Stalo se: patří WiFi do broadbandu?

Český telekomunikační úřad zařadil zpátečku a při posuzování velkoobchodního trhu s broadbandem (relevantního trhu č. 12) už WiFi přípojky nezapočítává. Nejde prý o substitut za ADSL. Jiné statistiky, například od EU či OECD, však WiFi stále započítávají do broadbandu. Ovšem s dovětkem, že jde o výjimku kvůli specifické situaci v ČR.

Jeden moudrý člověk (sir Winston Churchill) kdysi řekl, že věří jen těm statistikám, které si sám zfalšuje. Na tento jeho výrok jsem si vzpomněl, když se mi minulý týden dostávaly postupně do rukou různé statistiky. Dost se totiž mezi sebou lišily, nebo alespoň obsahovaly dosti zásadní rozpory.

Tak třeba na závěrečné tiskovce letošního ročníku kampaně „Březen – měsíc Internetu“ byla zveřejněna nejnovější čísla [DOC, 358 kB] od agentury DEMA, podle kterých má Internet na 42 procent domácností v ČR. Proč ne, to vypadá optimisticky. Jenže jen pár dní předtím publikoval své výsledky [PDF, 33 kB] Eurostat, a podle něj má Internet jen 19 procent českých domácností. To už není rozdíl jen o pár procent, který by šlo přičíst na vrub statistickým odchylkám.

Vysvětlení takto zásadního rozdílu může být snad jedině v tom, jak kdo chápe pojem „domácnosti“ – Eurostat zřejmě nepočítá „jednočlenné“ domácnosti, kterých je v Česku poměrně hodně, zatímco DEMA nejspíše ano. Jenže pak věřte statistikám…

Nebo jiný „nesoulad“: tak dlouho se v ČR někdo snažil zvýšit počet broadbandových přípojek, skrze započítávání i těch na bázi WiFi, až se mu to skoro povedlo – nějak to už akceptovala a do svých statistik zahrnula jak Evropská unie, tak nejnověji i OECD. A tak ČR v příslušných statistikách notně poskočila dopředu. V obou případech ale s poznámkou, že to „vypadá nějak divně“ a je třeba to ještě prověřit. A najednou dochází k zásadnímu obratu: regulátor (Český telekomunikační úřad, ČTÚ) zařazuje zpátečku a v klíčovém dokumentu (v analýze relevantního trhu č. 12) naopak přestává započítávat WiFi přípojky mezi broadband.

Asi by bylo vhodné to trochu blíže vysvětlit.

Patří WiFi do broadbandu?

O „kauze WiFi“ jsem zde na Lupě psal již několikrát, zejména v souvislosti s připravovanou analýzou relevantního trhu č. 12. Pro připomenutí: jde o velkoobchodní trh právě s broadbandem a na jeho analýze se stále ještě pracuje. Někdy v polovině ledna, na jednom odborném semináři, se zástupci regulátora nechali slyšet, jak by to asi mohlo dopadnout: že v Česku má ADSL na celém trhu s broadbandem podíl jen asi 40 procent, protože zde jsou silně zastoupeny i ostatní technologie – kromě kabelu (cca 17 procent) zejména WiFi (cca 35 procent, podrobněji). A to by znamenalo, že by na tomto relevantním trhu nemusel být nikdo (a tedy ani Český Telecom se svým ADSL) shledán subjektem s významnou tržní silou. Tím by tento trh přestal být regulován odvětvovým regulátorem (ČTÚ) a řídil by se už jen obecnými pravidly hospodářské soutěže (pod dohledem antimonopolního úřadu, tj. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS).

Tendence prosadit české WiFi přípojky do celkových počtů broadbandu měla kupodivu úspěch i v zahraničí. Například EU je zahrnula do své (v pořadí již jedenácté) hodnotící zprávy implementace evropského regulačního rámce, kde České republice započítala na 180.000 WiFi přípojek. I autorům této zprávy ale přišlo divné, že právě v ČR, která má kolem dvou procent všech obyvatel EU, by najednou bylo více než 66 procent všech broadbandových WiFi přípojek v celé EU. A tak diplomaticky poznamenali přímo do zmíněné zprávy, že tyto údaje je třeba ještě podrobněji prozkoumat (podrobněji).

Nejnověji na „nezvykle vysoký“ počet WiFi přípojek, započítávaných do broadbandu, zareagovala i OECD. Ve svých statistikách broadbandu, vztažených k prosinci 2005, Česku i OECD započítala právě oněch 180.000 broad­bandových WiFi přípojek, díky čemuž ČR v příslušných statistikách vydatně poskočila dopředu.

V závěru minulého týdne se tím se tím dokonce pochlubilo i naše Ministerstvo informatiky, které si přisadilo tiskovou zprávou:

Ministerstvo informatiky obdrželo tento týden aktuální statistiky o rozšíření vysokorychlostního Internetu v zemích OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

‚Je to poprvé, co OECD po dlouhých diskuzích a vysvětlování do statistik zahrnula i WiFi přípojky a uznala je za plnohodnotné technologické řešení přístupu k Internetu,‘ vysvětluje ministryně informatiky Dana Bérová. Pro Českou republiku, kde je WiFi technologie velmi rozšířená, to znamená, že si o několik příček polepšila (pevná venkovní WiFi připojení se používají také například ve Velké Británii, ale více než 50 procent všech WiFi přípojek v Evropské unii je na území České republiky)."

Pokud se ale podíváme do samotné zprávy OECD, najdeme tam zajímavý disclaimer. Ten je na jedné straně nepřesný, ale na druhé straně dává tušit, v čem je jádro problému, a současně staví vše do poněkud jiného světla:

Statistiky OECD zahrnují u České republiky v kategorii ‚ostatní broadband‘ velký počet pevných bezdrátových broadbandových přípojek, realizovaných skrze mobilní sítě. V případě ostatních zemí nejsou broadbandové přípojky skrze sítě 3G započítávány, ale u České republiky byla učiněna výjimka, jelikož tyto přípojky jsou zde využívány v domácnostech jako „pevné“, a uživatelům nabízí přenosové rychlosti přesahující 256 kbit/s. Trh v ČR je specifický právě díky vysokému počtu těchto bezdrátových broadbandových přípojek, v poměru k celkovému počtu přípojek. Je ovšem třeba upozornit, že v mezinárodních kruzích se stále diskutuje o tom, zda takovýto typ přípojek (kterých je v ČR na 180.000) má být zahrnován do mezinárodních srovnání."

Tento disclaimer OCED zřejmě musíme poopravit v tom smyslu, že určitě nejde o 3G přípojky. Čeští mobilní operátoři se sice snaží a své 3G sítě sice spustili již v loňském roce – ale 180.000 přípojek (do konce roku 2005) určitě nenasbírali. Možná zde OECD nějak započítala i cca 60.000 CDMA přípojek, které skutečně jsou realizovány „skrze mobilní sítě“ a jsou využívány jako pevné – a to i přesto, že třeba podle měření serveru DSL se jejich průměrná rychlost pohybuje těsně nad 200 kbit/s . Ale ani tak by to nedalo těch 180.000 tisíc, které disclaimer OECD zmiňuje. Takže zbývá WiFi, které ale rozhodně není poskytováno skrze mobilní sítě (a ani nepatří mezi 3G).

Ale jinak na to jde disclaimer OECD správně: mluví o výjimce z pravidla, že takovéto přípojky se u jiných zemí nezapočítávají. Kromě toho zdůrazňuje, že se o oprávněnosti takovéto výjimky stále diskutuje, a celá věc je stále otevřená.

ČTÚ: WiFi už se nezapočítává

Prakticky souběžně s publikováním výše popisovaných výsledků OECD došlo k jinému významnému vývoji přímo v tuzemsku. Konkrétně u ČTÚ, který přece jen pokročil s analýzou relevantního trhu č. 12, který je definován jako velkoobchodní trh s broadbandem. Už totiž existuje pracovní verze této analýzy, nad kterou se minulý týdne konal pracovní seminář se zainteresovanými stranami (hlavně operátory a asociacemi), kterého jsem se mohl zúčastnit i já. Cílem tohoto semináře bylo, podobně jako u analýz ostatních trhů, získat první reakce „užší“ odborné veřejnosti a eventuální první připomínky, ještě než bude připravena další pracovní verze, určená již k diskusi pro nejširší veřejnost (a zveřejněná na webu ČTÚ).

Abych ale nechodil dlouho kolem horké kaše: pracovní verze analýzy trhu č. 12, která se na semináři probírala, se zásadně liší od toho, co regulátor signalizoval v polovině ledna. Rozdíl je v tom, že nyní již nehodnotí WiFi (ale třeba ani kabelové přípojky) jako tzv. substituty pro xDSL technologie, a tudíž je nezapočítává do celkových počtů broadbandových přípojek pro potřeby hodnocení situace na velkoobchodním trhu s broadbandem.

Praktický rozdíl je v tom, že dříve vycházel podíl ADSL někde kolem 40 procent, a to by nejspíše nestačilo na postavení s významnou tržní silou (SMP, Significant Market Power) pro jeho největšího poskytovatele (Český Telecom). Nyní už to vychází opačně: bez substitutů v podobě WiFi a kabelových přípojek (ale třeba i bez FWA a CDMA či UMTS) se ADSL dělí o celý velkoobchodní trh už jen s optickými přípojkami (FTTx), kterých je ale zatím relativně málo (17.049 na konci roku 2005).

Konkrétní hodnoty, které regulátorovi vyšly, ukazuje následující obrázek

Relevantní trh c. 12

K tomuto obrázku je třeba dodat, že „samozásobením“ se zde rozumí ADSL přípojky, které Český Telecom prodal koncovým zákazníkům sám (z pohledu velkoobchodních služeb je poskytl své vlastní maloobchodní části). Naopak „velkoobchod“ je to, co zde na stránkách Lupy obvykle označuji jako „přeprodej“.

Celý obsah analýzy relevantního trhu č. 12 by určitě stál za podrobnější rozbor, ke kterému se rád vrátím (nejspíše již nad zveřejněnou pracovní verzí). V tuto chvíli proto jen stručně to nejdůležitější: proč vlastně vypadly ostatní technologie, které regulátor původně (ještě v polovině ledna) chtěl započítávat?

Důvod jsem naznačoval již v jednom z předchozích článků (Stalo se: dekapitace v ČTÚ), kde jsem popisoval změnu v definici samotného trhu č. 12. Podstatou této změny je její zúžení jen na takové technologie, které jsou samy realizovány pomocí bitstreamu (datového proudu, resp. bitového proudu), či způsobem, který je s bitstreamem ekvivalentní.

Nyní se konkrétně ukázalo, co přesně tím regulátor míní: započítal pouze ty technologie, které mají (na posledním úseku, tj. nejblíže k uživateli, resp. v přístupové části) vyhrazený charakter. Naopak vyřadil ty, které zde mají nikoli vyhrazený, ale sdílený charakter – a tudíž nedokáží pevně vydělit datový tok ke konkrétnímu koncovému uživateli. A to je právě případ WiFi a CDMA, kde více uživatelů sdílí určitou přenosovou kapacitu (skrze sdílení frekvenčních kanálů, na kterých tyto technologie pracují). Ze stejného důvodu pak vypadly i kabelové přípojky, protože také ty mají (v úseku mezi CMTS a kabelovým modemem) sdílený charakter.

Ještě další technologie, konkrétně FWA a UMTS, pak regulátor vyřadil z jiného důvodu – kvůli tomu, že jejich počet je zatím zanedbatelný a jejich nezapočítání neovlivní výsledek analýzy. Z tohoto pohledu je podstatné, že regulátor v případě trhu č. 12 nehodlá využít naplno lhůtu pro další analýzu (tři roky), ale hodlá celý velkoobchodní trh s broadbandem znovu zanalyzovat již za rok (od nabytí účinnosti nápravných opatření, která vyplynou z nynější analýzy).

EBF16

Jaký je celkový závěr?

Vzhledem k zásadní změně ohledně započítávání (resp. nezapočítávání) WiFi přípojek, ale i přípojek kabelových, pro potřeby posouzení velkoobchodního trhu s broadbandem, vychází pozice největšího poskytovatele ADSL celkem jednoznačně: Český Telecom zde má postavení subjektu s významnou tržní silou. Celý trh proto není efektivně konkurenční, a to se regulátor chystá napravit uložením tzv. nápravných opatření (remedies) právě Českému Telecomu.

Zde je ale důležité, že regulátor neseznal, že by trh vyžadoval cenovou regulaci. To proto, že Český Telecom prý nemůže určovat ceny jen podle vlastního uvážení, ale musí brát ohled na situaci na trhu. Proto navrhovaná nápravná opatření budou pouze „měkčí“. Mělo by konkrétně jít o:

  • povinnost průhlednosti (konkrétně: povinnost uveřejnit referenční nabídku přístupu, včetně smluvních podmínek a cen, technických specifikací, síťových charakteristik at­d.),
  • povinnost nediskriminace (konkrétně: uplatňovat rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností pro sebe i pro ostatní podnikatele, poskytovat ostatním služby a informace za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro služby vlastní),
  • povinnost oddělené evidence nákladů a výnosů (konkrétně např. aby při určování cen na maloobchodní i velkoobchodní úrovni bylo prokazatelné, že nedochází k neodůvodněnému křížovému financování, aby byly k dispozici podklady pro ověření nákladů a výnosů za jednotlivé služby),
  • povinnost přístupu (zejména: povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům).

Anketa

Považujete "měkká" nápravná opatření na trhu č. 12 (bez cenové regulace) za adekvátní?

28 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 6. 2006 23:21

Školení PPC reklamy pro pokročilé

  •  
    Důležité principy fungování PPC reklamy
  • Optimalizační postupy běžících kampaní
  • Práce s aplikací AdWords editor

Detailní informace o školení PPC reklamy pro pokročilé »