Hlavní navigace

Stalo se: ohlédnutí za Invexem

13. 10. 2008
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 121099
Byl letošní Invex poslední svého druhu? Bude přeměněn z výstavy na konferenci, nebo naopak odtržen od Digitexu a posílen o ICT v dalších oborech, například ve strojírenství a zemědělství? O kolik se letošní Invex a spol. zmenšil oproti loňskému ročníku, například pokud jde o počet návštěvníků, vystavovatelů, či třeba přihlášek do soutěže o Křišťálový disk?

Brány letošního Invexu (a také Digitexu, Interkamery a Job Fairu) se definitivně zavřely již ve čtvrtek minulého týdne. Ovšem diskuse o dalším osudu Invexu a spol. tím rozhodně neskončily. I když řada návštěvníků i vystavovatelů může mít ve věci jasno (už „nikdy více“), osud samotného Invexu ještě nemusí být zdaleka zpečetěn. Už i samotní pořadatelé totiž uznávají (ve svých výrocích pro média), že jeho dosavadní podoba je neudržitelná a naznačují ochotu ke změnám.

Tak například ředitel veletrhů Radek Malý vidí změnu jako nezbytnost:

Snažili jsme se zaměřit co nejvíce na odborníky. Ti přijeli hlavně na konference v prvních dvou dnech. Na rovinu ale říkám, že se Invex musí razantně změnit. Hlavně kvůli úbytku vystavovatelů,“ uvedl ředitel veletrhu Radek Malý.

Podobný názor vyslovila i mluvčí Invexu Martina Kremlová:

Určitě nebude pokračovat jako výstava,“ dodal [zástupce  vystavovatelů]. Tuto možnost naznačila i mluvčí Invexu Martina Kremlová, která tento ročník označila za přelomový. „Budeme se soustřeďovat spíše na odborné konference a semináře. Vystavovatelé by se na nich měli stát odbornými partnery,“ nastínila budoucnost Invexu Kremlová. I na souběžném veletrhu Digitex zřejmě bude v dalších letech vystavovatelů ubývat. „Digitex se stane veletrhem zábavy. Program se bude soustředit na show pro lidi,“ dodala Kremlová.

Tato vyjádření ale jen potvrzují trend, který trvá už několik let: že „výstavní“ část Invexu postupně zachází na úbytě, a životaschopný zůstává jen doprovodný program. Letos to bylo více než patrné, když se výstava v rámci Invexu scvrkla do jediného,  navíc ne zcela zaplněného pavilonu V, zatímco doprovodná konference E-vize zabrala také jeden pavilon, G1. Takže ukončení skomírající výstavní části, resp. přeměna Invexu z výstavy na konferenci,  by byla jen dalším logickým a zákonitým dokončením celého trendu.

Osobně tuto variantu považuji za nejrozumnější, a také za nejschůdnější.

Generální ředitel to vidí trochu jinak

Zajímavé ale je srovnat si výše uvedené výroky přímých pořadatelů veletrhů s názory generálního ředitele BVV Jiřího Škrly. Ty mi přijdou odlišné zejména v tom, že ani tak nenaznačují změnu Invexu z výstavy na konferenci, ale počítají spíše s jeho oddělením od ostatních souběžných veletrhů, a dokonce s „posílením“ o další obory (zdroj):

Po skončení letošního ročníku vše vyhodnotíme, jednou z variant je, že oba veletrhy půjdou dál vlastní cestou," řekl generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Škrla.

Dnes už je jisté, že v současné době Internetu už Invex nebude nikdy takový, jako před deseti lety. Invex směřuje ke stále větší odbornosti. Posílit bychom jej mohli ještě o další obory jako je například zemědělství nebo strojírenství, kde se informační technologie stále více používají. Naopak Digitex je čistě spotřebitelský veletrh, který by mohl vést samostatně dál svůj vlastní život," řekl Škrla.

K tomu si dovolím připomenout, že veletrh Job Fair se „oddělí“ tak jako tak (příští rok se bude konat již v červnu). A letos premiérová Interkamera? O té se zástupci pořadatelů vlastně ani nezmiňují. Což je samo o sobě také určitým signálem.

Co říká (předběžná) závěrečná zpráva?

S výše citovanými názory zajímavě kontrastuje vyznění (předběžné) závěrečné zprávy letošní čtveřice veletrhů. Ta je laděna jakoby stále v duchu „velkých Invexů“ z devadesátých let, a potřebu nějakých zásadnějších změn vůbec nezmiňuje ani nenaznačuje. Naopak kvituje již provedený „posun k odbornosti“:

Osmnáctý INVEX dále prohloubil svou odbornost a oslovil přesně definovanou skupinu návštěvníků. Ubral na masovosti, ale přidal na kvalitě doprovodných konferencí a tematických projektů. 

Libuje si také v úrovni technických novinek, které zde měly být představeny:

Stejně jako v minulosti, také letošní veletrhy přinesly velké množství technologických novinek. Ty nejlepší soutěžily o Křišťálové disky, které hodnotitelská komise udělila šesti exponátům …

Aniž bych chtěl jakkoli znevažovat význam letošních exponátů a jejich ocenění, dovolím si poukázat na jistý úbytek v počtu přihlášených exponátů právě do soutěže o Křišťálový disk: v posledních letech se počty přihlášených exponátů pohybovaly mezi 50 a 60. V roce 2004 to bylo 67 exponátů, v roce 2006 54 exponátů, a v loňském roce hovoří oficiální statistiky o „šesti desítkách přihlášených exponátů“. Ovšem letos už seznam přihlášených exponátů čítá pouhých 22 položek. A to třeba v nově vytvořené kategorii „Fotografická technika“ (zřejmě kvůli Interkameře) byl přihlášen jen jediný exponát, který pak získal Křišťálový disk vlastně bez boje.

Kolik bylo návštěvníků?

Když už jsme se dostali ke konkrétním číslům, pojďme si ukázat některá další, která „kvantifikují“ letošní Invex a spol., a umožňují srovnat ho s předchozími ročníky.

Začít můžeme u návštěvnosti. Vloni předběžná zpráva hovořila o cca 80 000 návštěvnících, a výsledná statistika to pak upřesnila na 80 124.  Letošní předběžná zpráva zmiňuje 53 000 návštěvníků. To odpovídá poklesu o cca 34 %.

Přitom letos byl použit model dvou odborných dnů a dalších dnů pro nejširší veřejnost – ovšem již jen pro Invex, ale nikoli pro ostatní veletrhy. Nicméně návštěvnická veřejnost to nejspíše nevěděla, či jen nevzala na vědomí, a tak i na Digitexu a Interkameře v první dva dny bylo návštěvníků jen velmi málo (a Job Fair navíc začínal ještě o den později). Například ČTK odhadla jejich počet jen na cca 4 tisíce denně (viz zde na Novinky.cz a zde na Živě.cz):

ČTK dále odhaduje, že letošní rok navštívilo Invex a Digitex zhruba 4 tisíce lidí za den ….

Sám jsem na letošním Invexu strávil jen první dva dny, a odhad velmi malého počtu návštěvníků musím potvrdit: opravdu zde bylo „pusto a prázdno“. Kde se pak ale vzalo oněch celkových 53 000 návštěvníků?

No, nejspíše v další dva dny byla situace podstatně odlišná a areál výstaviště už nezel takovou prázdnotou. Sám to porovnat nemohu, ale různé zdroje na Internetu (články i blogy) to vcelku potvrzují. I tak ale stále jde o významný propad i v celkové návštěvnosti.

Pro srovnání: loňský Invex a spol., který probíhal od úterý 23. října 2007 do soboty 27. října 2007, vycházel z modelu 2+3, a měl tedy dva odborné dny plus tři pro nejširší veřejnost. A podle výsledných statistik první dva dny přišlo 24 966 lidí (12 483 na 1 den), a během tři zbývajících přišlo 80 124 – 24 966 = 55 158 lidí (tj. 18 386 na 1 den).

Letošní předběžná závěrečná zpráva zatím nehovoří o rozdělení počtu návštěvníků mezi první a následující dva dny. Ale zmiňuje jinou skutečnost:

Více než 15 tisíc návštěvníků se prostřednictvím internetové registrace přihlásilo k návštěvě Invexu ještě před jeho začátkem.

Letos přitom byla registrace na Invex řešena v rozhodující míře právě takto, tj. cílenými pozvánkami a registrací dopředu, ještě před konáním samotného Invexu. Jinými slovy: počet lidí, kteří navštívili Invex a nebyli registrováni takto dopředu, je nejspíše hodně malý a nepříliš nevýznamný. Takže oněch 15 000+ návštěvníků Invexu, v porovnání s celkovými 53 000, by mělo orientačně vypovídat o zájmu návštěvníků o jednotlivé veletrhy. I když to asi bude poněkud zkresleno odlišným režimem Invexu během prvních dvou dnů a dalších dvou dnů.

Ve vyčíslování úbytků a poklesů letošního Invexu bychom mohli dále pokračovat. Například pokud jde o počet vystavovatelů: vloni jich bylo 510, letos jen 310. Také počet zemí, ze kterých se vystavovatelé rekrutují, klesl z loňských  20 na letošních 14. Či pokud jde o využitou výstavní plochu: ta klesla z loňských 22 870 metrů čtverečních na letošních 18 550. Snad jen počet akreditovaných novinářů klesl jen minimálně, z 689 na 658. Osobně jsem ale měl pocit, že i tiskové středisko letos zelo podstatně více prázdnotou. O počtu a přínosnosti tiskových konferencí ani nemluvě.

K tiskovým konferencím a materiálům si dovolím připojit jednu kuriozitu: jednou z mála tiskovek, které se na Invexu letos konaly, byla společná TK firemČeský bezdrát a Panasonic, o akční nabídce pobočkové telefonní ústředny Panasonic k přípojce od Českého Bezdrátu (která nemusí být bezdrátová, ale může být i „drátová“). Když to šéf Českého bezdrátu  Petr Benýšek popisoval, jen z legrace upozornil na paradox: jeho firma, s „bezdrátem“ v názvu, nabízí i drátové připojení, například na bázi ADSL. To ale ještě netušil, že tiskové oddělení BVV to vezme doslova, a z jeho firmy Český bezdrát a.s. udělá ve své tiskové zprávě firmu Český drát, a.s.

Doprovodný program, E-vize

Také doprovodný program letošního Invexu a spol. byl o něco chudší než ten loňský. Chyběla například akce, kterou Invex dlouhá léta tradičně zahajoval: Telekomunikační fórum,  později přejmenované na Fórum elektronické komunikace. Nekonala se například ani anketa o Osobnost roku české informatiky.

Stejně tak jsem nezaznamenal, že by letošní Invex měl své tradiční slavnostní zahájení. Obvykle probíhalo kolem poledne prvního dne, bylo spojeno s rautem či jen přípitkem, stříhala se při něm páska a proneslo několik slavnostních proslovů (od ředitele BVV a právě přítomných ministrů). Letos to mohlo nahradit slavnostní zahájení konference E-vize pro státní správu a samosprávu, na což BVV rozdávalo samostatné pozvánky – podle kterých měl tuto konferenci zahajovat ministr Langer, jeho náměstek Zajíček, a s nimi i generální ředitel BVV Škrla. Ale ten na zahájení E-vize vůbec nevystoupil.

Ostatně, ono se celé to zahájení poněkud „rozplynulo“, kvůli časovému skluzu a celkovému chaosu. Možná nebyl úplně nejlepší nápad umístit zahajovací a nejdůležitější akci E-vize do tak malého sálu, kam se všichni zájemci neměli šanci vejít. A pokus o český rekord v rychlosti diskuse, který jsem avizoval přesně před týdnem právě na této akci? Sám jsem měl být v 30-minutovém panelu s dalšími 12 (a více) panelisty, ale nakonec to skončilo úplně jinak: moderátor vyjmenoval panelisty, kteří by měli být přítomni v sále, a řekl že se mohou ptát hlavních přednášejících (dvojice Langer + Zajíček) stejně, jako všichni ostatní v sále.

Samotná diskuse (v prvním panelu) se přitom měla týkat nové „informační a komunikační politiky ČR“, viz program. O té ale nepadlo ani slovo. Ani dost dobře nemohlo, protože žádnou takovou politiku Česká republika v současné době nemá. Místo toho tím byla myšlena pouze Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“. Tedy záležitost, která se ze všech součástí a složek informační společnosti (kam patří například informační gramotnost a vzdělávání, elektronické komunikace, e-government atd.) týká pouze e-governmentu.

Samotná dvoudenní konference E-vize pak nepřinesla žádnou zásadně novou informaci. Byla spíše jen vysvětlováním toho, jaká je a jak bude naplňována linie, vytyčená již zmíněnou Strategií rozvoje služeb pro „informační společnost“. Takže se mluvilo hlavně o již hotovém a vydaném zákonu o e-governmentu (formálně: zákonu č. 300/2008 o  elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, o právě projednávaném (zastřešujícím) zákonu o centrálních registrech, a o stále chystaných zákonech  jednotlivých centrálních registrech. A aby byla celková mozaika alespoň trochu úplná,  mluvilo se zde i o elektronických občanských průkazech, které nás čekají a kterými se budeme prokazovat vůči jednotlivým agendám. 

BRAND24

Přitom právě konkrétnější informace o těchto občankách, které zazněly na E-vizi, přece jen byly určitou novinkou. Elektronická občanka bude kartou (velikosti běžné platební karty), která bude primárně nosičem agendového identifikátoru konkrétní osoby (míněno: identifikátorem v rámci agendy elektronických občanských průkazů). Tento identifikátor bude na kartě znázorněn pomocí 2D čárového kódu, a vedle něj bude karta obsahovat i tradiční údaje jako jméno, příjmení, datum a místo narození, krevní skupinu a státní občanství. A také fotografii (zobrazení obličeje) – ale nikoli už další biometrické údaje (a obecně tedy nepůjde o biometrický průkaz). Uvažuje se prý i o verzi s kontaktním čipem, nejspíše kvůli možnosti uchovávání certifikátu a vytváření elektronického podpisu. Tato verze by ale již měla být placená. Základní verze  by naopak žádný čip nepotřebovala, ani bezkontaktní (a agendový identifikátor držitele karty by se snímal opticky z 2D čárového kódu).

Ale o tom podrobněji zase až v jiném článku.

Jaký další osud byste zvolili pro Invex?

  • Zbavit výstavní části (redukovat na konferenci).
    8 %
  • Osamostatnit od Digitexu a doplnit o další obory
    7 %
  • Zrušit bez náhrady.
    62 %
  • Ponechat beze změny.
    3 %
  • Něco ještě jiného.
    20 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).