodním) trhu s broadbandem má mít ADSL podíl jen něco kolem 40 procent, což by nepředstavovalo majoritu, resp. nevedlo by k postavení žádného poskytovatele do role subjektu s významnou tržní silou (SMP, Significant Market Power). Pokud by se tak skutečně stalo, ČTÚ by shledal celý tento trh efektivně konkurenčním a už by se jím dále nezabýval z hlediska odvětvové regulace. Tím by ČR asi představovala úplnou výjimku v celé EU, která se nad příčinami našeho zjištění ohledně trhu 12 také již pozastavovala.

Malá chyba příčinou velkých problémů?

Konkrétním důvodem, proč by v Česku mohl vycházet podíl ADSL na celém velkoobchodním trhu s broadbandem jen na úrovni cca 40 procent, je v tom, že se do něj zahrnují i další varianty přípojek, a zejména přípojky WiFi. Právě u těch není moc jasné, kolik jich vlastně je, a kolik z nich je skutečně broadbandových. Nicméně i bez takovéto znalosti by se na pouhých odhadech měla činit zásadní regulační rozhodnutí. Sám jsem o tomto problému psal zde na Lupě již vícekrát, například v článcích Stalo se: má Česko víc WiFi přípojek než celá EU?, Kolik je doopravdy v ČR broadbandu?, Stalo se: analýzy budou mít zpoždění .

Teď se ale zdá, že vývoj nabral nový směr. Konkrétně v tom, že ČTÚ se rozhodl změnit definici (vymezení) relevantního trhu č. 12 jako takového. Minulé úterý regulátor publikoval na svém webu návrh na změnu svého Opatření obecné povahy č. 1 (OOP/1/07.2005–2), které je definicí „našich“ relevantních trhů. Změna se týká právě inkriminovaného relevantního trhu číslo 12 a spočívá ve změně jeho názvu, z dosavadního:

velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací včetně přístupu k datovému toku

na kratší:

velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací".

Na první pohled tato změna vypadá nevýznamná: „datový tok“, alias tzv. bitstream, se v ČR na velkoobchodní bázi vůbec nenabízí, alespoň ne za strany Českého Telecomu. Ten to zákonem nařízeno nemá, a dobrovolně jej nenabízí. Takže ani alternativní operátoři nemohou stavět své přístupové služby (zejména přístup k Internetu) na této technické možnosti (na datovém toku, tedy bitstreamu). Pokud by tak mohli činit, mohli by sami rozhodovat o řadě technických parametrů, jako například o agregaci, prioritizaci přenášených dat, objemových limitech a dalším. Místo toho mohou přeprodávat až služby, které na bitstreamu (datovém toku) vystavěl sám inkumbent (Český Telecom). Faktický rozdíl je hlavně v tom, že Český Telecom tak prodává alternativcům další své služby, které mu musí alternativci zaplatit, a navíc nemohou ani měnit parametry těchto služeb. Kvůli tomu se „přeprodávané“ nabídky ADSL jen minimálně liší mezi sebou i od toho, co nabízí Český Telecom sám – například co do rychlosti či agregace. Takže nynějším návrhem na vypuštění „přístupu k datovému toku“, který fakticky není nabízen, by se vlastně nemělo nic změnit. Nebo ano?

Špatný překlad?

Jak se zdá, podstata navrhované změny je mnohem subtilnější, ale na druhou strany mnohem významnější. Pokud se totiž v původní definici objevuje uvedený dodatek (včetně přístupu k datovému toku), pak to může implikovat to, že základ názvu (ono velkoobchodní širokopásmový přístup, bez dovětku včetně …) může být interpretován jako „jakákoli“ širokopásmová přístupová služba. Tedy i taková, která není realizována pomocí bitstreamu, alias datového toku. Tedy například pomocí WiFi, CDMA apod.

Pokud se podíváme do originálního znění evropských direktiv [PDF, 24 kB], které definují relevantní trh číslo 12, ekvivalent našeho dodatku včetně přístupu k datovému toku zde nenajdeme. Místo toho je zde samotný velkoobchodní širokopásmový přístup definován takto (můj vlastní volný překlad):

Přístupové služby realizované pomocí datového toku (bitstreamu), umožňující přenos dat v obou směrech, a také další formy velkoobchodně poskytovaných přístupových služeb nad dalšími druhy infrastruktury, ovšem jen pokud tato infrastruktura nabízí funkčnost obdobnou datovému toku (bitstreamu).

Jenže my jsme si tam sami přidali onen dodatek (včetně přístupu k datovému toku), a tím vlastně nepřímo rozšířili záběr základní části definice (velkoobchodní širokopásmový přístup) i o další možnosti technické realizace, které již nemají charakter datového toku. Právě tudy se nám pak do toho dostaly i vysoké počty WiFi přípojek (i například CDMA), a to zásadně změnilo výsledný pohled na celý relevantní trh.

Podstatu chyby, která se nyní napravuje, zdůvodňuje i samotný návrh ČTÚ na změnu [DOC, 46 kB]:

Content

Původní název trhu č. 12 nerespektováním Doporučení Komise Evropských společenství o relevantních trzích produktů a služeb ze dne 11. února 2003 (C(2003)497) umožňoval zahrnout všechny formy širokopásmového přístupu. Navrhovaný název trhu vychází ze skutečnosti, že do trhu č. 12 se zahrnují pouze ty širokopásmové přístupy, které jsou realizovány prostřednictvím datového toku nebo způsobem, který je ekvivalentní datovému toku.

Svou roli při této trapné chybě nejspíše sehrálo i to, že existuje dvojí význam slova „přístup“ (anglicky: „access“) – ten může být míněn ve smyslu „přístupových služeb“, určených pro koncové zákazníky (zákazník si kupuje „přístup k Internetu“), ale také jako „možnost přístupu“ k něčemu, ve smyslu dostupnosti, resp. možnosti objednat si a pak využívat. Původní dovětek (včetně přístupu k datovému toku) se pak nutně týkal přístupu ve smyslu druhé možnosti, která je navíc relevantní pro operátory a providery, zatímco nyní zmiňovaný širokopásmový přístup se týká první možnosti.

Překladatelé to určitě nemají lehké, a jak je i na tomto příkladu vidět, nevhodný překlad může mít opravdu dalekosáhlé důsledky. Doufejme, že je nynější změna dokáže napravit. Ale pokud jsou i ostatní překlady anglicky psaných direktiv takto „kvalitní“, pak to může být ještě mnohem zajímavější …

Anketa

Jak očekáváte, že se změní činnost ČTÚ s novým vedením?

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 4. 2006 13:01
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení SEO - jak na optimalizaci pro vyhledávače

  •  
    Analýza klíčových slov - jaká slova vybrat.
  • Metody linkbuildingu - jak získat zpětné odkazy.
  • Vyhodnocování SEO - nesledujte jen pozice.

Detailní informace o školení SEO »