Stalo se: nekonečná (digi)novela

Poslanci opět odložili projednávání novely o digitálním vysílání. Pokolikáté už? Ministerstvo informatiky zveřejnilo návrh Koncepce přechodu na digitální vysílání a ČTÚ naznačil základní obrysy technického plánu přechodu. Zveřejněny byly návrhy dvou dalších analýz rel. trhů. T-Mobile je jedničkou i co do příchozích minut. Oskar žádá ČTÚ o zásah kvůli přenositelnosti.

Poněkud ve stínu mediálně nejatraktivnějších událostí minulého týdne (např. nové nabídky ADSL od Českého Telecomu či vývoje kolem pražského Internetu zdarma) se nesl další vývoj kolem digitalizace rozhlasového a televizního vysílání. Takže co nového se zde odehrálo, či naopak mělo odehrát a neodehrálo se?

Nekonečná (digi)novela

Schvalování nové zákonné úpravy digitálního rádiového a televizního vysílání připomíná nekonečnou telenovelu – stále se vleče, stále vznikají nové a nové díly a děj se rozbíhá do dalších, komplikovanějších a nepřehlednějších příběhů a vývojových linií. Na našich obrazovkách, i mimo ně, se s touto nekonečnou (digi)novelou můžete setkávat již plný rok – a její konec je stále v nedohlednu.

I když: právě minulý týden to vypadalo, že by se věci přece jen mohly posunout dopředu a k něčemu dokonvergovat. To když Poslanecká sněmovna měla ve třetím čtení projednávat právě inkriminovanou novelu vysílacího zákona (zákona č. 231/2001 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání). Pokud by se jí to bývalo podařilo, mohla novela pokračovat na své „legislativní trajektorii“ (do Senátu atd.) a dočkat se konečně i své účinnosti.

Ale třetí čtení se bohužel nekonalo. Poslanci se prý opět nedohodli nad tö, jak by novela měla vypadat, a tak došlo k dalšímu odkladu o týden. Nově by se mělo třetí čtení dostat na program jednání příští pátek, tedy 3. února 2006. Ale kolik už takových odkladů bylo? Je ten nynější už skutečně posledním, nebo pouze dalším, n+1. odkladem?

Problém s novelou je i v tom, že na ni navazuje řada dalších kroků a činností. Nebo: měla by navazovat či s ní být alespoň v souladu. Třeba licenční řízení na udělování „digitálních licencí“, které již delší dobu probíhá u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Ponecháme-li stranou hádky o to, zda je možné nové „digitální licence“ udělovat ještě v rámci původní právní úpravy, nebo až v rámci nové (obsažené právě v novele), jsou klíčové například počty vysílacích sítí a multiplexů, které budou k dispozici, a pravidla pro jejich obsazování (co bude patřit vysílatelům ze zákona, jak bude zohledněna existence dosavadních licencí atd.).

Tip: Zajímá vás problematika digitálního vysílání? Server Digizone.cz přináší denně nejpodrobnější aktuální zpravodajský a informační servis o digitalizaci v České republice. Kromě článků zde najdete mapy pokrytí, databázi set-top-boxů a mnohé další.

Jistou dobu to už vypadalo, že RRTV rozhodne a přidělí nové licence ještě dříve, než nová právní úprava vůbec vznikne. Nyní se zase rýsovala možnost, že radní z RRTV stihnou alespoň dohodu poslanců nad novou právní úpravou (ve smyslu úspěšného třetího čtení ve sněmovně). Ale teď se to kvůli odkladu zase zkomplikovalo. Podle posledních zpráv přitom RRTV již dokončila přípravu podkladů pro hlasování o licencích (vyhodnocování projektů podaných do licenčních řízení, včetně podrobné analýzy ekonomické připravenosti uchazečů) a výsledné rozhodnutí chystá už v dohledné době.

Co by mělo být dříve: koncepce, nebo zákon?

S digitalizací a její právní úpravou zcela jistě souvisí i koncepce přechodu ze současného analogového vysílání na vysílání digitální, připravovaná na vládní úrovni. Takovýchto koncepcí jsme měli již několik, ale jelikož jde o velmi dynamickou oblast, je určitě vhodné je aktualizovat a přizpůsobovat poslednímu vývoji. Nicméně je zde asi na místě klasická otázka, co by mělo přijít jako první a co by mělo následovat. Měla by právní úprava (ve formě novely zákona) vycházet z vládní koncepce, nebo by to mělo být přesně naopak: měla by vládní koncepce vycházet z novely? Nebo mohou být obě věci řešeny paralelně, s většími či menšími vazbami mezi sebou?

Třetí (paralelní) možnost mi přijde nejméně vhodná, ale nakonec došlo právě na ni: novela i koncepce vznikají souběžně. O postupu prací na novele jsme si již řekli (stále není dohoda mezi poslanci, a tak přišel další odklad). To autoři vládní koncepce (Ministerstvo informatiky (MI) ČR a Ministerstvo kultury (MK) ČR) se rozhodli nečekat na poslance a jejich dohodu a svůj výstup předložit nezávisle na postupu ve sněmovně. Předminulý týden ministryně informatiky Dana Bérová oznámila, že její koncepce bude předložena vládě do konce února, když ještě předtím projde veřejným připomínkováním. Tak se také stalo, a minulé pondělí se koncepce objevila na webu MI ČR s možností zasílat připomínky do 1. února.

Pokračuje tak tradice, zavedená již předchozím ministrem Vladimírem Mlynářem a uplatněná například u Státní informační a komunikační politiky či Národní broadbandové strategie: vznikající koncepční dokumenty jsou nejprve zpřístupněny pro veřejnou diskusi a připomínkování, a teprve pak prochází formálními etapami (meziresortním připomínkovým řízením atd.).

ASO alias Analog Switch-Off

Jednou z významných otázek kolem celého procesu digitalizace televizního vysílání je způsob a termín „migrace“, resp. přechodu ze stávajícího analogového na nové digitální vysílání. Nejde totiž jen o otázku licencí a další právní aspekty (kdo a co smí vysílat) a o technické prostředky pro šíření signálu (sítě digitálních vysílačů, frekvence atd.). K významným změnám musí dojít i na straně příjemců, kteří si pro příjem digitálního vysílání musí pořídit nové set-top boxy (ke kterým lze připojit klasickou analogovu televizi) nebo přímo nové „digitální televize“. Proto dost dobře nejde migrovat naráz, ale musí se ponechat určité přechodné období, během kterého budou lidé mít čas pořídit si vše potřebné. Teprve na konci tohoto období dochází k definitivnímu vypnutí analogového vysílání (ASO, Analog Switch-Off).

Kdy k vypnutí analogového signálu dojde v ČR, není zatím stanoveno. Vůči EU se ČR zavázala k termínu do konce roku 2012, ale to je třeba chápat jako nejzazší termín, zatímco skutečný termín může přijít dříve. Připravovaná novela by pro takovéto „vypnutí analogu“ měla vytvořit potřebné legislativní podmínky, ale praktická volba termínu by měla být ponechána spíše na vládní koncepci a pak na (technickém) regulátorovi, který má ještě do konce letošního roku připravit technické detaily. Konkrétně tzv. technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (zkratkou TPP: technický plán přechodu).

Minulý týden přitom Český telekomunikační úřad (ČTÚ) poprvé naznačil, jak by mohl jím připravovaný technický plán přechodu vypadat. Pro definitivní vypnutí analogového vysílání (ASO) má ČTÚ dva „snadno zapamatovatelné“ návrhy: 9. září 2009 a 10. října 2010. Ty by tedy s předstihem vyhověly závazku ČR vůči Unii (nejpozději do konce roku 2012). Horší zprávou je to, že v rámci současných a stále ještě probíhajících koordinačních jednání zřejmě ČR nemá šanci získat žádné kmitočty pro digitální televizi navíc, oproti tomu, co má již dnes. Dokonce by o nějaké kmitočty mohla i kvůli svému liknavému přístupu k digitalizaci a celkově nižší „vyjednávací síle“ přijít. Na to ostatně ČTÚ upozorňoval již dříve.

Pro digitální vysílání tedy bude k dispozici jen to, co již je k dispozici dnes (tři sítě bez skutečně plošného pokrytí), a pak ty kmitočty, které se uvolní po vypnutí stávajícího analogového vysílání. Již vládní koncepce přitom počítá s tím, že vypínání analogu bude probíhat „metodou ostrůvků“. Tedy nikoli plošně na celém území, ale po oblastech (ostrůvcích), přičemž v každém by mělo dojít k plnému souběhu obou forem vysílání. ČTÚ předběžně navrhuje tři až šest měsíců. Tolik by tedy lidé měli na to, aby si pořídili nezbytné set-top boxy, případně celé digitální TV přijímače, přeladili je atd.

Konkrétní vymezení „ostrůvků“, stejně jako vyhrazení konkrétních frekvencí pro digitální multiplexy (přesněji: sítě digitálních vysílačů) a z toho vyplývající počty digitálních licencí pro vysílatele, jsou však stále ještě „v jednání“. Část těchto jednání se stále ještě odehrává ve Sněmovně, kde se například řeší i to, zda současné celoplošné komerční televize Nova a Prima dostanou jednu programovou pozici v definitivních multiplexech navíc za to, že nebudou činit problémy při vypínání analogových kmitočtů" (zdroj). Další vyplyne z výsledků jednání Regionální radiokomunikační konference ITU (RRC 06) v létě letošního roku, která bude mj. řešit mezinárodní koordinaci kmitočtů.

Na jednání regionální konference pojede ČTÚ se záměrem dojednat takové podmínky, které umožní překlopení dnešních „dočasných“ digitálních sítí A, B a C do jejich definitivní „frekvenční polohy“ a se skutečně celoplošným pokrytím (které dnes nemají). Kromě toho by měla vzniknout ještě jedna digitální síť s celoplošným pokrytím, ve které bude umístěn veřejnoprávní multiplex, již zřízený zákonem (č. 127/2005 o elektronických komunikacích). Dále bychom se mohli dočkat i jedné celoplošné sítě pro digitální rozhlas (systému T-DAB) a několika dalších sítí pro digitální rozhlas i televizi, ovšem již s menším než celoplošným pokrytím. Podrobnosti najdete v prezentaci [PPT, 1,5 MB].

Další analýzy trhu

Když už jsme se dostali k ČTÚ: v minulém dílu tohoto seriálu jsem popisoval, jak regulátor nestihne zákonem stanovený termín do konce ledna 2006, kdy měl vydat analýzy všech tzv. relevantních trhů. Psal jsem o tom i v souvislosti s tím, že sám naznačil, že na trhu č. 12 (což je velkoobchodní trh s broadbandem) mu zatím vychází., že zde nebude žádný subjekt s dominantním postavením (s významnou tržní silou). Tedy ani Český Telecom (ČTc), který má velmi vysoký tržní podíl na trhu ADSL. Jenže regulátor opírá svůj (zatím předběžný) pohled o četnost všech broadbandových přípojek podle použitých technologií, a zde mu ADSL vychází na nějakých 40 procent.

Minulý týden pak regulátor zveřejnil k diskusi další dva drafty analýz relevantních trhů, konkrétně:

V obou případech přitom regulátor dospěl k závěru, že tyto dílčí trhy nejsou efektivně konkurenční a že na nich existují subjekty s významnou tržní silou. V případě mobilních sítí jde o všechny tři mobilní operátory, v případě pevné sítě pouze o Český Telecom. Všem těmto subjektům hodlá regulátor následně uložit nápravná opatření. Ta budou spočívat v řadě povinností, počínaje povinnosti zveřejnit referenční nabídku a konče cenovou regulací. Konkrétní podoba těchto opatření ale bude definována později, regulátor na to má čas „do 12 měsíců“ od účinnosti zákona, tj., do konce dubna 2006. Ve stejný okamžik však přestanou platit i jeho předchozí cenová rozhodnutí.

T-Mobile je jedničkou i co do provolaných minut

Drafty obou zveřejněných analýz o terminaci mi nepřijdou nijak rozsáhlé ani podrobné. Spíše mi připadají jako jakési „manažerské shrnutí“ závěrů z úplně jiného materiálu, který teprve je skutečnou a podrobnou analýzou relevantního trhu a na kterém regulátor pracoval řadu měsíců. I tak ale lze v těchto zveřejněných draftech nalézt některé zajímavé údaje. U mobilních sítí je to kromě vývoje počtu uživatelů (což lze snadno sestavit z otevřených zdrojů) i statistika vývoje počtu provolaných minut u jednotlivých operátorů. Přesněji: „příchozích“ minut, zakončovaných (tzv. terminovaných) v příslušné mobilní síti.

A tady je zajímavé, že zde je T-Mobile jedničkou již od roku 2004. Ještě v předchozím roce vedl „o chlup“ Eurotel (41,68 procenta vs. 40,07 procenta), ale na konci roku 2004 již měl T-Mobile k dobru přes čtyři procenta. Jeho vedení v počtu aktivních SIM karet, od roku 2005, regulátor potvrdil (byť i on vše prezentuje jako „počet účastníků“, nikoli jako počet aktivních SIM karet, a definicí aktivní SIM karty se vůbec nezabývá).

Minulý týden přitom T-Mobile sám informoval o vývoji své uživatelské základny. Zvláště si pochvaloval přírůstky tarifních zákazníků, u kterých se dostal na konci roku 2005 na počet 1,3 milionu (což odpovídá meziročnímu přírůstku o 16 procent). Nejvíce mu prý přibývali ve třetím a čtvrtém kvartále loňského roku, kdy rozjížděl všelijaké „lákací“ aktivity. Celkově, i s uvážením předplacených SIM karet, pak český T-Mobile zaznamenal meziroční přírůstek 6,3 procenta a dostal se na celkových 4,63 milionu (uživatelů, přesněji ale aktivních SIM karet). Zákazníci s předplacenými službami mu přibývali nejpomaleji, o 2,8 procenta meziročně (na celkových 3,3 milionu).

Oskar se vyjadřuje k přenositelnosti

Nejvyšší přírůstek tarifních zákazníků u T-Mobile ve třetím a čtvrtém kvartále loňského roku si dovolím dát do souvislosti s tím, jak se (v té době) blížila přenositelnost v mobilních sítích a mobilní operátoři nabízeli hory doly, jen aby se jim nový zákazník upsal na dobu určitou. Teď už ale je mobilní přenositelnost realitou a první zákazníci (snad) už přechází. Jak se ale zdá, některé věci kolem mobilní přenositelnosti stále ještě nejsou vyřešeny. Upozornil na to Oskar/Vodafone ve své tiskové zprávě z minulého týdne.

EBF16

Vesměs to ale jsou záležitosti, o kterých se zde, na Lupě, již psalo. Například to, že mobilní operátoři se ještě definitivně nedohodli na tom, jaké si budou vzájemně platit mezioperátorské poplatky za přenesení čísla. Tedy alespoň Oskar/Vodafone poukazuje na to, že takováto dohoda neexistuje, a žádá regulátora o urychlené stanovení výše těchto mezioperátorských poplatků. Z kontextu není těžké si domyslet, že on navrhuje a prosazuje nízký poplatek (cca 65 korun), zatímco ostatní dva operátoři výrazně vyšší poplatek (přes 2500 korun). Tak velký rozdíl ve stanovení ceny, která má být nákladově orientována, nejspíše vzniká tím, co a jak si operátoři započítávají do nákladů. Nízký poplatek vychází tehdy, pokud se vezme v úvahu jen náklad za samotnou transakci (vlastní přenesení). Vyšší pak tehdy, pokud se do toho „rozpustí“ i náklady spojené s realizací potřebného zázemí (společné databáze, objednávkové systémy atd.).

Ovšem bez ohledu na to, že se dosud nedohodli na vzájemných poplatcích, museli všichni mobilní operátoři stanovit nějakou konkrétní cenu pro koncového zákazníka. A zde se prozatím shodli buď na ideální nule, nebo na symbolické jedné koruně. Nenulový mezioperátorský poplatek tak nepřenáší na zákazníka skrze koncovou cenu, ale jinak (zbývají již jen poskytované služby).

Anketa

Těšíte se na nástup digitálního TV vysílání?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 1. 2006 1:20

Školení PPC reklamy pro pokročilé

  •  
    Důležité principy fungování PPC reklamy
  • Optimalizační postupy běžících kampaní
  • Práce s aplikací AdWords editor

Detailní informace o školení PPC reklamy pro pokročilé »