Stalo se: nové ADSL startuje

Dnešní den by měl být významným milníkem v historii českého broadbandu obecně, a ADSL v podání Telefóniky O2 Czech Republic konkrétně. Právě dnešním dnem by totiž měla odstartovat zcela nová nabídka služeb pro domácnosti od této společnosti, založená na stavebnicovém principu – tak, jak byla představena ještě koncem dubna (a zde na Lupě jste se o ní mohli dočíst v článku: Nahé ADSL od Telefóniky: za 750 Kč).

Připomeňme si jen velmi stručně základní princip této nové nabídky: zákazník si musí vybrat právě jeden „základ“ (základní službu). Tím může být i nahé ADSL, v podání „až“ 8 Mbit za 750 Kč včetně DPH. K tomuto základu si pak zákazník může přikupovat různé nadstavby (které lze s daným základem kombinovat), a za určitých okolností mu Telefónica přidá zdarma (jako bonus) další službu, představující jakési mezipatro. Viz obrázek.

Lze předpokládat, že Telefónica kvůli této poměrně zásadní změně „překope“ svůj hlavní web (i specializovaný web http://www.o2va­sesluzby.cz/) a změní i odpovídající základní dokumenty (ceníky, možná i všeobecné podmínky atd.). Tím současně upřesní i různé konkrétní detaily kolem nové nabídky, na které při jejím prvotním představování již nezbyl prostor.

Do redakční uzávěrky k tomu ale nedošlo, a tak si na konkrétní detaily (například kolem migrace stávajících zákazníků či kolem získání bonusových služeb v rámci „mezipatra“) musíme ještě počkat.

Zatím jediná odlišnost oproti původně představené nabídce, kterou jsem stihl zaznamenat, byla nabídka pro „nedočkavce“, kteří nechtěli čekat na dnešní den. Při dubnové prezentaci pro novináře zaznělo, že tito nedočkavci mohou za 750 Kč (s úvazkem na 12 měsíců) získat kombinaci nahého ADSL (jako základu), a nadstavby v podobě hlasového tarifu O2 Mini. Nakonec se ale v ceníku objevily i dvě další nabídky (kombinace nahého ADSL s tarify O2 Standard i O2 Business) za stejných 750 Kč za celou kombinaci.

Přitom v rámci běžné nabídky (od dnešního dne) by mělo jen samotné nahé ADSL (jako základ) přijít na stejných 750 Kč, a s úvazkem na 24 měsíců (pro symbolický zřizovací poplatek).

Jak se dařilo ADSL v prvním čtvrtletí?

Než se tedy dozvíme detaily o nové nabídce Telefóniky, pojďme se podívat, jak se dařilo ADSL v podání této společnosti. Vlastně tedy veškerému ADSL na trhu. Využijeme k tomu data, publikovaná nedávno v rámci čtvrtletních hospodářských výsledků Telefóniky O2 CR.

Vše ukazuje následující obrázek, podle kterého je vývoj za první letošní kvartál velmi zajímavý: počet nových přírůstků překonal dokonce i poslední loňský kvartál.

To je poměrně nestandardní situace, protože jak naznačuje i historie předchozích let, v posledním kvartále vždy docházelo k určitému „vzedmutí zájmu“, které v následujícím čtvrtletí vždy opadlo. Letos ale neopadlo, a ono „vzedmutí“ dokonce ještě rostlo. A to v situaci, kdy lidé spíše šetří (kvůli krizi).

Že by tak výrazně zabraly různé krátkodobé marketingové akce, které Telefónica v prvním kvartále měla? Vlastně ještě mnohem lépe, než jak zabíraly v předchozím čtvrtletí?

Určitým dílčím vysvětlením by mohla být korekce, kterou Telefónica provedla právě v posledním čtvrtletí loňského roku, kdy si sama odečetla 14 tisíc maloobchodních ADSL přípojek, jako důsledek „integrace fixních a mobilních systémů“. Pokud tedy ve 4Q 2008 vykázala (již po odečtení) přírůstek 26,9 tisíce (maloobchodních) přípojek, bez odečtení by to odpovídalo přírůstku 40,9 tisíc nových ADSL přípojek. Zkusme si to vynést do stejného grafu, viz následující obrázek:

Nyní už je rozdíl mezi loňským posledním a letošním prvním čtvrtletím vcelku obvyklý – ale ještě více neobvyklým se naopak stává poslední loňský kvartál, který oproti předchozím čtvrtletím roku 2008 zaznamenal výraznou změnu. Ale v porovnání s předchozím rokem to až tak výrazné není. Počet přírůstků je prakticky stejný jako za čtvrtý kvartál roku 2006.

Jenže v roce 2006 byla přece jen jiná situace jak na trhu s broadbandem, tak i s poptávkou a asi i koupěschopností (či „koupě-ochotou“) obyvatel. Podařilo se tedy Telefónice tak výrazně oživit upadající zájem o ADSL?

No, uvidíme. Před definitivnějšími soudy si raději počkejme na výsledky za další kvartály. Ty již budu ovlivněny i novou nabídkou Telefóniky.

Kabel vs. ADSL

Když už jsme se dostali k přírůstkům ADSL přípojek v podání Telefóniky O2 Czech Republic, zkusme si je srovnat s tím, kolik přibylo kabelových přípojek společnosti UPC. Ta sice své provozní výsledky sama nezveřejňuje, ale činí tak její mateřská společnost Liberty Global. No a pohledem do jejích čtvrtletních výsledků zjistíme, že české UPC se na konci prvního čtvrtletí dostalo na celkový počet 328 200 internetových kabelových přípojek, což odpovídá přírůstku 16 000 přípojek za první letošní čtvrtletí.

To je tedy podstatně méně, než kolik přibylo ADSL přípojek Telefónice za stejné období – a jak dokládá následující obrázek, zatímco v průběhu loňského roku si oba subjekty „šlapaly na paty“, pokud jde o počty přírůstků, ke konci roku začalo UPC poněkud ztrácet. Nebo spíše jinak: UPC si udržuje skoro konstantní tempo přibývání nových internetových přípojek, s mírným zrychlení ve 4Q2008 a 1Q2009. Ale Telefónica dokázala v těchto dvou čtvrtletích svou růstovou křivku „ohnout nahoru“ ještě více  – a tím UPC utekla.

Na definitivnější hodnocení si ale přece jen musíme ještě počkat, až budou známy výsledky dalších kvartálů a bude vidět, zda současné „vzedmutí zájmu“ o ADSL je trvalé (a bude ještě podpořeno novou nabídkou), nebo zda je pouze dočasné.

Ke vzájemnému souboji mezi Telefónikou a UPC si ještě ukažme, jak jsou na tom se vzájemným „lezením do zelí“: kolik má UPC pevných telefonů a Telefónica abonentů své IPTV služby (O2 TV). Současný stav, po prvním čtvrtletí, vidíte na následujícím obrázku:

Z něj je vidět, že UPC má v tomto ohledu stále ještě navrch. Ale že Telefónica za letošní první čtvrtletí výrazně zabodovala i se svou O2TV – což nejspíše souvisí s postupem digitalizace a vypínání analogových vysílačů.

A ještě jeden postřeh k českému UPC: i zde na Lupě jste se mohli dočíst o tom, že UPC chystá nejprve testování, a pak řádný provoz přípojek s rychlostmi až  100 Mbit/s. Někde to přitom bylo prezentováno už jako čistě optické připojení, ale to není zcela přesné. V rámci hybridní (HFC) sítě UPC je i dnes provoz přenášen i přes optiku, ale ne až do koncového místa, kde se nachází zákazník. K němu už provoz přichází po metalickém vedení (koaxiálním kabelu).

Nejinak tomu bude i u nových služeb s rychlostmi do 100 Mbit/s, které budou nejprve testovány. Ve skutečnosti půjde o test další generace standardu DOCSIS, konkrétně euroDOCSIS3.0. Jak ostatně uvádí i mateřský holding UPC ve své čtvrtletní zprávě, roll-out euroDOCSIS 3.0 v Nizozemí se již chýlí ke konci, a tak nastává čas na roll-outy i v dalších zemích.

Přišla krize už i na mobilní operátory?

Pojďme nyní zase zpět k číslům a podívejme se na to, jak se dařilo našim dvěma největším mobilním operátorům (Telefónice O2 a T-Mobile), pokud jde o jejich výnosy. Jak moc či málo se na jejich výnosech projevuje současná krize?

O tom, že výnosy mobilních operátorů po dlouhém období růstu začaly spíše klesat, jsem zde na Lupě psal již v březnu, na základě výsledků za poslední loňský kvartál. Ten bývá tradičně dobou růstu výnosů. Jenže v posledním čtvrtletí loňského roku výnosy obou našich mobilních operátorů naopak klesly.

Po doplnění dat za letošní první čtvrtletí vidíme, že trend poklesu pokračuje, dokonce ještě rychleji než v předchozím čtvrtletí. Jenže to je relativní, protože první čtvrtletí roku jsou již tradičně poznamenávána poklesem. A tak i ten nynější není až překvapivý. Důležitá je spíše jeho míra, která se ale nezdá až tak zásadně odlišná od poklesu v předchozích prvních kvartálech.

Vše se asi nejlépe ukáže v dalším čtvrtletí, které bývá tradičně zase růstové, a vůči prvnímu čtvrtletí vytváří na grafech viditelný ostrý zlom. Bude tomu tak i nyní, nebo bude pokračovat pokles?

Ohrozí terminace výnosy operátorů?

V souvislosti s výnosy mobilních operátorů je vhodné si připomenout to, co i zde na Lupě zaznělo také již několikrát: že služby našich mobilních operátorů patří v Evropské unii mezi nejdražší. Naposledy to potvrdila i 14. Implementační zpráva, vydaná Evropskou komisí (o které jsem referoval v tomto článku): podle ní jsme v pomyslném žebříčku nejdražších zemí na čtvrtém místě, za Španělskem, Francií a Irskem. Ovšem s tím, že zatímco jinde ceny meziročně klesaly, u nás naopak významně rostly, u sledovaného balíčku téměř o 24 procent!

Špatné je to u nás i s cenami terminace. Také ty jsou u nás jedny z nejvyšších. Letos v únoru sice o něco klesly (z 2,99 Kč na 2,65 Kč,neboli na 10 eurocentů), ale i tak jsou nadále hodně vysoké. A právě to je trnem v oku Evropské komisi, která již dříve avizovala, že si hodlá „došlápnout“ i na tyto ceny. A minulý týden tak Evropská komise skutečně učinila.

Zcela mimo současné projednávání telekomunikačního balíčku vydala Komise minulý čtvrtek své doporučení ohledně toho, jak by ceny za terminaci měly být počítány a jak by měly klesat. Metodou nemá být nic jiného než metoda LRIC (Long Run Incremental Cost model), běžně aplikovaná u pevných sítí – a výsledkem její aplikace má být pokles cen za terminaci na 1,5 až 3 eurocenty (do roku 2012).

Připomeňme si, že dnes jsou u nás tyto ceny na hodnotě 10 eurocentů, a ČTÚ již naplánoval jejich další postupné snižování, s cílovou hodnotou 1,96 Kč (cca 7,4 eurocentu) k 1. lednu 2010. Teď mu tedy Komise „důrazně doporučuje“ aplikovat takový postup jejich výpočtu, který by měl (podle představ Komise) dále snížit jejich výši na 1,5 až 3 eurocenty (tj. cca 0,4 až 0,8 Kč). Není to tedy závazné nařízení, ale pouze doporučení, kterému jsou ale národní regulátoři povinni „věnovat maximální pozornost“.

Komise přitom zdůvodňuje potřebu svého zásahu tím, že stávající ceny za terminaci jsou příliš vysoké, a to neopodstatněně. Navíc jsou mnohonásobně vyšší než ceny za terminaci v pevných sítích, což vytváří těžko překonatelnou bariéru pro postupnou konvergenci pevných a  mobilních služeb.

S tímto hodnocením lze asi souhlasit. Ale divné je na něm něco jiného: ceny za terminaci jsou prakticky v celé Unii regulované, a tedy stanovené regulátorem na základě pravidel (dosavadního regulačního rámce), které stanovila sama Unie, a nad jejich dodržování Komise přísně bdí. Proč jí tedy ceny za terminaci přijdou vysoké až nyní? A proč usiluje o takto zásadní změnu, i pokud jde o metodiku jejich výpočtu, v situaci, kdy se právě „rozdávají karty“ ohledně nového způsobu regulace celého sektoru elektronických komunikací (skrz schvalování tzv. telekomunikačního balíčku)?

Alespoň na tuto druhou otázku lze odpovědět vcelku snadno: i kdyby byl telekomunikační balíček již přijat, bude stále nějakou dobu trvat, než bude členskými státy implementován a skutečně naplňován.

Co by to znamenalo?

Zkusme si na závěr domyslet, co by to znamenalo, kdyby se Komisi podařilo naplnit její záměr a snížit cenu za terminaci na uváděných 1,5 až 3 eurocenty. Tedy někam do intervalu 0,4 až 0,8 Kč (ještě v závislosti na budoucím kurzu koruny vůči EURu).  

Naši mobilní operátoři dali již při únorovém snižování pregnantně najevo, že na jejich koncové ceny to nebude mít žádný vliv (protože jejich vzájemný provoz je víceméně vyrovnaný, a tak si vzájemně platí zhruba stejné položky).

Nicméně třeba pro volání z pevné sítě do sítě mobilní by to byla docela zásadní změna. I s DPH a určitou marží pro pevného operátora by se totiž výše hovorného (z pevné na mobil) mohla vejít i do 1 Kč. A to už by mohlo ledacos změnit.