Hlavní navigace

Stalo se: operátoři si v roamingu notně přilepšují

1. 9. 2008
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
Minutové ceny hlasového volání v roamingu klesly v ČR o více jak 20 %. Podle průzkumu evropských regulátorů ale tuzemští zákazníci stále platí o téměř 30 % více minut, než kolik skutečně provolají. Právě tolik obnáší rozdíl mezi skutečnými a účtovanými minutami, daný rozdílem mezi sekundovou a minutovou tarifikací. Brusel by to ale mohl zatrhnout.

Od minulého pátku je roaming v rámci Evropské unie opět levnější, pro tuzemské uživatele o více jak 20 procent.

Není to přitom žádný blesk z čistého nebe, jak by se na první pohled mohlo zdát. Naopak, jde o očekávaný a předem plánovaný důsledek existující unijní regulace cen hlasových služeb v roamingu, která platí již od konce loňských prázdnin. Jen v našem (tuzemském) případě nebylo dopředu jasné, o kolik hlasový roaming zlevní.

Konkrétní obsah příslušného regulačního opatření totiž předpokládá, že regulované koncové ceny se budou vždy po roce snižovat podle následující tabulky.

Příchozí hovory Odchozí hovory
od 30.8.2007 0,24 € 0,49 €
od 30.8.2008 0,22 € 0,46 €
od 30.8.2009 0,19 € 0,43 €

Jenže regulovaná cena je stanovena v Eurech, ale Česká republika stále není součástí měnové eurozóny a nadále používá vlastní měnu. A tak záleželo ještě na tom, jaký bude v rozhodný den kurz Eura vůči české koruně.

Rozhodným dnem pro nynější změny byla středa 30. července 2008, kdy  česká koruna byla velmi silná: podle ČNB byl tehdejší kurz 23,940 Kč za 1 €.  Přepočtem z předchozí tabulky pak vychází, že nové regulované ceny za odchozí hovory by od 30. srpna 2008 neměly převyšovat 11,01 Kč za minutu u odchozích hovorů, a 5,27 Kč u příchozích hovorů.

Ovšem regulované ceny, tak jak je v uvedené tabulce stanovila EU, jsou cenami bez daně z přidané hodnoty. Proto si k ním musíme připočítat ještě naše 19-procentní DPH, a rázem se dostáváme na hodnoty (zaokrouhleno na celé haléře):

  • 13,10 Kč za minutu odchozího hovoru
  • 6,27 Kč za minutu příchozího hovoru

Při pohledu na následující graf, který ukazuje historii kurzu koruny vůči Euru, je vidět, že letos se rozhodný den strefil docela blízko bodu, kdy byla koruna nejsilnější – a její kurz vůči Euru byl tudíž nejvýhodnější pro tuzemské zákazníky, kteří za poskytnuté služby platí v korunách.

Kurz koruny vuci euru

Maximální a zvolené ceny

I výše uvedené ceny (13,10 Kč a 6,27 Kč), jakkoli direktivně stanovené, jsou stále jen cenami maximálními, resp. cenovými stropy. Operátoři je nesmí překročit, ale nikdo jim nebrání jít ještě níže. A tak je v praxi na každém z operátorů, nakolik se uvedenému maximu přiblíží či naopak vzdálí.

Realitu našeho trhu a jeho tří etablovaných mobilních operátorů, kterých se roaming týká, ukazuje následující tabulka. V ní jsou pro srovnání zaneseny  jak ceny dosavadní (před lomítkem), tak i ceny nové (za lomítkem):

Koncové ceny, včetně DPH Jméno eurotarifu Za minutu odchozího hovoru Za minutu příchozího hovoru
strop (maximální cena) 16,75 Kč / 13,10 Kč 8,20 Kč / 6,27 Kč
O2 O2 Eurotarif 16,60 Kč / 13,10 Kč 8,15 Kč / 6,25 Kč
T-Mobile Roamingové zvýhodnění EU 16,54 Kč / 13,09 Kč 8,09 Kč / 6,19 Kč
Vodafone Vodafone World 16,70 Kč / 12,90 Kč 8,20 Kč / 6,20 Kč

Z uvedené tabulky je zřejmé, že „nejvíce nadoraz“, směrem k možnému maximu, šel vloni Vodafone. Letos ho vystřídala Telefónica O2 Czech Republic, zatímco právě Vodafone  šel (alespoň u odchozích hovorů) se svou cenou naopak nejníže.

Vzhledem k individuálním cenám operátorů je samozřejmě mírně odlišné i celkové zlevnění, ke kterému právě nyní došlo (a u všech tří našich operátorů konkrétně k 29. srpnu 2008). Například u Vodafonu vychází  zlevnění na  22,75 % u odchozích hovorů, a 24,4 % u příchozích hovorů.

A jen pro zajímavost: pokles samotných regulovaných cen v Eurech odpovídá cca 6 % u odchozích hovorů a cca 8 % u příchozích hovorů. Za zbytek, do celkových více jak 20 % tedy vděčíme hlavně posilování české koruny.

Před rokem, konkrétně k 30. června 2007, bylo za jedno Euro 28,718 Kč, a tímto kurzem se také tehdy přepočítaly koncové ceny roamingových hovorů. Ty pak byly zafixovány a vydržely celý rok, i když se samotný kurz koruny měnil (a česká koruna posilovala).

Mobilní operátoři tak na dosavadních změnách kurzu svým způsobem profitovali. Pokud se nyní rozhodný den pro nový přepočet naopak „strefil“ do blízkosti zlomového bodu, ve kterém koruna přestala posilovat a naopak začala oslabovat, mohli by z toho naopak profitovat zase zákazníci. Tedy pokud česká koruna nezačne znovu posilovat.

Skutečné vs. účtované minuty

Když už jsme ale u „profitování“: v souvislosti s nynějšími změnami vyšla najevo jedna věc, kterou se operátoři rozhodně nechlubí.

Jde o to, o kolik si operátoři „přilepšují“ tím, že své služby účtují po delších časových intervalech, než jak byly skutečně využívány. Například po celých minutách, místo po sekundách. Mnohdy ještě s existencí  „minimální zpoplatňované délky“, která je zákazníkovi naúčtována vždy, ať už službu využívá sebekratší  dobu.

Jistě, není to vůbec nic nového:  ví o tom jak zákazníci, tak i operátoři. A obě strany také tuší, že díky tomu jsou účtované částky za poskytnuté služby vyšší, než kdyby se účtovalo od začátku po sekundách. Jenže pouze operátoři vědí, o kolik to zvyšuje jejich výnosy.

Zákazníci naopak nemají prakticky žádnou šanci spočítat si, o kolik to prodražuje jimi využívané služby. Museli by totiž mít k dispozici dostatečně podrobné statistiky o skutečném provozu v síti – a ty pochopitelně nemají. A tak mohou vycházet jen z různých více či méně kvalifikovaných odhadů.

Kdo ale potřebné statistiky k dispozici má, je regulátor. Samozřejmě i ten náš, Český telekomunikační úřad. Nevzpomínám si ale, že by je někdy využil a spočítal, o kolik se skutečně provolané a účtované minuty liší. A třeba ve své monitorovací zprávě z května [PDF, 384 kB] letošního roku, kde regulaci roamingu hodnotil, má na straně 9 pod čarou zajímavou poznámku:

V dotazníku mobilní operátoři uváděli skutečné i účtované minuty, pro tento dokument byly použity pouze účtované minuty (na velkoobchodě i maloobchodě).  

To skupina evropských regulátorů (orgán ERG, European Regulators Group) už příslušná data využila a sestavila následující přehled [PDF, 184 kB] o tom, jak moc si operátoři v jednotlivých členských zemích „přilepšují“ na rozdílu mezi skutečnými (skutečně provolanými) a účtovanými minutami, při účtování hovorů na základě svých roamingových eurotarifů.

pomer cen v roamingu

Pro správnou interpretaci tohoto grafu je vhodné dodat, co vlastně představují jeho hodnoty:  jde o poměr ceny za minutu, kalkulované podle skutečných minut, vůči ceně za minutu,  počítané podle účtovaných minut. A jelikož účtovaných minut je typicky více než minut skutečně provolaných, vychází minutová cena podle účtovaných minut nižší a výsledný poměr větší než 1.

Číselně jde ale o stejný poměr, v jakém jsou účtované minuty vůči minutám skutečným (skutečně provolaným). Takže pokud má tento poměr hodnotu třeba 1,3, odpovídá to tomu, že skutečných minut je 1,3×  více než minut skutečných, resp. o 30 % více.

Z grafu je dobře patrné, že naši operátoři patří v Unii mezi ty „nejvíce nenasytné“, s jedním z nejvyšších poměrů mezi účtovanými a skutečnými minutami. Pro ČR vychází tento poměr téměř na 1,3 (tj. skoro o 30 % více), zatímco průměr přes celou Unii je cca 24 % u odchozích hovorů a 19,6 % u příchozích hovorů.

Zajímavá jsou tato čísla i z toho pohledu, že u nás (odlišně  od většiny Evropy) není rozdíl v uvedeném poměru mezi příchozími i odchozími hovory. Ale vysvětlení je snadné: naši etablovaní mobilní operátoři účtují  oba druhy roamingových hovorů (v rámci svých verzí eurotarifů) svorně vždy po celých minutách.

Cui bono?

No, teď tedy víme, jaké konkrétní  dopady toto účtování po celých minutách má, byť jen pro roamingové hovory. I tak ale můžeme lépe docenit, proč  mají mobilní operátoři obecnou tendenci prodlužovat intervaly účtování (tarifikace), a to i u svých „domácích“ hovorů.

Příkladem budiž vývoj u O2: nejstarší mobilní tarify, zavedené ještě Eurotelem (dnes O2 Bronze, O2 Silver až O2 Platinum, či O2 Start atd.) používají účtování 60+1. Tedy první minutu vždy celou, ale pak po sekundách. Novější tarify O2 Simple a O2 Business používají účtování 60+30 – no a nejnovější tarify NEON již mají tarifikaci 60+60. Tedy po celých minutách, stejně jako roamingové hovory.

Znalost dopadů tarifikace po celých minutách nám jako zákazníkům pomůže lépe hodnotit také jejich argument, že účtování po delších časových intervalech umožňuje operátorům snížit nominální minutovou cenu, jak to zaznělo například zde na Mobilmanii:

Dobrý den pane řediteli. Lze očekávat, že T-Mobile změní nemravný způsob účtování hovorů 60+30, třeba na přijatelnějších 60+1?

Jan RouleT-Mobile: Dobrý den, je to trend který na český trh zavedl jeden z konkurenčních operátorů a díky tomu jsme byli nuceni tento trend následovat, abychom byli schopni zákazníkům nabídnout výhodnější cenu za minutu volání. Tato tarifikace se běžně používá nejen v ČR, ale také v mnoha zemích po celém světě.  

Ano, logiku to obecně má. Ale jde o konkrétní čísla a jejich vzájemné souvislosti. Pro koho bude výhodné třeba snížení nominální minutové sazby  o 10 %, kompenzované změnou tarifikace, díky které si operátor přilepší na účtovaném objemu minut (například) o 20 %? Navíc marketingové kampaně se zcela určitě „opřou“ právě a pouze o první z uvedených čísel. A na něm také postaví veškerou svou argumentaci o výhodnosti změn. Tedy pokud vůbec lze u reklam a marketingových kampaní o nějaké argumentaci hovořit.

Pro úplnost si ještě ukažme, jak vypadá momentální situace s časovou tarifikací u našich největších operátorů a jejich  „hlavních“ domácích tarifů:

  • O2: tarify pro pevné linky 120+60 (tj. první dvě minuty vždy celé, pak po minutě),  nové mobilní tarify O2 Neon  60+60 (tj. po celých minutách),
  • T-Mobile: u kreditních tarifů 60+30, u starších minutových tarifů 60+1
  • Vodafone: 60+1

Co na to ERG a EU?

Snad úplně nejzajímavější je na způsobu účtování to, že zřejmě ani sami evropští regulátoři původně neměli dostatečně přesnou představu o tom, jak se popisované „přilepšování“  mobilních operátorů na eurotarifech v praxi projevuje.

Výše citované údaje, hlavně o celoevropském průměru přes 24% u odchozích hovorů a 19,6 u hovorů příchozích, totiž pochází z nejnovější  zprávy o stavu roamingu [PDF, 184 kB], který skupina evropských regulátorů (ERG, European Regulators Group) publikovala 12. srpna. Přitom v předchozí zprávě [PDF, 126 kB], publikované 17. ledna 2008, evropští regulátoři zmiňují pouze orientační odhad ve výši 20 %. Realita je tedy vyšší, a zde v ČR dokonce ještě vyšší: místo cca 20 procent jde skoro o 30 procent!

Samotné evropské regulační nařízení, které stanovuje regulované ceny hlasového roamingu, přitom nijak nestanovuje způsob účtování (zda po sekundách či delších intervalech atd.). Pouze požaduje, aby výsledná cena, v přepočtu na minuty, nepřesáhla stanovenou výši. Fakticky tak Evropská unie reguluje cenu za účtované minuty, a nikoli cenu za skutečné (skutečně provolané) minuty. Proto také ona poněkud zvláštní forma výše uvedeného grafu: ukazuje, kolikrát je cena za skutečnou minutu vyšší než cena za účtovanou minutu.

Hodnoty, uvedené v grafu, lze interpretovat také tak, že mobilní operátoři po celé Evropě si našli cestičku, jak vyhovět evropskému nařízení a přitom „optimalizovat“ své výnosy. Snad kromě Řecka, Islandu, Finska a pro příchozí hovory i Kypru, kde je poměr mezi oběma minutovými cenami blízký jedné. A naši operátoři rozhodně nezůstali pozadu.

Přitom skupina evropských regulátorů (ERG) před takovýmto chováním operátorů dopředu varovala. Ve svém doporučení  k evropskému regulačnímu nařízení[PDF, 27 kB], které vydala v srpnu 2007, se problematice účtování věnovala v samostatném odstavci.  Zde na jedné straně souhlasila s názorem, že způsob účtování může být ponechán  na trhu a jednotlivých hráčích. Současně ale řekla, že by považovala za nevhodné, kdyby operátoři masově využívali možnost účtování po delších intervalech a částečně tím kontrovali efektům cenové regulace. Což se, alespoň podle mého názoru, nakonec přece jen stalo.

BRAND24

Teď bude velmi zajímavé, co s tím EU udělá. Skupina regulátorů celou situaci zmapovala a své výstupy předala Komisi a jejím orgánům. Ty mají v současné době „políčeno“ hlavně na datové a textové (SMS) služby, kde chtějí  „rozhodnout“ již během několika týdnů. Ovšem vedle toho se pravidelně zabývají i monitorováním dopadů regulace v oblasti hlasových služeb, a zjištěné „přilepšování“   skrze způsob účtování  nejspíše nenechají jen tak, bez povšimnutí.

Však také komisařka Viviane Redingová již z Bruselu varovala mobilní operátory před „ždímáním zákazníků“ skrze prodlužování účtovacích intervalů a pohrozila, že by jim to mohla zatrhnout. Zřejmě v rámci dalšího regulačního nařízení, které (podle posledních informací) chystá někdy na přelom září a října. Tak uvidíme.

Měla by Komise direktivně nařídit účtování po sekundách (od začátku hovoru)?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).