Hlavní navigace

Stalo se: digitální vysílání, rozhlasové poplatky, kabel

Jiří Peterka 24. 10. 2005

Minulý pátek v ČR odstartovalo řádné digitální televizní a rozhlasové vysílání. Zatím ale jen v Praze a bezprostředním okolí, Brno a Ostrava si počkají až do února. Jak se vyvíjí kauza s rozhlasovými a televizními poplatky? Kabeloví operátoři hlásí 100.000 internetových přípojek.

Minulý týden byl „předinvexový“ a ještě před lety by nejspíše byl chudý na významné události. Každý by si je totiž šetřil až na samotný Invex. Letos tomu ale bylo jinak. V minulém týdnu jsme se dočkali hned několika významných událostí:

  • došlo ke spuštění první sítě 3G/UMTS (společností T-Mobile),
  • došlo ke spuštění řádného (komerčního) digitálního televizního vysílání (DVB-T),
  • na českém trhu se objevila první nabídka služeb ADSL2+,
  • kabeloví operátoři oznámili dosažení 100.000 inter­netových přípojek.

Z uvedených událostí byla pouze ta první pokryta samostatným článkem. Ostatní se odehrály až v závěru týdne, a tak si o nich podrobněji povíme zde.

Digitální vysílání

Pátek 21. října 2005 se zapíše do historie elektronických komunikací v ČR jako den, kdy jsme se konečně dočkali digitálního vysílání. Pravda, už jsme se na něj mohli dívat plných pět let, přesněji od 12. května roku 2000. Ale to ještě bylo experimentální vysílání, určené k ověření techniky i samotné technologie, připravenosti všech zúčastněných stran atd. Teprve nyní, po neuvěřitelných pěti letech experimentování, jsme se konečně dočkali zahájení řádného komerčního vysílání.

Digitální vysílání bylo slavnostně zahájeno 21. října 2005 ve 12:00
1992

Dlužno říci, že ono otálení jde hlavně na vrub legislativním aspektům celého procesu digitalizace. Je to skutečně „Proces“ s velkým P, o jehož složitém a mnohdy přímo krkolomném vývoji jste mohli pravidelně číst i zde na Lupě. Vše začalo už tím, jak pomalu a zdlouhavě se rodily (a hlavně naplňovaly) české koncepce digitalizace. Pak se do toho přidala ještě povinnost převzít nový evropský regulační rámec elektronických komunikací, který se týká i rozhlasového a televizního vysílání – a už bylo na problém zaděláno. Poslanci se ne a ne dohodnout na nové právní úpravě. Do toho vstoupily ještě zájmy společností produkujících programy, subjektů usilujících šířit digitální vysílání, a své k tomu řekli i oba regulátoři, obsahový (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, RRTV) i technický (Český telekomunikační úřad, ČTÚ). Bylo by to opravdu na dlouhé a neveselé povídání, notně přesahující rámec tohoto článku.

Důležité je, že zmatky a nejasnosti kolem digitalizace dosud zdaleka neskončily, ale stále trvají. Například nová právní úprava se ve Sněmovně dočkala jen dalšího odložení, takže už se určitě nestihne projednat na stávající říjnové schůzi. Pokolikáté už? Dočasné jsou i kmitočty, tzv. zkoordinované (fakticky: vyhrazené) pro potřeby digitálního vysílání v ČR: platí jen do 31. května 2007 a do té doby ani nebudou rozšiřovány. Pak dojde na jejich „přeuspořádání“ podle výsledků regionální konference ITU, která se zabývá jejich koordinací v mezinárodním měřítku. Podle výsledků této konference by ČR mohla získat nějaké další kmitočty a zlepšit stávající (zdaleka ne ideální) pokrytí. Nebo, pokud by se zahájením digitálního vysílání dále otálela, mohla by i o nějaké kmitočty přijít, jak nedávno varoval ČTÚ.

Pozitivní zprávou je alespoň to, k čemu došlo v pátek minulý týden – k tomu, že i přes absenci definitivní právní úpravy digitálního vysílání (a hlavně na základě již existujícího zákona o el. komunikacích, č. 127/2005 Sb.) – bylo přece jen spuštěno řádné (ostré, resp. komerční) digitální vysílání. Spustily jej České radiokomunikace, a tedy pouze jeden ze subjektů zajišťujících provoz sítě pozemních vysílačů a šíření digitálního signálu. Ostatní dva (Czech Digital Group a Český Telecom) zatím stále pokračují v experimentálním vysílání.

Pátečnímu ostrému startu předcházela rozhodnutí technického regulátora (ČTÚ) o přidělení kmitočtů Českým radiokomunikacím pro jejich síť A (25. kanál), která se odehrála již v loňském roce, a nedávné přidělení kmitočtů České televizi pro její programy – což se fakticky rovná přidělení pozic v multiplexu, který síť A vysílá. Pak přišlo ještě společné memorandum České televize a TV Nova o tom, že chtějí společně využívat multiplex vysílaný v síti A. TV Nova již jednou žádala RRTV o něco podobného, ale nebylo jí vyhověno.

Nyní, doslova v předvečer ostrého startu, RRTV Nově naopak vyhověla. Současně s tím Rada pro rozhlasové a televizní vysílání schválila i další obsazení celého multiplexu v síti A, a to následujícími televizními programy:

  • ČT1,
  • ČT2,
  • ČT24,
  • Nova,

a rozhlasovými:

  • ČRo 2 – Praha,
  • ČRo 3 – Vltava,
  • ČRo Radio Česko,
  • ČRo D-dur,
  • ČRo Leonardo.

Multiplex vysílaný v síti A Českých radiokomunikací (na 25. kanále) tak odstartoval do ostrého komerčního provozu právě v uvedeném složení. Oproti předchozímu experimentálnímu vysílání chybí mezi televizními stanicemi Prima a mezi rozhlasovými stanicemi ČRo1-Radiožurnál a Frekvence 1. Ovšem Frekvence 1 se možná časem v multiplexu ještě objeví, o jejím zařazení se teprve jedná. Nově se naopak „v éteru“ objevují stanice Radio Česko, stanice D-Dur a Leonardo. Všechny je provozuje Český rozhlas, který je dosud šířil jen po Internetu.

Pokud jde o doprovodné služby, těch je v tuto chvíli jen velmi málo: pouze elektronický programový průvodce (EPG) a zpravodajský ticker (jako MHP (Multimedia Home Platform) aplikace). Na skutečně interaktivní aplikace si nejspíše ještě delší dobu počkáme (a kdoví, jestli vůbec budou na platformě MHP).

Možnosti příjmu

Pokud jde o technické možnosti příjmu, zde je důležité, že řádné digitální vysílání bylo zahájeno jen v části oblasti odpovídající pokrytí sítě A Českých radiokomunikací. Konkrétně jen z vysílačů přímo v Praze (na TV věži na Žižkově) a z Cukráku.V obou případech na již zmiňovaném 25. kanále, neboli na frekvenci 506 MHz. Mapku pokrytí najdete například zde, důležité je, že příjem na běžnou pokojovou anténu je možný jen na území hlavního města (a kolem Cukráku), na venkovní anténu pak v širším okolí. Ale rozhodně ne po celé ČR.

V ostatních částech ČR mají zájemci o (řádné) digitální vysílání zatím smůlu – a to i tam, kde by síť A měla mít pokrytí. To mi přijde poněkud ve sporu s tak dlouhým obdobím experimentování a deklaracemi o tom, jak jsou vysílatelé připraveni řádné vysílání rychle spustit. Na druhou stranu to ale má i svou logiku: experimentální vysílání museli vysílatelé šířit zdarma, a teprve nyní jim už producenti programů začnou platit za šíření svého signálu. Takže je to také o investicích a provozních nákladech. Třeba společnost Czech Digital Group vyčíslila své dosavadní investice do experimentálního vysílání na 100 milionů korun (a dosud se jí ještě ani nezačaly vracet, protože sama ještě řádné digitální vysílání zahájit nemohla).

Řádné digitální vysílání mohou diváci přijímat i v Brně, ale pouze po dobu Invexu. Pak bude zase vypnuto. Skutečné spuštění v Brně a Ostravě očekávají České radiokomunikace v prvním čtvrtletí příštího roku, zatím hovoří o únoru. Podrobnosti a také důvody najdete například v článku na serveru DigiZone.cz, kde jsou také uvedeny další parametry právě spuštěného digitálního vysílání – například velikosti datových toků jednotlivých programů.

Na závěr snad jen malé konstatování pro zájemce o příjem digitálního vysílání. Pokud jste v jeho dosahu a chcete jej přijímat (ať již jde o řádné či pokračující experimentální vysílání), budete k tomu potřebovat vhodné zařízení. V úvahu připadají:

  • tzv. set-top boxy (samostatné „krabičky“, které se předřadí klasickému TV přijímači),
  • digitální TV přijímače (již se zabudovanou podporou digitálního vysílání),
  • TV tunery, pro sledování TV vysílání na obrazovce počítače.

Set-top boxy i TV tunery dnes již pořídíte za relativně nízké částky (do tří tisíc korun). Pokud nevíte, který vybrat, můžete se podívat do této jejich databáze. A ještě předtím doporučuji přečíst si, co a jak zvažovat při rozhodování o jejich nákupu. V případě TV tunerů máte možnost si vybrat i takový, který podporuje současně digitální i analogové vysílání. Recenzi jednoho takového najdete zde.

Kauza rozhlasové poplatky

Všechny tři výše popisované možnosti digitálního příjmu (tj. set-top box, digitální TV i TV tuner) obecně podléhají placení televizních poplatků. Podle (již dřívějšího) stanoviska České televize těmto poplatkům naopak nepodléhá příjem televizního vysílání přes Internet.

S rozhlasovými poplatky je to ale složitější. Vznikla kolem toho pikantní kauza, o které jste se mohli dočíst i zde na Lupě (například v článku Budeme platit koncesionářské poplatky za PC?). Jde v ní o to, zda rozhlasovému poplatku podléhají i další zařízení, schopná nějakým způsobem přijímat obsah rozhlasového vysílání – bez ohledu na to, zda jsou tak skutečně využívána či nikoli. Co třeba takové PC, vybavené zvukovou kartou a možností přístupu k Internetu?

Nejnovější vývoj je takový, že Česká televize a Český rozhlas ve společném stanovisku konstatovaly, že „situace je nejasná“, a tak prozatím nebudou z počítačů PC poplatky vybírat:

Protože v tuto chvíli není možné jednoznačně odpovědět na otázku, jestli lze považovat počítače a podobná zařízení, přijímající rozhlasové/te­levizní vysílání prostřednictvím Internetu šířeného po drátě či bezdrátově, za zařízení technicky způsobilá k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového/te­levizního vysílání, nebudou Český rozhlas a Česká televize z počítačů a podobných zařízení, přijímajících rozhlas a televizi pouze prostřednictvím Internetu, poplatek prozatím vybírat.

Jenže počítače PC nejsou jediným typem zařízení, na které by nesmyslnost právní úpravy s poplatky mohla dopadnout. Stejný problém se týká i mobilních telefonů. I ty mohou mít schopnost přijímat rozhlasové vysílání, a to buď prostřednictvím zabudovaných „rozhlasových tunerů“ (tj. přímo z éteru), nebo v nějaké „datové formě“. I k tomu se Český rozhlas a Česká televize ve svém stanovisku vyjadřují:

Mobilní telefon vybavený kartou obsahující rozhlasový tuner umožňující příjem rozhlasového vysílání tzv. ‚na anténu‘je ve smyslu zákona č. 348/2005 Sb. § 2 předmětem rozhlasových poplatků.

Mobilní telefony umožňující reprodukovat rozhlasové vysílání na základě příjmu ‚datového toku‘ se za předmět rozhlasového poplatku nepovažují.

Takže za všechny mobily vybavené schopností příjmu rozhlasového vysílání „z éteru“ bychom podle tohoto stanoviska měli platit rozhlasové poplatky. Přesněji: měly by je platit firmy, a to z každého jednotlivého mobilu, protože tak to už dlouhá léta určuje zákon (zatímco domácnosti platí jen za jeden přijímač, bez ohledu na to, kolik jich mají). Pokud si Český rozhlas toto své stanovisko skutečně prosadí, není těžké uhodnout, jak to dopadne: firmy se začnou zbavovat mobilů umožňujících rozhlasový příjem. To následně ovlivní výrobce, prodejce i dění na trhu, a místo stále chytřejších zařízení se budou prosazovat spíše ta hloupější, s omezenými funkcemi.

Český rozhlas nakonec více poplatků tak jako tak nevybere, dostojí však liteře zákona. Je ale takový zákon rozumný? Má smysl zpoplatňovat nějaké zařízení za to, že má určitou funkci, bez ohledu na to, zda je či není využívána, resp. v jaké míře? Má smysl vybírat daně, maskované do podoby rozhlasových či televizních poplatků, podle počtu nějakých zařízení (které se neustále zvyšují), nebo podle počtu lidí (posluchačů, resp. diváků), který je víceméně konstantní? A má smysl tomu stále ještě říkat „rozhlasové poplatky“, když je inkasuje jen jedna veřejnoprávní instituce? Ale to by bylo na jiné a delší povídání.

Kabel hlásí 100.000 přípojek

Pojďme raději k něčemu příjemnějšímu. Třeba k tomu, že kabeloví operátoři, sdružení v asociaci ČAKK (České asociaci kompetitivních komunikací), ohlásili minulý týden dosažení 100.000 inter­netových přípojek:

Internet po kabelovém televizním rozvodu si v České republice předplácí již na sto tisíc domácností a firem. Oznámila to Česká asociace kompetitivních komunikací (ČAKK), která sdružuje hlavní společnosti provozující kabelové systémy v České republice – UPC Česká republika a.s., Karneval Media, SELF servis a SATT. Stotisícím předplatitelem se v minulém týdnu stal pan Ivan Valo z Jablonce nad Nisou.

A to se ještě jedná jen o přípojky realizované členy ČAKK (vedle nich existují i kabeloví operátoři, kteří nejsou v této asociaci sdruženi). Zmíněno bylo také tempo nárůstu: jen členové ČAKK vykazují „více než tisíc nových připojení týdně“.

Ve srovnání s ADSL je ale počet kabelových přípojek přece jen poloviční, resp. ještě o něco nižší. Český Telecom naposledy (11. října 2005) oznámil 220.000 přípojek na své infrastruktuře (tj. včetně tzv. předprodaných).

Počty přípojek, uváděné Českým Telecomem, také nejsou skutečně celkovým počtem všech ADSL přípojek v ČR. Nezahrnují například přípojky vytvořené díky mechanismu tzv. zpřístupnění místních smyček (LLU, Local Loop Unbundling). V Česku je nabízí celá řada operátorů, kteří sami nakupují potřebné řešení na velkoobchodní bázi od společnosti Telenor Networks.

Kromě Telenor Networks mají smlouvu o tzv. unbundlingu s Českým Telecomem i České radiokomunikace, které již nevyužívají velkoobchodní model a na zpřístupněných místních smyčkách poskytují služby přímo svým koncovým zákazníkům.

Poměrně dlouhou dobu byly Telenor Networks a ČRa jedinými subjekty, které měly smlouvu na zpřístupnění místní smyčky (unbundling) s Českým Telecomem. Teď ale vyšlo najevo, že někdy v létě letošního roku podepsala třetí takovou smlouvu i společnost Czech On Line (COL). Ta také nyní přišla s vlastní nabídkou ADSL služeb na takto pronajaté infrastruktuře, a to ve třech lokalitách: Mladá Boleslav, Kladno, Příbram. Více se dočtete v dnešním samostatném článku Volný ADSL2+: ne na plnou rychlost, ale přes vlastní LLU.

Anketa

Je správné, aby rozhlasovým poplatkům podléhaly i mobily schopné příjmu rozhlasového vysílání ("z éteru")?

Našli jste v článku chybu?

2. 11. 2005 0:06

xChaos (neregistrovaný)
FUP není svinstvo, pokud je transparentní, a pokud je linka s FUP nabízena za nižší cenu než linka bez FUP. Poskytovatel který ji neuvádí, pěkně kecá - protože jak říkám, dejme tomu, že všichni poskytovatelé uvádějí megabitové linky bez FUP, a každý má dejme tomu gigabitovou přípojku do NIXu a gigabitovou do ciziny (ok - je pár desetigigových přípoje, ale ty zanedbáme).

Potom by tito "průměrní" operátoři (s gigabitovou linkou NIX a gigabitovym tranzitem do ciziny) mohli mít maximáln…

1. 11. 2005 12:35

Dusan (neregistrovaný)
Problem je, ze ani digitalni vysilani neresi programy, ktere clovek jinak nez pres kabel pripadne placeny satelit nedostane. To ze je mozne digitalne prijimat ctyri ceske kanaly pro mne, s ohledem na fakt ze je nesleduji ani analogove, predstavuje dosti omezeny prinos.
Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Vitalia.cz: Jak vybrat ořechy do cukroví a kde mají levné

Jak vybrat ořechy do cukroví a kde mají levné

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: V SAPĚ našli nelegální porážku kachen

V SAPĚ našli nelegální porážku kachen

Vitalia.cz: Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život