Stalo se: Praha chce dotace na Internet zdarma

Hlavní město Praha hodlá žádat o dotace z broadbandového fondu. Jeho pravidla ale nedovolují dotace do infrastruktury tam, kde už existují komerční nabídky. Internetovou telefonii v ČR využívá na 17.000 lidí. Jak vypadá první služba na bázi režimu FRIACO? Je nový elektronický výpis od GE Money Bank skutečně plnohodnotnou alternativou k papírovému výpisu?

Dnešní vydání tohoto pravidelného přehledu událostí minulého týdne by si ve svém titulku zasloužilo spíše budoucí čas, namísto času minulého. Jednou z hlavních zpráv je totiž oznámení o tom, že pražský magistrát skutečně hodlá podat již dříve avizovaný projekt „Internetu zdarma“:

Záměrem je vybudovat komunikační infrastrukturu pro bezplatný přístup k Internetu na území celého hl. m. Prahy. Dosažení tohoto stavu se předpokládá rozšířením současného řešení, které je funkční na území MČ Prahy 5, tj. pevné rádiové sítě, s využitím nejnovější dostupné technologie inovací v této oblasti. Jedná se tedy o celopražský projekt.

Příslušné rozhodnutí si pražští radní odhlasovali 6. prosince, tak akorát včas na to, aby do uzávěrky 9. prosince mohli požádat o dotace z dotačního titulu ministerstva informatiky ČR (MI ČR) (tzv. broadbandového fondu) a ještě si k tomu udělat náležitou mediální publicitu. A že nechtějí málo – přesně polovinu ze 200 milionů korun, které by vláda měla vložit do fondu v příštím roce:

Celkové náklady na tento celopražský projekt jsou odhadovány na cca 150 mil. korun. Navrhujeme pro tento projekt požádat o dotaci z fondu MI ČR ve výši 100 mil. korun na vybudování infrastruktury a zbývajících 50 mil. korun na provoz dodat z rozpočtu hlavního města a městských částí, jelikož spoluúčast žadatele je pravidly požadována ve výši 30 procent," doplňuje primátor.

Představa je to možná zajímavá, ale (aspoň podle mého názoru) nerealizovatelná. Tedy aspoň co do (spolu)financování z dotačního titulu MI ČR. Jeho filosofie, zakotvená již v Národní broadbandové strategii (Národní politice pro vysokorychlostní přístup), je totiž taková, že dotace mohou směřovat i na budování infrastruktury, ale pouze tam, kde

aktuálně neexistuje tržní nabídka.

A to zcela jistě není případ Prahy. Samo broadbandové fórum, které bude podané projekty vyhodnocovat a předkládat svá doporučení MI (které teprve bude rozhodovat), sice explicitně nezakázalo podávání žádostí i z rozvinutějších regionů, ale jako prioritu při posuzování příslušných žádostí si stanovilo:

zpřístupnění širokopásmových služeb v méně rozvinutých a řídce osídlených oblastech (podpora regionů zaostalých v oblasti elektronických komunikací, investice do infrastruktury)".

A kromě toho: velmi explicitní podmínky si stanovil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který požaduje, aby se v žádném případě nejednalo o veřejnou podporu. V konkrétním případě dotací na infrastrukturu je nutné vyhovět následujícím požadavkům [PDF, 97 kB]:

  • v případě podpory infrastruktury půjde o podporu „pasivní“ infrastruktury (tj. infrastruktury „dopravující“ data), pokud je budována v místě, kde dosud neexistuje žádný operátor realizující vysokorychlostní přístup k Internetu, a pokud spadá do kategorie základního vybavení pro občany s tím, že bude dodržena podmínka univerzální dostupnosti za rovnocenných podmínek každému poskytovateli služeb, který o využití infrastruktury projeví zájem,
  • nepůjde o podporu přímo související se službami koncovým uživatelům (pokud by se tato podpora promítla do nižší ceny pro uživatele, čímž by došlo ke zvýhodnění příjemce dotace oproti konkurenčním subjektům).

Vidím to tedy zcela jasně: pražští radní na dotace z dotačního titulu MI ČR nemají šanci. Přesto to zkouší. Kdo ví proč.

Dvě procenta uživatelů VoIP v domácnostech: hodně, nebo málo?

Minulý týden publikovala agentura Factum Invenio další ze svých tiskových zpráv, tentokráte na téma Telefonování prostřednictvím Internetu. Obsahuje část ze zjištění pravidelného omnibusového šetření, konaného v listopadu 2005 (celé závěry tohoto šetření obsahuje prosincová Zpráva o českém Internetu).

Hlavním závěrem z oblasti VoIP a internetové telefonie je konstatování, že

prostřednictvím internetu telefonují v současné době pouze dvě procenta obyvatel ČR ve věku nad 15 let,

s dodatkem, že

další tři procenta o pořízení služby uvažují.

Většina reakcí v médiích hodnotila tento údaj jako nízký. Ovšem vyjdeme-li z toho, že obyvatel starších 15 let by v ČR mělo být cca 8,5 milionu, vychází dvě procenta na cca 17 tisíc (domácích) uživatelů. To sice není žádné velké číslo, ale na druhou stranu mi to zase nepřijde až tak málo. Zvláště pak s přihlédnutím ke skutečnosti, že internetová telefonie se v Česku pořádně „narodila“ teprve letos (byť některé nabídky jsou dostupné už několik let).

Odhad 17 tisíc uživatelů se také zdá být vcelku v souladu s tím, co hlásí teprve nedávno spuštěné tuzemské služby internetové telefonie, jako je TelefoNet, VoIPEX, Vox.802.cz, ha-loo a další: většinou od tisíce do dvou tisíc uživatelů.

Otázkou také je, jak byla v rámci šetření internetová telefonie (resp. VoIP) přesně definována. Ale nejspíše to nebylo jen volání stylem „z počítače na počítač“, ale i volání do pevné či mobilní sítě. Tisková zpráva totiž zmiňuje i následující očekávání uživatelů:

Většina lidí očekává od telefonování přes Internet nižší ceny za volání především na mobilní telefony a také volání zdarma mezi zákazníky stejného operátora," uvedl Michal Peca ze společnosti Factum Invenio.

Tisková zpráva zmiňuje také relativně nízké povědomí o internetové telefonii: 75 procent domácích uživatelů o VoIP a internetové telefonii neslyšelo a nezná ji. Dalších 20 procent o této možnosti ví, ale preferuje klasický způsob telefonování. Zbývajících pět procent se dělí na dvě procenta uživatelů, kteří novou možnost již využívají, a tři procenta, které o tom uvažují.

Factum Invenio VOIP 1

(zdroj: FActum Invenio)

Moc překvapivé není ani zjištění, že využívání VoIP a internetové telefonie koreluje s vyšším vzděláním a používáním Internetu:

Přes Internet již telefonují, případně mají v úmyslu telefonovat v budoucnu, zejména lidé mladší, s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. Tento jev souvisí s větším rozšířením Internetu v uvedených sociodemografických skupinách."

Ovšem ani mezi uživateli Internetu nejsou služby na bázi VoIP příliš známy, více než polovina (54 procent) prý o nich dosud neví. Vinu za nízkou informovanost uživatelů pak zpráva přisuzuje hlavně poskytovatelům služeb internetové telefonie, kteří prý o sobě dávají málo vědět:

Naprostá většina dotázaných (téměř 90 procent) si nebyla schopna vzpomenout ani na jednoho poskytovatele VoIP, nejčastěji byl zmiňován Český Telecom (tři procenta), Eurotel (dvě procenta), Volný (jedno procento) a Karneval (jedno procento), tedy společnosti známé především jinými telekomunikačními službami, než je VoIP.

Sestava konkrétně zmiňovaných operátorů je skutečně kuriózní, protože VoIP (pro domácnosti) z nich poskytuje jen Volný, resp. Czech On Line. Ale to asi bude spíše špatná informovanost respondentů, kteří si uvedené operátory spojují spíše s poskytováním hlasových služeb jako takových.

Dosti odlišná situace oproti domácnostem panuje ve firmách. Zde je procento aktivních uživatelů podstatně vyšší, a stejně tak jsou vyšší procenta těch, kteří chtějí na VoIP a internetovou telefonii přejít. Naopak míra nezájmu je adekvátně nižší.

Factum Invenio VOIP 2

(zdroj: FActum Invenio)

Pravdou ale je, že celý segment internetové telefonie a VoIP je nesmírně dynamický. Takže v průběhu příštího roku už mohou všechna čísla vypadat úplně jinak.

První dial-up na bázi FRIACO

Minulý týden jsem zde na Lupě psal o tom, že Český Telecom v tichosti nabídnul alternativním operátorům režim FRIACO, neboli paušálně zpoplatněnou originaci pro internetový dial-up – ale že alternativní operátoři na to zatím nestihli nijak zareagovat. To už ale dnes neplatí. V mezidobí totiž přišla s první nabídkou na bázi FRIACO společnost Tiscali. Její nový produkt se jmenuje „Tiscali Internet Flexi“. Bohužel ale nejde o žádný paušální dial-up (z pohledu koncového uživatele), ale pouze o další nabídku dial-upu, zpoplatněnou po minutách. Oproti stávajícímu dial-upu, na bázi modelu „Internet zdarma“, vyjde zhruba na polovinu – v době mimo špičku na cca 9,60 Kč. Není to tedy nic z toho, co jsem „nadhodil“ v závěru předchozího článku (nějaký intervalový či dokonce 24hodinový paušál). Navíc je nová služba Internet Flexi dostupná zatím jen v Pardubicích a v Hradci Králové a do dalších míst se bude teprve rozšiřovat.

Podstata fungování nové služby Flexi je taková, že volající uživatel neplatí za provolané minuty (v rámci této služby) Českému Telecomu, ale přímo společnosti Tiscali. To je tedy stejné jako v případě dial-upu přes volbu či předvolbu operátora. Další rozdíl už je patrný jen pro poskytovatele služby, zde pro Tiscali: u dial-upu přes volbu operátora platí Tiscali Českému Telecomu za každou provolanou minutu určitý poplatek (tzv. originační poplatek). V případě nové služby Flexi, založené na režimu FRIACO, už Tiscali neplatí Telecomu po minutách, ale paušálně!! Sama by tedy také mohla nabízet koncovému uživateli dial-up za paušál, ale nečiní tak. Budiž, je to její rozhodnutí, jistě založené na analýze trhu, nákladů, poptávky atd.

Uvidíme, zda jiní poskytovatelé již přijdou se skutečným paušálem na dial-upu, nebo zda také zůstanou pouze u minutového zpoplatnění. Stále ale tipuji, že samotné zavedení režimu FRIACO je jen předehrou k tomu, aby s paušálním dial-upem mohl přijít sám Český Telecom (a nemohl být obviněn z toho, že zneužil svého dominantního postavení, když nedal stejnou šanci i svým konkurentům).

eVýpis od GE MoneyBank

Minulý týden se u nás také objevila zajímavá novinka z oblasti elektronického bankovnictví. GE Money Bank (dále jen GE) se totiž pochlubila tím, že je

první bankou na českém trhu, která klientům nabídla elektronický výpis (eVýpis) z účtu, který nahrazuje všechny funkce papírového výpisu.

Zajímavé. Zvláště když GE prezentuje takovýto elektronický výpis jako skutečně plnohodnotnou alternativu klasického (papírového) výpisu:

Klient jej může po vytištění použít jako úředně akceptovaný doklad o svých transakcích za určité období, …

Za nejdůležitější považuji především to, že jej lze bez obav použít jako uznávaný úřední doklad, naprosto plnohodnotný a rovnocenný s papírovým. Můžete si jej vytisknout, nebo jej díky elektronickému podpisu poslat e-mailem," řekl manažer depozitních produktů GE Money Bank Roman Přeučil.

A jak že se dosahuje těchto zajímavých vlastností, zejména „plnohodnotnosti a rovnocennosti“ s papírovým výpisem?

Výpis je podepsán elektronickým podpisem – lze ho tedy bez obav posílat jako ověřený dokument pro doložení transakcí na účtu.

Pokud by tomu tak skutečně bylo, pak by (alespoň teoreticky) elektronický výpis mohl být rovnocenný s papírovým. Jenže v případě nového eVýpisu GE nejde o elektronický podpis. Tedy ne po právní stránce. Po technologické stránce v zásadě ano, protože použité techniky a metody jsou stejné jako u elektronického podpisu. Ale z pohledu platného zákona o elektronickém podpisu nejde o elektronický podpis, ale pouze o tzv. elektronickou značku. To ostatně připouští i GE na svém webu, v rámci podrobnějšího popisu nové služby (sekce Detaily):

Je eVýpis věrohodný?
ANO! eVýpis je podepsán elektronickou značkou, která je založena na certifikátu od státem uznávaného poskytovatele certifikačních služeb.

Mezi elektronickým podpisem a elektronickou značkou je ale podstatný rozdíl v tom, že podpis musí vytvářet nějaká konkrétní fyzická osoba (o jejíž podpis jde) a při tom musí být seznámena i s obsahem podpisované zprávy. V praxi by to znamenalo, že kdykoli bankovní systém pro obsluhu klientů vygeneruje nějaký výpis, nějaký konkrétní zaměstnanec jej opatří svým vlastním elektronickým podpisem (jsa seznámen s obsahem výpisu). Naproti tomu elektronická značka je právě to řešení, které umožňuje informačním systémům, aby generovaly „podepsané“ výpisy bez přímé účasti člověka. Ten jen vše nastaví a řídí (ovládá, resp. má pod svou kontrolou), ale nemusí již „ručně“ podepisovat každý jednotlivý výpis. To už za něj může dělat příslušný systém sám.

UX16

Důležitý je ovšem statut výsledku: to, co je opatřeno elektronickou značkou, má jiný statut než to, co je opatřeno elektronickým podpisem (míněno: zaručeným, s využitím kvalifikovaného certifikátu atd.). V zásadě bych si dovolil říci se značným zjednodušením, že statut dokumentu opatřeného elektronickou značkou není žádný – dokud jej explicitně neupraví nějaký jiný zákonný předpis. A takové předpisy už existují. Konkrétně novela zákona o DPH již stanovila, že dokument opatřený el. značkou je použitelný jako daňový doklad:

Daňový doklad v písemné formě lze převést do elektronické podoby a uchovávat pouze v této podobě, pokud metoda použitá pro převod a uchování zaručuje věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu a jeho čitelnost a pokud je daňový doklad převedený do elektronické podoby opatřen zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo označen elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu osoby odpovědné za jeho převod.

V tomto kontextu (pro daňový doklad) tedy lze hovořit o „rovnoprávnosti“ s elektronickým podpisem a o „plnohodnotnosti a rovnocennosti“ s papírovým originálem. Banka ovšem argumentuje tím, že rovnost papírového a elektronického výpisu z účtu vyplývá z vyhlášky č. 62/2004 Sb. (kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování). Zde se ale o elektronické značce či podpisu neříká nic, takže striktně vzato by stejný statut měl mít i nepodepsaný výpis v elektronické podobě.

Anketa

Považovali byste za správné, aby Praha dotaci z fondu dostala?

68 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 1. 2007 23:04
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení Google Analytics

  •  
    Jak vyhodnocovat úspěšnost reklamních kampaní.
  • Jak ovládat Google Analytics a najít co potřebuji.
  • Jak měřit hodnotu objednávek z webu.

Detailní informace o školení Google Analytics »