Stalo se: digitální gilotina ve Francii narazila, ale zdaleka nekončí

Ústavní soud ve Francii odmítl základní princip tzv. digitální gilotiny, spočívající v odpojování uživatelů Internetu bez verdiktu řádného soudu. Zastánci gilotiny, v čele s prezidentem Sarkozym, se ale rozhodně nehodlají vzdát svých původních úmyslů. Už naznačili, že pro vydávání verdiktů o odpojení by mohly být zřízeny speciální copyrightové soudy.

Řada médií přinesla minulý týden nadšené zprávy o tom, že tzv. francouzská digitální gilotina (neboli: zákon, umožňující odpojování uživatelů od Internetu, za porušování autorských práv) byla právě ve Francii shledána ve sporu s ústavou a smetena ze stolu.

Bohužel to ale není zcela přesné: francouzský ústavní soud sice skutečně shledal, že jedna konkrétní část tohoto zákona je ve sporu s ústavou. Konkrétně ta část, která hovoří o  trestu odpojení jen na základě rozhodnutí úřadu HADOPI (který není soudem). Nicméně zbytek celého zákona už ve sporu s ústavou není. A nejvyšší představitelé Francie již dali najevo, že se ve svém boji – za práva velkých držitelů copyrightu – budou pokračovat dál.

Úřad HADOPI (Haute autorité pour la diffusion des œuvres et la protection des droits sur Internet, neboli „Vysoký úřad pro šíření děl a ochrany práv na Internetu“) prý vznikne tak, jak bylo původně plánováno. Jen „prozatím“ bude pouze rozesílat  první a druhé varování uživatelům, v čemž mu verdikt Ústavního soudu nijak nebrání. Ten totiž shledal protiústavním pouze samotné trestání, ve formě odpojování uživatelů Internetu.

A tak zastánci digitální gilotiny, v čele s prezidentem Sarkozim, chystají drobný update: místo samotného úřadu HADOPI, stojícího mimo systém soudů, by o odpojování uživatelů formálně rozhodovaly speciální „copyrightové soudy“. Ty ale teprve musí vzniknout (zřejmě skrze nějaký další nový zákon) a začít reálně fungovat.

Trestat může pouze soud

Francouzský ústavní soud posuzoval legálnost samotného zákona „Création et Internet“ (anglický překlad) a shledal, že je v rozporu  již s francouzskou Deklarací práv člověka a občana, pocházející ještě z dob Velké francouzské revoluce (z roku 1789). Konkrétně s presumpcí neviny („Každý člověk je pokládán za nevinného až do té doby, kdy je prokázána jeho vina“) a s principem, že rozhodovat o vině a ukládat tresty může pouze soud (zatímco úřad HADOPI by byl jen jakýmsi administrativním orgánem). Stejně tak ústavní soud shledal posuzovaný zákon v rozporu s právem na svobodu slova.

Za zdůraznění určitě stojí ta část verdiktu, která hovoří o soudních orgánech: že HADOPI není soudem, a tudíž nemůže rozhodovat o vině a trestu. Právě na tento rozpor totiž poukazovali i poslanci evropského parlamentu, když bojovali proti snahám Francie rozšířit její digitální gilotinu do celé EU, skrze revizi regulačního rámce elektronických komunikací (tzv. telekomunikační balíček).

Pravidelní čtenáři Lupy si jistě vzpomenou, na čem se přijímání tohoto balíčku naposledy „zadrhlo“: právě na pojistce proti snahám krátit někoho (uživatele Internetu) na jeho právech rozhodnutím nějakého administrativního orgánu, který není řádným soudem.

Další osud telekomunikačního balíčku

Přesto snad nezaškodí připomenout si, že české předsednictví koncem dubna vyjednalo určitý kompromis mezi Radou EU a Evropským parlamentem. Nebyl zrovna moc „průhledný“ a jasný, ale jeho nejčastější interpretace byla taková, že odpojování uživatelů (z rozhodnutí administrativního orgánu, jakým je například francouzský HADOPI) může začít, ale je možné ho následně rozporovat u soudu, který by posoudil oprávněnost takovéhoto postupu.

Europoslanci však s tímto kompromisem moc spokojeni nebyli, a tak posléze sami přijali explicitnější pojistku: v plénu si odhlasovali vrácení jednoho z pozměňovacích návrhů, který již jednou byl přijat a zařazen do telekomunikačního balíčku, ale posléze (nejspíše v důsledku lobbingu Francie a velkých držitelů práv) zase odstraněn. Jde o návrh č. 138 (resp. po přečíslování č. 46), který v zásadě říká, že: nelze krátit uživatele Internetu na jejich právech bez řádného rozhodnutí řádného soudu.

Co následovalo, jsem popisoval zde na Lupě již počátkem května: i když europoslanci celý telekomunikační balíček jinak schválili, díky tomuto jedinému dodatku „vybočili“ z již dojednaného kompromisu s Radou EU. A kvůli tomu se notně zkomplikovalo přijetí celého balíčku jako takového.

Ne že by tím jeho „životní dráha“ zcela skončila. To naštěstí nikoli. Ale šance na jeho přijetí se dále snížily. Rada EU (konkrétně pro telekomunikace) totiž, zřejmě pod silným vlivem Francie, dosud zastávala opačný názor než europoslanci a explicitní pojistku proti odsuzování bez soudů v balíčku nechtěla.  Je to patrné i z vyjádření českého ministerstva průmyslu a obchodu, jehož nejvyšší představitel (vzhledem k našemu předsednictví) stále ještě stojí v čele Rady EU (pro telekomunikace):

Český ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský, který se dnes ujal funkce, se setkal s komisařkou pro informační společnost a média Viviane Redingovou. Během setkání si vyměnili názory na aktuální situaci v projednávání telekomunikačního balíčku.

Evropský parlament minulý týden odhlasoval pozměňovací návrh týkající se přístupu k internetu, jenž jde nad rámec dohody, kterou uzavřelo české předsednictví EU v rámci vyjednávání mezi Radou Evropské unie, Evropským parlamentem a Evropskou komisí o znění telekomunikačního balíčku. Tento pozměňovací návrh nenachází podporu u členských států EU.

Schválení pozměňovacího návrhu znamená komplikaci pro další jednání o reformě trhu elektronických komunikací. Je příliš brzo na to, abychom předjímali, jaké bude řešení situace. Rada musí nejprve udělat důkladnou právní analýzu a zvážit možnosti dalšího postupu," říká český ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský.

Ovlivnil verdikt Ústavního soudu Radu EU?

Jestliže ale nyní francouzský Ústavní soud dal fakticky za pravdu europoslancům, dojde ke změně i v postoji Rady EU (pro telekomunikace)? Kývne Rada na pojistku, kterou europoslanci vrátili do balíčku a bude tento balíček akceptovat i jako celek? To je teď skutečně velmi zajímavou otázkou. Ale bohužel na ni zatím neexistuje odpověď.

Přitom „časově“ by tomu nic nebránilo. Shodou okolností totiž popisovaný verdikt Ústavního soudu (vynesený 10.6.2009) těsně předcházel předem plánovanému jednání Rady EU pro telekomunikace, které proběhlo o pouhý den později, 11.6.2009, v Lucemburku. A tak národní ministři, sdružení v Radě EU (pro telekomunikace), mohli  pěkně „začerstva“ reagovat na verdikt francouzského soudu.

Jenže ve skutečnosti nemohli, z poměrně kuriózního důvodu. Evropský parlament totiž Radě EU oficiálně stále ještě neposlal výsledek své práce (tj. telekomunikační balíček i s předmětným pozměňovacím návrhem). A tak se Rada EU  formálně neměla k čemu vyjadřovat a mohla vést jen neformální rozhovory.

Ovšem z toho, co o těchto neformálních debatách (z 11.6.2009) napsalo české předsednictví, to na nějakou vstřícnost moc nevypadá. Hlavně kvůli závěrečné zmínce o dohodovacím řízení – kterým Rada už vlastně předjímá, že s verzí od europarlamentu vyjádří formální nesouhlas a celý balíček tak bude muset postoupit do tzv. dohodovacího řízení.

Prohlášení českého předsednictví EU ke stavu projednávání telekomunikačního balíčku

Rada Evropské unie dnes vedla neformální diskusi o stavu projednávání telekomunikačního balíčku. Členské státy považují tento soubor legislativních návrhů za velmi důležitý, zejména kvůli současnému hospodářskému poklesu a roli, kterou může mít sektor informačních a komunikačních technologií pro zmírnění jeho dopadu. Rada souhlasí s tím, že tři návrhy, které tvoří telekomunikační balíček, by měly být přijaty co nejdříve.

Proto také Rada, reprezentovaná českým předsednictvím EU, vedla o telekomunikačním balíčku v průběhu letošního roku intenzivní diskuse s Evropským parlamentem a 28. dubna se jí podařilo dosáhnout kompromisního řešení s vyjednavači, kteří Parlament zastupovali. Evropský parlament však na plenárním zasedání 6. května přijal jedno ustanovení (známé jako pozměňovací návrh 138 nebo 46), které tomuto kompromisu odporuje.

Rada je připravena pracovat na řešení tohoto posledního nevyřešeného problému a těší se na spolupráci s nově zvoleným Evropským parlamentem během dohodovacího řízení. V současné době však může vést pouze neformální diskuse, protože Parlament doposud oficiálně neinformoval členské státy o své pozici ve druhém čtení.

Uspěje švédské předsednictví?

Dnes už je tedy jasné, že dosavadní české předsednictví telekomunikační balíček „neprotlačí“. Přesněji že během českého předsednictví tento nebude definitivně schválen a odsouhlasen, tak aby začaly běžet lhůty na jeho implementaci. Na druhou stranu může být určitým kladem alespoň to, že balíček definitivně nespadl pod stůl a stále ještě existuje určitá šance na jeho přijetí – již ale pod novým (švédským) předsednictvím a s novým obsazením Evropského parlamentu. Mimochodem, nejbližší zasedání Rady EU (pro telekomunikace), které by se mělo k telekomunikačnímu balíčku nějak formálně vyjádřit, je plánováno až na 8. října.

Osobně si přitom nemyslím, že by české předsednictví přijímání telekomunikačního balíčku nějak „pokazilo“. Možná nemělo dost síly na to, aby jej prosazovalo razantněji a aby dokázalo důrazněji čelit tlakům, usilujícím o prosazení vlastních zájmů do celého balíčku. V tomto ohledu bych za vším viděl spíše vliv Francie a právě její snahu prosadit zájmy velkých držitelů autorských práv (formou digitální gilotiny) i do celé Evropské unie. Ostatně, ono to už tak v životě mnohdy bývá – že ten, kdo něco nejvíce kritizuje (jako Francie české předsednictví) je současně i tím, kdo to fakticky způsobil.

EBF16

Jako zajímavou otázku nyní vidím to, kam až budou zastánci „starých pořádků“ v oblasti autorských práv, v čele s Francií, ochotni a schopni zajít, a co všechno budou ochotni obětovat. Zablokování telekomunikačního balíčku (byť ani tento není zdaleka ve všem ideální) je v jejich snažení nezastavilo, stejně jako je očividně nezastaví ani verdikt francouzského ústavního soudu – kterému se hodlají vyhnout zavedením specializovaných „copyrightových soudů“. Skutečný problém, kterým je nevhodnost dosavadního modelu autorských práv pro dnešní on-line svět, se tak pouze protahuje v čase, ale řešen bude muset být tak jako tak, skrze model zcela nový. Například na bázi „kultury za paušál“, nebo na úplně jiné bázi.

Jenže velcí zprostředkovatelé a prostředníci již správně tuší, že v novém modelu už pro ně bude podstatně méně místa. A tak dělají vše proto, aby staré pořádky udrželi co možná nejdéle.

Anketa

Jak očekáváte, že nakonec dopadne dohodovací řízení o telekomunikačním balíčku?

80 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 6. 2009 7:30

Workshop: UX design v návrhu webu

  •  
    Rychlý a efektivní návrh rozhraní.
  • Metoda Design Studio.
  • Prototypy - proč a jak prototypujeme.

Detailní informace o workshopu UX designu »