Stalo se: pro výpisy třeba i na poštu

Novelizovaný zákon o informačních systémech veřejné správy umožní vydávání ověřených výpisů, například z katastru nemovitostí či z obchodního rejstříku, i na poštách, u notářů, na některých obecních úřadech, i v kancelářích Hospodářské komory. Byl IZIP v roce 2001 jediným projektem svého druhu, nebo měl alternativu? Co je nového kolem problému podvodných dialerů? A Volný má nového ředitele.

Již v polovině února jsem zde na Lupě, v seriálu Stalo se, psal o novele zákona č. 365/2000 Sb. o informační systémech veřejné správy (ISVS). Bylo to v souvislosti s tím, jak tento zákon otevírá cestu k vydávání nejrůznějších výpisů nejen na těch úřadech, které vedou příslušné registry, ale také na řadě dalších míst – na poštách, u notářů, v kancelářích Hospodářské komory, a také na některých obcích. Minulý týden pak ke stejnému tématu uspořádal tiskovou konferenci předkladatel novely, Ministerstvo informatiky ČR (MI), spolu s Hospodářskou komorou. Konkrétním podnětem přitom bylo „dokončení“ novely (kterou minulý týden podepsal prezident a brzy již bude moci být vydána ve sbírce zákonů).

TK na MI ČR

Zásadnějších novinek, se kterými novela přichází, je hned několik. Samo MI ČR však nejvíce zdůrazňuje tu, která se týká vydávání (a také používání) výpisů z nejrůznějších registrů a rejstříků v rámci veřejné správy. Jejich správci budou mít nově povinnost vydávat tyto výpisy i v elektronické formě a i další subjekty budou mít právo převádět je do listinné („papírové“) podoby pro potřeby občanů. Jak jsem již psal minule, půjde o:

  • Hospodářskou komoru,
  • obce (které o to mají zájem, nikoli povinně všechny),
  • notáře,
  • držitele poštovní licence (tj. Českou poštu).

Jak to bude fungovat?

Po technické stránce bude vše moci fungovat dvěma různými způsoby. Prvním je ten, že větší subjekty (Hospodářská komora a Česká pošta) propojí své informační systémy s informačními systémy provozovatelů příslušných registrů, prostřednictvím adekvátně zabezpečených spojů a komunikačních protokolů, a příslušné výpisy budou moci získávat „přímo“. Zástupce Hospodářské komory na páteční tiskovce deklaroval, že jejich informační systém je na to už připraven. Česká pošta signalizovala obdobné přípravné práce již před časem. Druhou možností, která se téměř určitě bude týkat notářů a nejspíše i obcí, je získávání výstupů z příslušných registrů ve standardizované formě a přes veřejnou komunikační infrastrukturu (například přes veřejný Internet), se zabezpečením pomocí tzv. elektronických značek (fungujících jako automaticky generovaný elektronický podpis).

Logo COS
Vybírejte ve čtyřech kategoriích (software, projekt, akce a osobnost) to nejlepší z české open-source scény. Hlasujte ve velké anketě CZECH OPEN SOURCE 2006 a vyhrajte hodnotné ceny.

Pro občany, stejně jako podnikatele, kteří nějaký výpis potřebují, pak bude podstatné to, že pro něj nebudou muset chodit až za správcem a provozovatelem příslušného registru. Nově si budou moci vybrat kterýkoli z výše uvedených subjektů, který si nechá vystavit příslušný výpis v elektronické formě, a žadateli jej pak vydá již převedený do listinné podoby (a hlavně již ověřený, tj. právně relevantní). Jinými slovy: například pro výpis z katastru nemovitostí již nebudete muset jezdit do Prahy, ale budete jej moci získat na nejbližší poště.

Kdy to bude a kolik to bude stát?

Méně radostnou zprávou je to, že na vydávání takovýchto výpisů si ještě budeme muset chvíli počkat. Původní signály, například od České pošty, totiž hovořily o druhé polovině letošního roku. Dnes už je ale jasné, že dříve než počátkem roku 2007 to nebude. To proto, že poslanci posunuli účinnost relevantní části novely až na 1. ledna 2007. Navíc bude třeba počkat i na prováděcí předpis (vyhlášku), kterou má za úkol připravit MI ČR. Takže optimistické předpoklady, které před časem signalizovala Česká pošta (že by chtěla začít již ve druhém letošním pololetí) nepřipadají v úvahu.

Stejně tak asi nelze počítat s tím, že by se okamžitě vydávaly na poštách, u notářů, na (některých) obcích či v Hospodářské komoře hned všechny možné ověřené výpisy. Každý z těchto subjektů totiž musí ještě uzavřít dohodu s příslušným provozovatelem registru, aby od něj mohl jeho data přebírat. A to také nebude hned, a nejspíše ne se všemi.

Navíc vydávání ověřených výpisů nebude pro občany zadarmo, nýbrž za úplatu. Všechny subjekty, které budou ověřené výpisy vydávat, budou mít právo na odměnu, resp. poplatek. V případě České pošty a Hospodářské komory půjde o poplatek vycházející ze zákona o cenách, u notářů z vyhlášky o odměnách notářů a u obcí ze zákona o správních poplatcích. Třeba Hospodářská komora již dala najevo, že u ní by jedna strana ověřeného výpisu neměla být dražší než 50 korun. Takže v praxi bude výhodnost pro občany asi dost záležet na konkrétní situaci – jak daleko to mají k původnímu správci agendy, kolik stojí originální výpis a kolik ten ověřený.

Další přínosy

Novela zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy samozřejmě neřeší pouze vydávání ověřených výpisů z registrů veřejné správy. Otevírá také cestu k tomu, aby občané takovéto ověřené výpisy vůbec nepotřebovali, pokud jsou určeny pro jiný orgán veřejné správy. Cílový stav by měl být takový, aby si orgány veřejné správy předávaly potřebná data mezi sebou navzájem, a nenutily občany do role „zprostředkova­telů“. Cesta k tomu ale bude ještě dlouhá, a na obzoru jsou zatím jen první krůčky. Například s výpisem z rejstříku trestů, který je jedním z nejčastěji požadovaných dokladů pro řadu nejrůznějších podání. Až dosud si jej ale musel od příslušného správce vyžádat sám občan, a pak jej zase předat jinému orgánu veřejné moci jakožto součást svého podání. Nově by si tento orgán veřejné správy měl výpis z rejstříku trestů vyžádat sám a neotravovat tím občana (nenutit jej do role zprostředkovatele mezi dvěma orgány veřejné správy).

Jak jsem již také zmiňoval v jednom z předchozích dílů seriálu Stalo se, popisovanému cíli (vzájemnému předávání dat mezi orgány veřejné správy) stojí v cestě i absence „zásadní reformy“ všech registrů a rejstříků, kterou měl přinést návrh zákona o sdílení dat při výkonu veřejné moci„. Ten by totiž zavedl jen čtyři základní registry (registr obyvatel, nemovitostí, územní identifikace a adres, hospodářský registr), a ostatní by nutil vycházet z jejich obsahu a nedublovat ho. Jak se ale ukazuje, byla by to tak razantní a velká změna, že pro ni ještě "nenazrál čas“. Příslušný návrh zatím neprošel legislativní radou vlády a o druhý průchod se zřejmě bude snažit až po volbách.

S IZIPem, nebo bez něj?

Zvláštní zpráva přišla minulý týden z jiné oblasti e-governmentu a informační společnosti obecně, a to z oblasti e-health (e-zdravotnictví). Jde o internetové zdravotní knížky, konkrétně o projekt IZIP, který má šetřit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zkoumat má konkrétně to, zda na začátku projektu Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nechybovala, když celý tento projekt svěřila jedné konkrétní firmě, prý bez výběrového řízení. Argument VZP má být ten, že nebyl nikdo jiný, kdo by byl takovouto zakázku schopen realizovat. Zákon č. 401/2001 Sb. o zadávání veřejných zakázek přitom na něco takového skutečně pamatuje, když ve svém paragrafu 50 říká, že uzavření smlouvy na podkladě písemné výzvy zaslané zadavatelem jednomu zájemci je možné v případě

specializované veřejné zakázky v případech, kdy plnění veřejné zakázky může poskytnout jediný zájemce o veřejnou zakázku.

Takže ÚOHS nejspíše bude zkoumat to, zda v ČR tehdy skutečně existoval jen jediný zájemce schopný realizovat internetové zdravotní knížky, nebo zda jich bylo více. Zajímavé v této souvislosti je, že podle Českých novin prý před parlamentní vyšetřovací komisí vypovídali zástupci firmy E-Health solution o tom, že v červnu 2001 nabízeli VZP obdobný projekt. Tehdejší vedení VZP ale tvrdí, že o tom nic neví.

Firma uvedeného jména existuje a je v Obchodním rejstříku zapsána od března 2001. Ovšem třeba Google na dotaz o ní neuvádí prakticky nic. Jen upřesňující příspěvek z jedné internetové diskuse, který naznačuje, že nabídka byla vázána na dodávky počítačů lékařům:

Inženýr Liška, bývalý jednatel společnosti E-Health solution, informoval komisi, že už začátkem roku 2001 předváděli VZP projekt, který je mnohem obsáhlejší než IZIP, a co bylo hlavní, firma vůbec nepožadovala od VZP jakoukoliv úhradu. Společnost měla další partnery ve firmách, jako je Nokia a podobně, tedy takové, kteří by produkt spolufinancovali tím, že by dodávali za výhodnější ceny lékařům počítače a deset procent z toho by šlo na předkládaný projekt. Pro projekt firma využila modelu z USA a Dánska, kde se projekt osvědčuje. Ze strany VZP byla firma odmítnuta s tím, že už připravují něco svého. Přitom součástí nabízeného projektu firmy E-Health solution bylo možné využívat systém i ke vzdělávání lékařů, protože by umožňoval propojení mezinárodních seminářů apod. do počítače. Proti rozhodnutí výběrového řízení VZP převzít na náklady náročnější systém IZIP se však firma E-Health solution neodvolala, protože podle Lišky by se celé jednání nesmyslně protahovalo, ale výsledek by byl stejný. VZP byla podle jeho názoru už rozhodnuta, s kým bude spolupracovat a s kým ne.

Navíc podle Českých novin by se nevypsání výběrového řízení mělo týkat jen počátku celého experimentu, zatímco pro rutinní provoz již výběrové řízení vypsáno bylo. Hlavně ale: správní rada VZP v minulém týdnu schválila zdravotně pojistný plán na letošní rok (který ještě musí projednat vláda a schválit sněmovna). Jeho součástí má být i 172 milionů na přenos informací o pacientech po Internetu. Copak to asi bude? Přitom na celý projekt IZIP dala VZP částku cca 300 mil. korun.

Co nového kolem dialerů?

Kauza dialerů, alias nevyžádaného přesměrování dial-upu na linky se speciální tarifikací (s prefixem 976), v poslední době naštěstí již neplní titulky bulvárních ani seriózních článků. Neznamená to ale, že by již neexistovala. Jen četnost podvodů klesá s tím, jak klesá i objem internetového dial-upu a jak účinkují ochranná opatření zavedená operátory, a jak naopak roste povědomí uživatelů o existujícím nebezpečí. Ovšem názory na to, co je čeho příčinou, se mohou různit.

Český Telecom minulý týden vydal další update svých statistik o tom, jak klesá provoz na linkách s prefixem 976 a jak se vyvíjí počet reklamací. Relevantní data ukazují následující dva obrázky.

minuty dle tarifu

Celkový objem provozu na linkách s prefixem 976, podle minutového tarifu (zdroj: Český Telecom)

počty reklamací

Počet uznaných a neuznaných reklamací (zdroj: Český Telecom)

Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APTVS), která stála u zrodu operátory uplatňovaných „ochranných opatření“, se již dříve pochválila, jak její opatření zabrala a přinesla pokles případů zneužití. Když se ale dívám na oba výše uvedené grafy, vychází mi z nich, že objem volání na linky 976 klesá výrazně rychleji než počet zneužití. A to mi s tvrzením, že ochranná opatření jsou účinná, nejde moc dohromady.

Na tiskové zprávě Českého Telecomu je zajímavá i následující zmínka:

Nejčastěji volanými linkami s předčíslím 976, kam se zákazníci pevných telefonních linek připojovali a kde cena za minutu hovoru činila více než 50 korun, byly linky v síti společností Radiokomunikace a GTS Novera."

Dosud totiž Český Telecom nijak neidentifikoval ty operátory, přes které prochází největší objemy volání na linky s prefixem 976. Příslušné grafy (s rozdělením objemu provozu mezi jednotlivé operátory) vydával bez legendy, viz následující obrázek.

objemy povozu dle operátorů

Celkový objem provozu na linkách s prefixem 976 , podle operátorů (zdroj: Český Telecom)

KL_NOMINACE

Nyní, díky poznámce v uvedené tiskové zprávě, už není problém odvodit, kdo je kdo.

Nový ředitel Volný

Minulý týden došlo ke změně ve vedení jednoho z největších českých alternativních operátorů, Volný (dříve Czech On Line). Jeho dosavadního ředitele, Michaela Freda, vystřídal ve funkci dosavadní finanční a provozní ředitel Clemens Wohlmuth. Michael Fried přitom nepůsobil v Czech On Line / Volný dlouho, neboť sám nastoupil do této funkce v únoru 2005. Nyní odchází na post marketingového a obchodního ředitele rakouského mobilního operátora One.

Anketa

Kam budete nejraději chodit pro výpisy z rejstříků veřejné správy?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 3. 2006 15:27

Školení Instagram pro firemní i osobní marketing

  •  
    Jak zakládat a používat účty.
  • Jak publikovat a vyhodnocovat.
  • Jak si poradit s hastagy.

Detailní informace o školení Instagram»