Hlavní navigace

Stalo se: Evropa chystá svou broadbandovou strategii

 Autor: 29
Jiří Peterka 23. 3. 2009

Na prvním summitu Evropské rady pod českým předsednictvím byla přiklepnuta miliarda EUR na rozvoj broadbandu ve venkovských oblastech. V Německu mají ambiciózní plány, do roku 2010 chtějí mít všechny domácnosti s broadbandem, a už také porcují digitální dividendu. To v ČR se diskuse o digitální dividendě naopak moc nepohnuly z místa.

Minulý týden přinesl hned celou sérii zajímavých a vzájemně souvisejících událostí, které se tím či oným způsobem dotýkaly Internetu a světa elektronických komunikací.

Už zase Marťané?

Začít můžeme třeba v Bruselu, kde ve čtvrtek a pátek proběhla první Evropská rada (Rada EU) pod vedením českého předsednictví. Ano, byl to právě ten summit, do kterého opět svým specifickým způsobem zasáhli Marťané (video). To když se jedna novinářka na tiskovce po prvním dnu summitu zeptala, proč jsou za předsednickým stolem samí muži, a zda takto vypadá Evropská Unie. V odpovědi (z úst Mirka Topolánka) se jí dostalo protiotázky, zda snad za předsednickým stolem nečekala Marťany.

No, jednou z tematických oblastí na jednání summitu byly i rovné příležitosti mezi muži a ženami[PDF, 198 kB], a „lépe“ shrnout svůj postoj už náš premiér snad ani nemohl. Nebo že by to byl jen projev obyčejného buranství a nedostatku diplomatického taktu? No, nechme to raději bulváru a podívejme spíše na to, jak tento summit zasáhl do věcí, které jsou Lupě přece jen bližší.

Velkým a dopředu plánovaným tématem na tomto summitu byly protikrizové balíčky. Odsouhlaseny byly tři, za 5, 50 a 75 miliard €. Součástí toho nejmenšího pak zůstala podpora rozvoje broadbandu ve venkovských oblastech, s předběžně alokovanou částkou 1 miliardy €. Resp. byla dokonce mírně zvýšena na 1,02 mld. €, s tím že již v roce 2009 by mělo být alokováno  600 milionů €, a v roce 2010 pak 420 milionů €. A to ještě původní návrh českého předsednictví zněl na 1,1 mld. €, s rozložením na 600 mil. € v roce 2009 a 500 mil € v roce 2010.

Jenže je zde takový malý háček: v závěrečném dokumentu ze summitu je uvedeno, že popisovaná částka je společná pro broadband a pro „CAP Health Check“, což je reforma společné zemědělské politiky (CAP, Common Agricultural Policy) a s ní spojené aktivity. A dokument explicitně říká, že na přání řady členských zemí bude umožněna „flexibilita mezi oběma cíli“.

Jinými slovy: pokud silné zemědělské lobby bude chtít a náležitě přitlačí, peníze mohou jít na úplně jiné věci než je broadband ve venkovských oblastech.

Sdílení rizika je přípustné

Doslova na poslední chvíli a z iniciativy Německa se na program jednání summitu (Evropské rady) dostala i věcně související problematika financování přístupových sítí nové generace. Zejména těch optických.

To, oč zde jde, nejsou ani tak peníze od Unie. Vyplývá to ostatně už i z měřítka: zatímco Unie zde slibuje až 1,02 miliardy € na broadband ve venkovských oblastech (ovšem společně s CAP), celkové náklady na zajištění plošné dostupnosti broadbandu v celé Unii se odhadují až na 300 miliard €. To „neutáhne“ celé ani privátní sektor, ale i tak bude právě na něm spočívat zdaleka největší podíl na financování dalšího rozvoje broadbandu.

Jenže právě zde se privátní sektor, reprezentovaný hlavně velkými nadnárodními společnostmi, obává regulačních zásahů Unie. Až dosud totiž EU celkem jednoznačně dávala najevo, že si přeje a bude nekompromisně vyžadovat, aby nově budovaná přístupová infrastruktura (hlavně ta optická) byla povinně zpřístupněna i ostatním hráčům na trhu, za regulované ceny. Asi nejvíce se v tomto ohledu EU a její Komise  „hádala“ právě s Německem a jeho inkumbentem, který chtěl investovat nemalé částky do rozvoje optiky, ale požadoval „regulační prázdniny“. Nově vznikající zákon v Německu tento požadavek chtěl zakotvit  – ale Komise se postavila ostře proti a hrozila tvrdými sankcemi.

Nyní se ale zdá, že na obzoru je přeci jen určitý kompromis. Nikoli ve formě „regulačních prázdnin“, které by nově budovanou přístupovou infrastrukturu  zcela vymanily z dosahu regulátorů národních i evropských. Ale ani v podobě opačného extrému, který by alternativním operátorům dával právo přístupu k nové infrastruktuře za regulované ceny, odvozené jen z přímých nákladů.

Kompromis by mohl mít formu, po které v poslední době volalo právě Německo a která spočívá ve sdílení rizika: budování nových a značně nákladných přístupových sítí, dnes již hlavně na bázi optiky, je spojeno s nemalými investičními a dalšími riziky: investor nemá zaručeno, kdy a jak se mu jeho investice vrátí (v jím plánované míře), protože to záleží na mnoha faktorech, včetně situace na trhu, celkového klimatu ve společnosti (průběhu krize) atd. A tak chce, aby s ním jeho riziko sdílel i ten, kdo by měl mít k jeho síti také přístup.

Evropská komise takovýto požadavek na „sdílení rizika“ dosud odmítala, s argumentem, že bude kompenzováno určitým navýšením regulované ceny oproti nákladům (tj. že alternativní operátor, kterého bude majitel povinen „pustit“ do své sítě,  mu zaplatí cenu vyšší než jaká by odpovídala nákladům plus běžné marži).

Nyní se ale zdá, že Evropská rada má jiný názor, a je ochotna určité „sdílení rizika“ připustit. Právě v závěrech z popisovaného summitu (Evropské Rady)  je to popsáno následovně:

V souladu se závěry svého jednání v prosinci 2008 Evropská Rada uznává zásadní roli rozvoje telekomunikací a vysokorychlostního přístupu pro evropský investiční sektor, pro vytváření pracovních míst i pro celkovou ekonomickou obnovu. S vědomím rizik, která investoři podstupují, by měly být podporovány efektivní investice do nové a zdokonalené infrastruktury a jejich inovace. K tomu by měly být umožněny vzájemné dohody o diversifikaci investičního rizika mezi investory a stranami usilujícími o přístup,  při zachování kompetitivní struktury celého trhu a principu nediskriminace.

Jinými slovy: sdílení rizika by mělo být nejen možné, ale dokonce i podporované. Za podmínky, že to nenabourá situaci na trhu a nebude to diskriminační.

No, jednoduché a snadné to asi nebude, ale rozhodně je to zajímavý a významný posun v dosavadním přístupu Unie.  A Evropská komise již dala najevo, že tyto změnu zapracuje do svých návrhů.

Bude Evropská broadbandová strategie

A ještě jedna zajímavost: ona citovaná pasáž ze závěrečného dokumentu Evropské Rady má ještě pokračování, ve kterém Rada zaúkolovala Komisi:

V tomto kontextu Rada vyzývá Komisi k vytvoření evropské broadbandové strategie, ještě do konce roku 2009 a v úzké spolupráci se zainteresovanými stranami.

Zajímavé. Co z toho vzejde, je zatím otázkou. Za důležitý aspekt ale považuji dovětek o úzké spolupráci se zainteresovanými stranami (v originále: stakeholders). Rozumím tomu tak, že Komise by celou strategii neměla připravovat jen podle svých představ, ale měla by brát v úvahu i zájmy a stanoviska hlavních hráčů. Což jistě budou největší nadnárodní společnosti, protože právě jich se velké investice a sdílení rizik týkají.

Německá broadbandová strategie

Zatímco celoevropská broadbandová strategie by teprve měla vzniknout, v Německu již takovou strategii mají. Vláda ji představila letos v únoru, a obsahuje několik zajímavých rozhodnutí, resp. cílů. Například do konce roku 2010 chce Německo zavést broadband do všech domácností. Do roku 2014 pak má být nejméně 75 % domácností v dosahu připojení o rychlosti 50 Mbit/s. Původně chtěla prosadit ještě další cíl, a to 100 Mbit/s do roku 2018 a pro všechny domácnosti – ale to se do výsledné podoby broadbandové strategie  už nedostalo.

Důležitou roli v celé strategii přitom hrají i mobilní technologie. A tak se strategie zabývá i tím, jak naložit s tzv. digitální dividendou,  která v Německu již je k dispozici (vzhledem k tomu, že analogové zemské vysílání zde již skončilo). Broadbandová strategie proto vytvořila prostor pro využití části této dividendy pro mobilní broadband zejména ve venkovských oblastech. Navíc v souladu s řešením, které navrhuje a doporučuje jak Evropská komise: frekvence v rozsahu 470 až 790 MHz by měly nadále sloužit potřebám broadcastingu (televizního vysílání), zatímco frekvence od 790 do 862 MHz by měly být využity pro mobilní broadbandové služby.

Dalším krokem pak bylo zakotvení takto navrhovaných změn v národním frekvenčním plánu. Ten byl záhy připraven a německá federální vláda ho posvětila 4. března 2009. Ještě jej musí být schválen vládami jednotlivých spolkových zemí, k čemuž by mělo dojít někdy v květnu 2009. Teprve pak bude moci národní správce frekvenčního spektra (místní regulátor, BNA) s uvedenými frekvencemi skutečně naložit a někomu je přidělit.

Právě minulý týden pak německý regulátor (BNA, Bundesnetzagentur) rozhodl o způsobu, jakým tak učiní: řekl, že hodlá vypsat jednu velkou aukci, která by kromě frekvencí v pásmu  790 až 862 MHz zahrnovala také další 3G frekvence v pásmu GHz (včetně těch již jednou přidělených při původních aukcích 3 spekter, ale následně vrácených). Půjde přitom o celoplošné příděly frekvencí (nikoli regionální), a tyto příděly by měly být technologicky neutrální (pouze s určením, že mají být využity k poskytování mobilního broadbandu – ale bez předurčení konkrétní technologie, která se k tomu použije).

Jak na digitální dividendu?

Obdobně jako v Německu se na využití digitální dividendy již shodli – a to na stejném principu jejího dělení – i v dalších zemích, například ve Francii, Švédsku, Švýcarsku či Finsku. Samozřejmě ne všude pak jsou stejně daleko, i pokud jde o faktickou dostupnost příslušných frekvencí z digitální dividendy. Ale i tak se dnes již zdá být jasné, že způsob dělení digitální dividendy, navržený Komisí a vycházející z doporučení odborných orgánů (například světové radiokomunikační konference WRC)  se postupně prosazuje a zřejmě bude i naplněn. Alespoň zatím jsem nezaznamenal žádný signál, že by někdo chtěl s digitální dividendou naložit jinak.

Otázkou se tak stává spíše, kdy se ke společnému řešení přihlásí i ostatní státy, ve smyslu svého „strategického rozhodnutí“ – a pak také, kdy jej budou moci reálně naplnit a příslušné frekvence uvolnit pro nové využití.

Zajímavou otázkou je samozřejmě i to, na jaké úrovni se bude řešit konkrétní přidělení těchto frekvencí novým držitelům. Nejen z pohledu toho, zda vše bude řešeno na principu aukce, soutěže krásy či ještě jinak (třeba systémem „ber-neber“ za předem stanovenou cenu, jako u nás s nově uvolněnými GSM). Spíše ale z pohledu toho, zda se bude rozhodovat nějak celoplošně, tak aby vítěz získal pokrytí po celé EU, nebo zda to bude řešeno jen na národní bázi.

Příklad Německa ale ukazuje, že celoplošný postup je nepravděpodobný. Pokud Německo skutečně přidělí své frekvence z dividendy v rámci aukce již letos, jak její regulátor naznačil, pak celoplošný příděl přes celou EU již nebude možný.

Digitální dividenda v ČR

Shodou okolností právě minulý týden se o digitální dividendě debatovalo i v ČR. To když Český telekomunikační úřad uspořádal již druhé kolo workshopu na téma digitalizace a digitální dividendy.

Mohu-li srovnávat s prvním takovýmto seminářem (v září loňského roku), kterého jsem se také zúčastnil, pak mi přijde, že reálně se celá záležitost prakticky nikam neposunula. Snad jen s výhradou postoje k mobilní televizi: zájem o ni (ze strany mobilních operátorů) v mezidobí značně opadl, a tomu adekvátně ochladla i dřívější vstřícnost  regulátora ke zřízení samostatného multiplexu pro televizi v mobilu. Jinak jsem ale nezaznamenal žádné významnější posuny, natož pak nějaká konkrétní rozhodnutí, byť jen na strategické úrovni.

Nezaznamenal jsem, že by na workshopu někdo významněji zpochybnil návrh Evropské komise na rozdělení dividendy, na který už „kývli“ v Německu, Francii atd., či přišel s nějakou jinou alternativou. Dokonce u našich mobilních operátorů jsem měl pocit, že celou akci jakoby „vypustili“ a nijak se nesnažili aktivně bojovat za co největší část dividendy pro mobilní broadband. Možná už správně tuší, že jiné než „evropské“ řešení nikdo nenavrhuje, a tak už moc neměli za co bojovat.

Místo toho se jakoby pořád jen nezávazně povídalo a povídalo, ale k ničemu to moc nesměřovalo. Byly to přitom stále stejné výchozí a teoretické úvahy, které asi měly své opodstatnění na prvním semináři, ale na druhém již mělo přijít něco jiného. Podle mého názoru už spíše diskuse o tom, kdo konkrétně rozhodne a jakou formou, v jakém časovém horizontu,  a kdo a jak toto rozhodnutí následně naplní. A samozřejmě se mělo diskutovat také o odstranění překážek, které v ČR brání naplnění dosud jediného navrhovaného řešení.

CIF16

Takovou překážkou je například současné přidělení kanálů  62 až 65 digitální vysílací sítí č. 4 (společnosti Telefónica O2 Czech Republic). Tedy kanálů, které spadají do frekvenčního rozsahu 790 až 862 MHz, který je ale  navrhován nikoli pro televizní vysílání, nýbrž pro mobilní broadband. Dokud  tedy nebude rozhodnuto o nějakém přesunu vysílací sítě č. 4 jinam (do nižších kanálů, uvolněných v rámci přechodu na digitální vysílání), není dost dobře možné přijmout rozhodnutí ohledně celé dividendy (alespoň ne ve smyslu přihlášení se k navrhovanému evropskému řešení). Jenže o tomto aspektu se na celém workshopu skoro vůbec nemluvilo.

Možná i proto se v rámci nynějšího druhého kola diskusí nad digitální dividendou fakticky nic nerozhodlo, a bude se pokračovat dalším diskusním kolem někdy na podzim tohoto roku.

Anketa

Sledovali jste dění kolem evropského summitu (jednání Evropské rady)?

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

DigiZone.cz: Pure má tři nové přijímače DAB

Pure má tři nové přijímače DAB

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Vitalia.cz: Opuncie je plod kaktusu. Pozor na trny

Opuncie je plod kaktusu. Pozor na trny

Podnikatel.cz: Jak vám může jóga pomoci v byznysu?

Jak vám může jóga pomoci v byznysu?

DigiZone.cz: ČT začne vysílat z Hradce Králové

ČT začne vysílat z Hradce Králové

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Vitalia.cz: Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Podnikatel.cz: Znáte už 5 novinek k #EET

Znáte už 5 novinek k #EET

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

DigiZone.cz: Banaxi: videa kdekoli na světě

Banaxi: videa kdekoli na světě

DigiZone.cz: Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Podnikatel.cz: Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír