Hlavní navigace

Stalo se: informatiku povede Ivan Langer

3. 9. 2006
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
V čele resortu informatiky by měl ode dneška stát Ivan Langer. Bude v pořadí již třetím ministrem informatiky, nebo bude pouze pověřen řízením Ministerstva informatiky (MI) ČR? Čerpání dotací z broadbandového fondu MI ČR přešlo pod jiný režim a některé projekty byly zkráceny. Pohoršil si například Peprnet, který dostane o 2,3 milionu korun méně.

Minulý týden se částečně vyjasnila povolební situace, když designovaný premiér Mirek Topolánek představil prezidentovi republiky svou novou menšinovou vládu a prezident ji slíbil právě dnes (v pondělí 4. září 2006) oficiálně jmenovat. Otázkou samozřejmě je, nakolik je tato vláda pouze „překlenovací“ a jak dopadne její žádost o důvěru v Poslanecké sněmovně, o kterou musí požádat do 30 dnů od svého jmenování. Ale diskuse nad touto otázkou raději přenechme povolanějším, a také jiným médiím, která se zabývají politikou. Zde, na Lupě a v tomto seriálu, se zastavím pouze u jednoho konkrétního aspektu, kterým je další osud ministerstva informatiky.

Ministr, nebo jen pověřený řízením?

I přes záplavu článků a zpráv o složení nové vlády je konkrétních informací o vedení ministerstva informatiky jako šafránu. Pravidelní čtenáři Lupy, kteří dlouhodoběji sledují vývoj kolem MI ČR, jistě vědí, že ODS už delší dobu a opakovaně deklaruje, že chce tento resort zrušit a příslušné kompetence svěřit přímo premiérovi. Těsně před volbami pak stejný záměr (jednou) deklaroval i dosavadní sociálnědemokra­tický premiér Jiří Paroubek.

Jenže zrušit existující ministerstvo není až tak jednoduché. Vyžaduje to totiž změnu tzv. kompetenčního zákona, který už podle svého názvu definuje strukturu nejvyšších orgánů státu a jejich kompetence. Takže nejprve je třeba změnit tento zákon, což samozřejmě vyžaduje funkční sněmovnu a souhlas dostatečného počtu poslanců. Následně je třeba zrušit všechny odkazy na samostatný resort informatiky, které se za dobu existence tohoto resortu dostaly do českého právního řádu. Jde o různé „legislativní pointry“, odkazující se na MI ČR a konstatující, že to či ono má na starosti, provede, zajistí, udělá atd. právě ministerstvo informatiky. To znamená přímo či nepřímo novelizovat všechny zákony, které takovéto pointry obsahují, a přesměrovat je podle toho, jak bude naloženo s agendami a kompetencemi dosavadního MI ČR. Ale toto přesměrovávání už nejspíše může probíhat souběžně s rušením samotného resortu jako takového.

Nicméně zrušit existující ministerstvo opravdu nejde ze dne na den, a tak nová vláda má dvě principiální možnosti, jak se vůči tomuto resortu postavit:

  • jmenovat nového ministra informatiky, byť fakticky „na dobu určitou“ a s úkolem připravit zánik resortu,
  • pověřit někoho (některého jiného ministra) dočasným vedením resortu informatiky.

Z toho, co ODS již delší dobu signalizovala ohledně složení své vlády, bylo jasné, že „samostatného“ ministra informatiky se v její menšinové nedočkáme. Nejvýše tak někoho, kdo bude ministrem jiného resortu a informatiku dostane jaksi „k tomu“, buď formou pověření k vedení, nebo jmenováním ministrem dvou resortů současně. Faktický rozdíl mezi oběma uvedenými variantami pak asi nebude až tak velký, i když po formální stránce to rozhodně není jedno a to samé.

Jenže: která z obou variant („dvojministr“, či někdo pověřený řízením) dnes nastane? O tom se dostupné signály rozchází. Například Edvard Kožušník, vedoucí projektu eStát, publikoval v pátek 1. září 2006 článek s příznačným názvem Jak to bude s ministerstvem informatiky?. V něm se k výsledku vyslovuje ještě poněkud neurčitě:

Dovolím si tedy predikovat, že (…) pověří řízením Ministerstva informatiky ČR právě ministra vnitra.

Jenže pokud se podíváme přímo na stránky ODS, konkrétně na prezentaci nové vlády, najdeme zde něco přece jen trochu jiného: že Ivan Langer má být jmenován ministrem vnitra a současně i ministrem informatiky.

Ivan Langer

Uvidíme. Snad bude po dnešním jmenování nové vlády jasněji, která z obou variant nastala. A teprve další dny ukáží, co a jak se bude dít se samotným resortem informatiky.

Co navrhoval eStát?

Vraťme se ale ještě ke zmiňovanému článku Jak to bude s ministerstvem informatiky? od vedoucího projektu eStát. Mezi tente projekt a ODS asi nelze klást rovnítko, ale také nelze nevidět, že mají k sobě velmi blízko. Projekt eStát je přitom jakýmsi odborným „think tankem“, který připravuje různé koncepce a strategie, které pak politici mohou či nemusí využít a prosazovat do praxe. A právě projekt eStát se v minulosti i nyní konkrétně vyjadřoval k možné budoucnosti Ministerstva informatiky ČR. Připomeňme si některé základní myšlenky.

Ve zhruba rok starém dokumentu Reforma ústředních orgánů státní správy byl pro MI ČR navrhován následující osud:

Ihned po nástupu nové vlády se předpokládá zrušení resp. přesun následujících ministerstev:

  • Ministerstvo informatiky – zrušit, agendu státního informačního systému převést na Úřad vlády, věci obecné hospodářské politiky na ministerstvo hospodářství (MH)."

V dalším textu to pak bylo rozvedeno podrobněji:

"Ministerstvo informatiky

  • zrušit, některé kompetence z hlediska informační infrastruktury státu přesunout na Úřad vlády;
  • informační a komunikační technologie – zrušit (absurdita) s výjimkou informačních systémů veřejné správy (Úřad vlády) a bezpečnostních aspektů – podpis apod. (Úřad pro ochranu osobních údajů, ÚOOÚ);
  • telekomunikace – většinově zrušit, částečně přesunout na MH (legislativa), zbytek na Český telekomunikační úřad (ten bohužel asi musí zůstat v určité podobě zachován, nicméně výrazně redukován!);
  • poštovní služby – přesunout na MH, Českou poštu privatizovat a agendu minimalizovat."

Relativně nedávno, koncem července a zřejmě v návaznosti na tehdy probíhající koaliční jednání, vydal eStát tiskovou zprávu s příznačným názvem:

Pošta pod ministra průmyslu, eStat.cz – návrh převodu kompetencí MI ČR.

Navrhované rozdělení kompetencí zde vychází přímo z klíčových zákonů, které upravuje kompetence dnešního MI ČR. Projekt eStát navrhuje jejich převedení na jiné resorty a úřady takto:

  • zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy: na ministerstvo vnitra;
  • zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích: na ministerstvo průmyslu a obchodu;
  • zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách: na ministerstvo průmyslu a obchodu;
  • zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu: na ÚOOÚ nebo ministerstvo vnitra

s tím, že celková koordinace by přešla na samotného premiéra:

je dále navrhováno přesunout koordinaci ICT politik státu svěřenou dosud MI ČR kompetenčním zákonem přímo pod premiéra na Úřad vlády.

Původně ovšem jak ODS, tak i projekt eStát prezentovaly poněkud odlišnou vizi: nikoli to, že agendy dnešního MI ČR si rozeberou jiné resorty a úřady, ale že tyto agendy (nebo alespoň některé) přejdou na nově zřízený odbor na Úřadu vlády. Tuto koncepci projekt eStát zopakoval ještě v květnu t.r., když „kvitoval“ rozhodnutí Jiřího Paroubka zrušit samostatný resort informatiky:

Dnešní sdělení premiéra Jiřího Paroubka o tom, že chce prosadit zrušení ministerstva informatiky a agendu nechat vykonávat sekcí v rámci Úřadu vlády, hodnotí think-tank eStat.cz jako rozhodnutí správné.

‚V rámci našeho projektu Reformy ústředních orgánů státní správy doporučuje eStat.cz zrušení ministerstva informatiky a přesun agendy státních informačních systémů na Úřad vlády již déle než rok,‘ doplňuje vedoucí eStat.cz Edvard Kožušník.

Stejná myšlenka, tedy nikoli rozdělení agend mezi ostatní ministerstva a úřady, ale jejich převedení na Úřad vlády se objevila i v již zmiňovaném pátečním článku Edvarda Kožušníka:

Vždy jsem navrhoval, aby průřezové agendy přešly přímo na Úřad vlády pod premiéra, pokud je to jedna z jeho absolutních priorit, nebo se přesunuly pod ministra vnitra, kde se velká část agend směrem dovnitř veřejné správy realizuje.

Jestliže tedy nyní vše nasvědčuje tomu, že místo pod Úřad vlády a pod premiéra směřují všechny agendy spíše pod ministerstvo vnitra (byť možná nepřímo, skrze „dvojministra“), pak to vypadá, že celá oblast informatiky asi nebude „absolutní prioritou“ nové vlády. Ovšem vzhledem k situaci na české politické scéně a problémům se sestavováním nové vlády se tomu asi nelze moc divit.

Dotace na broadband: místo dotací podpora pro SME

Když už jsme u Ministerstva informatiky ČR, řekněme si ještě o jedné zajímavé zprávě z minulého týdne, která se týká jeho činnosti. Konkrétně čerpání peněz z tzv. broadbandového fondu (dotačního titulu v rámci rozpočtu MI ČR). To bylo až dosud řešeno způsobem, který vyžadoval souhlas od Evropské komise. Proto také u všech vyšších dotací visel následující dislaimer:

Část dotace převyšující částku podle pravidla ‚de minimis‘ (kdy subjekt může být příjemcem podpory de minimis ve maximální výši 100.000 eur během tří let) bude poskytnuta pouze za předpokladu schválení notifikace režimu veřejné podpory projektů na podporu vysokorychlostního přístupu k Internetu Evropskou komisí. V případě neschválení režimu veřejné podpory Evropskou komisí bude příjemci poskytnuta pouze část dotace ve výši odpovídající možné horní hranici podpory dle pravidla ‚de minimis‘ (tedy max. 100.000 eur), ve smyslu nařízení Komise č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o založení Evropského společenství na podporu de minimis.

Ovšem čekání na tento souhlas se protahovalo a hrozilo, že by příjemci dotace jen tak nedostali, resp. nestihli do konce roku vůbec vyčerpat. A tak nakonec MI ČR našlo „jiný mechanismus“ k tomu, aby příslušné finanční prostředky mohlo skutečně poskytnout. Vychází z nařízení Evropské komise č. 70/2001 o podpoře malého a středního podnikání ve znění Nařízení Evropské komise č. 364/2004 ze dne 25. února 2004, a jeho zásadní odlišností je to, že už nevyžaduje souhlas Evropské komise. Místo toho stačí Komisi přidělení příslušných dotací pouze oznámit. Na webu MI ČR je to popsáno takto:

S cílem zkrátit neúměrně dlouhý proces notifikace a po dohodě s Evropskou komisí se Ministerstvo informatiky ČR rozhodlo rozdělit zbývající část dotací v režimu veřejné podpory malých a středních podniků (v rámci projektů podaných do výběrového řízení pro rok 2006), která nepodléhá procesu notifikace, ale pouze se Evropské komisi oznamuje. Zbývající část dotací bude rozdělena na začátku září."

Za zdůraznění určitě stojí i zmínka o tom, že „změna režimu“ se odehrála se souhlasem Komise. Fakticky muselo MI ČR vyhlásit (25. srpna 2006) zcela nový program veřejné podpory pro malé a střední podniky na podporu projektů pro rozvoj vysokorychlostního přístupu k internetu pro rok 2006 [PDF, 42 kB], který

UX DAy - tip 2

přímo navazuje na výběrové řízení na podporu projektů pro rozvoj vysokorychlostního přístupu k Internetu v roce 2006 (…), které bylo realizováno MI na základě usnesení vlády ze dne 26. ledna 2005 č. 105, jímž byla zároveň schválena Národní politika pro vysokorychlostní přístup k internetu ….

Výsledky výběrového řízení, resp. výběr vítězných projektů, se tak nemění. Přímo na webu MI ČR, u popisu jednotlivých projektů, už také byly aktualizovány původní disclaimery.

Jedna věc se však přece jen změnila. U některých projektů jsou nyní uvedeny jiné (nižší) částky, které by tyto projekty měly dostat, resp. už dostaly. Došlo tedy i na krácení. Týká se to například mediálně tolik kritizovaného projektu PEPRNet, který při tomto krácení přišel o 2,3 milionu korun. Příklady přináší následující tabulky:

oblast „Obsah, aplikace, služby“
projekt původně nově
Projekt Národní broadbandové knihovny 25 mil. Kč 12,76 mil. Kč
Centrum sdílených služeb pro e-municipality a zdravotní portál 24,996 mil. Kč nekráceno
Archivace a zpřístupnění dokumentů Národní digitální knihovny prostřednictvím centrálního datového úložiště 15,805 mil. Kč nekráceno
Centrální elektronická podatelna 10,5 mil. Kč 2,8 mil. Kč
oblast „Marketing, osvěta, podpora“
projekt původně nově
Názorový portál PEPRNET 7,5 mil. Kč 5,2 mil. Kč
Internet, široký a bystrozraký 5,2 mil. Kč 2,8 mil. Kč
Virtuální město 4 mil. Kč 2,694 mil. Kč
Broadband Monday 3,5 mil. Kč 3,460 mil. Kč

Co byste navrhovali udělat s MI ČR?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).