Stalo se: na obzoru je AžDSL

V poslední době bylo kolem ADSL poněkud ticho. Minulý týden však přinesl zásadní nové informace, o kterých jste se již mohli dočíst i zde na Lupě. Telefónica O2 Czech Republic totiž zveřejnila svou novou velkoobchodní nabídku, platnou od které je již tradičně předobrazem toho, jak bude vypadat i její nová maloobchodní nabídka. A další poskytovatelé ADSL, z řad alternativních operátorů, pak nemohli zůstat stranou, a tak přišli s velmi podobně koncipovanými změnami. A všichni svorně nyní slibují „až 16 Mbit/s“ (viz oznámení GTS Novery a Volný).

V tomto dílu pravidelného seriálu Stalo se bych tuto novou situaci rád rozebral podrobněji. Než se ale dostaneme k detailům ohlášených změn, považuji za potřebné podívat se na vše z širšího kontextu. Konkrétně z pohledu toho, jak se ADSL a jeho rozvoji dařilo v poslední době. Právě to je, alespoň podle mého názoru, klíčem k pochopení nynějších změn.

Růst výrazně zpomaluje

Jednou z mála zpráv o ADSL, které se ještě před minulým týdnem dostaly do médií, bylo prohlášení Telefóniky z 31. července o dosažení dalšího milníku v počtu zřízených přípojek:

Vysokorychlostní Internet ADSL je stále oblíbenější. Telefónica O2 prostřednictvím ADSL připojila již více než 600 000 zákazníků. Rekordní nárůst podpořil zejména neustálý důraz na zdokonalování této služby a nabídka výhodných balíčků.

Pokud se ale podíváme do průběžných statistik, na „rekordní nárůst“, zmiňovaný v tiskové zprávě, to až tak nevypadá. Tak třeba: ke konci pololetí, tj. k 30. červnu 2008, ohlásila Telefónica celkem 598 000 ADSL přípojek (v součtu přes „maloobchodní“ a „velkoobchodní“ ADSL, neboli včetně „přeprodávaného“ ADSL). Takže za celý červenec přibylo 2000 nových přípojek. Je to hodně, nebo naopak málo?

Pro odpověď na tuto otázku si ukažme následující graf, který zobrazuje kvartální přírůstky nových ADSL přípojek (tj. vždy za celé čtvrtletí), a to samostatně pro maloobchodní ADSL (tj. to, které TO2 CR sama prodá koncovým zákazníkům), velkoobchodní ADSL (tj. ono „přeprodávané“, které koncovým zákazníkům prodají alternativní operátoři), a také pro zpřístupněné místní smyčky (po kterých alternativní operátoři poskytují své služby, obvykle právě ADSL). Jak je z tohoto grafu ihned patrné, tempo růstu ADSL (resp. počty nových přípojek) rapidně klesá.

Dokonce by se z grafu dalo (velmi orientačně) odhadnout, že pokud by vše pokračovalo stejným tempem, někdy v příštím roce by se celkový růst mohl úplně zastavit.

Jenže s takovouto perspektivou se u Telefóniky určitě nechtějí smířit. A tak hledají možnosti, jak zájem o ADSL znovu oživit. Nynějším zprávám o navyšování rychlostí pak rozumím právě v tomto smyslu.

Nakolik je 16 Mbit/s reálných?

Jak už si povšimli i čtenáři Lupy, v diskusi za zprávičkou zde na Lupě, slibovaných 16 Mbit/s se v marketingových kampaních určitě bude velmi vyjímat. Stejně jako slogany typu „ADSL … nyní ještě rychlejší …..“. Nicméně je rychlost 16 Mbit/s na ADSL vůbec reálná?

Odpověď může znít jak kladně, tak i záporně. Kladně proto, že dnes používaná verze ADSL (konkrétně ADSL2+ u TO2 CR) takovouto rychlost skutečně zvládne. Dokonce může jít ještě výše, až ke 24 či  25 Mbit/s. Jenže je v tom podstatný háček, který ilustruje následující obrázek (zdroj), ukazující závislost dosahované rychlosti na délce přípojky, (resp. na vzdálenosti koncového uživatele od telefonní ústředny, resp. DSLAMu):

Jak je z tohoto obrázku dobře patrné, i při použití ADSL2+ si na rychlosti kolem 16 Mbit/s na downstreamu mohou pomýšlet pouze ti, kteří to mají k DSLAMu nejdále do cca 2,5 km (odhadem). I to je ale jen jakýsi horní odhad, protože vzdálenost od ústředny (DSLAMu) je spíše jen pomocným kritériem.

Důležitější je útlum, který je sám závislý na délce vedení (a proto zde hraje tak velkou roli vzdálenost). Současně je ale závislý i na kvalitě a provedení příslušného vedení (místní smyčky), i třeba na úrovni přeslechů mezi více souběžnými vedeními (hlavně na vstupu do ústředny).

Reálně je proto třeba počítat spíše s nižšími hodnotami, neboli ještě kratšími vzdálenostmi od ústředny s DSLAMem. Pro 16 Mbit/s cca do 2 km od ústředny, a pro 8 Mbit/s cca do 3 km od ústředny, za podmínky dostatečně kvalitní ho vedení.

Nic nového pod sluncem?

To, že reálná maxima mohou být podstatně nižší než teoretická maxima, samozřejmě není žádnou novinkou. Platí to i pro dosavadní podobu ADSL, a Telefónica i ostatní operátoři to mají také určitým způsobem ošetřené: před zřízením služby provádí tzv. technické šetření, které zjišťuje skutečné parametry konkrétní telefonní linky.

Teprve podle výsledků technického šetření je pak se zákazníkem dojednána konkrétní služba: pokud si například objednal vyšší nominální rychlost, ale jeho linka na to nestačí, je mu nabídnuta adekvátně pomalejší služba (s nižší nominální rychlostí i s nižší cenou), kterou již zřídit jde. Alespoň takto by to mělo obecně fungovat – pokud máte nějaké jiné zkušenosti, prosím podělte se o ně v diskusi.

Dalším důležitým aspektem pak je vliv agregace, resp. sdílení přenosové kapacity více uživateli, a vliv Fair Use Policy a objemových limitů (pokud jsou ještě uplatňovány). I ty se projevují reálným zpomalením, resp. snížením efektivní (skutečně dosahované) přenosové rychlosti, oproti nominální rychlosti, která je inzerována poskytovateli a za kterou zákazník také platí. Ale to by bylo na úplně jiné povídání, a tak to teď nechme stranou a vraťme se k samotné nominální rychlosti.

High-end vs. low-end

Disproporce mezi teoretickým a skutečným maximem byla zatím problémem spíše „marketingovým“: zájemce byl masírován kampaněmi, které nebraly v úvahu technickou realitu a každému slibovaly teoretické maximum. Když pak došlo na věc, zájemce mohl zjistit, že realita je jiná a poskytovatel mu může reálně nabídnout jen něco „nižšího“.

S každým navyšováním rychlosti u ADSL se tento problém prohluboval, resp. začal týkat stále většího počtu zákazníků. Nicméně, a to je dobré si zdůraznit: poskytovatel mohl lákat zákazníky na „high-end nabídky“, ale když došlo na neúspěšné technické šetření, stále ještě měl v zásobě i „low-end nabídku“, s adekvátně nižší cenou, kterou mohl zájemci nabídnout.

Například pokud zákazník původně chtěl 8 Mbit/s (O2 Internet ADSL 8192 za 1427 Kč, plus telefonní paušál), ale technické řešení ukázalo, že reálné jsou jen 2 Mbit/s, byla mu zřízena služba O2 Internet ADSL 2048 za 475 Kč (plus telefonní paušál).

Jenže právě toto by nově už nemuselo platit.

Jaké jsou změny ve velkoobchodní nabídce?

Nově avizované změny, dané především novou podobou velkoobchodní nabídky Telefóniky, totiž nejsou pouhým zrychlením dosavadních variant ADSL, se zachováním jejich struktury a ceny.

Místo toho jde o poměrně razantní přestavbu velkoobchodní nabídky, která u převažujících služeb s agregací 1:50 (Carrier Broadband Limit07) redukuje počet nabízených variant z dosavadních 5 (v rozpětí od 2 do 8 Mbit/s na downstreamu) na pouhé 2 varianty (8 a 16 Mbit/s). Ukazuje to i následující tabulka, záměrně uspořádaná podle velkoobchodní ceny (bez DPH):

Podobně je tomu u služeb s agregací 1:20 (Carrier Broadband Super07), které nemají limity ani na velkoobchodní úrovni:

Pokud se tyto změny ve velkoobchodní nabídce promítnou víceméně mechanicky i do maloobchodní nabídky Telefóniky O2 Czech Republic, což lze důvodně předpokládat, měla by se i tato nabídka adekvátně zredukovat. Jelikož ale TO2 CR již dnes „vynechává“ rychlost 3072/128 kbit/s, kterou má jen ve své velkoobchodní nabídce, jednalo by se o redukci ze čtyř variant maloobchodních služeb na dvě varianty, viz následující tabulka:

Cena, uvedená v této poslední tabulce hned v první kolonce, se týká dosavadních variant služby. Vzhledem ke změnám na velkoobchodní úrovni považuji za pravděpodobné, že se tyto ceny nezmění a budou adekvátně platit i pro nové varianty služeb – ale to musí Telefónica teprve oznámit. Zřejmě 26. srpna, na kdy již svolala tiskovou konferenci. A vzhledem k celkovému načasování lze soudit, že změny budou platit od 1. září.

Co to bude znamenat pro stávající zákazníky?

Zkusme si nyní odhadnout, co by tyto změny představovaly pro stávající zákazníky. Samozřejmě jen za předpokladu, že se změny na maloobchodní úrovni odehrají tak, jak v předchozím odstavci předpokládám. A také za předpokladu, že se skutečně budou týkat i stávajících zákazníků, byť asi s určitým zpožděním. Osobně si moc nedovedu představit, že by tomu mělo být jinak.

Efekt lze nejsnáze odhadnout u těch zákazníků, kteří dnes mají přípojky s rychlostí 2 Mbit/s, a kterých je zřejmě nejvíce: těm by měla být rychlost dříve či později navýšena, teoreticky na čtyřnásobek (8 Mbit/s), fakticky podle možností jejich přípojek (místních smyček). Z jejich pohledu tedy půjde o zrychlení, a zřejmě beze změny ceny, kterou poskytovateli platí.

Složitější to už bude u stávajících zákazníků, kteří si platí ADSL přípojku o rychlosti 4 Mbit/s: také jim by měla být zrychlena na čtyřnásobek, tj. na 16 Mbit/s. Na to mají šanci, pokud nejsou dále než cca 2 km od ústředny, viz výše, jinak jim bude moci být rychlost zvýšena jen podle reálných možností jejich přípojky. Pokud ale budou dále než cca 3 km, pak se zřejmě nedočkají ani 8 Mbit/s. A pak bude zajímavou otázkou, co se stane: bude jim nadále účtována dosavadní cena (nově: „ta dražší“ služba), nebo budou převedeni na nižší službu (nově: „tu lacinější“)?

Vzhledem k nynější absenci objemových limitů na maloobchodní úrovni u TO2 CR je vlastně jediným rozdílem mezi jednotlivými variantami jejich maximální teoretická (nominální) rychlost, a pak hlavně cena. V prvním případě by se proto stávající zákazníci s přípojkou 4 Mbit/s mohli cítit poškozeni tím, že za fakticky stejnou službu budou nadále platit více peněz než jiní zákazníci. Ve druhém případě naopak pocítí jistě příjemné zlevnění.

Nějaké řešení bude Telefónica muset vymyslet i pro ty stávající zákazníky, kteří si dnes platí některou ze dvou nejdražších ADSL přípojek. Tedy buď 6 Mbit/s za 951 Kč, nebo 8 Mbit/s za 1427 Kč. Proč by měli nadále platit více peněz za méně muziky, než kolik bude odpovídat nové nejnižší nabídce (8 Mbit/s za 475 Kč)?

No, určitě to nebude jednoduché. Spíše právě naopak, bude to pěkně složité, jako při minulém zrychlování, a určitě kolem toho bude i dost zmatků.

Co to bude znamenat pro nové zákazníky?

Popisované změny se zcela určitě projeví nejdříve u nových zákazníků. Ostatně, právě ty je třeba co nejvíce motivovat, vzhledem k rapidnímu poklesu zájmu o zřizování nových ADSL přípojek.

Noví zákazníci by tedy měli dostat na výběr z:

• „nižší služby“, nominálně až 8 Mbit/s, za (předpokládaných) 475 Kč
• „vyšší služby“, nominálně až 16 Mbit/s, za (předpokládaných) 713 Kč.

Představme si nyní třeba zákazníka, který zareaguje na novou kampaň, slibující „až 8 Mbit/s … už za 475 Kč“, a objedná si tuto variantu. Následně bude provedeno technické šetření, které ale zjistí, že jeho přípojka zvládne nejvýše 4 Mbit/s. Doposud mu mohla být nabídnuta nižší (a levnější) varianta, ale nyní už taková nabídka existovat nebude. A co teď?

Nejspíše mu bude tak jako tak zřízena „nižší služba“, za svou běžnou cenu. Jen místo inzerované rychlosti 8 Mbit/s bude zákazníkovi fungovat jen rychlostí 4 Mbit/s. Jakpak to bude zákazník vnímat, když „podlehl“ reklamní masáži s hlavním trumfem v podobě oněch 8 Mbitů za sekundu? Nebo jinak, více po česku: proč by měl on platit určitou cenu za rychlost 4 Mbit/s, když soused (blíže k ústředně či na kvalitnější lince) dostává za stejné peníze plných 8 Mbit/s?

Ne že by i takovéto případy dosud neexistovaly. Někde nejde dosáhnout ani dosud nejnižší 2 Mbit/s, ale třeba jen 512 kbit/s. Jenže takových případů asi nebylo tolik a daly se řešit nějak individuálně. Nyní se obávám, že to bude jinak, a že takovýchto případů bude rapidně přibývat. A začnou s tím být problémy.

Nahé ADSL a míra asymetrie

Na závěr se už jen stručně zastavme u dalších zajímavých aspektů nadcházejících změn.

První z nich je (ne)možnost „nahého ADSL“. Zde bohužel není nic nového, i nová velkoobchodní nabídka stále trvá na dosavadním předpokladu, že přípojku lze zřídit jen na aktivní telefonní lince.

Beze změny zůstalo v nové velkoobchodní nabídce i upozornění na to, že skutečně dosahované rychlosti mohou být nižší než nominální rychlosti, a že zřizovatel službu konfiguruje podle možností dané přípojky:

Společnost Telefónica O2 Czech Republic konfiguruje požadovanou službu vzhledem k výše stanoveným technickým omezením v přístupové síti vždy na nejbližší maximální dostupný technický rychlostní profil (DSLAM) vůči objednané rychlosti služby

Nově přibyl jen disclaimer, že toto je druhou stranou akceptováno:

Takto určený postup není považován za vadně poskytnutou službu. Poskytovatel toto bere na vědomí a souhlasí s tím.

Co uživatele ADSL služeb určitě nepotěší, je další zvýšení asymetrie mezi rychlostmi na downstreamu a upstreamu. V odborné literatuře se jako maximální poměr obvykle doporučuje 10:1, protože při vyšším poměru již může pomalý upstream brzdit rychlejší downstream (při stahování). Dosavadní varianty ADSL od Telefóniky přitom používaly poměr 16:1, který toto doporučení již významně překračuje.

Nynější změny však zavádí asymetrii dokonce ještě větší: u rychlosti 8192/512 kbit/s je to „stále jen“ 16:1, ale u 16384/768 kbit/s je to dokonce již 21:1! A to už je opravdu příliš mnoho. Nebo jinak, z opačného pohledu: pokud někdo bude něco stahovat, bude vysoká asymetrie ještě více zpomalovat tok dat na downstreamu, oproti teoretickému maximu („až 16 Mbit/s). Takže ještě více přispěje ke skutečnému efektu slůvka „AŽ“ u inzerované rychlosti.